| škůdci,plísně,řasy.....jeste doladim Hlava - Klikni zde pro originální téma |
| Alennka |
Tak zde je další možný pomocník v nesnázích. Jmenuje se Citrogrep a lze jej koupit v každé lékárně. Je to myslím dobrá věc a natur. Použití mimo květin, i celá rodina. Další info je na www.citrogrep.com (i v cz)
Květiny - několik kapek extraktu ve vodě na zalévání působí proti vzniku plísní v květináčích, což platí i u hydroponie. V případě přítomnosti puklic, mšic, různých plísní důkladně postříkejte rostliny postřikovačem ze všech stran roztokem 30 kapek extraktu v cca 0,5 l vlažné vody. |
|
|
| Murphy |
| Kolik ta vecicka kostuje?:jumper: |
|
|
| Alennka |
| Jsou to kapky 25ml +-100.- a ředí se dle užití s vodou ,olejem a td. |
|
|
| Alennka |
Biologická ochrana 1.
převzato-
SVILUŠKY
Sviluška chmelová je jedním z nejčastěji se vyskytujících škudcu pokojových rostlin.Dospělé svilušky jsou asi 0.5mm velcí pavoučkovití roztoči se 4 páry nohou. POhybují se pomalu a na spodní straně listu tvoří husté pavučinky.Populace svilušek ve skleníku je schopna získat během krátké doby odolnost vuči chem. přípravkum na ochranu rostlin.Většina populace svilušek tuto odolnost již získala.Účinnou biologickou ochranou,je aplikace dravého roztoče Phytoseiulus persimilis.
Dravý roztoč je 0.5mm velký. Na rozdíl od svilušky,má výrazně oranžovou barvu a rzchle se pohybuje. Vyhledává a vysává dospělce, nynfy, larvy i vajíčka svilušek Denně je schopný vysát až 5 dospělých svilušek,nebo 20 larev a vajíček. Samička vyklade za svuj život až 60 vajíček, z nichž se v příznivých podmínkách po 4 dnech líhnou nynfy, které jsou rovněž dravé. Celý vývoj jedné generace trvá 9 dní. Roztoče lze aplikovat současně i s ostatními predátory,používanými k ochraně rostlin. Lze objednat na www.biocont.cz, nebo osobně (jsou z Brna). |
|
|
| Alennka |
Biologická ochrana 2
Třásněnka zahradní a především třásněnka západní jsou jedněmi z nejvážnějších škůdců skleníkových kultur a pokojových květin. Napadají okurky, rajčata, papriky a řadu druhů květin. Na rostlinách škodí nejen sáním, ale i přenosem karantenních virových chorob. Třásněnka západní může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25 °C trvá vývoj jedné generace 18 dní. Je odolná vůči většině chemických insekticidů. Účinnou biologickou ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris.
--------------------------------------------------------------------------------
Dravý roztoč - Amblyseius cucumeris
--------------------------------------------------------------------------------
Dravý roztoč je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi 3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek. Je možno jej aplikovat současně s ostatními predátory používaných ve sklenících k ochraně rostlin.
Dravý roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům na ochranu rostl . www.biocont.cz , nebo osobně (Brno). |
|
|
| Alennka |
Biolologická ochrana 3 Příspěvek č. 3
Larvy smutnic
Dospělé smutnice jsou 2 – 4 mm dlouhé mušky podobné komárům. Charakteristická jsou dlouhá křídla, černošedá barva těla průhledná křídla lehce kouřově zbarvená. Jejich 5 – 7 mm dlouhé larvy a jsou schopny poškozovat nejmladší kořínky zakořeňujících řízků a mladých rostlin. Bývají tak jednou z příčin odumírání řízků a mladých rostlin množených ve sklenících. Účinnou biologickou ochranou je použití parazitických hlístic.
--------------------------------------------------------------------------------
Parazitické hlístice Steinernema feltiae
--------------------------------------------------------------------------------
Parazitické hlístice napadají larvy různých druhů hmyzu žijící v půdě. Hlístice se v půdě nebo v zahradním substrátu aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic během několika dnů hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále množí. Ve třetím larválním stádiu opouštějí mrtvou larvu smutnice a vyhledávají nové hostitele. Tak je zajištěna dlouhodobější ochrana přes tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu přítomny další larvy smutnic či jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá. www.biocont.cz , nebo osobně (Brno).
|
|
|
| Alennka |
CHVOSTOSKOCI- jsou většinou jen několik milimetrů veliký a bezkřídlý půdní hmyz. V zemědělsky intenzivně využívaných půdách lze najít až 250 000 chvostoskoků na m2 z přibližně 50 druhů. Hlavní oblast života chvostoskoků a veškeré půdní fauny se nachází ve svrchních deseti centimetrech půdy. Populační hustota a druhové spektrum jsou určeny typem a druhem půdy, půdní vlhkostí, utužením a ostatními fyzikálními parametry stejně tak, jako hodnotou pH a pěstovanou plodinou.Škodlivé působení chvostoskoků je neustále stavěno do popředí a uváděno jako důvod pro jejich omezování.
Škodlivé působení
Chvostoskoci jsou vždy považováni za škůdce tehdy, když požírají organický materiál z ještě žijících rostlin. Na klíčních rostlinkách řepy se stále občas objevují požerky. Mohou mít za následek odumírání řepy a tím působit ztrátu. Takové škody se ale vyskytují ve zvýšené míře tam, kde je cukrová řepa pěstována konvenčním způsobem. Orba naprosto zničí hloubkové rozvrstvení jednotlivých druhů chvostoskoků v půdě. Následkem toho se zřetelně sníží hustota populace. Ve svrchních vrstvách půdy se téměř nenalézá organická hmota, protože je zasypána na dně brázdy. Vznikne tak potravní deficit. Tehdy představují klíční rostliny řepy na čistých řádcích, které jsou téměř bez jakýchkoliv doprovodných rostlin, jediný zdroj potravy. Je ovšem lepší, když se před řepou po obilné předplodině pěstuje nějaká meziplodina, jako např. ředkev olejná, která půdním živočichům dodá potravu. Také výsev mulčovací plodiny mikroorganismy podpoří. Tento způsob pěstování řepy má vedle nižší eroze také tu přednost, že se sníží škody působené chvostoskoky i tehdy, když se jejich počet díky dobré dostupnosti potravy na podzim silně zvýší. Podobná doporučení platí i pro ostatní polní plodiny, u kterých dochází k uzavření řádek a tím i k zastínění půdy výrazně později.
Čím se chvostoskoci živí
Jedním ze zdrojů potravy jsou půdní bakterie. Mnozí chvostoskoci okusují mrtvá rostlinná pletiva, například odumřelé listy nebo klíčky. Odumřelé kořeny jsou chvostoskoky využívány sukcesivně, nejdříve jako potrava a poté jako obytný prostor. Někteří zástupci jsou dokonce masožravci, kteří požírají ostatní menší druhy, vajíčka, kukly a larvy hmyzu nebo především nematod. Podpora chvostoskoků by mohla napomoci zvládnutí problému půd zamořených nematody. Většina druhů chvostoskoků není ale přísně vázána najeden zdroj potravy, ale může fakultativně přijímat alternativní potravu. Většina chvostoskoků se živí půdními houbami. Mezi řadou hub selektivně volí s pomocí čichu. Rozlišují, jestli je listový materiál ještě čerstvý nebo již infikovaný houbami, a poté upřednostňují infikovaný materiál.
Pramen: Rostlinolékař 4/99 a Krankheiten und Schädlinge der Zuckerrübe
To jen tak bokem, ať se ví, kdo a co to je. |
|
|
| Alennka |
| Ahoj lidicky. Jen me zajima, zda jste nekdo testnul ten Citrogrep a jaka spokojenost,ci (jen to ne) nespokojenost. Dik |
|
|
| Warl0ck |
| Mam pod listama broucky takovy zezloutly malinkaty a pomalu chodi, netvori pavucinky, ale napadenej list zacne zloutnout flekovatet.. Co to muze bejt.. Jdu si pro biooil a pak napisu, jestli mi pomohl.. Jsem z toho spatnej.. Viz muj grow c. 3.. pod carou.. |
|
|
| Seed |
zdarek growers mam dotaz problem
Včera sem ve sve matkarně v které mam šest kusu zeleně v 11L
květníkach našel plísen na kořenech které lezou ze spoda z květinaču vypada to jako plísen prachová ale né na listech pouze na kořenech které lezou ze všech děr dole po stranách myslím si že kytky jsou dost silné a plísen nenapadá kořenový system prorostlí v hlíně ,,zatim''
Nic méně mě to štve protože každa bakterie a plísen je špatna.
Neví te někdo jak se ji zbavit z kořenu aniž bych poškodil kytku?
Naký bio postřik. Plisen je nejdříve bíla pak z tmavne uschne a začne při dotyku prášit svoje výtrusy všude
Budu vděčný za vaše zkušenosti a rady díky seed. |
|
|
| Neson |
| Seed - osobně jsem se s tímto problémem (naštěstí) nesetkal, ale nejdříve bych vyzkoušel co nejméně invazivní metody - co nejšetrněji zbavit kořenový bal hlíny (samozřejmě co nejdál od domova), matkárnu totálně vydezinfikovat včetně květináčů, kořenům dopřát několikadenní očistnou lázeň s peroxidem, přesadit a rozhodně nic nezkazíš trichodermou - no a pokud by to nepomohlo, tak tu máme chemický průmysl. |
|
|
| Alennka |
| Ahoj . Pokud bude nekdo muset resit problem skudcu na kytkach, a je z Brna, tak predatory muze koupit v obchode s potrebama pro zahradkare a pestitele kvetin na Janske ulici v Brne osobne.:)) |
|
|
|
|
