| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od gambler
Vim, ze me vyfuckujete, ale co takhle slunicko? Porad jeste sviti zadarmo. Kdo chce abgrade na max, staci si sehnat zrcadla a do ohniska umistit kytku. Totalni nadsenec by mohl vypocitat drahu slunce a nejakym systemem natacat zrcadla. Otaceni zrcadel by zralo minimum a kytku byste pri slunecnim dni smazili jako pod 1000watama.
Zdravim a nebijte me :-) |
Presne toto ma napadlo nedávno:) ,spraviť valec,asi 2,5-3m vysoký a napr. 5 m v priemere,vrch otvorený a tam dať nejakú sústavu zrkadiel,čo by koncentrovali čo najviac svetla,nech bude slnko kdekoľvek na oblohe(samozrejme v dosvite a nie tak,aby sa to spálilo).V podstate nebude nič vidieť,len valec so sústavou zrkadiel miesto strechy:) , celkom nenápadné:)
Ale mohli by ste sa vyhovoriť, že to sú satelity a vy sa snažíte chytať signály z vesmíru:D |
|
|
| expiry_date1 |
Mohlo by to svetlo ísť cez nejakú priesvitnú hmotu,aby to svetlo lámala,možno nejaký komôrkový polyakrylát...nápad by to nemusel byť zlý:)
A ešte keby sa to celé dalo zatemniť,dali by sa ísť aj dve úrody za sezónu:) |
|
|
|
http://aktualne.centrum.cz/ekonomik...phtml?id=256240
Obce se bouří proti vrtulím na Klínovci
00:00 | Dnes
Tomáš Fránek
KarlovyVary/Brno - Větrné elektrárny budí odpor i nadšení. Proti projektu na Klínovci protestují i Němci, jesenický dostal naopak zelenou.
Proti výstavbě pěti 120 metrů vysokých větrných elektráren na vrcholu Klínovce se už postavily jak úřady v Česku, tak v sousedním Německu.
A zatímco kontroverzní projekt elektráren na Klínovci zatím na definitivní verdikt ministerstva životního prostředí čeká, souhlas už dostala výstavba sedmnácti elektráren ve dvou větrných parcích v Jeseníkách.
Kontroverzní projekt větrného parku na Klínovci společnosti Anew zatím získal podporu ekologů. Od starostů obcí s výjimkou Jáchymova, který firmě pronajme pozemky, a také od úřadů v Německu nebo zástupců Krajského úřadu v Karlových Varech ale souhlas s výstavbou elektráren nepřišel.
Námitky se hromadí
Nejvíc námitek, třicet jedna, poslali na ministerstvo životního prostředí zástupci obce Boží Dar. Obec namítá, že větrné elektrárny na vrcholu Klínovce vysokém 1244 metrů zničí krajinný ráz Krušných hor, zastíní památkově chráněný horský hotel s rozhlednou a hluk bude rušit obyvatele obce.
"Záměr postavit větrné elektrárny na Klínovci je naprosto nepřijatelný. Jediným srovnatelným projektem by bylo postavit větrné elektrárny na Sněžce," uvedl v nesouhlasném vyjádření starosta obce Jan Horník.
Svoje stanovisko poslalo i vedení města Ostrov a Agentury životního prostředí. S tím, že elektrárny k horšímu změní krušnohorskou krajinu souhlasí i zástupci Krajského úřadu Karlovarského kraje.
Proti výstavbě parku je navíc také příslušný regionální úřad v Annabergu na německé straně hranice. Elektrárny na Klínovci tak mohou podle názoru německé strany vést k narušení oblasti patřící do evropsky chráněné soustavy Natura 2000 a poničit krajinný ráz celé oblasti na obou stranách hranice určené především pro turisty.
Německé úřady upozornily, že v případě výstavby elektráren na Klínovci může dojít až k porušení evropských směrnic. "V celé oblasti není na německé straně plánovaná žádná výstavba, a to ani větrných elektráren," uvedl zástupce regionální úřadu v Annabergu Thomas Thiele.
V Jeseníkách ano
Pro výstavbu elektráren na nejvyšším vrcholu Krušných hor se naopak vyslovili ekologové. "Projekt výstavby větrného parku má mnohem menší negativní vliv než současný nebo uvažovaný vliv cestovního ruchu," uvedl Pavel Žlebek ze Společnosti pro udržitelný život.
Ministerstvo životního prostředí nyní musí všechny připomínky vyhodnotit a po veřejném projednání vydá souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko s celým projektem.
Poslední dva větrné parky, které se po více než ročním projednávání souhlasu ministerských úředníků dočkaly, jsou v Jeseníkách. Osm větrných elektráren postavených firmami s rakouským kapitálem vyroste ve Velkých Štáhlích, ještě o jednu elektrárnu větší pak bude park v Rudné pod Pradědem.
Celkem chtějí firmy na Bruntálsku stavět v jedenácti lokalitách. Celkem tak má být v krajině na sto dvacet elektráren.
To se ale nelíbí vedení Moravskoslezského kraje, který ale kromě nesouhlasného stanoviska nemůže výstavbu elektráren přímo zakázat. "Je to velmi hustě osídlená část, lidé ji využívají k rekreaci a větrníky tam nemají co dělat," uvedl například moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.
Kraje se brání
Posledním projektem, který souhlas některého z krajů nezískal, byla výstavba jedné větrné elektrárny v obci Vrbice na Břeclavsku. Jihomoravský kraj elektrárnu nechce, protože by měla výrazně negativní vliv na tři chráněné ptačí oblasti a také by narušila ráz celé krajiny pod Pálavou.
Projekty větrných elektráren vyvolávají spory i jinde. Výstavba větrného parku se například chystá u Jindřichovic na Sokolovsku. Proti stavbě ale protestovala část místních obyvatel, jejich požadavek na vyhlášení místního referenda ale soud zamítl.
Podle Hnutí Duha by elektrárny využívající energie z větru do roku 2010 měly snížit emise oxidu uhličitého odpovídající provozu půl milionu automobilů.
...................................
kdy už ty všici chytráci pochopí, že ráz krajiny je jen osobní dojem a pojem... a že všichni ty turisti, pro který se ta krajina "udržuje" napáchaj v přírodě mnohem větší škody než kdejakej větrník..
hluk... hehe... taky dost relativní pojem.. ve městě by si onoho hluku sotva kdo všimnul.. vysokofrekvenční měniče za poslední dobu prošli dostatečným vývojem na to, aby nově vyráběné elktrárny už nepískaly...
...už aby ty trilobiti zkamenělý konečně vymřeli...
jsem samozřejmě i zastáncem výstavby větrníků na sněžce... |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od Hanizek
Dívali jste se teďka někdo na Rady ptáka loskutáka? Byla tam firma co dělala něco jako světlíky. Prostě udělali do střechy kruhovou díru, a do ní napasovali takové divné roury - asi byly nerezové, netuším... Na těch rourách byly i klouby takže se daly štelovat. No a prostě tím vedli světlo (zkrz půdu) do místnosti pod ní. Nemám páru, na kolik to vyjde ale svítilo jim to celkem slušně. |
Už ma to tiež napadlo,ale dalo by sa to použiť:
1. Len jednu úrodu,ako outdoor
2.S predpestovanými kytkami aj 2,s prípadným zatemňovaním
3.Šupnúť tam k tomu sodík
Ale pre toho,kto si nemôže dovoliť hlučnú skriňu a nikomu nebude nápadné potrubie vedúce do pivnice,skrine.....
Možno nejako skombinovať nápad z príspevku č.163:) s týmto a mať to v dome(menej nápadné) |
|
|
| Paryba |
Hele chlapáci já vá povim co se mi tet urodilo v hlavě..... OB mi pomohl
Chce to místo v lese kam nikdo nechodí a je to tvoje nejlíp. Teče tam říčka nebo potůče, potok nějaká tekoucí voda prostě. Zainvestujete si trocha benálu na přepravu materiálu a nářadí. Svépomocí si postavíte malou hráz a dole přiděláte tu velikou novodůrovou trubku jak ji používak týpci do země má 20-25cm průměr (podle spádu vody) bude tam slušnej tlak;) Co dále:) mrkneme doma nebo u kámoších po altíku ze šádovky ná 12V a tušim 50A volil (ze škodovky je to za hubičku ale vyplatil by se seznat nějekej silnější nebo víc škodováckejch). Dále musíme postavit mlejnek na vodu nějakej mlejnek na vodu a vhodnýma převodama ho napojit na altík.... a měnič z 12V na 230V nejni problém postavit nebo koupit vykopal vych si tam zemljanku zaizoloval, vybetovoval si ji a nechal si neviditelnej vchod asi odklápěcí pařez nebo tak něco. a ve vnitř se s 230V dá dělat cokoliv.... |
|
|
| Hanizek |
| Paryba: To je vymakaný, ale myslím, že by to musel být kurevský proud té vody, aby ten alternátor frčel na těch 600W. Mimo to, když by byl slabý proud vody, tak by došlo k podpětí a to asi výbojce svědčit nebude... Jinak u přebytků (na prodej) ČD jsem viděl dynamo 1.5 MW To by byl hukot :-) |
|
|
| mgrdragun |
| No hej prud zadara je good. Ja som mal doma malu veternu elektraren jednu vrtulu generator ktory som mal ani neviem od hoho bolo to na streche chatky asi tak 0.5m vysoko nad chatou a napojene na baterku s traktora tu to dobyjalo a za 2 roky som nemal problem s tym ze ked sme tam slz na den 2 tak sa v poho svetilo halogenkou s auto a pocuvalo radio na CD.teda myslim si ze nieake LED riesenie by to utiahlo |
|
|
| CHOURIS |
| No pořád mně neopustila myšlenka té větrné nebo vodní elektrárny a podle mně(leicky) by se to dalo udělat za pár korun. (jeden chlápek si udělal doma vodní a nestála ho víc jak 10 000 Mám dojem že to bylo i pod 5 000. A utáhne s tím na chatě celodení provoz 200w žárovky. No sice nevím jak to má udělaný ,ale nejspíš to jde udělat levně. Tak a můj nápad je použít alternátor(účinost je tak 80%) z auta. Sice nevím jestli by to šlo k vůli otáčkám? Přeci jenom auto s pohybuje v trošku větších otáčkách než elektrárna ale to se dá vyřešit převodama ( ozubený kola,šneková převodovka atd.) No a Když by to nestačilo proud nebo napětí tak se převine vinutí ( předem se to vypočítá). |
|
|
| pitrises |
| to jo,ale to jsou další ztráty,převodama na potřebné otáčky se díky převodem dostaneš na celkovou účinnost cca 50% |
|
|
| LIX |
| Takže ak by tu chcel niekto riešiť prúd cez solárne články aj z batériou, menič na 220V stačí povedať, ak tu má niekto 29 tisíc navyše, tak sa ozvyte, no výkon toho solárneho článku bude iba 150W takže môžte riešiť akurát nutrilite, alebo ako sa to píše do tých 150W poprípade tam ešte pripojiť ventík z max 25W, majte sa |
|
|
| Kripix |
CHOURIS:cely sem to necetl. ale jak tady pises ze te to pride treba na 10 000 a vic a ze se ti to brzo vrati, tak si vem ze kdybys tu skrin normalne napajel ze site(jako kazdej normalni grower) tak po 1.growu se ti ty prachy za elektrinu taky vratej(kdyz budes chtit). tak ja nevidim v nicem problem.
ser na elektrarny!!! elektrika zas nestoji tolik ne???
:) :) :) :) :) :) |
|
|
| The Farm |
zdarec proč srat na elektrarny když se něco vykuti muže se jet na vice WATT a maš s toho radost .elektřina tolik nestoji ale kdybys si chtěl zvyšit tak elektrarna si zjisti proč maš takovy odběr když nejsi rodiny domek, el topeni, bojler nemaš zařizeny paušal na levnějši el atd muže dojit i k ohlašeni na pol:
solarni neni nejhorší ale je draha a dotace sou jen 50 %
tepelna nevim a bio masa mě nezajima ale da se sni udělat par kilowatu za dobrou cenu ale kdo ma potuček mam tady něco pro něho !:bravo: |
|
|
| The Farm |
Přenosná vodní elektrárna za 30,000 Kč
21.10.2002 Enviornment (Radek Novák)
DVE 120 - Setur - hydromotorČeský vynález bezlopatkového hydromotoru umožní využití vodní energie velmi malých vodních toků, u kterých není možné požít existující typy vodních turbín. Vynález ing. Miroslava Sedláčka z pražského ČVUT využívá zatím v praxi na světě neuplatněný princip odvalovacího hydromotoru, který dokáže využívat velmi malou vstupní energii vody.
Sedláčkova turbína, jak již bylo nové zařízení pojmenováno, dokáže úspěšně vyrábět mechanickou energii s účinností 55 až 75 % tam, kde jiná zařízení z technických a ekonomických důvodů vůbec instalována být nemohou. Jedná o energii v pravém smyslu slova mikrospádů a mikroprůtoků vody např. od rozdílu hladin vodního toku okolo 0,5 - 1,5 metru a nebo průtoku vody turbínou v objemu 2 - 20 litrů za sekundu. Vodní energie toků s takto malými parametry není dosud na naší planetě téměř vůbec využívána, přestože potůčky, bystřiny a strouhy představují více než polovinu celkového hydroenergetického potenciálu.
Princip bezlopatkové turbíny je založen na tzv. hydrodynamickém paradoxu. To je jev, který způsobuje, že koule (nebo jiné zakřivené těleso) je přitahováno ke stěně tím více, čím rychleji mezi ním a stěnou proudí kapalina. Jakmile je do turbíny vpuštěna voda, proudí nejvyšší rychlostí mezi koulí a odvalovací hranou. V případě, že by koule visela ideálně uprostřed, nic by se nestalo, neboť by byla ze všech stran obtékána pravidelně. Koule je záměrně zavěšena pružně a voda vtékající tangenciálně do turbíny způsobí mírnou rotaci koule a zároveň udá směr otáčení.
Jakmile je zavěšená koule vychýlena z klidové polohy, v místě kde je koule blíž ke stěně vzroste rychlost proudění vody a klesne tlak. S tímto známým fyzikálním jevem se může setkat každý - například ve fixírce, či u náběžné hrany křídla.
Okolním tlakem je koule dále vychýlena do místa kde je tlak nižší, tedy do míst, kde díky zúžení místa mezi koulí a stěnou proudí voda rychleji. V důsledku popsaného jevu se koule záhy přitiskne ke stěně a mezi koulí a stěnou vznikne štěrbina srpovitého tvaru. Vlivem proudění se koule dostane do rotace a začne se odvalovat po vnitřní stěně trubky. Protože se ve směru odvalování štěrbina před koulí uzavírá, proudí v těchto místech voda rychleji a koule je neustále "přisávána" ke stěně ve směru započatého valení a tím je protékající vodou udržována v pohybu. Energii předanou proudící vodou kouli zachycuje pružný hřídel, který ji může dále přenášet na generátor elektrické energie, nebo čerpadlo.
Sériovou výrobu hydromotoru Setur pod označením DVE 120 připravuje královéhradecká firma Mechanika. Praktická využitelnost této turbíny pro energetické účely je vyzkoušena a připravena ve dvou základních podobách. První spočívá v koncepci stroje pro výrobu malého množství elektrické energie v rozsahu domácí vodní mikroelektrárny a druhá pro pohon čerpadla k lokálním zavlažovacím účelům.
Obě tyto koncepce umožňují spotřebiteli využívat minimální, jinými zařízeními v praxi nevyužitelné, obnovitelné zdroje energie. Zkušenosti dokazují, že v ekonomickém smyslu je mikroturbína Setur schopna fungovat s návratností pouze několika let, vyrábí-li elektřinu, která je bezprostředně spotřebovávána v uzavřeném okruhu výroby a použití, a nebo dokonce jen měsíců, je-li doplněna vhodným čerpadlem, které umožňuje např. dlouhodobé zavlažování určité zemědělské produkce.
Výsledky provedených testů na spádu 1,15 m a při průtoku od 80 do 110 litrů vody za sekundu potvrdily, že zařízení je schopné poskytovat výkon v rozmezí 250 - 450 W elektrické energie, což představovalo za 24 hodin produkci 6 - 11 kWh elektřiny. Turbína byla také testována jako jednotka pro přečerpávání vody. Praktickými měřeními bylo prokázáno, že když byla opatřena odpovídajícím lamelovým čerpadlem, pak celkový objem přečerpané vody převyšoval 60 m3 vody za 24 hod. při přepravní výšce 3,6 metru.
V jiném realizovaném uspořádání sestava pro výrobu elektřiny pracovala na spádu 4,5 m a při průtoku 5,5 l/s. Za těchto parametrů může turbína DVE představovat lokální zdroj pro napájení dvou odlehlých objektů s trvalým výkonem 80 W.
Kromě popsaných charakteristik, může turbína DVE také paralelně spolupracovat s existující rozvodnou sítí 3 x 400 V/50 Hz a to i při malých vstupních parametrech, např. do 10 m spádu a průtoku do 10 litrů vody za sekundu.
Jednotka má svoje opodstatnění jak pro účel krytí části vlastní spotřeby v odběrném místě, tak i pro případy nouze, kdy je možné miniaturní hydroelektrárnu doslova přinést pod výpusť rybníka a okamžitě zprovoznit. Hmotnost DVE 120 včetně betonového základu (podstavec) je 60 kilogramů.
Cena zařízení včetně DPH je stanovena na 19.980,- Kč u modelu DVE 120 bez generátoru a na 29.860,- Kč pro model se základním generátorem 12/24V - 120 W.
Good Grow :D :D :D |
|
|
| elektrikar |
Zdravim,po roce sem si postavil vetrnou elektrarnu. Stala me 2000 kc a da mi vykon 1Kw.Ted hodlam predelat alternator a mel bych dosahno s cizim buzenim Kw.
Ted uz budu pestit jen zadarmo:) |
|
|
| LIX |
| elektrikar) Čau, nemohol by si o tej tvojej elektrárni poskytnúť viac informácii, dosť ma to zaujíma, mohol by si ju pofotiť, opísať ako si to skonštruoval a z čoho? :) |
|
|
| elektrikar |
| ok.delal jsem o ni i seminarku,byla na soutezi Enersol:) moje chlouba:) |
|
|
| LIX |
| Tak to musí byť fakt dobré, ty to máš na neakom extra veternom mieste? |
|
|
| elektrikar |
| mam to u baraku,jen bydlime na kopci |
|
|
| elektrikar |
| premyslim jestlli nezalozim noy tread a celou i tam popisu i s fotkama |
|
|
| LIX |
| elektrikar ) No podla mna by si to zaslúžilo aj nový tread, ak ho budeš zakladať, daj vedieť, ja to budem pozorovať |
|
|
| elektrikar |
| dam se do toho enhle tyden,tak koukej po VE,ty s tim mas nejaky zkusenosti? |
|
|
| elektrikar |
| tak takhle vypada:) |
|
|
| LIX |
| No skúsenosti s tím nemám, ale vždy som si chcel niečo také postaviť, ked som bol mladší, som sa o niečo také aj pokúšal, ale časom som na to neako zabudol, ináč 1kw, klobúk dole |
|
|
| LIX |
| Ach ach ach, ked som si to tu začal čítať o začiatku, bolo mi zle z tých pokriteckých názorov na výrobu el. energie. Ved tý ludia nevedia ani že ten solárny článok nabíja batériu ktorá potom napája spotrebiče a nie že sa pripojí solárny článok na žiarovku a ono to ide, to je možné tak spraviť, ale je to totálna sprostosť, tí čo tu o tom nemajú pojem že sa dá napájať zo solárneho článku žiarovka nech sem nepíšu, si mysíte že ako fungujú solárne autá? Energia vyrobená v článku ide do batérie a batéria poháňa motor, ak by ste chceli napájať motor zo solárne článku, nikdy to nebude mať výkon ako keby ste na to pripojili batériu |
|
|
| virgill |
| LIX ja si myslim ze ty auta jezdi v australii nevade a mohavske pousti.... predevsim. vim docela presne jak fungujou solarni clanky a porad tvrdim ze napajet tim grow je nesmyslne ne-li nemozne. (pocitano v CR za predpokladu ze nehodlate nekolik let nabijet a par tydnu svitit) s vetrem nebo vodou je to uz o necem jinem. |
|
|
| CHOURIS |
| To si dělaáte srandu. No ted si od nás soused nechal udělat takový monstrum má to tak 2,5 x 3 m a stálo ho to 300 tisíc. Návratnost je 10 let. Jo má to teda otáčecí. Oni mu tu elektřinu totiž vykupujou za 12 kč a zpátky ji kupuje za 3kč. Tak si spočtětě kolik mu ty enargie vyrobí. Má to 100% spočtený na 10 let návratnosti. |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od CHOURIS
To si dělaáte srandu. No ted si od nás soused nechal udělat takový monstrum má to tak 2,5 x 3 m a stálo ho to 300 tisíc. Návratnost je 10 let. Jo má to teda otáčecí. Oni mu tu elektřinu totiž vykupujou za 12 kč a zpátky ji kupuje za 3kč. Tak si spočtětě kolik mu ty enargie vyrobí. Má to 100% spočtený na 10 let návratnosti. |
no to to trvalo...vo tom to přeci je,solární panely přes zábradlí balkonu paneláku ti utáhnou celej byt a ještě ti zbyde na pivo...ekologickou elektřinu mají nařízeno od státu vykupovat a nemůžou udělat nic než si uškubnout to 3varle,který jim tam po těch věčnejch nehodách v temelínu narostlo.. |
|
|
| Dadenka |
| citace: |
Původní příspěvek od CHOURIS
To si dělaáte srandu. No ted si od nás soused nechal udělat takový monstrum má to tak 2,5 x 3 m a stálo ho to 300 tisíc. Návratnost je 10 let. Jo má to teda otáčecí. Oni mu tu elektřinu totiž vykupujou za 12 kč a zpátky ji kupuje za 3kč. Tak si spočtětě kolik mu ty enargie vyrobí. Má to 100% spočtený na 10 let návratnosti. |
Nevim nepíšeš jestli cena je pořizovací nebo po st. dotaci, v ČR si můžeš požádat o navrácení až 50% pořizovací ceny (nikde nemáš zaručený kolik ti daj % jestli vůbec něco).
Jedna Kw z fotovoltanických článků vychází kolem 150,000,- pořizovací ceny tak to bude mít asi 2Kw.
Samotná elektrika z těch článků ti je naprd, musel bys mít ještě spoustu zařízení pro transformaci el. na 240v 50Hz, místnost cca2x2m plnou baterek pro uslkadnění el........ Nehledě na to že je to celý náchylný na el rázy..
Články se měněj cca po 20-25letech kdy jejich účinost klesne pod 80% a jsou neefektivní, jasně že borci na jižní moravě na tom budou líp jak někdo z Liberce či jinde od severu, ale praxe je taková že všechno co vyrobíš (mysli el.) prodáš ČEZu teď je na nastávající období 5let podepsáno že 13,-/Kw/h, a bereš normál ze sítě |
|
|
| Dr.Shadow |
Energii zdarma?
Čerpat energii z vakua (viz taky Casimirův jev), nebo mít tchána v PREčku nebo ČEZu......:D
Před časem jsem napojil solární článek (12V/450mA max.) na akumulátor, ze kterého napájím řídící elektroniku pro growbox. Není to mnoho, ale pořizovací náklady jsou malé, už pro tu srandu se to vyplatí..;)
Dadenka: Pořizovačka FV je fakt průser, nicméně měnič 12->230V 50Hz
je proti tomu už pakatel, za 2.000,- se prodávají slušné, s výstupem 300W nominál (na zářivku to fakt stačí;)), patřičně výkonnej na cca 1kW vyjde na nějakých 9.000,- Rázy se tomu samosebou nelíbí, ale elektronický měniče (drtivá většina dnes) je udělaná tak, aby špičkově unesla dvojnásobek nominálu. Navíc ti ni nebrání v tom, předřadit tomu nějaký kondenzátor vyšší kapacity, který ti ráz vykryje...:)
Netuším jen, jak myslíš tu výměnu "při poklesu účinnosti pod 80%",
FV články mají ( i ty zcela top) efektivitu cca do 30%.
Jakože pokles pod 80% z jejich nomin. účinnosti? (tedy opět těch cca 30% max) |
|
|
| Dadenka |
Myslim jako když ti dovezou nový tak maj 100%, časem se ten panel vysvěcuje a propaluje od sluníčka až po cca 20-25 letech to je 80% stavu co původně a musej se vyměnit pač už nedávaj to kolik maj...
Ještě juknu a dám sem dyštak link |
|
|
| Hanizek |
| Dadenka: Životnost většiny panelů je asi 20 let, jak je to s tím poklesem výkonu netuším. |
|
|
| CHOURIS |
| No koukám ,že ze začátku mě lidi nadávali, ale postupem času jak se dostávají panely mezi občany se ohlasy změnily. |
|
|
| Hanizek |
Pokud sledujete současné dění, tak určitě víte, že se chystají rapidně zkrouhnout dotace na výkup elektřiny.
Pokud k tomu dojde stane se jedna ze dvou věcí: Buďto se solární články odporoučí do věčných lovišť (jakožto nerentabilní), anebo se ukáže, že byly vlastně strašně předražené a jejich cena klesne.
Na druhou stranu ale existují směrnice EU, které říkají jakou část produkce musí dodávat "ekologické" zdroje. Ty se musí dodržet (jinak bychom platili sankce), takže mě velice zajímá, jak se s tím poslanci poperou.
Napoleon:
Tepelné čerpadlo na tom není taky tak růžově, jak si myslíš. Pořizovací náklady ve stovkách tisíc, přestavbě se taky nevyhneš (max. teplota média v čerpadle je 50°C, takže se musí do celého domu instalovat velkoplošné radiátory - nejčastěji podlahové). Známá si ho do baráku pořídila asi před 5 lety. Stálo jí to půl miliónu, navrátnost 10 až 15 let. Každých cca 7-9 let se musí měnit v kompresor v čerpadle (má omezenou životnost), což taky není levná sranda (deset, dvacet tisíc). |
|
|
|
pět let je vcelku dlouhá doba na moderní techniku která jde denno denně kupředu ja jen že známý to instaluje v domácnostech a docela obstojný kousek za 150 000 se vším všudy ale taky beru v podtaz že dům musí být v lepším stavu )dobrá izolace a zateplení. potom se náklady na vytápění samozřejmě redukují. Na můj domek postavený za totality se to nevyplatí vše co tenkrád šlo sehnat byl tak max azbest :D (nadsázka).Tudíž kdybych vyčaroval termokameru a projel si s ní dům kvůli tepelným strátám bylo by to jako když se dívám do slunce.
Určitě si myslím že obnovitelné zdroje jsou ještě "hudbou" budoucnosti. Ale co člověku zbyde až promrdají všechna fosilní paliva. Takže si myslím že vývoj jde pořád ku předu a pasivní dům nezávislý na dodávkách energie se v dnešní době už dá postavit jen se to odrazí na ceně a to značně !
Jen to na pěstování nevidím, ještě počkáme pár let než to bude k něčemu . |
|
|
| Hanizek |
| Napoleon: K tomu totáči jsem si vzpomněl na jednu velice veselou přestvabu: Dávaly se nové omítky (majitel dům zrovna koupil) a za radiátory byla jakási "reflexní" fólie (dneska nic divného, dům byl ale starý 30 let!). Strhli jsme to dolů a zjistili jsme, že to jsou na lepence přidělané obaly od polských tavených sýrů. |
|
|
| CHOURIS |
| Tak po dlouhé době musím otevřít tuto diskuzi a vysmát se všem těm kteří tenkrát pochybovali o elektrice zdarma. Dnes již všichni víme, že se na tom dalo napakovat (Před tím než na to uvalyli dan). A skřín klidně mohla jet zadarmo, jak jsem uváděl a navíc ještě vydělávat. Přeci jenom rodinní známí už to měli nějakou dobu v provozu, ale na jinné účely. Proč to musejí vždycky hanět takový rádoby odborníci, když oni dokud jsi o tom nepřečtou v blesku, nic nevědí. Předem děkuji významným lidem z Groweru za udělení K+ a za jejich prozíravost a přístup k novým věcem. Sice je to již 6 let, ale nemohl jsem si odpustit v novém roce trochu zabrousit do minulosti. |
|
|
| bull |
| Jasný měl jsi pravdu, ale ostatní měli zase pravdu v tom, že to je investice v řádech 100 000, pokud teda nestavíš novej barák, tam by to bylo jistě míň. Navíc to neni ani trochu ekologický, panely maj životnost 10 let a jsou plný všemožnejch sr.ček (nebudu to hledat - např. rtuť), který se uvolňujou jak při výrobě tak při jejich recyklaci, která je dost problematická. navíc tyhle levnější, co se ted používaj, jsou z číny, tudíž to nemusim dál rozebírat.. |
|
|
| HiGhLaNdEr |
Ne dalo se na tom napakovat protože jsi nemněl elektriku zdarma ale okrádal jsi firmu která mněla povinost to kupovat za 4x takovou cenu za jakou ti to pak prodala no krása,.. ta firma s tim pak měla jen problémy a náklady, které přenesla na každého spotřebitele kolem tebe. Gratuluju.
Zvracel bych z takových parazitů, je to jen a pouze obyčejná zlodějina která nemá obdobu. Až si uděláš domácí systém kterej vyprodukuje ze slunce víc energie než skutečně spotřebuje tvuj dům nebo pěstírna, bude to fungovat i v noci a nebude to celý zapojený na drát od temelína tak mel něco o elektrice zdarma. |
|
|
| pildo |
| neokral si firmu, ale ostatnych zakaznikov... cele tieto panely su len velky biznis pre par vyvolenych. napriklad u nas rozdavali licencie, ale ten kto nemal informacie z prvej ruky nemal sancu stihnut urobit projekt, ktory by splnal vsetky nalezitosti. takto par ludi dopredu vedelo ake nalezitosti ma projket obsahovat a pripravili ho dopredu. po zverejeni vyzvy podali ziadosti a samozrejme pocet licencii bol limitovany. takze solarne elektrarne postavili len ludia s kontaktom, zvysok mal smolu. |
|
|
| virgill |
| CHOURIS ani s dnesnima cenama a vydrzi panelu se to nevyplati. povazovat to za neco zadarmo je asi jako tvrzeni ze mam eletrinu zadarmo i ja...... krome jedineho dne v mesici kdy platim slozenky. |
|
|
| CHOURIS |
No dnes už to je dost mimo, pokud by jste se podívali na datum zahájení diskuze bylo to 2005 což už je 6 let. Tenkrát to nebylo takhle zpropagovaný a hlavně tam nebylo tolik podvodů. Solárních elektráren(těch velkých výdělečných) nebyla ani 100 a kupovali si to jen lidé k domům a chatám co tomu opravdu rozuměli.
Samozřejmě, že je mě jasné že to není proud zdarma, ale ještě jsi na tom vydělal. Mnoho známých si na to vzalo hypotéku a splácely to jako dům. Za těch 6 let to už všichni splatily. Tenkrát to bylo výhodné dnes už to je zlodějina.
Bohužel myslel jsem, že se v této debatě rozjede více vláken o tom jak ušetřit za proud. Bohužel většinou jste se vrhli jen na solární elektřinu. |
|
|
|
Vzhledem k tomu že panely s přepínačem a bateriemi ve sklepě na chatě jede borec co má 3 panely po 25000.- a svítí ,TV,vaří na chatě půl roku bez odběru ze sítě a potom zbytek pokud tam není pouští ven a kasíruje bych řekl že reálně to utáhne
větší skříň nebo malou komůrku ale na velko pěst to rozhodně nebude,když uvážím že panely něco produkují i při mracích a začal prakticky s plnýma bateriema tak tu sezonu pro automatky by to mělo vydržet a možná kdo ví i klasiku.
Ale osobně si myslím že pokud to bude čistě jen bez toho aby člověk očekával nějakou návratnost(prostě na to má prachy a nebolí ho to)pak takové spestření by to mohlo fungovat. Pro nás pracující ale více méně zatím nezajímavé řešení skrz finanční náročnost. |
|
|
| hardiron |
| Já jsem spíš uvažoval o malé vodní elektrárně, kousek od naši vesnice si chlap renovuje mlýn, tak jsem přemyšlel jak využít mlýnské kolo. Tak první co je potřeba tak je to nějaký generátor. Nejlevnější co mě napadlo je alternátor s nákladáku, který má běžně výkon až 3kW, sám si reguluje napětí pro různé otáčky a výkon pro zatížení. Zatížený by byl několika autobateriema do nákladáku. Což je největší investice. Přes napěťový měnič by se dělalo ze stejnosměrných s baterii 24v 220v, tyto měniče jsou bežně u autobusu atd. Výkonově není problém 3kW snich dostat.Baterie by zdě fungovali jako takový tlumič, například při zapnutí nějaké spotřebíče např. čerpadla. Jeho příkon by pokryly svojí kapacitou stím, že by je generátor vzápětí dobíjel.Zkrátka tak jak to je v autě. Nějvětší zádrhel je regulace průtoku vody,která pohání kolo. Ale jelikož není kolo pohaněno přímo s koryta,ale je tam použita akumulační nádrž a ní se teprve bere voda , tak by to řešit šlo. A to tak , že by se hlídala elektronicky hladina rybníka a pomocí stavidla by přebytek vody odchází koretem přímo pryč. Problém nastane když je sucho a je málo vody nebo když voda zamrzné :-D . Ale je to jen taková předctava, protože málo kdo má ty podmínky , že. Jinak pro napájení skříně si myslím , že by to šlo použít, protože skříň má po dlouho dobu zhruba stejný odběr, takže by šel systém odladit. |
|
|
| hardiron |
Jinak jsem našel nějaké povídaní o vodních elektrárnách. http://www.vosvdf.cz/cmsb/userdata/...0elektrarny.pdf
A na konci je napsaný, že pokud chceme výkon do 2kW . Tak je levnější ho koupit od velkovýrobce :-) . Prostě je problém s regulací, ale jak jsem psal vyšše v připadě skříně by to šlo. |
|
|
| hardiron |
| ještě mě napadlo, když je na výstupu 24v stejnosměrných, tak použit komponenty na 24v , průmyslové ventilátory na 24 v s dostatečně velkým výkonem se dělají , řídící jednotka pro spínaní lampy se na 24v taky děla, čerpadla, mám na 14 v a jsou v pohodě od gardeny. Neblery jsou na 24v , takže jediný spotřebič na 220v je lampa a pokud se použije elektronický předřadník kde se stejně napětí usměrňuje a pak se generuje vyšší frekvence. Tak odpadá i vytváření nějakého přesného sinusového 220v napětí . |
|
|
| Hanizek |
| A když si to všechno spočítáš tak nakonec zjistíš, že je levnější (a taky spolehlivější) tu elektriku koupit od ČEZu. |
|
|
| sitra |
| citace: |
Původní příspěvek od hardiron
ještě mě napadlo, když je na výstupu 24v stejnosměrných, tak použit komponenty na 24v , průmyslové ventilátory na 24 v s dostatečně velkým výkonem se dělají , řídící jednotka pro spínaní lampy se na 24v taky děla, čerpadla, mám na 14 v a jsou v pohodě od gardeny. Neblery jsou na 24v , takže jediný spotřebič na 220v je lampa a pokud se použije elektronický předřadník kde se stejně napětí usměrňuje a pak se generuje vyšší frekvence. Tak odpadá i vytváření nějakého přesného sinusového 220v napětí . |
no ono to o těch voltech tak není... Můžeš mít všechno na 24V a když ti tam poteče X ampér tak si příkon spočítej Ohmovým zákonem :-( |
|
|
| skunk2 |
Tato debata mě docela zaujala a musím dát za pravdu (absolutní pravdu) autorovi. O alternativní zdroje se dost zajimám a vím, že se dnes dají pořídit za velmi přijatelnou cenu, což znamená rychlou návratnost investice a pravidelný provoz našich pěstíren je pro tento případ použití ideální.
Nejčastější jsou asi fotovolthaické články, které se dají pořídit už cca za 4000,- /100W max. výkonu. pokud si je šikovný člověk popájí sám, tak ho to výjde asi na polovičku.
Dost záleží na tom, jaké má kdo možnosti. Já osobně zatím volím fotovolthaiku a těch pár metrů panelů se mi rozhodně na střechu, nebo zahradu vejde ;) |
|
|
| Hanizek |
Já si zase nedovedu představit, že by tím někdo napájel pěstírnu.
Byly by zapotřebí akumulátory (což je drahá sranda s relativně malou životností). Navíc by výkon panelu musel mnohonásobně převyšovat příkon pěstírny - udávaný výkon panelu je totiž špičková hodnota, které panel dosahuje pár dnů (nebo týdnů) v roce. Odborně se tomu říká "doba využití instalovaného výkonu" a ta je u solárních panelů v našich podmínkách velice malá.
Ostrovní systémy mají zkrátka ekonomický smysl pouze tam, kde se nelze připojit k síti. Elektřina ze sítě tě zatím vyjde levněji (což už jsem tu několikrát psal). Pokud člověk nevyužije státní dotaci, investice se nevrátí. |
|
|
| skunk2 |
Jistě....
moli by jsme se tu hádat do nekonečna. S tou udávanou hodnotou máš pravdu, tak je zapotření počítat stím, že panel co má "udávaný výkon" 100Wps vyrobí v průměru za úplně jasného dne jen asi 80Wps.
Celá soustava je proto předimenzovaná k potřebnému výkonu.
Staré, dobré olověné akumulátory zase tolik nestojí a vydrží opravdu dlouho, když se o ně staráš. Jak jsem psal..... podle možností a kdo je šikovný si poradí sám.
No ještě zajimavá alternativa o které do budoucna přemýšlím je světelný tunel (světlovod). Na střeše (tam, kde slunko paří celý den) je světlík asi 1x1m a ten jímá světlo. Trubkou je to pak vedené do místa, kde potřebuješ, třeba až do sklepa. Dalo by se to zkonbinoat s čidlem na světlo a když se zatáhne, nebo setmí, tak se ti rožne lampa.
Pokud si to spočteš, tak je to úspora elektřiny opravdu značná.
třeba tady.....http://www.allux.cz/cz/?utm_source=...&utm_medium=PPC |
|
|
| Hanizek |
| citace: |
Původní příspěvek od skunk2
Jistě....
moli by jsme se tu hádat do nekonečna. |
Hádat se nemusíme - klidně ti to můžu spočítat :-)
Jinak se zbytkem souhlasím. |
|
|
| skunk2 |
To skoro vypadá, jako výzva =)
Jen tak ze zajimavosti každý odhadneme rozpočet fotovolthaického systému s výkonem 1kWp pro napájení pěstírny s celkovou spotřebou 500W.
Cenou se nemůžeme moc lišit. |
|
|
| Hanizek |
To je bohužel blbý příklad. Uvedený panel nebude dostačovat pro napájení tak velké zátěže.
Spotřeba pěstírny:
Počítám se svícením 30 dnů po dobu 16h (růst) a 60 dnů po dobu 12h (květ) - 4 cykly. To si vyžaduje asi 2400kwh za rok.
Výroba elektrárny:
Instalovaný výkon je jeden kilowattpeak. Koeficient využití jsem zvolil 3,6 (je to průměrná hodnota na celém území ČR za poslední čtyři roky). Tahle elektrárna by za rok vyrobila asi 310kwh.
Jednoduše z toho vyplývá, že pro napájení takové pěstírny by jsi potřeboval panel o výkonu zhruba 10kwp. |
|
|
| skunk2 |
Tak se mi zdá, že se tu někde pěkně rozcházíme.
2400kwh je správně a na to by podobná elektrárna měla dostačovat.
Stím koeficientem teda říkáš, že uvedený příklad elektrárny vyrobý ani ne 1kWh za den, což znamená, že mě na ni bude v průměru svítit slůnce plně méně než hodinu denně?
Na odkazu zde:http://www.ostrovni-elektrarny.cz/i...ektrarna-1110wp
je firmou dodávaný ostrovní systém s výkonem 1,11kWp, tedy podobný tomu našemu. Přečti si uvedené výkony za rok (kterým sám nevěřím) a porovnej to se svým odhadem. Jen chci dodat, že toto je pro opravdu movité lidi. Já si dovolit dát za to 120 tis nemůžu.
S tak vysokým pořizovacím nákladem se jasně prodlouží doba návratnosti.
Zdá se však, že i já musím udělat ústupek a uznat, že by byl 1kWp výkon pro požadovaný odběr 500W pěstírny málo.
Napájení by však nebylo vyloučeno, jako doplňující.
Počítám.....
Pěstírna se spotřebou 500W na 18hod. Spotřebuje 9kW za den.
Elektrárnou o výkonu 1000Wp vyrobíme 2,5kW za den. Potřebuju teda elektrárnu o výkonu asi 4000Wp.
Už souhlasíš? |
|
|
| Hanizek |
Ostrovní systém, uvedený v tom odkaze, by uvedenou 1MWh za rok vyrobil tak možná na sahaře, ale určitě ne tady. Je to reklámní blábol.
Ale abych ti osvětlil ten udáváný "výkon" panelu:
Jená se o špičkovou hodnotu, jak už jsem tu psal. Tohoto panelu výkon dosahuje, pokud na něj dopadá světlo o určité intenzitě (zhruba 1000w/m^2, přesné číslo z hlavy nevím) pod úhlem 90-ti stupňů (tedy kolmo).
Aby slunce svítilo "tak hodně", tedy těch 1000w/m^2, musí být dokonale jasná obloha a slunce v zenitu. Čím níže je slunce nad obzorem, tím větší vrstvu atmosféry musí paprsky prostoupit a tím více slábne jejich intenzita. Ještě větší problém je ale s úhlem dopadajících paprsků. Výkon panelu totiž klesá s kosinusem úhlu, pod kterým na něj dopadají.
I když je tedy "dokonale jasno" po celý den, panel dosáhne svého špičkového výkonu jenom na několik minut, kdy bude slunce přímo nad ním. Právě proto se panely občas instalují na tzv. trackery, které sledují pohyb slunce po obloze a natáčejí panel tak, aby na něj paprsky dopadaly vždy kolmo.
Aby se nám to dobře počítalo, zavedly chytré hlavy tzv. koeficient využití instalovaného výkonu. Ten vlastně udává, jak moc je využit výkon panelu. V solárních panelů v našich podmínkách se pohybuje od 2 do 6% - záleží to na nadmořské výšce, umístění, znečištění ovzduší, počtu slunečných dnů atd...). Já jsem použil průměrnou hodnotu ČR - takže někde by ti stačil panel 9kwh, na jíném místě republiky by jsi potřeboval 11kwh atd... Existují tzv. sluneční mapy, na který to lze dohledat.
Věř mi - několik let studuju elektroenergetiku (za půl roku mě čekají státnice) a těhle věcí jsem spočítal nespočítaně:-) |
|
|
| skunk2 |
Nu já ti samozřejmě věřím. To co jsi tu napsal je všechno pravda a jen tu doplňuješ to, co píšu já sám. Jen mě těch max.7% ztráty způsobené nekolmým dopadem paprsků na panel v rozsahu 60stupňů od kolmice příliš nezatěžuje. Dost také záleží na panelu samotném. Panely zakryté skleněnou deskou mají větší ztráty způsobené absorbcí, než ty zakryté folií o proti tomu jsou zase odolnější.
Pokud studuješ elektroenergetiku, tak se pravda nedivím proč jsi proti alternativním zdrojům skeptický a na ně alergický.
vlastně toto vlákno je celé založeno proti tomu co studuješ, nebo proti tomu kde by mohlo být tvé budoucí uplatnění =)
To jsme ale poněkud odbočili.
Každý něco víme, něco studujeme a někteří z nás už jsme vystudovali nějaký obor, ale jedno nás spojuje a to jsou neustále se zvyšující ceny za energie a pokud proti tomu nebudeme bojovat, což je smyslem tohoto topicu, tak se staneme jen otroky tohoto systému. Spojme tedy své vědomosti a pojďme společně proti tomu po boku velikánů, jako je třeba chorvat Nicola Tesla, který snil o nekonečné a nevyčerpatelné energii pro každého a zadarmo. Pokud už budeš dělat státnice tak víš, že právě on věděl jak to jde.
Vlastně se ti divím.
Největší lapálií v problematice alternativních zdrojů je jak uchovat el.energii. Už za nedlouho se přijde na to, že to není potřeba.
No založený topic tu je a zbýva jen do něj doplnit nějký vhodný příklad sestavení zdroje energie a zapojení pro nás jako odběratele. Ne jako ve mnou výše uvedeném odkazu cizí firmou a za balík peněz, ale pěkně po česku co dům dal a co dokáže šikovný kutil. Baterie z vrakáče, pár hřebíků a lepící páska. A je to úkol právě pro tebe co na to máš vzdělání více než dostatečné.
Třeba se ti to bude hodit za pár let na diplomku ;) |
|
|
| Hanizek |
Já proti obnovitelným zdrojům nic nemám a ani nejsou "proti tomu, co studuju" - OZE je taky elektroenergetika (a mým dávným snem je mít doma ostrovní systém, být nezávislý na státu). Akorát narozdíl od našich poslanců a většiny veřejnosti vím, na co jsou vhodné a na co ne.
Ale abych se vrátil k činiteli využití: Jenom a jenom kvůli tobě jsem zkusil google a našel to na wikipedii, i když to tam nesprávně označují jako činitel ročního využití (a jsou tam i další kraviny, tak to neber doslovně). Já jsem čerpal ze skript, ale na té wiki je stejná tabulka. http://cs.wikipedia.org/wiki/Koefic...u%C5%BEit%C3%AD
Tady máš potvrzeno, že využiješ jenom několik jednotek procent instalovaného výkonu. Samozřejmě je to průměr, jak sám píšeš - některé panely jsou horší, některé lepší.
Ale tím už bych to uzavřel. |
|
|
| Danuscz |
| zdravim groweři, stále řeším jak snížit své náklady za elektřinu jelikož, jak všichni víme, pěstování indoor neni zrovna levná záležitost. Přemýšlel jsem jak si elektřinu získat. Sluneční energie padá, vyrobíte málo a panely jsou hrozně drahé. Co ale větrná energie? Má s tím někdo zkušenosti? Viděl jsem prodávat několik větrných generátorů jeden z levnějších zde : http://www.solar-elektro.cz/?action=detail&id=ID55 ... myslíte, že by stačil alespon na utáhnutí 250 sodíku? píší 600W při rychlosti větru 32,4km/h což je si myslím celkem rychlejší větřík. Nevím, v jakých hodnotách se normálně pohybuje, ale pokud by mi to dalo aspon tech 300W za nějaký ten pátek by se mi investice 20 tisíc měla splatit pokud počítám s tím, že bych chtěl těch pár kytiček pěstovat ještě další léta. Díky za názory a kritiku :) |
|
|
| Pio |
| Zdravím, zajímalo by mě jestli by solární panely (na střeše) utáhly lampy, pokud ano, tak kolik panelů a jak silné lampy? |
|
|
| krasus |
| je to okolo 5-10% z celkovyho vykonu panelu tj: 100W panel 5-10W odber samozdrejme ze je to jine v zavislosti na osvetleni. Na pestovani je to nerentabilni |
|
|
| koles |
| No hlavně bych chtěl vidět, jak by to valilo 18 hodin :D V realistické variantě by to během dne krylo část spotřeby. |
|
|
| Hlava |
Jojo , nekde sem měl video jak s tim jedou , venku v lese , velká dřevená chata a vevnitř svítí zhruba 20x600W a je to cely připojený na solarní elektrárnu komplet profi pěstírna , jezdej k tomu přes brod jeepem a je to někde v u.s. , koukal sem na to a u nich se to pořidí komplet za nějakejch 28tis usd , jen to rozbališ , zapojíš a jedeš , uz sem to video hledal včera asi 2 hodiny a nenašel , kua , podle toho sem hledal tu elektrárnu , ješte to pohledám a dám sem ale jde to jen ta investice na počátku je větší ale JDE TO!!!!
Jo našel , tady je to video , 13minuta , :D (kua 4:44ráno)
http://www.youtube.com/watch?v=fT1hry-F_Zg
| citace: |
Původní příspěvek od Pio
Zdravím, zajímalo by mě jestli by solární panely (na střeše) utáhly lampy, pokud ano, tak kolik panelů a jak silné lampy? |
Jo jinak abys vědel do čeho jdeš :p: 2000W
EDIT: Spojeno se starším tématem . |
|
|
|
