| Dub-Teaser |
Léčebné účinky známy tisíce let - Součastnost]
Je možné, že konopí, původem ze střední Asie, bylo pěstováno již před deseti tisíci lety. Určitě se pěstovalo v Číně kolem r. 4000 př. n. l. a v Turkestánu kolem r. 3000 př. n. l. Dlouho se používalo jako lék v Indii, Číně, na středním východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Africe a Jižní Americe. První doklad o použití cannabisu v lékařství je herbář, který byl vydán za vlády čínského císaře Šen-nunga pře 5000 lety. Cannabis se doporučoval při malárii, zácpě, revmatických bolestech, "nepřítomnosti duchem", a ženských chorobách.
V Indii se doporučoval cannabis pro oživení mysli, snížení horečky, vyvolání spánku, léčbu úplavice, povzbuzení chuti k jídlu, zlepšení trávení, úlevu bolestí hlavy a pro léčbu pohlavních nemocí.
V ayurvédském lékařství "produkty konopí tvoří důležitou součást mnoha léků, které slouží k léčení průjmu, cholery, žloutenky, tetanu, revmatismu, poruch spánku, bolestem, kašli, zažívacích problémů, impotenci, malárii a alkoholismu" (Fischer 1975, in Ch. Ratsch: Konopí...). "Listy jsou předepisovány především v případech chronických a akutních onemocnění průjmem, při poruchách spánku, tetanu a poruchách menstruace, většinou se smíchávají s černým pepřem a cukrem. Pasta z čerstvých listů se nanáší na vředy a nádory. Čerstvě vylisovaná šťáva z listů je vmasírována do pokožky hlavy, aby byly odstraněny lupy a blechy. Suchý prášek se nanáší na mokvající rány a svědivé kožní partie. Při hemeroidech, bolestech očí a orchitis je předepisována listová kaše. Ganja a Charas se používají při onemocněních nervového systému, zažívacích potížích a kapavce. Kouř Ganja je polykán při otravě aurpigmentem a rektálně aplikován při tříselné kýle. Charas se používá při léčení malárie, delíria, periodických bolestí hlavy, při migréně, akutní mánii, bláznovství, tuposti, černém kašli, kašli, astma, anémii, nervózním zvracení, tetanu, křečích a nervových zhrouceních. Čaj ze semen je předepisován při gonorrhoe (Dastur 1985, tamtéž). "Bhílové z distriktu Jhabua kouří konopí jako tišící prostředek při zlomeninách kostí. V Kumaonu se vylisovaná listová šťáva nanáší zvnějška při léčbě hemeroidů. V Kašmíru mají lidé postižení dnou kouřit mnoho Ganja. (Vetschera a Pillai, 1979, tamtéž). Pro hledače prostředků na oči unavené z obrazovek počítačů a televizních monitorů bude možná jednou i u nás dostupný prostředek dle kašmírského receptu: "Čerstvé listy se pokládají při očních problémech na oční víčka" (Shan 1982, tamtéž).
Konopí je odpradávna součástí také tibetské farmakologie:
" Lékařské vlastnosti konopí jsou přesně definovány: ,Konopí je chuti hořké, horké v energii, ucpávající, lehké, působí proti nadýmání, mírní KAPHA (sliz), uvolňuje PITTA (žluč). Způsobuje pocit radosti opojení a podněcuje trávení, osobu činí řečnou' (Dash 1987, tamtéž) Konopí je "pittala" a je proto užíváno při nemocích a poruchách, které jsou způsobeny žlučí (pitta). Žluč podporuje aktivizační, zahřívací funkci výměny látek a je tak koncentrována v játrech. Lék vytvořený na základě "pittala" podporuje obzvláště funkci jater, a tím i procesu trávení. Konopí je předepisováno na základě svého antiflegmatického (slizu zabraňujícího) působení především u onemocnění nervových, nemocí trávicích orgánů, dýchacích cest, kůže, mízy a genitálií. Listina nemocí, které jsou léčeny konopím, zahrnuje revmatismus, kousnutí zvířetem, uštknutí štírem, zanícení, lepru, křeče, průjem, choleru, zadržování moči, rýmu, kašel a intestinální červy. Často je užíváno vnitřně, při hnisavých onemocněních, např. zanícení ucha... (Touw 1981, tamtéž) V Tibetu se konopné produkty podávaly například i po porodu nebo při vysokohorských tůrách pro zvýšení výkonnosti a pro překonání závrati a vysokohorské nemoci.
Všude se konopí používá jako tonikum, afrodisiakum, prostředek na "posílení potence a mužné síly", prostředek pro zlepšení meditační koncentrace a jako doping a posilující prostředek v různých náročných situacích.
Šamani z Himalájí pili Bhang, aby uvolnili léčivý tok bioenergie, a aby upadli do žádoucího transu nebo extáze, které jsou nutné pro léčebné rituály. Obětí konopí bohům je podnícena léčivá síla procházející šamany a přecházející na nemocné. Nemocnému jsou předepsány lektvary pocházející z konopí zejména proti depresím, nechutenství, střídavosti nálad nebo proti často se v Himalájích vyskytující výškové nemoci.
Za (mýtického) zakladatele čínského bylinného umění a farmacie je považován Shen-Nung nebo Shennong. On, jehož jméno znamená "božský pán země", byl porozen poté, co se jeho matky dotkla hlava božského draka. Shen-Nung je mnohdy zobrazován jako člověk, jindy jako spojení lidského těla s volí hlavou. Je označován také jako Yandi, "Červený císař". Byl v čele oběti stáda a přinesl člověku požehnání ve výsadbě. Naučil člověka používat pluh a pěstovat "patero druhů obilí", ke kterým patřilo také konopí. Vyzoušel léčivé, výživné a jedovaté rostliny sám na sobě a sestavil nauku o léčení, která je údajně základem Pen ts ao Ching.
Ve farmakologii Shen Nung, která byla podle legendy sestavena v roce 2737 př. n. l., ale ve skutečnosti vznikla až v 1. století (dynastie Han), se praví, že "konopí léčí ženské slabosti, dnu, revmatismus, malárii, beri-beri, zácpu a duševní nepřítomnost ". Varianta konopí zvaná ta-ma je zde známa jako základní surovina pro výrobu elixíru nesmrtelnosti : "Tento elixír promění smrtelníka v božskou transcendentální osobu . Učení Tao zdůrazňuje, že k dosažení cílů Tao je nutno opustit vlastní vědomí . Přesně tohoto stavu je možno docílit pomocí konopí - Cannabis." Zřejmě již za dinastie Han bylo kouření produktů konopí známé, jak vyplývá z nálezu hlavičky dýmky v Xianyang (provincie Shaanxi). Konopí bylo užíváno i taoistickými alchymisty . Konopí patřilo vedle akonitinu, náprstníku, rumělky, rtuti, zlata a arsénu k nejdůležitějším přísadám taoistického elixíru nesmrtelnosti. Nekromanty bylo konopí užíváno společně s žen-šenovým kořenem, aby bylo možno předpovídat budoucnost .
Neblaze proslulý lékař a první chirurg Číny Hua-To (asi 190-265 n.l.) zavedl narkotikum a analgetikum Ma-Yo. Sestávalo z konopné pryskyřice a vína. Číňané, kteří chovají jistou zdrženlivost vůči zásahům do lidského těla, nechtějí ovšem o anestetiku ( analgetiku ) nic vědět. V roce 1578 sepsal Li-Shih-Chen (nebo Li Shizen) svou slavnpu knihu bylin Pen-ts ao, která je doposud základní knihou čínského bylinného lékařství. Podle ní je možno léčit mnoho nemocí konopím: nervozitu, senilitu, ženský výtok, porodní komplikace, otrávení sírou, olovem nebo omějí, zácpu, těžké zvracení, kožní vyrážky, vředy, rány, vypadávání vlasů, posit suchosti v jícnu, píchnutí štírem, hemeroidy. Li-Shih-Chen udává také recept pro výrobu anestetika : "Posbíráme-li v sedmém a osmém měsíci roku stejné množství man-t o-lo (bílý durman, Datura alba) a konopí, necháme-li je usušit ve stínu a rozpustit ve víně, způsobí požití narkotickou anestézii a umožní tak bezbolestné provedení malých operací a vypalování."
Užití konopí v čínském lékařství je možno chápat jen na základě principů etiky a kosmologie:
Základní myšlenkou, jež ovládá čínské lékařství, je, že člověk a příroda jsou spolu svázáni. Čínské lékařství doporučuje ochranná opatření a přirozené léčitelské umění prostřednictvím akupunktury, moxibuce, fytoterapie, masáží a jiných zásahů rukou. Člověk, který zaujímá místo mezi nebem a zemí, se musí začlenit do vnějšího světa. Z tohoto důvodu je lékařství vnitřně spojeno s kosmologií. Má sklony k rozšíření pole působení praktiků a spojení s universem."
Na základě tohoto pojetí je třeba chápat lékařský význam konopí jako prevenčního prostředku, jako tonika a afrodisiaka, jakož i terapeutického léku. Konopí má neotřesitelné postavení v čínském lékařství. Je uváděno ve všech oficiálních lékařských naukách. Objevuje se pod názvem Hou-maren, Majen nebo Ta-ma a přiřazuje se k " seditačním a astmatickým prostředkům ". Současně patří také mezi pročišťovací, "směrem dolů působící" prostředky , neboť je také výborným projímadlem u starších lidí. Všeobecně se říká:
"Každý díl rostliny se lékařsky využívá - oleje mírní podráždění způsobená suchem v krku, samčí květy se používají u menstruačních poruch, pryskyřice samičích květů je lehce jedovatá a působí na nervový systém (hašiš). Užívá se u nervových bolestí . Li Shizen poznamenává, že jejich přespřílišná konzumace způsobuje ,halucinace a nejistý krok'.Báze (podstata) konopí je popisována jako sladká a neutrální - má afinitu ke slezině, žaludku a tlustému střevu. Působí laxativně, podporuje prokrvování, změkčuje pokožku, mírní podrážděnou sliznici, kašel, působí antisepticky a antidoticky. Je předpisováno především při "zácpě v důsledku nedostatku tekutin, především u starších pacientů a po porodech", zadržované moči, menstruačních anomáliích, zvracení, zánětech středního ucha a popáleninách . Většinou jsou semena o dávce 9 - 30 g smíchány s ostatními drogami nebo podávány ve formě čaje. Jako možná náhrada se uvádí lněná semínka: Semena Cannabis mají podle čínské farmakologie totéž tradiční pole působení jako semena Lini". (Tamtéž.)
V Africe se používal při úplavici, malárii a jiných horečnatých onemocněních. Dnes některé kmeny léčí uštknutí hadem konopím anebo je kouří před porodem. Podle indiánských pramenů se rostlina využívala k léčbě lepry, pohlavních chorob, mánií, ale také k léčení méně závažných problémů, jakými jsou např lupy nebo nespavost .
Středověk]
Také Galén a jiní lékaři klasické a antické éry se zmínili o konopí jako léku a ve středověké Evropě bylo vysoce ceněno. Evropští lékaři ve středověku vycházeli z receptů a léčebných metod, které zavedli Galénos a Dioskorides. Rozlišovali mezi použitím přírodníko ("hrubého") konopí k léčbě "vřídků a nádorů" , zatímco kultivované ("pěstěné") konopí se uplatňovalo při méně závažných potížích. Není divu, že u těchto léků byly vysoce ceněny psychoaktivní vlastnosti, a najdeme je proto v nejrůznějších směsích proti bolestem . Ženy v Lesothu dodnes kouří marihuanu, když se připravují na porod. K léčebným účelům bylo konopí využíváno i abatyší Hildegardou. Například obklady z vařeného konopí doporučovala na posílení a zlepšení stavu "studeného" žaludku. Anglický duchovní Robert Burton ve své proslulé knize The Anatomy of Melancholy vydané r. 1621 navrhl použití konopí pro léčbu deprese. Nový anglický lékopis doporučil přikládání kořenů konopí na kůži při zánětech kůže, kterýžto lék byl již obecně rozšířen ve východní Evropě.
Edinburgský nový lékopis z r. 1794 obsahoval dlouhý popis účinků konopí a uvedl, že olej je prospěšný při léčbě kašle, pohlavních nemocí a inkontinence moče (nedostatečná činnost svěračů).
Německý lékař, profesor lékařství, univerzální učenec se spisovatelskými ambicemi a znalec lidového léčitelství Dr. Georg Friedrich Most dokončil roku 1841 svou Encyklopedii veškeré lidové léčby. Jak vyplývá z knihy - konopí dobře znal a mnohostranně využíval: "Malé děti ve svém prvním roce života často po nachlazení trpí zadržováním moče, přičemž já v tomto případě jako působivý domácí prostředek navrhuji čajovou lžičku rozdrcených konopných semen (Semen Cannabis), zalitou půlkem šálku vařící vody, jak jsem se tomu naučil u jedné staré dámy. Čaj pijeme teplý, oslazený cukrem." (Most 1843, In Ch. Ratsch: Konopí...)
"Semen Cannabis. Ke článku konopí uvádíme ještě následující: Velmi působivý, mnou mnohokráte vyzkoušený prostředek, proti spastickému zadržování moče u kojenců (ale i dospělých) je jedna až tři polévkové lžíce plné rozdrcených konopných semen rozpuštěných ve dvou šálcích vařící vody, které se pijí teplé. - Podle Freudensteina (Diss. de cannabis sativae usu et viribus narcotis. Marpurgi 1841) existuje vedle Cannabis sativa L. také ještě jiný druh: Cannabis indica Lamarck (sic), která působí narkotičtěji. Již staří Skýtové znali podle Herodota kouření konopných listů jako omamný prostředek, - v Egyptě užívali zlodějíčkové téhož, aby ti, kteří měli být okradeni, byli dostatečně uspáni, a také Aubert (De la Peste etc. Paris 1840) chválí konopí obzvláště v období moru, kde viděl ze dvanácti nemocných sedm uzdravených. Konopný extrakt obsahující pryskyřici používal Dr. O' Shaughnessy jako narkotický prostředek, přičemž je nutno podotknout, že v teplejších podnebních pásmech vytryskuje z listů a stonků pryskyřicová šťáva, která má nahořklé aroma a ostrou narkotickou vůni. Extrakt se udržuje vařením usušené rostliny v lihu a odpařováním, přičemž rozpuštěním jednoho gránu extraktu v jedné drachmě alkoholu dosáhneme vytvoření tinktury. Tento prostředek se osvědčil především u tetanu, kdy podáváme každou půlhodinu jednu drachmu tinktury, dokud křeče neustanou. (British and Foreign med. Review, July 1840)" (In Ch. Ratsch: Konopí...)
[Farmaceutické využití v době rozvoje a situace u nás]
V českých médiích byly v poslední době médii zaznamenány případy domácí výroby masti a náplastí s obsahem účinných látek konopí na různé kožní problémy.
Konopná mast podle tohoto zdroje údajně léčí opar a chrání před jeho znovuvypuknutím, léčí nemocné klouby, zmenšuje bolestivost a zvyšuje pohyblivost - např. u revmatoidní artritidy.
Květoslava Bendová z obce Dvory nad Lužnicí, která má 12 let Parkinsonovu nemoc, udává subjektivní zlepšení po třech týdnech užívání konopí. (Objektivně nepotvrzeno.)
"Diskusi o léčebném využití konopí i mezi lékařskou veřejností rozpoutal příběh nejznámějšího českého průkopníka konopné medicíny Josefa Ponikelského, který na sobě tuto léčbu úspěšně praktikuje. ,Ačkoliv léčba konopím neměla zprvu žádný efekt, pan J. P. vytrval a asi po dvou měsících vskutku mohl konstatovat nepochybné zlepšení hybnosti. Zlepšování postupovalo, až se ustálil dlouhodobě dobrý stav s jen nevýraznými parkinsonskými projevy. Ostatní léčba se přitom nezměnila,' píše neurolog Evžen Růžička v odborném časopise Parkinson.
Ve svém článku nabádá lékařskou veřejnost, že z lékařského pohledu nelze užívání konopí v léčbě doporučovat, přestože by tato léčba mohla být účinná: ,Lékař má právo léčit své pacienty jen takovým lékem, který prošel komplikovanou procedurou předepsaných chemických, toxikologických a dalších zkoušek potvrzujících zdravotní neškodnost léku,' argumentuje Růžička.
Ve světě na toto téma vznikla celá řada studií. V šesti státech USA je povolen prodej marihuany na lékařský předpis. Češi, kteří by chtěli léčebné účinky konopí využít, se však stále musejí obávat trestního postihu."
(Marek Jehlička in LN 9.9.2000)
"Léčivý účin semence byl nově u nás poznán J. Šírkem a zařazen jím do léčivé výživy u plicní a j. tuberkulosy. Výše citovaný herbář Tabernaemontanův uvádí sice podle galena, že semenec škodí hlavě a žaludku a špatně se tráví. Záleží zde asi mnoho na přípravě. Podle Paula Aegineta suší a větry rozhání, tlumí sexus (hašiš právě opačně). Semenec v mléce vařený a teplý pitý tlumí a zahání suchý sípavý kašel. Zvyšuje plodnost slepic, že nesou i v zimě. Semenec omytý a v bílém víně vařený až pukne, pak rozmělněný na mléčnou emulsi azfiltrovaný, dává podle Joachima Krameraria (tento Matthiolův herbář do češtiny přeložen od Adama Hubera z Ryznbachu a Daniela Adama z Weleslavína (1596), ,truňk velmi dobrý, který krotí bolení břišní, ale třeba opakovat.' Konopný olej je pak oběma těmito herbáři doporučován na vyčištění zalehlého zvukovodu a na rozhánění zatvrdlých otoků - studených tvrdých zduřenin. Dáván do ucha i u chron. otitis a též šťáva z nezralého semence do bolavých uší.
Podle Dinanda (viz dále) 3 - 4 lžice semence rozmačkané a svařené s 1 l mléka a přes den vypité jsou dobrým lékem proti žloutence, uvolňují játra a krotí též poluce. Odvar ve víně je pak močopudný.
O užití odvaru kořene jako zevního emoliens u dny a kloubních otoků opakují oba autoři poznatek Galenův. zajímavé je pak další léčebné užití, u obou celkem shodné, kde jednak zřejmo, že se uplatňuje účin analgetický, jednak námi znovu objevený účin antibiotický.
O listech a šťávě z rostliny udávají oba tito autoři, že vyhání červy, hlavně u koní. A podobně i žížaly ze země, čehož rybáři využívají, aby si takto bez rytí opatřili vnadidlo. Toto a též příznivý účin semence na nosnost slepic zná i Petr Crescentius ve svém zemědělském ,Vševědu': New Feldt und Ackerbaw 1583. Je zajímavé, že jinak zná konopí jen jako přadnou rostlinu a rovněž neví nic o hašiši. Na spáleniny radí pak Tabernaemontanus i Kramerarius přikládati čerstvé listí z konopí a nenechat zaschnout a ještě lépe: konopí v hmoždíři ztlouci a s máslem(víme dnes, že má máslo účinky podobné azulenu, protizánětlivé) udělat mast. Zde se tedy uplatní jak analgetický, tak antibiotický účin. Šťáva z rostliny je podle Ruellia dobrá do ucha na tišení bolesti a léčení otitidy, podobně jako výše uvedeno u konopného oleje. Šťáva ta je dobrá též na rány a vředy. Ženy od zkažené matky k zemi padlé (ohnuté) zase povstanou (napřímí se), když zapálené konopí se jim drží u nosu. Proti řezavce (cystitis) radí pak svařit asi 3 vršky konopí ve směsi vína a vody a z odvaru tak horkou páru, jak se snese, nechat proudit proti klínu (perineu), pak vodu pustit. Je zajímavo, že tato indikace, to jest užití Cannabis, ovšem vnitřně, u cystitis zvláště vyzdvihují dnes stále homoeopathé (Madaus). Homoeopathé mají jednak Teep (čerstvé konopí rozetřené s laktosou), a to D2, tablety po 0,25 g, užívá se po 2 hodinách, jedna tableta 3 - 4krát denně. Jednak tinkturu z Cannabis indica, která je brána v D3 až D4 a tyto léky považovány za zvláště účinné u cystitis a urethritis.
Dinand uvádí tento předpis u cistitis. Po 15 g rozmačkaných listů vavřínu, hluchavky a puškvorce, po 30 g rozmačkaných jalovčinek, semence, rozmariny, lékořice, slupek bobulí černého rybízu, kořene petržele a 10 g šafránu se svaří ve čtyřech litrech vody a na dva litry zahustí. Scedí. Denně se béře po 4 - 5 lžicích před snídaní, obědem a večeří.
Vůně konopí pro některé lidi nepříjemná, jiným příjemná, odhání, jak výše uvedeno, bělásky. Včely však pel rády sbírají. Ale jako lék v medu jim podaný konopný extrakt nevzaly. V XVI. století bylo konopí zavěšováno do ložnic, aby odhánělo hmyz, zvláště komáry.
V dnešním lékařství užívána tinktura z vrcholků samičích rostlin Cannabis indica jen homoeopathy vnitřně a uplatňuje se tu hlavně hašišový účin. Velkou literaturu o tom lze nalézti v Kompendium der wissenschaftlichen und praktischen Homoopathie od H. Schloelera (1951). Na základě obrazu hašišového opojení a dále podle pálení v urethře u u chronických poživačů hašiše a očních změn u nich, jsou příslušné malé dávky tinktury zkoušeny u paralys, delirium tremens, schizophrenie, katatonie, hebefremie, u migreny a sclerosis multiplex, u asthma codiale, stenokardie, skrofulosních změn očních a jmenovitě u cystitid a migraeny je tato tinktura oceněna. A. P. Dinand (Handbuch der Heilpflanzenkunde, 1926) uvádí se severoamerického farmaceut. časopisu vřele doporučovanou tam tuto léčbu migrény: Svědomitě po 14 dní denně před jídlem bráti 1,5 ctg extraktu hašišového Cannabis, pak 14 dní 2 ctg, koncem 4. týdne 3 ctg, pokračovat po více měsíců. Snad u cystitis se uplatní i její antibiotický účin. V allopathické medicině je Cannabis dnes takřka neznámý lék. Ještě do salicylového kollodia na kuří oka se někdy Extr. cannabis přidává, což je velmi účelno jak pro analgetický, tak antibiotický účin.
V Hegiho základním díle o středoevropské floře (II. sv., str. 133) našel Dr. Krejčí zmínku o tom, že konopí bylo ve stomatologii již analgeticky využito a práce dále v tomto našem souboru uvedené tento bolest tišící účin plně potvrzují. Podobně našel jsem v seznamu léků velké anglické farmaceutické firmy Burroughs Welcome & Comp. specialitu Cannabine Tannate, účinné sedativum, kde lék doporučen - kombinován tu s tříslem, vodilkou kanadskou a námelem - proti metrorrhagiím a dysmenorrhoím. Zdá se však, že tu jde o léčebné využití hašiše, mnohokráte již dříve zkoušené, ale pro nejednotnost účinku dováženého hašiše opuštěné. Výhodou našich extraktů je možnost přesného stanovení účinku antibiotického i analgetického a pak to, že schází opojný nebezpečný účin orientálního konopí.
Od Dr. r. Kohlera mám pak recept proti hučení v uších: ZnO, extr. Valerianae, extr. Hyoscyami, extr. Cannabis a 1,6, zhotovit 60 pilulek. Dr. Bradna pozoroval pak, že po semenci se pokusná drobná zvířata dobře množí, což souhlasí s tím starým pozorováním o vlivu semence na nosnost slepic a snad odporuje údajům Galenovým. Ovšem i to je vysvětlitelno, jde-li u Galena o sexuální činnost muže, jak je pravděpodobno, a v semenci jsou hormony ženské. jinak vlastně užívá jen Dr. Šírek semence v mléce na léčení plicní tbc (Rozhledy v tbc - přílohy seš. 5 - 6 X. 1950) H. Thaa (Pharm. 1953, 262) udává, že droga obsahuje též cholin. Cholin je považován za účinné uterotonikum, vykládána jím na př. léčivá moc mochny husí (Potentilla anserina L.) u ženských chorob. (Perrot i Klein uvádějí u konopí též trigonelin) a bylo by ho možno snad užít na léčení žaludečních vředů. Gastralgie, jako indikace pro vnitřní užití hašiše uvádí též A. Richaud a R. hazard (Précis de Thérapeutique et de Pharmacologie, 1943). užívána tu tinktura (max. dávka 1 g denně) i extrakt (max. dávka 0,1 g denně). dříve byl s oblibou Cannabis" kombinován s tříslem, pravděpodobně je to účelno. u dragendorffa nacházíme u konopí ještě další indikace: vedle migrény katary střevní a dýchadel, choleru a nemoci dělohy. U nervových chorob využití hašiše však selhalo, což spočívá jednak na velké nejednotnosti drogy, na maximálně kolísající toxicitě, jednak na velmi nestejné individuální reaktivnosti. Podle původu, způsobu sběru a jistě i podle ročního klimatu je tu omamných látek rozhodně daleko méně než v teplé zoně. orientálci snad reagují jinak než běloch a reakce je jiná i podle okamžité nálady poživače hašiše. Tvrdí se, že hašiš vlastně jen zveličuje danou náladu a tedy příjemný výsledek je jen u toho, kdo je právě v dobrém, klidném rozpoložení. Naopak ze stavů nepříjemných hašiš jen úzkost, starost zveličuje. Je to opojení dobré pohody posluchačů a vypravěčů pohádek tisíce a jedné noci a pro evropana, který hledá zapomenutí běd, tedy není to vhodná droga opojná a též v evropě se používání hašiše, ať per os či kouřením (výjimečně se někde hašiš i šňupá), nikdy nerozšířilo, zato v jižních státech USA i v Jižní Americe kouření marihuany, jak zde hašiš nazýván, se stává sociální hrozbou. …
Lidové indikace pro konopí, a to jak konečky výhonků, tak pro semenec, jsou velmi široké. Emulse ze semen 1:10, zvaná konopné mléko, byla užívána při kapavce. Tato indikace je velmi rozšířena i v Argentině. Zde se užívá toto mléko proti katarům měchýře močového a též proti žloutence. Semencová kaše je známa i černochům jihoafrickým kmene Suto, dávájí ji i kojencům. Též dáván odvar ze semen i rostliny maniakům, má býti poněkud močopudný a mírní zánětlivé změny. Je tu tedy užití jak semence, tak drogy u cystitis a urethritis obdobné, jako už ve starých herbářích a u homoeopathů. Ale odporuje údajům Galenovým. Olej v Argentině vnitřně užíván i proti saturnismu, v obkladech na prsa proti přílišné sekreci mléka. Ostatně jak semeno, tak droga je v Argentině téměř panaceum: u tetanu, melancholie, koliky, zácpy, zduření jater, bolestí žaludku, při kapavce, sterilitě, impotenci, asthmatu, abortu i tbc plic. Zřejmě v mnoha případech nesprávně, např. u té zácpy. Ve středověku se odvar z konopí dával právě proti průjmu dobytka. Spíše než semeno však dáván extrakt, v dávce 1 - 2 kapky. Olej byl dáván zevně i na rakovinu, to i v Evropě. U indického konopí doporučována i kůra z kořenů jako febrifugní a co tonikum, proti bolestem žaludku i proti dysenterii. Bere se čerstvá přímo nebo v odvaru, a to hlavně z jarních kořenů. I semena tak účinkují. Kořen zbaven hořčiny prý možno požívat jako škrobnatý pokrm (?). Čerstvé rozdrcené kořeny přikládaný i na spáleniny, krotí bolesti (Dinand).
Hlavní léčebné použití i v lidovém lékařství mají však květné vrcholky samičí, méně samčí a listy. Nejúčinější jsou extrakty s tukem, např. získané pomocí másla. Tento »Extr. Cannabis ind. pingue« opojuje jako hašiš, a to už u 0,1 g. Byl prý i předpisován u basedowa. V účinnosti druhý je extrakt etherový proti bolení hlavy, neuralgii, dně, rheumatismu,1 chorei, melancholii, deliriu, hysterii, gastralgiích2 a nechutenství. Vodní extrakt není opojný vůbec, užíván u zácpy (?), plicní tbc a dokonce jako uspávací prostředek pro děti. V Argentině infusum na listy považováno za močopudné a potopudné. Rozdrcené listy jako kataplasma na furunkly. V severní Brazilii listy z konopí - diamba - kouřeny z vodních dýmek, což sem přeneseno z Afriky. Užívány pak jako lék sedativní a hypnotický, též proti asthmatu. Zevně doporučována u nás celá rostlina na obklady u zánětů a v octě spolu s jalovcem na obklady hlavy při horečce. Výslovně antibiotické lidové užití uvádí Dinand: Tinktura Cannabis na erysipel zevně.
Proti rheumatismu užíván odvar z listí (15 - 20 g v 0,5 l vody) vnitřně, obklady ze semencové kaše zevně a též zábaly do konopného pazdeří či koudele. Semencová kaše dávána zevně i na erysipel. 2. U nervosních gastralgií uvádí Graemer tento předpis: 0,75 g Extr. Cannabis indica, 10 g etheru, 10 kapek denně na vlhký cukr.
Zvláště zajímavé indikace pro konopí mají však kmeny africké. Zde v jižní Africe nese mnohdy stejné jméno »dagga« s Leonotis leonorus a obojí užíváno jako analgetikum, sedativum a antibiotikum. (T. S. Githens: Drug Plants of Africe - Philadelphia 1949. (J. M. Watt a M. G. Breyer-Brandwijková: The medical and poisonous plants of Southern Afrika. Edinburgh 1932) popisují antibiotické užití v Jižní Rhodesii proti malarii a haemoglobinurii, sepsi, anthraxu a dysenterii. U kmenů Xosa na léčení zánětů kopyt. U kmenů Fingo užívány listy proti hadímu ušknutí a u kmene Suto ženy kouří konopí na otupení bolesti při porodu. Jinak v celé Africe se hašiš kouří všeobecně ajko narkotikum a opojná droga.
Konopí je předmětem mnohých pověr. Tak P. Sobotka uvádí, že o sv. Janu Křtiteli válely se v něm dívky. Vstalo-li konopí, vdaly se do roka. Jistě byly při tom hodně opatrné, zlomené konopí se tak snadno nenapřímí.
Přehlédneme-li hlavní indikace, vidíme, že zde všude v lidovém lékařství i u primitivů znám analgetický a antibioticků účin konopí, pak účin na urogenitální systém, který byl znám i starým lékařům a na který oficiální lékařství, na škodu nemocných zapomnělo."
Již v 19. století prohlásil Robert Christenson, že "konopí slibuje býti významným artiklem v Matéria Medica, který zasluhuje mnohem intenzívnější výzkum než bylo dosud míněno". Teprve zhruba před deseti lety vyvolaly některé zřejmě pozitivní výsledky léčby určitých onemocnění pomocí marihuany vlnu zájmu vědecké i lékařské obce o THC (tetrahydrocannabinol), účinnou látku obsaženou v konopí. Ve zhruba stejném období totiž došlo k zásadnímu objevu - byly identifikovány kanabinoidní receptory v lidském organizmu. Jde zatím o dva známé receptory :
CBl vyskytující se ve tkáni CNS
CB2 (imunitní systém)
Následovala identifikace jednotlivých složek, účinných látek konopí a jejich biosyntézy i inaktivace. Podařilo se rovněž syntetizovat ligandy, agonisty a antagonisty, které se selektivně váží na jeden či druhý z receptorů. Byly popsány účinky konopí při tišení bolesti, zmírňování nežádoucích účinků protinádorové léčby či léčby AIDS, při léčbě glaukomu (zelený zákal), roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a jiných komplikovaných nemocí. Jeden z nejvýznamnějších objevů poslední doby byl ten, že kanabinoidy způsobují in vitro apoptózu transformovaných buněk nervové tkáně - buněk maligního gliomu (dosud bylo u člověka zjištěno inhibiční působení jednoho z kanabinoidů anandamidu - na proliferaci buněk karcinomu prsu). Může se snad léčba marihuanou stát převratem v onkologii ? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, bylo nutno objasnit přesný molekulární mechanizmus působení kanabinoidů na nádorové buňky a ověřit in vivo. Úlohy se ujal tým španělských vědců z Katedry biochemie a molekulární biologie (univerzita Complutense) a Centra molekulární biologie Severo Ochoya v Madridu pod vedením dr. Ismael Galve Roperha. Výzkum, navazující na předchozí výzkumy in vitro, provedené Manuelem Guzmánem (rovněž člen nového týmu), byl rozdělen do dvou fází :
ověřit a specifikovat výše zmíněné mechanizmy in vivo
přesně identifikovat případné nežádoucí účinky takové léčby, které byly dosud uváděny jako hlavní důvod pro odmítání léčby pomocí konopí
K pokusům byl vybrán již zmíněný maligní gliom, na jehož buňkách byly již dříve nalezeny oba CB receptory. Tento nádor je sice poměrně vzácný, ale vždy smrtelný. Smrt nastává bez výjimky během několika měsíců. Léčba existuje pouze paliativní (chirurgické odstranění, radioterapie, chemoterapie a imunoterapie), její možnosti však omezuje na minimum mimořádně rychlý růst nádoru, jeho heterogenita, vysoký stupeň infiltrace tkáně a mimořádná odolnost vůči chemoterapii. Kromě vlastního THC byly pokusy konány rovněž s použitím syntetického analogu - WIN-55, 212-2 (dále jen WIN). Výzkum byl prováděn na laboratorních potkanech. Prvním krokem byla injekce vypěstovaných C6 buněk gliomu do pravé hemisféry mozků potkanů. Indukce a následný růst maligního gliomu byl sledován pomocí MRI. Všichni potkani uhynuli mezi 12. a 18. dnem po injekci buněk. Druhé skupině potkanů (15 a 15) byl 12. den po injekci aplikován THC (50 až 3000 pg) nebo WIN (5 až 300 pg). Látky byly aplikovány infuzí kanylou do části mozku, kde se nádor nacházel. Aplikace probíhala 7 dní. Výsledky byly následující :
THC - u 3 potkanů se THC ukázal jako inefektivní, u dalších 9 zvířat došlo ke znatelnému prodloužení života v rozmezí 19 až 35 dní, u tří bylo dosaženo kompletní eradikace gliomu
WIN - u 6 inefektivní, u čtyř prodloužení života na 19 až 43 dní, k úplné eradikaci gliomu došlo dokonce u 5 z potkanů
U vyléčených zvířat byla zasažená tkáň nahrazena vazivovou jizvou. Aby byl ověřen případný vliv vlastní imunity, byl proveden pokus na myších deficientních pro gen Rag 2 -/-, které nemají T ani B lymfocyty. Jak snímky MRI, tak pozdější histologické vyšetření nádorové tkáně potvrdilo přímou účinnost kanabinoidů v indukci procesu apoptózy buněk gliomu. Jak proces navození apoptózy probíhá ? Studiem in vitro bylo zjištěno, že obsazení CB receptoru (typu 1 i 2) THC nebo WIN stimuluje hydrolýzu sfingomyelinu, která způsobuje nahromadění ceramidu. Reakce nastává během několika minut, může být katalyzována enzymem sfingomyelinázou. Po několika dnech indukce aktivity ceramid-syntázy způsobí další vzrůst hladin ceramidu, který je spojen s aktivací extracelulární regulační kinázy (ERK). Ta navozuje vlastní apoptózu. Významnou částí studie byl také podrobný výzkum případné neurotoxicity THC. Zdravým potkanům byly po 7 dní aplikovány maximální dávky - 2500 pg THC (příp. 250 pg WIN). Jen pro zajímavost, přepočet pro průměrného člověka vážícího 80 kg činí 1000 mg, což se rovná přibližně 30 marihuanovým cigaretám denně. A výsledky ?
doba přežívání pokusných zvířat nebyla kanabinoidy nijak ovlivněna
MRI analýza neprokázala žádné známky svědčící pro nekrózu, edém, infekci či trauma
barvením TUNEL nebylo prokázáno narušení vývoje nervů
vedlejší příznaky léčby kanabinoidy (významné poruchy chování, motoriky či psychické aktivity) nebyly prokázány
příjem potravy a vody pokusnými zvířaty podávání kanabinoidů nijak neovlivnilo
krevní obraz potkanů byl zcela normální
pokud byla zjištěna měřitelná odchylka v některých parametrech (hladiny glukózy, močoviny, kyseliny močové, kreatininu, cholesterolu, bilirubinu a některých enzymů), došlo k normalizaci stavu nejpozději do 2 měsíců po ukončení léčby
Co dodat ? Pokud by se tyto výsledky podařilo definitivně potvrdit, mohlo by to vést k významnému přehodnocení soudobého názoru, který spočívá právě ve zdůrazňování neurotoxicity, zvláště pro organizmus ve vývoji. A to by byla pro mnoho lékařů, zabývajících se výzkumem léčebných účinků konopí, jistě dobrá zpráva. Výzkum tedy prokázal, jak in vivo, tak in vitro, že kanabinoidy mají selektivní apoptotický efekt pro transformované neurony, na netransformované buňky apoptoticky ani jinak škodlivě nepůsobí. Byl odhalen mechanizmus působení ve tkáňové kultuře. V další fázi se klíčovou otázkou stane přesné pochopení úlohy každého z obou receptorů, CBl a CB2. Pokud by bylo možno dosáhnout účinku pouze aktivací CB2, mohlo by dojít k vývoji selektivních agonistů, kterými by mohl být pacient léčen bez účinků na svou psychiku. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje jiný způsob léčby gliomu, a že lidé tímto nádorem postižení nepřežívají déle než 40 až 50 týdnů, měla by se výsledkům věnovat maximální pozornost. Je rovněž důležité, že syntetický WIN55, 212-2 se ukázal být účinnějším než přírodní konopí, a to zhruba desetkrát.
Zajímavost...
Americký tým dr. Blocka z univerzity v Iowě provedl pomocí nejnovějších technik výzkum skupiny silných kuřáků marihuany s ohledem na možné poškození mozku. Výzkum byl proveden mezi 17 velmi silnými kuřáky konopí, kteří kouřili sedm a vícekrát týdně po dobu 4 let. Kontrolní skupinu tvořilo 12 mladých lidí, kteří nikdy drogy neužívali. Pomocí PET (Positron Emission Tomography) bylo u takových kuřáků zjištěno, že během aplikace dochází ke snížení průtoku krve mozečkem (centrem pro kontrolu pohybu, paměti, pozornosti apod.) o zhruba 18 procent, které přetrvává ještě celý den po aplikaci. Toto zjištění s sebou přineslo otázku, zda díky sníženému průtoku nedochází i k jiným změnám. Proto Blockův tým vypracoval samostatnou studii, zabývající se případnými změnami ve struktuře mozku. Vyšetření MRI však potvrdilo, že ani silné a dlouhodobé kouření konopí nezpůsobuje žádné příznaky atrofie nebo poškození struktury mozku.
]Něco od těch učenějších ...:)
Fyziologické symptomy a farmaceutické aspekty
Droga, získaná usušením samičích květenství, byla dříve používána v humánní medicíně i zvěrolékařství. Podle četných lékopisů byly zhotovovány různé přípravky ve formě extraktů, tinktur a mastí k vnitřnímu i zevnímu užívání jako sedativa, přípravky navozující spánek nebo k léčení a tišení neurologických a revmatických bolestí.
Akutními fyziologickými symptomy jsou obvykle hyperemie spojivek (zrudnutí očí) a mírně zrychlený tep. Zdravotní dopady dlouhodobého užívání konopných drog jsou různé, na jedné straně dochází k celkovému chátrání organismu (způsobenému však spíše nepřímo), samotné kouření přináší podobná rizika jako kouření tabáku z důvodu vysokého obsahu dehtu a tendence kuřáků držet vdechovaný kouř dlouho v plicích. Možnými negativními dopady pak jsou rakovina a záněty plic, dýchacích cest - průdušek, hltanu, hrtanu, ranní typicky kuřácký kašel, snížená imunita vůči zápalu plic či průdušek. Ani zde však nepanuje všeobecná shoda - někteří autoři (citovaní J. Hererem v [7]) připisují marihuaně velkou bezpečnost co se týče karcinogenních účinků z důvodu nepřítomnosti radioaktivity v látce (narozdíl od tabáku). Nebezpečné může podle některých údajů být užívání kanabisu v době těhotenství, kdy může vést k ohrožení vývoje plodu. Byla prokázána snížená verbální schopnost u dětí předškolního věku, jejichž matky užívaly konopí v době těhotenství. Uváděna bývá nižší porodní hmotnost novorozeňat. U mužů dochází někdy ke snížení počtu spermií a hladiny testosteronu, avšak ani u nejtěžších kuřáků nebylo prokázáno, že by kanabis snižoval sexuální výkonnost nebo plodnost. Další nepříznivé zdravotní dopady fyziologického charakteru nebyly dosud spolehlivě prokázány, i když se někdy hovoří například o oslabování imunitního systému (dokonce na www stránkách DEA). Jediným dokázaným škodlivým fyzickým účinkem marihuany tak zůstává poškození plicního systému, které však může být redukováno použitím vodní dýmky, uzavírá Dr. Grinspoon.
Na druhé straně představuje konopí potenciální zdroj látek využitelných při léčení či zmírňování symptomů mnohých chorob fyzických i psychických. Sem patří zejména následující diagnózy:
glaukom (zelený zákal) - nevyléčitelná oční nemoc, při které v důsledku neomezovaného zvyšování nitroočního tlaku působí neodstranitelné poškození oka a následné oslepnutí. Mezi látkami, pomocí kterých lze glaukom do určité míry kontrolovat, má THC při vysoké míře léčebné účinnosti nejmenší škodlivé vedlejší účinky;
chemoterapie rakoviny - chemoterapie jako způsob léčby rakoviny se vyznačuje silnými, až brutálními vedlejšími účinky, zahrnujícími utrpení pacienta ve formě těžké nausey a mnohahodinového zvracení a dávení, naprosté nechuti k jídlu, vypadání vlasů, ztráty na váze a celkově výrazně snížené kvality života. U části pacientů lze tyto příznaky kontrolovat pomocí syntetických, drahých antiemetik, u mnohých však tato nezaberou nebo brzy zabírat přestávají. Zde je velmi často jediným účinným prostředkem marihuana. Podle jedné studie, publikované v New York State Journal of Medicine, u 56 pacientů, u nichž se nedostavila úleva po standardních antiemeticích, zmizely symptomy v 78% případů, když kouřili marihuanu .
Jiná studie uvádí celkovou úspěšnost marihuany u 81% pacientů . Při průzkumu mínění členů Americké společnosti pro klinickou onkologii, provedeném v r. 1990 Harvardskou univerzitou, uvedlo 44% z 1035 onkologů, že nejméně jednomu pacientovi, podstupujícímu chemoterapii, předepsali či doporučili ilegální užívání marihuany. Téměř polovina jich uvedla, že „by předepsala konopí ve formě cigaret některým ze svých pacientů, kdyby to bylo legální."[6]
astma, dýchací potíže - za tímto účelem byl cannabis hojně používán zejména v 19. století. Aktivní látky z konopí působí jako bronchodilatátory (rozšiřovače dýchacích cest) a marihuana se tak stává dobrým pomocníkem proti záchvatům.
Dalšími chorobami a potížemi, u nichž bylo prokázáno v konkrétních případech zlepšení symptomů či úplné vyléčení po použití marihuany bez jakýchkoli závažnějších nežádoucích účinků jsou roztroušená skleróza, epilepsie, migréna, paraplegie a quadriplegie (druhy ochrnutí), Parkinsonova nemoc, nechutenství, poruchy spánku, pruritus (chronické svědění), AIDS, menstruační křeče a porodní bolesti atd. Rovněž v psychologii a psychiatrii je potenciál konopí vysoký díky jeho anxiolytickým a antidepresivním účinkům, čehož se využívá např. při léčení deprese či závislosti na alkoholu nebo opiátech. Uvádí se rovněž příklady nepřímého působení na zdraví skrz psychiku - užívání konopí specifickým způsobem mění psychiku konzumentů, a tak se mezi nimi nachází nadprůměrné procento vegetariánů a lidí, dávajících přednost ekologickým a přírodním potravinám a způsobu života. [1]
Důležitý je fakt, že teoretická smrtelná dávka je asi 40 000 krát vyšší než dávka účinná (srovnej s acylpyrinem a dalšími legálními léky, kde je tento poměr často kolem 1:10), předávkování s následkem smrti nebo vážného poškození zdraví je tedy u zdravého člověka prakticky nemožné. Naproti tomu lze zejména při ústním požití velkého množství kanabisu vyvolat toxické delirium, provázené zmateností, vzrušením, dezorientací, někdy halucinacemi. Tento stav trvá pouze po dobu přítomnosti vysokého množství THC v mozku (několik hodin).
V USA, kde je ve stále vyšší míře lékařské využití marihuany povolováno, je v současné době na trhu syntetický preparát Marinol (od r. 1985) firmy Unimed, obsahující aktivní složky konopí, v Německu je od r. 1998 na lékařský předpis lék Dronabinol, užívaný jako analgetikum. Všeobecně však panuje mezi odborníky shoda, že kouření marihuany je pro léčebné účely vhodnější díky možnosti přesně odměřit dávku. Existují teorie o tom, že užívání marihuany k léčebným účelům je dnes opět pouze v počátcích proto, že farmaceutické koncerny nemají možnost na takovýchto lécích vydělávat tak, jako na chemických léčivech ze svých laboratoří.
Za prospěšnost užívání marihuany k lékařským účelům se v některých článcích vyslovily i významné lékařské časopisy, jako Journal of American Medical Association či New England Journal of Medicine. Za legalizaci konopí se postavily i někteří konzervativní představitelé, např. Milton Friedman či vydavatelé londýnského časopisu Economist.
Mnoho bylo napsáno o srovnání marihuany s alkoholem či tabákem, tedy drogami legálními, společností tolerovanými a v hojné míře akceptovanými. Výsledky téměř všech studií zcela přesvědčivě dokazují relativně nízké nebezpečí konopných drog oproti těmto látkám. Americké statistiky uvádějí, že kuřáci marihuany žijí v průměru o 8 až 24 let déle, než lidé holdující legálnímu alkoholu nebo tabáku. Zatímco alkohol zabíjí jen v USA ročně přímo 125 000 lidí (nepočítány nehody apod.) a tabák asi 390 000, úmrtí v důsledku konzumace marihuany nebylo prokázáno ani jediné. Dokonce se uvádí, že ani vznik rakoviny plic pravděpodobně nebývá důsledkem kouření marihuany, neboť na rozdíl od tabáku zde nedochází k vdechování radioaktivních látek. Údaje o množství dehtu v marihuaně byly značně zkresleny použitím listů namísto květů v často citované studii.
INFORMACE ZE SERVERU: http://www.darius.cz/ag_nikola/konopi2.html
|
|
|
| Dub-Teaser |
Pár produktů s hojivými či léčivými účinky
CANNADENT
STOP aftám, oparům, zánětům dásní CANNADENT je 100% přírodní silně regenerační preparát s vysokým obsahem vitagenů, který společně s hojivými výtažky z léčivých bylin intenzivně působí jako silně regenerační a tišící prostředek dutiny ústní a jejího okolí. Výrazně působí proti nežádoucím afekcím jako jsou afty, opary, záněty dásní, otlaky od zubních protéz či parodontóza, urovnává mezibuněčné konflikty sliznice, tkání, pokožky, kde eliminuje vznik, šíření a další nežádoucí projevy.
Cannaderm - Atopos
Krém Atopos je prvním preparátem, který je výrazně účinný proti projevům při atopii a lupénce. Této vyjímečné vlastnosti dosáhl preparát využitím vitagenů, obsažených v konopné bylině. Působí na suchou, svědivou, drsnou a olupující se kůži.Pokožku zklidňuje, vyživuje a silně revitalizuje. Vzhledem k hydratačním účinkům nevystavujte nechráněnou pokožku mrazivému počastí.
Cannaderm - Robátko
Preparát je vysoce šetrný dětský krém se znatelně regeneračním účinkem a výraznou ochranou pokožky Robátek. Přednost krému spočívá v dokonalém hospodaření konopných vitagenů s vodou a přesným poměrem výživných látek. Pokožka se stává odolnější, pevnější a zdravější. Působí na svědící, drsnou, suchou a poškozenou kůži. Vzhledem k hydratačním účinkům nevystavujte nechráněnou pokožku mrazivému počasí.
|
|
|
| Fredy K. |
Zdravím všechny growery,huliče a uživatele konopí,kteří kouří kvůli léčení čehokoliv.Napadla mě zajímavá myšlenka-co kdyby každý z nás,napsal do tohoto threadu,jaké medicínské prostředky z konopí,doma-vlastníma rukama vyrobené vyzkoušel,jak je připravil a jak na něj účinkovali?
Moc by mě totiž zajímalo,na co všechno je tráva dobrá a co z ní děláte.
Já samotný dělám tzv.měsíčkovou mast-směs bylinek,kde je v nejhojnější míře zastoupeno konopí.Příznivě to účinkuje při popáleninách,hojících se ránách atd.
Doufám,že tím nikoho neotravuji a že někdo odpoví. |
|
|
| TNTrin |
Nemam to tu jeste tak docela projite, ale taky by mne zajimal presnejsi postup.. treba jsem tu nenasla presny recept na "láky" a taky mam trosku chaos, kazdy koho se zeptam na to ma jiny nazor.. takze do ted nevim jestli dát do láku listy nebo palice, jestli do alkoholu nebo do oleje(bylo mi receno olivový)... a hlavne v jakem pomneru.. a na jak dlouho.. a jak casto a v jakym mnostvy brát..
Zatim se mi podarilo zjistit akorat ze je lepsi dát do do oleje, 1:2 , a brát po zlickach a nechat luhovat aspon mesic.. je dulezite aby se to potom zcedilo nebo se to muze uzivat i se zbytky ve výluhu?? |
|
|
| Fredy K. |
Ahoj ,tak těm Tvým lákům-je lepší to tam nechat co nejdýl,aspoň ten měsíc,a ber radši po lžičkách,protože zbytky z toho výluhu jsou docela nedobré,ba řekl bych hnusné:)A jestli máš zájem pouze o olej,nebo vlastně konopný tuk,tak je tu recept:
Dej do hrnce rozpustit 5tuků na pečení,přidej vodu a nasyp tam tam ganju-jak šišky tak listy.Vař to tak 5-10hodin.Těch deset je maximum.Nakonec to nechej jen trošičku schladit,vem si dámské punčochy:)a do čistého hrnce přes ně přefiltruj tu výslednou tekutinu.Tu pak dej do lednice,či mražáku.Za 24 hodin,nebo i dřív to vyndej a uvidíš takový tučný škraloup,ten přendej do nějaké nádoby a z něj můžeš udělat cokoliv v kuchyni.Dá se to použít při pečení,vaření,smažení....A docela dobře to účinkuje:)Kdyby ses ještě něco chtěla zeptat,pak neváhej napsat |
|
|
|
