| Šťovík |
nikde jsem to tu nevidel:
http://pes.eunet.cz/clanky/2005/05/43231_0_0_0.html
SPOLEČNOST: Čeští zelení a marihuana
Eliška Honcová
Dříve jsem si myslela, že program zelených stran zahrnuje ochranu přírody, odpor k jaderné energetice, stavbě dálnic a genetickým manipulacím. Když jsem začala pronikat do dalších položek programů zelených stran, byla jsem překvapena, co vše se pod tou "zelenou politikou" skrývá - práva menšin a přistěhovalců, otázky postavení žen ve společnosti a důraz na regiony. To jsou jistě ušlechtilé cíle a vedle nich otázka legalizace marihuany vypadá přinejmenším na první pohled rozpačitě.
Proč by měla strana, která chce podle svého programu navodit co nejsvobodnější a nejbezpečnější atmosféru, souhlasit s legalizací další drogy? Na první pohled to pro mne byl naprosto nepochopitelný bod zelených programů. Nicméně měla jsem za to, že zelené strany mají své důvody a nebylo by fér ani moudré odsoudit tuto myšlenku bez důkladnějšího zjištění motivů stoupenců legalizace konopí, kam tedy zelené strany povětšinou patří.
Jelikož nejsem studentkou oboru politologie, dovolila jsem si tuto problematiku zjednodušit a zaměřit se pouze na dvě největší organizace české "zelené" scény, a to Stranu zelených a Mladé zelené.
Konopí (rod Cannabis) patří mezi dvouděložné rostliny. Za jediný rok svého života (konopí je jednoletka) může za příznivých podmínek dorůst výšky až 4-5 m (v průměru však méně). Konopí patří mezi dvoudomé rostliny, což znamená, že květy jedné rostliny jsou buď samčí nebo samičí, nikdy neobsahují samčí i samičí orgány.
Konopí je všestranně využitelnou plodinou. V současné době se pěstuje především kvůli vláknu z lýkové části stonku, které je velmi odolné a všestranně využitelné. Konopí má oproti bavlníku i tu výhodu, že na jeho úspěšné pěstování je třeba mnohem menší množství pesticidů než na zabezpečení bavlníku. Získané vlákno je možno využívat k výrobě textilních vláken nebo papíru. Konopí lze také zpracovávat na palivo. Semeno konopí je velmi výživné a je možné ho rozemlít na mouku. Využívá se také na setí a na výrobu technického a potravinářského oleje.
Legislativa EU a následně i ČR zakazuje pěstovat konopí obsahující více než 0,3 % omamných látek ze skupiny tetrahydrocannabiolů (THC). Technické konopí seté, v ČR pěstované v odrůdách Juso - 11 a Beniko, splňuje tyto normy a tedy vyhovuje předpisům EU pro pěstování konopí jako zemědělské plodiny. I přesto je jeho pěstování spojeno s řadou komplikací.
K výrobě drogy se používají rostliny s vyšší koncentrací tetrahydrocannabiolů, technické konopí je z tohoto pohledu nevyužitelné. THC má uvolňující účinky - působí proti křečím, brání nevolnosti při chemoterapii. Existuje mnoho případů, kdy by legalizace marihuany poskytla legální a účinný či alespoň ulevující lék pacientům trpícím například rakovinou, AIDS nebo Parkinsonovou chorobou. THC rozšiřují průdušky, avšak zároveň na ně spolu s dehtem z kouře působí dráždivě, čímž můžou vést k chronické bronchitidě.
THC patří mezi halucinogenní drogy, které působí na nervovou soustavu člověka a jsou schopny měnit vnímání reality. Mnohé výzkumy potvrzují, že dlouhodobé užívání těchto látek vede dříve či později ke vzniku psychóz.
Postoj Strany zelených je značně ovlivněn historií jejího vznikání a formování, která byla značně odlišná od historie zelených stran západní Evropy, kde byl vznik těchto stran postaven na postupném formování strany z regionálních uskupení. Česká Strana zelených, která se na politické sféře objevila velmi náhle, od počátku působila velmi nejistě a její historie byla poznamenaná aférami o spolupráci dřívější Československé strany zelených s StB a neshodami s ekologickými hnutími. Její program se programu západoevropských zelených začal blížit až v poslední době, kdy se oprostil od některých krajně pravicových témat. V programu k volbám do Evropského parlamentu z roku 2004 se již alespoň nesměle vyslovuje pro obnovení veřejné diskuze o této problematice.
Jelikož se mi nepodařilo získat odpověď na mail, který měl za úkol zjistit bližší informace o postojích zelených k legalizaci marihuany, mohu postoj Strany zelených odvozovat jedině z jejich programu a z textu z webových stránek legalizace.cz, kde se nachází text označovaný za oficiální stanovisko Strany zelených k marihuaně.
Podle autora tohoto textu je užívání marihuany mnohem méně nebezpečné, než užívání tabáku či alkoholu. Navíc zdůrazňuje, že marihuana prokazatelně nevede ke zdravotním komplikacím a že její legalizace by výrazně pomohla i těm osobám, které konopí pěstují k léčebným účelům. Navrhuje postavit marihuanu na stejnou úroveň jako tabák a alkohol a o to tvrději postihovat dealery tvrdých drog (tedy začít rozlišovat tvrdé a měkké drogy) a zlepšit systém prevence.
Text také vyzdvihuje vlastnosti a možnosti využití technického konopí - především výrobu ekologicky šetrných olejů, případně produkci biomasy k energetickým účelům.
Mladí zelení se zformovali v roce 2000 jako sekce Strany zelených. Z jejich řad se mi podařilo kontaktovat Jiřího Jeřábka. Podle jeho informací se nejedná o oficiální stanovisko Mladých zelených, protože toto téma zatím nebylo oficiálně probíráno. Přesto se ho chci přidržet jako vodítka k alespoň rámcovému zorientování se v problému.
Mladí zelení jsou neoficiálně nakloněni legalizaci marihuany. Jako důvody pro její legalizaci uvádějí nízkou nebezpečnost, kterou podporují domněnkou, že marihuana a obzvlášť marihuana legální není vstupenkou do kruhů uživatelů tvrdých drog. Legální marihuana podle nich není o mnoho nebezpečnější, než alkohol a cigarety, které jsou českou veřejností plně akceptovány. Občan liberální společnosti by měl mít možnost rozhodnout se podle svého vlastního uvážení. Liberální postoj k marihuaně je tedy dán především úctou k lidské svobodě a potažmo i zodpovědnosti, která nabádá každého, aby zvážil důsledky, které jeho činnost může mít.
Legalizace měkkých drog má též vést k oslabení pozice drogových dealerů a gangů a zmenší sílu černého trhu, přičemž pozornost policie by se měla orientovat právě na tyto zdroje a ne na jednotlivce (dle FYEG - Federation of Young European Greens). Snížení cen drogy by mělo vést ke snížení kriminality motivované ziskem prostředků potřebných k obstarání drogy. Spotřební daň z prodeje marihuany by byla dalším příspěvkem pro státní pokladnu, který by mohl být využit například pro preventivní programy.
Dalším důsledkem legalizace marihuany by mohlo být zjednodušení situace pěstitelů konopí pro technické účely a možnost využití konopí ve farmaceutickém průmyslu.
Postoje dvou hlavních zelených organizací v ČR - Strany zelených a Mladých zelených - k legalizaci marihuany lze tedy zajisté označit za pozitivní, ačkoli toto téma nelze v jejich programech považovat za stěžejní.
Strana zelených se pro legalizaci marihuany vyslovuje především proto, aby zefektivnila boj proti tvrdým drogám a podpořila možnost využití konopí pro lékařské účely. Další důležitou stránkou je i snazší pěstování konopí jako rostliny s obrovským potenciálem.
Mezi hlavní argumenty, které Mladí zelení uvádí na podporu legalizace, je zvýšení osobní svobody, zmenšení moci černého trhu a dealerů a zlepšení podmínek pro pěstování a výzkum konopí.
Eliška Honcová, studentka environmentalistiky na FSS MU
Použité zdroje:
- Pečínka, P. (2002). Zelená zleva? Praha, G plus G.
- webové stránky Strany zelených
- webové stránky Mladých zelených
- webové stránky věnované konopí
- Polák, M.: Strana Zelených podporuje dekriminalizaci měkkých drog, 2002
- Klaudysová, M.: Marihuana jako lék, 2001
- Mail: Jiří Jeřábek, Mladí zelení, duben 2004 |
|
|
| Taker |
| citace: |
| ...konopí patří mezi dvoudomé rostliny, což znamená, že květy jedné rostliny jsou buď samčí nebo samičí, nikdy neobsahují samčí i samičí orgány... |
hehe a co na to moji mutanti? :D no jo hermouši tu byly a budou....:cool:
| citace: |
| THC patří mezi halucinogenní drogy, které působí na nervovou soustavu člověka a jsou schopny měnit vnímání reality. Mnohé výzkumy potvrzují, že dlouhodobé užívání těchto látek vede dříve či později ke vzniku psychóz. |
neřek bych - tohle je třeba brát individuálně... Ikdyž jeden nikdy neví že jo? :frog:
Jinak se zbytkem celkem souhlas - pěkně sepsaný :smoker: |
|
|
| Šťovík |
| no to s tim pohlavim to je jak z ňáký učebnice biologie pro střední školy, divim se že jí tam neocitovala |
|
|
| Šťovík |
a další reakce na NP
http://pes.eunet.cz/clanky/2005/05/43339_0_0_0.html
11.5. DROGY: Mýty o kriminalizaci drog
Jan Vučka
(Volné pokračování včerejšího článku Mýty o legalizaci drog, pozn.red.)
Legalizace či kriminalizace drog jsou horká témata, která byla mnohokrát veřejně diskutována a vždy se opět vynoří a znovu se kolem nich strhne neméně živá debata, naposledy k mému článku Proč jsou drogy nebezpečné. Přesto - nebo právě proto - se v každé diskuzi opakují ty samé obecně rozšířené mýty. Následující přehled oblíbených pověr a jejich vyvrácení je sestaven na základě mých vlastních zkušeností s debatami o drogách.
Drogy jsou nebezpečný a nepřirozený produkt moderní společnosti. Kriminalizace drog je nutná, protože lidstvo na ně není připraveno.
Mexičtí Indiáni dobře znali účinky halucinogenních látek v kaktusech, naši keltští předchůdci užívali extrakty z hub, staří Egypťané kromě stavění pyramid vynalezli pivo, zatímco na Blízkém východě objevili hašiš. Dokonce je prokázána konzumace drog už v pravěku.
Po celou svou historii užívá lidstvo všemožné drogy a je na ně připravené víc než dost. Neúnosně vysokou cenu jsme začali platit až od jejich kriminalizace. Dějiny americké alkoholové prohibice jsou nepřehlédnutelným poučením - pokud se ovšem chcete poučit.
Kriminalizace drog je tradiční a normální metoda boje s drogami.
Ve skutečnosti je moderní prohibice stará necelých sto let. Ještě v předminulém století se pokládalo za normální, že světová velmoc vedla válku, aby mohla jinou zemi zásobovat opiem. A šlo o tradiční drogovou politiku, protože před Velkou Británií opium do Číny dováželo Portugalsko a Nizozemsko. I takový kokain byl dříve legální a tvrdí se, že byl dokonce součástí původního receptu coca-coly.
Za zmínku také stojí, že některé syntetické drogy jsou produktem vládního výzkumu a i dnes se drogy používají k vojenským účelům. Přijde vám normální, že je dovoleno podávat amfetaminy pilotům bombardérů, aby se jim po mnohahodinovém letu lépe zabíjelo, ale je zakázáno podávat amfetaminy jiným lidem, aby déle tančili? To je velmi zvláštní tradice boje s drogami.
Kriminalizace drog funguje.
Protidrogová represe už z principu nemůže fungovat. Drogy totiž patří neoddělitelně k lidstvu. Je nerealistické čekat, že se někdy podaří násilně vyrobit "nové lidi". Takovéhle sociální inženýrství nemůže fungovat. Můžeme za cenu velkých nákladů dosáhnout dílčích úspěchů, ale drog jako takových se nikdy nezbavíme. I za komunistů byla u nás etablovaná drogová subkultura a drogy si našly cestu i do tehdejších věznic, kde vládl přísnější režim než dnes.
Ostatně policisté sami přiznávají, že kriminalizace drog nefunguje. Zatknou jednoho distributora drog a druhý den na stejném místě stojí dva noví - to je obecně známá pravda. Proč tedy stále draze platíme něco, co nepřináší výsledky? Když něco velmi drahého nefunguje, tak je nutné s tím přestat, i kdyby to sledovalo sebeušlechtilejší cíle. To je přece věc zdravého rozumu.
Drastická kriminalizace uplatňovaná v Asii funguje, tak proč ji neokopírovat?
Nefunguje. Kdyby fungovala, nečetli byste v novinách tolik hrůzostrašných příběhů o pašerácích drog uvržených na padesát let do thajského vězení. Fakta jsou taková, že právě v Thajsku je nejvíce dětí závislých na drogách. A je obecně známo, že právě asijské politické a vojenské špičky jsou do obchodu s drogami zapojené. Takže těmi drakonickými tresty spíš odstrašují konkurenci než bojují proti drogám.
Kriminalizace drog je nutná ze stejného důvodu, proč je nutné kriminalizovat vraždy.
Mezi podáním drogy a vraždou je jeden zásadní rozdíl. Dealer Vás nepřepadne ze zálohy a nepíchne vám dávku proti Vaší vůli. Tedy vražda je ze své podstaty zločin, kdežto prodej drog nikoli. O nesprávnosti kriminalizace tzv. zločinů bez oběti jsem podrobněji psal ve zmíněném článku o drogách, ale také ve starším článku o kuplířství.
Lze také namítat, že podání drogy není zdaleka fatální. Ale pro zjednodušení zůstaňme u té smrti. A co má být? Právo nechat se zabít konzumací legálních drog, tedy alkoholu a nikotinu, realizují jenom v České republice každým rokem řádově desetitisíce lidí. To se považuje za společensky přijatelné jen proto, že tyto dvě drogy jsou historickou shodou okolností u nás drogami tradičními. Jestli tolik vadí, že si někdo vybral jiný prostředek než "ten náš", tvrdím, že jsou za tím jen předsudky a xenofobie. Ty samé předsudky a xenofobie, jako když někomu tolik vadí, že si Češka vzala černocha.
Prodej drog je třeba zakázat, protože se na tom dohodla většina lidí. Pokud chcete být členem slušné společnosti, musíte dodržovat její pravidla.
Slušná společnost se především musí řídit jistými základními principy, jinak jde o diktaturu většiny místo o slušnou společnost. Hlavní z těchto pravidel zní "moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného". Snad nebude sporu o tom, že tělo někoho jiného patří do jeho svobody. Navíc se zjistilo, že prohibice nese víc nákladů než užitku. Proto je v zájmu slušné společnosti i jejích vlastních principů, aby byla debata o legalizaci drog věcnější a neomezovala se na argumenty typu "bude to tak, protože to tak chceme a basta!"
Vybrané drogy je třeba kriminalizovat, protože není vhodné přidávat další společenské problémy k těm, co už máme kvůli legálním drogám.
Tenhle mýtus trochu souvisí s předchozím. Ano, můžeme povolit alkohol a zakázat trávu nebo naopak, jak budeme chtít. Ale právní řád ve slušné společnosti se musí řídit jistými pravidly, jinak nepůjde o právní řád nebo o slušnou společnost. Jedním z těch pravidel je, že s podobnými věcmi má být podobně zacházeno. Když povolíme lidem kazit si zdraví kouřením cigaret a pitím alkoholu, těžko jim můžeme spravedlivě zakázat kazit si zdraví kouřením marihuany. Princip rovnosti je tak základním stavebním kamenem moderní společnosti, že jeho potřebu snad nemusím blíž vysvětlovat!
Námitky, že negativní důsledky legalizace všech drog by byly neúnosné a že 90% populace by bylo závislých na drogách, můžeme směle odmítnout jako čisté sci-fi. I kdyby to byla čirou náhodou pravda a 90% lidí by chtělo užívat drogy, tím spíš by mě zajímalo, jakým právem byste to chtěli takové většině lidí zakazovat. :-)
Pravda to ale samozřejmě není. Těžko překvapí nepřímá úměra, že čím je nějaká droga nebezpečnější, tím méně lidí si s ní zahrává. Alkohol bude vždycky pít víc lidí než si píchat nějaká svinstva. Konečně už dnes mají některé ročníky mládeže nadpoloviční zkušenost s alespoň jednou ilegální drogou a naprostá většina z nich se závislými nestala. Podobně většina populace konzumuje alkohol a alkoholiků je nepatrná menšina.
Navíc by v případě legalizace všech drog byly k dostání drogy čisté - to, co se dnes prodává na ulici, vám může leckdy způsobit větší problémy kvůli ředění bůhví čím než samotnou účinnou látkou. Také lze očekávat, že v případě legalizace výroby drog by se zahájil seriozní vývoj konzumních drog a nejspíše by byly na trh uvedeny nové drogy s minimem vedle jších účinků. Vždyť i dnešní cigarety mají filtry a obsahují méně dehtu než cigarety z padesátých let. Stalo by se to, kdyby je vyráběli někde pokoutně zločinecké gangy? A to se bavíme jen o drobných zlepšeních v podstatě téhož výrobku. Při úrovni moderní chemie věřím, že farmaceutické firmy by dokázaly vyvinout nové drogy, a to mnohem bezpečnější a méně návykové než jsou dnes běžně užívané druhy.
A také musíte vždy porovnat obě strany rovnice. Náklady spojené s existencí legálních drog musíte vždy porovnat s náklady spojenými s existencí ilegálních drog (drogy totiž nikdy nezmizí, víte). Případné náklady legalizace vnímáme intenzivně, protože to je to nás něco nového, nezvyklého. To, že žijeme v době prohibice jak v Americe dvacátých a třicátých let se všemi souvisejícími problémy a obrovskými náklady, to už nevnímáme, protože jsme na to zvyklí. Když si tohle všechno uvědomíte, už se nebudete tolik bránit legalizaci dalších drog.
Parlamenty by přece neschválily kriminalizaci drog, kdyby na ní bylo něco špatného.
Každý ví, že zastupitelské sbory schválily různé nesmysly. Kriminalizace drog patří do stejné skupiny jako třeba americká alkoholová prohibice ze začátku minulého století. Ta byla také velkým omylem, přestože ji schválil tamější parlament.
Kromě drog můžeme jmenovat celou řadu dalších věcí, před kterými nás parlamenty zcela zbytečně chrání. Například v Německu jsou občané chráněni před tím, aby šli ve svátek nakupovat do supermarketu, ve Francii aby si koupili videokazetu krátce po uvedení filmu do kin atd.
Drogy je třeba kriminalizovat, protože doplácíme na léčení feťáků.
I kdybychom tento argument přijali, jádro problému je jinde. Jestliže díky veřejnému zdravotnímu pojištění doplácíme na léčení uživatelů drog, je chyba spíš na straně současného systému zdravotního pojištění než na straně užívání drog. Asi každý pokládá za přirozené, že pojišťovna nezaplatí škodu majiteli domu, který si jej úmyslně sám zapálil. Nesmyslnost opačného přístupu je zřejmá.
Krom toho existují i možnosti, jak minimalizovat vliv nákladů na léčení uživatelů drog při zachování současného systému veřejného zdravotního pojištění. V případě alkoholu a nikotinu, tedy legálních drog, jde o uvalení spotřební daně.
Navíc je celý tento argument sporný, protože náklady legalizace musíte porovnat s náklady kriminalizace. Uvědomte si, že vlastně žijeme v Chicagu 30. let minulého století. Kolik stojí vězení, soudy a policie? Kolik stojí zvýšená bezpečnostní opatření, když jsou ulice čím dál tím nebezpečnější? Kolik stojí korupce? A kolik stojí léčení uživatelů drog, kteří si nemohli koupit čistou a relativně bezpečnou drogu? Tohle bude asi významná část nákladů na léčení feťáků.
Drogy je třeba kriminalizovat, protože užívání drog feťáky snižuje celospolečenský produkt.
Ano, je pravda, že malá část uživatelů drog si poškodí zdraví či společenské postavení natolik, že přijdou o práci. Ale:
1. Jde jen o malou část uživatelů drog. Podle posledních údajů má zkušenosti s ilegální drogou většina některých ročníků. A na konzumenty legálních drog (většina všech ročníků kromě dětí) taky nesmíme zapomínat. Takže případné snížení HDP zjevně není zas tak silný argument.
Ti, kteří užívání drog beznadějně propadli a nejsou schopni alespoň vzdáleně normálního života, tvoří poměrně malý okruh lidí. A je otázkou, zda jejich sklony k užívání drog a vzniku závislosti nejsou tak silné, že by mnozí z nich patřili mezi závislé na nějakém druhu drog při jakémkoli způsobu jejich regulace. Někteří lidé mají k tomu tak silné sklony, že i při zamezení přístupu k ilegálním drogám budou patřit mezi závislé, ať se z nich stanou notoriční alkoholici nebo začnou inhalovat ředidlo.
2. Argument o snížení produktu a společenského blahobytu má navíc jeden zásadní háček. Vy jste otrokář a ostatní lidé Vám patří, že si osobujete nárok na plody jejich práce? Existují například lidé, kteří dají výpověď v zaměstnání a jdou na jiné, méně placené místo, protože je předchozí práce nebavila. Jiní lidé zase přestanou na půl roku pracovat a odjedou s nějakou humanitární organizací do Afriky jako dobrovolníci. Ti všichni a mnozí další snižují HDP v této zemi. A mají kvůli tomu přijít do vězení?!
Jak už jsem uvedl výše, moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda ostatních lidí. Jak někdo naloží se svým životem a jakou práci chce dělat, patří myslím do jeho svobody, ne do mojí.
Braní drog není žádná svoboda. Fetování přece svobodu feťáků omezuje, takže kriminalizací drog ničí svoboda neutrpí.
Když si jdu zaplavat na plovárnu, musím ve vodě dělat tempa a držet hlavu nad vodou, abych se neutopil. Očividně je tím moje svoboda velmi omezena! Znamená to, že právo jít si zaplavat není součástí mé svobody a neutrpím žádné její omezení, když mi plavání zakážete?
Drogy žádný užitek nepřinášejí, takže kriminalizací drog nikomu neuškodíme.
Chcete říci, že nepřinášejí žádný užitek právě VÁM.
Kdyby drogy nikomu žádný užitek nepřinášely, tak by si s nimi nikdo ani nezačínal, že? Pokud si Vy myslíte, že nepřinášejí žádný užitek nebo užitek pochybný a zavrženíhodný, je to Váš názor, na který máte právo. Jiní lidé mají zase právo mít jiný názor než Vy.
Na užitek z konzumace alkoholu a tabáku se ptát nebudu, protože všichni bojovníci proti drogám jsou samozřejmě abstinenti a nekuřáci.
Pachatel tohoto článku vystudoval právo a ekonomii, specializuje se na trestní právo
|
|
|
| Reewer |
| Dobře napsané - co jiného dodat? Maximální souhlas |
|
|
| Šťovík |
no mrkni se na ty reakce k tomuhle clanku, mam pocit ze tam chodi jen sami dementi, no ono to muze bejt i tak ze jenom ti se ozyvaji a ostatni jen mlci
podle me je tohle mistama uz trochu ulitly i kdyz to ma treba i logiku |
|
|
|
