| konart |
Zdroj: Lellák J., Kubíček F.: Hydrobiologie, Karolinum Praha 1992
ZDROJ SVĚTLA:................................................BAREVNÁ TEPLOTA: (K-kelvin)
Sluneční záření při východu slunce....................... 1 850
Sluneční záření 1/2 hodiny po východu slunce........ 2 380
Sluneční záření 1 hodinu po východu slunce........... 3 500
Sluneční záření 1 a 1/2 hodiny po východu slunce... 4 000
Sluneční záření v pravé poledne........................... 5 300 až 5 600
Měsíční světlo.................................................. 4 100
Světlo oblohy zcela pokryté mraky....................... 6 400 až 6 900
Světlo lehce zamlžené oblohy.............................. 7 500 až 8 400
Světlo oblohy částečně pokryté mraky................ 13 000
Světlo modré oblohy........................................ 12 000 až 24 000
Světlo plamene voskové svíčky........................... 1 925
Pramen: Křivánek L., Barevná fotografie Orbis-Praha 1953
|
|
|
| konart |
Fotosyntéza využívá světelného záření v rozsahu vlnových délek 380 až 760 nm (nanometrů), t.j. od fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou část spektra. Chlorofyly a některé další pigmenty (např. karoteny - viz obr.) aktivně se podílející na procesu fotosyntézy , mají vzájemně odlišnou "citlivost" na jednotlivé barevné složky záření. Jejich obsah i vzájemný poměr v různých rostlinách je odlišný, nelze tedy stanovit všeobecně platnou závislost účinnosti fotosyntézy na vlnové délce (barevné složce) světla pro všechny druhy rostlin. Lze však odvodit, že nejvíce se na fotosyntéze podílí část spektra v modrofialové a červené oblasti (přibližně 400 - 500 nm a 600 - 700 nm).
Zdroj: Procházka, Macháčková, Krekule, Šebánek a kol.: Fyziologie rostlin, Academia Praha
|
|
|
| konart |
TEPLOTA CHROMATIČNOSTI (barevná teplota) [K - kelvin] - udává teplotu "absolutně černého tělesa" (fyzikální pojem), při které má stejnou barevnost jako srovnávané záření. Vyjadřuje barevný odstín zdroje světla. Údaj lze s výhodou využít při srovnávání bílých odstínů zářivek různých výrobců (při nejednotném typovém značení):
ODSTÍN TRUBICE, BAREVNÁ TEPLOTA
TEPLE BÍLÁ T = 2700 až 3000 K
BÍLÁ T = 4000 K
DENNÍ BÍLÁ T = 6500 K
|
|
|
| livo |
Dobrá práce, poslouží to k výběru vhodných lamp s využitím jejich technických parametrů od výrobců.
[Edited by livo on 07-11-2001 at 07:07 AM] |
|
|
| Deu |
| Dobré info, doteď jsem nevěděl jakou to výbojku tam nahoře maj - s wattama jí teda nedoženu :smoker:. Vypadá to, že nejlíp slunce vystihuje metalhalid, jak jinak :). |
|
|
| YankeeDoodle |
| Grafy sou supr,ale nemůžete náhodou někdo sehnat graf spektrálního složení umělého záření,např.sodíkovky,halogeny atd...? |
|
|
| satori |
Viete niekto vzorec na prevod:
vlnová dĺžka [nm] <===> teplota[°K] |
|
|
| Calzone |
| Chtěl bych obnovit dotaz jestli někdo ví vzoreček na převod vlnové délky v nm na teplotu v Kelvinech. |
|
|
| Hanyz |
Definice 1: "Teplotou chromatičnosti světelného zdroje je označována ekvivalentní teplota černého zářiče, při které je spektrální složení záření těchto dvou zdrojů blízké."
Definice 2: "Světlo určité barevné teploty (tj. teploty chromatičnosti) má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu."
Z výše uvedeného vyplývá, že teplota chromatičnosti je dáná kombinací záření na různých vlnových délkách o různé intenzitě, tedy nelze z ní (obecně) určit jednu konkrétní vlnovou délku světelného zdroje s emisí v širším spektru. Nicméně šlo by určitě sestavit tabulku, ve které by světelnému zdroji jedné vlnové délky byla přiřazena odpovídající barevná teplota |
|
|
|
