| chemtech |
Nasel jsem takovou peknou starou chemickou knizku
(*1962), a zde je prvni prispevek, po slozitejsim
zacatku, je snad lepsi zakonceni):
Mame-li dostatecne ciste chemikalie - na jejich cistotu se v tomto pripade klade velky pozadavek - a chut k novym objevum, zahy zjistime, ze nas predpis na zivny roztok neni uplny. Chybi v nem
rada prvku, jez rostlina vyzaduje, byt i jen v nepatrnem mnozstvi, ve stopach (tzv. mikroprvky, stopove prvky). Ve vetsi koncentraci ji tyto prvky nekdy naopak skodi. Potreby rostlin jsou v tomto pripade tak mizive, ze i sebenepatrnejsi znecisteni chemikalie casto staci dodat dostatecne mnostvi techto stopovych prvku. Vzdyt pri pokusech s mikroprvky musime prihlizet i k rozpustnosti skla! Pro svou nepatrnou koncentraci v rostline dlouho chemikum unikaly. A prece jsou tak dulezite! Zkuste si tento pokus, mozna ze se vam podari. Nejsou-li chemikalie znecisteny dostatecnym
mnostvim boru, jednim z velmi dulezitych mikroprvku, budete svedky skutecneho "zazraku". Pripravte si desetinoprocentni roztok (0,1%) boritanu sodneho nebo draselneho, nebo roztok
kyseliny borite (v lekarne prodejna borova voda je jejim asi 2% roztokem) rozpustenim gramu v litru vody. Z tohoto roztoku pak pridejte 0.1ml 1.0ml a 2ml vzdy na 1 litr zivneho roztoku do tri
kultivacnich nadob. Zkuste pestovat ruzne rostliny a srovnejte vzdy s rostlinou pestovanou bez pridavku boru. Nebyl-li puvodne v roztoku bor pritomen, bude vysledek primo prekvapujici. Ve
vhodne koncentraci zlepsi bor vzrust mnohonasobne. Ziskate-li vsak po pridavku boru horsi vysledky nez u kontrolni rostliny, pak je to dukazem, ze bor byl v roztoku vnesen v dostatecnem mnostvi jiz jako necistota v chemikalii a dalsim pridavkem jsme
prekrocili jeho optimalni mnozstvi a rostliny otravili. Vyzkousejte i jine prvky, zejmena tezke kovy jako med, zinek, mangan a jine. Pri koncentraci vetsi nez 1:100000 pusobi silne jedovate a vyvoj rostlin podstatne zpomali. Pri nizsich koncentracich, dosahujicich a presahujicich zredeni 1:1000000, maji na vzrust vliv kladny.
Pri tak male spotrebe stopovych prvku nemuzeme predpokladat, ze se cinne zucastni stavby rostlinneho tela jako "stavebni kameny". Spise je opravnena domenka pripisujici jim ucinek
katalyticky. Badani v oboru mikroprvku je jeste v zacatcich, vaznejsi studium mohlo byt zacato v posledni dobe, kdy zdokonalene metody vyhovuji prisnym pozadavkum tohoto badani (cistota chemikalii). Otazka poctu techto prvku, jejich
nezbytnosti, praktickeho vyuziti a vyznamu pro cloveka (mohou byt nepatrnym, ale snad dulezitym cinidlem v jeho strave), to ceka jeste na rozreseni. Zatimco vetsina rostlin zada pouze stopy tezkych prvku - zada-li je vubec - existuje velmi zajimava skupina rostlin, jez se pranic neboji vysokych koncentraci tezkych kovu a hromadi je ve svem tele v mnozstvi. ze by stacilo znechutit zivot mnoha jinym druhum. Tahle "chut" na tezke kovy je nekdy tak velika, ze napr. v Australii vyuzivaji jedne rostliny pri hledani rudnych lozisek. Strom s trochu dlouhym latinskym jmenem Caryophyllacea Polycarpaca spirostyles (z rodu myrthovintych)
roste temer vyhradne na pudach bohatych medi, a tu je vzdy opravnene podezreni, ze se pod povrchem skryvaji bohatsi naleziste. A podobnych pripadu je vic.
----------------------------------
Popis obrazku (sorry za kvalitu webkamery):
Obr1: Vliv boru na rostliny, vlevo rostlina v zivnem roztoku s pridavkem boru (1dil B2O3:2000000 dilu vody), vpravo v temz roztoku, ale bez boru
Obr2: Vliv zinku na rostliny hrachu. Rostlinky byly pestovany v zivnem roztoku s ruznym mnozstvim pridaneho siranu zinecnateho. (zprava do leva 1 az 9):: 1] kontrola bez zinku, 2] 1dil ZnSO4:5000dilu vody, 3] 1dil ZnSO4:10000 dilu vody, 4] 1dil ZnSO4:50000 dilu vody, 5] 1dil ZnSO4:100000 dilu vody, 6] 1dil ZnSO4:250000 dilu vody, 7] 1dil ZnSO4:500000 dilu vody, 8] 1dil
ZnSO4:1000000 dilu vody, 9] 1dil ZnSO4:2500000 dilu vody.
----------------------------------
Tot kniha.
Na vyber mista maji samozrejme vliv i jine faktory, a to hlavne asi pristupnost ostatnich lidi. A i v tomto to ma vyhodu. Dnes jiz znama naleziste vsemoznych rud, mineralu a prvku. To samozrejme urcuje i zpusob nakladani s temito pozemky (jsou
strezeny, oploceny, a tak). Dalsi faktor muze byt i populace "puvodnich" rostlin, jsou-li napriklad
tady na tom paloucku o poznani vetsi... |
|
|
| Kapka1 |
No je to pěkný, ale nejak se mi nelibej ty kyseliny.....
Ale zato ja sem doma vyhrabal knihu JAK PESTOVAT KONOPÍ DOMA I VENKU a je to fakt super, radej ti tam jak mas svitit, no proste uplne vsechno co potrebujes vedet..... |
|
|
| ._. |
| Kapka1-Nešla by ta kniha nějak naskenovat nebo tak něco?rád bych si ji přečetl.Myslím, že nejsem sám.Majte sa |
|
|
| Elacro |
chemtech:
Jó ja to chci taky číst!!Skus to nějak dostat do kompu a hoď to sem!! |
|
|
|
je to dost zajímavá věc...podle okolní přírody můžeš poznat i to co je pod povrchem :)
jak se ta kniha jmenuje?k+
ještě by mě zajímalo jak jednoduše si odměřit množství 0,00000001 nebo kolik když už danej prvek seženu v nějaký formě...
prípadně se na vesnici řídim podle kopřiv - ta znamená pro mou kytku vhodné ph půdy a pak musim bejt už opatrnej já co jí dávám... |
|
|
| ges |
| Miris: Navažit to pujde hodně těžko . 0.001g by se dalo navažit ještě poměrně přesně, rozpustit jej např v 10000ml nějakého rozpouštědla, a odebrat zněj 0,1ml. ...0,1ml by měl obsahovat požadované množství.... prakticky to bude ale ne moc přesne |
|
|
|
