| breeder |
Alkohol a cigarety na školách v České republice
BBC - česká redakce | 22.11.2004 | 17:00 | pořad: Svět o páté
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Ze základních škol v České republice téměř ustoupily tvrdé drogy. Nahrazují je ale jiné návykové látky - alkohol a cigarety. Počet dětí, které přiznaly zkušenost s tvrdými drogami, se pohybuje kolem dvou a půl procenta, naopak s alkoholem a tabákem má zkušenost téměř každý žák od šesté třídy. Takové zjištění přinesl Psychologický ústav Akademie věd ČR a jak dodává zpravodaj BBC Mikuláš Kroupa, děti přestávají s drogami experimentovat, hledají spíše povyražení a zábavu.
Mikuláš KROUPA, redaktor
--------------------
Zkusili jste někdy nějakou návykovou látku, alkohol, cigarety nebo i nějakou tvrdou drogu? Na to jsem se zeptal několika dětí před jednou pražskou základní školou.
osoba
--------------------
Nezkoušela jsem, ani cigarety, já jsem vůbec.
osoba
--------------------
No, myslím, že pár spolužáků jenom asi cigarety, protože já jsem to zkusil jednou a prostě nechutnalo mi to.
osoba
--------------------
No, zkoušela, ale jako já vím, že je to návykový a že někdo z toho může bejt jako nemocnej těžce nebo takhle nějak.
osoba
--------------------
Mě to nějak neláká, když člověk vidí, jak ty lidi potom dopadnou, tak to je dost otřesný. Měli jsme to jako ve vyučování, jak říkají, že je to špatný, že to nemáme dělat.
Mikuláš KROUPA, redaktor
--------------------
Čtyřicet procent dětí ve věku mezi patnácti až šestnácti lety kouřilo marihuanu, přitom více než devadesát procent dětí považuje tvrdé drogy za příliš velký experiment. Ve srovnání s dobou před pěti lety klesl v Česku počet lidí závislých na tvrdých drogách, konkrétně na pervitinu a heroinu, o více než tři tisíce, z patnácti na dvanáct tisíc. Počet problémových uživatelů drog, tedy těch, co užívají drogy pravidelně a za pomocí injekčních stříkaček, dosahuje třiceti pěti až třiceti sedmi tisíc osob. Z toho deset tisíc drogově závislých žije v Praze. Primátor hlavního města Pavel Bém.
Pavel BÉM, primátor hlavního města Prahy /ODS/
--------------------
Praha v sobě koncentruje obrovskou pracovní sílu, nekonečné množství příležitostí pro zábavu, využití volného času na straně jedné, na straně druhé ale i pro zábavu, která není úplně zdravá, ba přímo je riziková, takže z tohoto pohledu to není žádný div.
Mikuláš KROUPA, redaktor
--------------------
Ve srovnání s jinými středoevropskými metropolemi je Praha mezi lepším průměrem, dodává Pavel Bém. Průměrný věk lidí užívající tvrdé drogy je osmnáct a půl roku. Nicméně výzkumy psychologického ústavu tvrdí, že nejčastějším věkem první zkušenosti s nelegálními látkami je období mezi čtrnáctým až šestnáctým rokem. Takových dětí prý ale ubývá, a to díky preventivním výukovým programům, tvrdí ministryně školství Petra Buzková.
Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/
--------------------
Jsou to programy, které v podstatě vysvětlují škodlivost, které nějakým způsobem se snaží vysvětlit dětem a středoškolské mládeži, jaké mohou být důsledky užívání a podobně.
Mikuláš KROUPA, redaktor
--------------------
Petra Buzková. Nelegální drogy ale vystřídal u mládeže jiný nešvar - alkohol a cigarety. Z více než tisíce oslovených žáků pátých tříd pražských škol má šedesát šest procent zkušenost s alkoholem a každý čtvrtý s kouřením cigaret.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Připravil Mikuláš Kroupa. A citovanou statistiku čerpal z výzkumu Psychologického ústavu české Akademie věd, pětiletý projekt, který sleduje výskyt drog ve školách, vede Michal Miovský a toho teď vítám v našem studiu, dobrý podvečer.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý podvečer.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
I když se tady preference dětí, jak jsme slyšeli, u návykových látek mění, tak drogy stále lákají, čím a proč?
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Důležité je říct, ten alkohol s tabákem nenahrazují, oni tady byly a narůstají, to je důležité na tom. A proč lákají? Celá společnost je stále naladěna prokonzumně. Musíme se podívat na to, jak vypadá spektrum reklamního času, jakým způsobem jsou připravovány reklamy na tabákové výrobky, co se týká alkoholu totéž a musíme se podívat na to, že tyto reklamy se stávají stále agresivnější a jsou stále více směřovány právě k těm mladším věkovým skupinám. Stejně tak je potřeba se podívat a neodmýšlet z toho kontextu například léky. Podívejme se na to, bolí vás tohle, máte tento lék, bolí vás tamto, máte jiný lék. Potravinové doplňky, ukázková záležitost. Spousta těchto látek máme obsažené v přirozené potravě, ne, my vám nabízíme něco v tabletce, to znamená, celá společnost jako taková je prokozumně vyladěná, nemůžeme se potom divit těmto důsledkům.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Přece jen je ale rozdíl mezi přípravky na chřipku nebo cucavými bonbony mentolovými a drogami, potažmo alkoholem a cigaretami.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Jde o princip. Máte tento problém, nabízíme vám prefabrikát, to znamená, vlastně jde o to, že ...
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Ale na druhou stranu, pardon, přece cigarety a alkohol nikdo neprezentuje jako lék.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, tady bych si dovolil oponovat. Já myslím, že například i některé nejmenované televize opakovaně, v průběhu posledních tří let je ten nárůst velmi zřetelný, v podstatě uvádí i v hlavních vysílacích časech příklady, jak alkohol může působit jako lék.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Takže myslíte spíše skrytou reklamu, nikoli, nikoli klasickou reklamu.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Já myslím, že o tom nelze uvažovat takto jednoduše v těch kauzálních souvislostech, že skutečně tady jde o to, že to je spousta faktorů, které působí společně a že nelze vlastně jeden vzít a vytrhnout z toho kontextu, prostě jako celek - společnost vytváří vlastně situaci, která je prokonzumně vyladěná.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Škola se ovšem na druhé straně obvykle snaží říkat, že alkohol a cigarety jsou špatné, snaží se možná vyvažovat tady ten vliv, o kterém mluvíte vy, znamená to, že se to škole a samozřejmě rodičům nedaří?
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Ano, v podstatě musíme působit svým způsobem pro mladou generaci jako blázni, na jedné straně slyší o tom, co všechno tyto návykové látky, jako je alkohol a tabák, s lidmi dělají, každé páté úmrtí v České republice je způsobeno nemocemi, které jsou způsobeny užíváním tabáku například, a na druhé straně sledují vlastně nebo jsou pod masivním tlakem reklamy. To znamená, v podstatě naprosto zřetelné rozštěpení, kterého si od určitého věku už ty děti nebo mladí dospělí všímají.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
To, co jste řekl, je asi velmi důležité. To mladí dospělí, zaznělo v tom předchozím příspěvku, že ta první zkušenost je často mezi čtrnáctým až šestnáctým rokem, tedy ve věku, kdy by asi dítě už chtělo být raději dospělé, to s tím bezpochyby tedy velmi souvisí.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Jasně, návyková látka je vlastně součástí rituálu, je součástí složitého rituálu vlastně dospívání a v podstatě se bohužel stala vlastně symbolem toho dospívání. Takže svým způsobem v podstatě se právě díky této symbolické role vlastně podporuje právě i to, i ten konzumní přístup vlastně k těmto návykovým látkám, což není zrovna pozitivní záležitost.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Podle vašeho výzkumu mají zkušenosti s alkoholem a cigaretami děti už ale od nejútlejšího dětského, školního věku. Tam jsou ty důvody stejné nebo ne?
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, ne, je potřeba odlišit věk, kdy k těmto zkušenostem přichází ten průměr populace a v těch našich výzkumech se začíná postupně ukazovat, že skutečně existuje nebo že se krystalizuje, ono už vždycky existovalo, teď už ho možná umíme lépe pojmenovat, určitá malá skupina dětí, které začínají s alkoholem nebo s tabákem opravdu v extremně nízkém věku a není to jenom taková ta zkušenost na Silvestra, v neděli u oběda a podobně, ale jsou to skutečně zkušenosti s opilostí a s opakovanou opilostí a vedle toho s pravidelným užíváním tabáku a tady právě nacházíme už to rizikové chování právě ve věkových skupinách třeba osmi, devíti, desíti let a ...
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Je tady patrný rozdíl mezi Prahou, velkými městy a vesnicemi?
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Samozřejmě, velké město, velká kumulace lidí je vždycky rizikovej faktor, na druhou stranu ale právě to proalkoholové vyladění ve společnosti, stejně tak jako protabákové, tak to je zřetelné i na těch samozřejmě odlehlejších lokalitách a není rozdílu mezi městem a vesnicí.
Robert BŘEŠŤAN, moderátor
--------------------
Děkuji za rozhovor, Michal Miovský z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Michal MIOVSKÝ, Psychologický ústav Akademie věd ČR
--------------------
Já také děkuji.
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
Plzeňský soud se začal zabývat případem falešných pětitisícikorun
Zpravodajství ČTK | 22.11.2004 | 11:09 | rubrika: Právo a krimi - Plzeňský kraj | autor: MFI
PLZEŇ 22. listopadu (ČTK) - Plzeňský krajský soud se dnes začal zabývat případem pětadvacetiletého Jana Chloupka. Muž je obžalovaný z toho, že si opatřil 25 falešných pětitisícikorun a pak jimi platil v různých obchodech. Chloupek přiznal, že falešné bankovky měl. Tvrdil ale, že jimi nikdy neplatil. Údajně měl strach.
Žalobce ho viní z toho, že koncem roku 2003 koupil od jistého muže z Prahy 25 padělaných pětitisícových bankovek za polovinu nominální ceny. Přitom věděl, že jsou falešné. Tři z nich pak prodal jinému muži, pěti padělky zaplatil v obchodech v Plzni, Dobřanech a na Domažlicku. Nejméně pěti falešnými bankovkami údajně platil i v jižních Čechách, těmito případy se ale bude zabývat soud v Českých Budějovicích.
Chloupek bydlel v Holýšově na Domažlicku, ale pracoval u bezpečnostní agentury v Praze. Zde se seznámil i s dodavatelem falešných bankovek, známým pod přezdívkou Bišop.
"Pohyboval jsem se ve společnosti, kde měl falešné bankovky hnedle každý. Já jsem si je od Bišopa vzal, ale pak jsem mu většinu z nich vrátil. Nechal jsem si jen jednu nebo dvě a nosil jsem je spíš z frajeřiny po kapsách, aby to vypadalo, že mám víc peněz. Nikdy jsem jimi neplatil, já bych se toho bál," tvrdil obžalovaný před soudem. Přiznal, že tři padělky dal svému známému barmanovi.
Chloupek je ve zkušební době. Soud mu totiž nedávno uložil podmíněný trest za distribuci marihuany. Zároveň je proti němu vedeno trestní řízení v Českých Budějovicích.
Líčení bude v dalších dnech pokračovat výslechem svědků.
Marie Fialová fcz
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
Polovina desetiletých dětí nemá problém s koupí piva a cigaret
Zpravodajství ČTK | 22.11.2004 | 15:05 | rubrika: Zdravotnictví - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: KBA
(ČTK vydává k této zprávě graf)
PRAHA 22. listopadu (ČTK) - V České republice jsou alkohol a tabákové výrobky dobře dostupné i pro desetileté děti. Pro téměř 50 procent z nich by nebyl problém obstarat si pivo nebo balíček cigaret. Vyplývá to z výzkumu, který mezi žáky pátých ročníků z 25 základních škol v Praze 6 provedlo občanské sdružení Prev- Centrum. S výsledky dnes novináře seznámil Michal Miovský z Psychologického ústavu Akademie věd.
Výzkum měl za cíl přispět k hodnocení projektů primární prevence v základních školách, do kterých stát ročně investuje miliony korun. Mezi dotazovanými bylo přes 1100 dětí ve věku 10 až 11 let. Polovina dotazovaných prošla programy primární prevence, polovina ne.
Z výzkumu dále vyplývá, že nikdy nezkusila alkohol zhruba jedna třetina dotazovaných dětí (28,3 procenta chlapců a 39,3 procenta dívek). Naopak 12,6 procenta dětí ochutnalo destilát už více než desetkrát (15,7 procenta chlapců a 9,4 procenta dívek). Nejčastěji užívaným alkoholem je pivo, o něco méně pijí děti víno, nejméně destiláty. Čísla jsou podobná u dětí, které prošly i neprošly primárně preventivním programem.
Stejně tak nehrál primárně preventivní program velkou roli v případě užití marihuany a hašiše. Odmítlo je 97,5 procenta respondentů. Jejich užití jednou či dvakrát za život však 2,3 procenta dětí přiznala.
Větší rozdíly mezi dvěma skupinami dotazovaných zaznamenal výzkum u užití tabáku mezi chlapci. Ve skupině, která prošla primární prevencí kouřilo 25 procent chlapců, ve druhé téměř 30 procent.
Výzkum se zabýval také hodnocením rizikovosti vybraných látek. "Je zřejmé, že žáci základních škol nemají příliš dobrou představu o riziku, které drogy představují," říká Miovský. Vysoká je například tolerance dětí k alkoholu, který i při denním užívání hodnotily jako nepříliš nebezpečný.
V Akademii věd se dnes koná konference na téma hodnocení kvality a efektivity programů primární protidrogové prevence. Jejich hlavním problémem v ČR jsou podle Miovského peníze a lidé. "Zkušení odborníci odcházejí často do zahraničí, kde mají lepší ekonomické podmínky," konstatoval. Chybou je podle něj také špatná spolupráce jednotlivých realizačních týmů, proto se nyní uvažuje o vytvoření jednoho velkého centra, které by se kromě jiného zaměřilo na granty Evropské unie.
Patrik Kubas kš
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
Proč? Protože hooligans!
Mladá fronta DNES | 23.11.2004 | rubrika: Společnost | strana: 4 | autor: KAREL ŠKRABAL
Fandí, ale taky se mlátí na stadionech i mimo ně. Proč? Prostě proto. Jsou to přece fotbaloví chuligáni
PROČ? jsem fotbalový chuligán
Fotbalové drama se neodehrává jen na hřišti. Hooligans si domlouvají i hromadné rvačky na utajených místech.
Proč? Tato otázka stála v názvu filmu, díky kterému se český národ měl možnost poprvé zamyslet nad fotbalovým násilím. Psala se osmdesátá léta minulého století a tvůrci se inspirovali řáděním sparťanských "vlajkonošů" (za komunismu nejčastější označení pro radikální fotbalové příznivce) ve vlaku cestou na zápas do Banské Bystrice. Spíše než proč se divák z filmu dozvěděl, jak to na takovém fotbalovém výjezdu vypadá. Na otázku proč mají dnešní fotbaloví chuligáni mnohem jednodušší odpověď, než je přemýšlení nad filmem. Protože hooligans! řvou často do vyděšených obličejů nechápajících spoluobčanů.
A jak by na tuto otázku odpověděl Jakub Sluka, režisér filmu Non plus ultras, zatím posledního snímku věnovaného radikálním fotbalovým fanouškům? "Fanoušci jsou živel, který se chová emotivně! Emoce prostě k fotbalu patří a díky nim je fotbal takovej fenomén. Je to fantastický divadlo, kde má kreativita na hřišti i v hledišti neustále zelenou. Prostě droga," říká muž, který chodí na fotbal od šesti let. To je znát i na jeho filmu, kde je více humoru než násilí. "Je to jako v životě. Někdy někdo vyhraje nebo prohraje, někdy je to plichta. Ve skutečnosti je na fotbale nealkoholický pivo, šíleně dlouhá fronta na párek, špinavá sedačka a velmi často těžko pochopitelné lajdáctví na hřišti, díky němuž vzniká celá řada humorných situací v hledišti," dodává.
Chuligáni ve škatulkách
Fotbaloví příznivci mají různá jména. Hooligans a ultras jsou mezinárodní termíny. Fandí svému týmu, povzbuzují, mávají vlajkou a dělají tak zvané choreo (transparenty a nápisy) či pyro (světlice, dýmovnice, ohně). Pak se pro ně hodí termín ultras.
Jdou do soubojů se soupeřovými příznivci, domlouvají si s nimi po telefonu či internetu bitky a vyhledávají násilné střety třeba i s policií? Pak jsou to hooligans. Ale pozor, jedno druhé nevylučuje a tvrzení, že těmto lidem snad ani nejde o fotbal, patří k nejčastějším klišé a omylům, které o fotbalovém prostředí u nás kolují. Zpět ke škatulkování: Dále se fandové označují podle země původu, známé jsou termíny rowdies (Anglie), tifosi (Itálie) či kibic (Polsko).
Každý fanda má svůj klub. Jednomu klubu může fandit více chuligánských skupin. Pro tyto lidi je klub většinou důležitější než národní reprezentace. Pojďme například do Brna.
Zde je nejsilnější a největší skupina Johny Kentus Gang (JKG). Mladí rváči, kteří mají blízko, někdy velmi, k brněnským neonacistům. Ale někdo rád hajluje, jiný kouří marihuanu. I tito lidé mohou vedle sebe stát bok po boku, když se jde do bitky. V Brně jsou například ještě skupiny zvané Torcida, Kohoutky Gang, dříve třeba Orthodox. Podobné je to na Spartě, Slavii či Baníku.
A pozor na další neustále opakovaný omyl: Nejde o žádné asociály ve smyslu nezaměstnaných, zfetovaných a přiblblých individuí. Chytrák nebo hlupák, puberťák či čtyřicetiletý otec od rodin, podnikatel či nezaměstnaný, ty všechny si natočí policejní kameramani při akcích, jako byla například minulý víkend ta mezi Brnem a Spartou Praha. A proč to dělají? "Je v tom agresivita, ale i hrdost na svoje město a svůj klub. Je to soupeření s protivníkem, snaha ukázat se mezi svými. Je v tom kus magorství. To, co se někdy děje, se ani nedá pochopit," říká dlouholetý brněnský příznivec. Díky svému "koníčku" byl několikrát u soudu, nesčetněkrát na policii a občas i v televizi. Třeba v pořadu pro mladé zvaném Pomeranč. Vystupoval v kukle v barvách klubu.
Zábava na sobotní dopoledne
"Na bitku se sparťanama jsme se připravovali tak čtrnáct dní," říká asi pětadvacetiletý mladík, který patří k jádru brněnského Johny Kentus Gangu. "Kontaktovali jsme je přes internet." A bylo domluveno: Sejdeme se v Tišnově (to mají po cestě), bude to bez zbraní (jenom na pěsti), žádné dokopávání (bití těch, co leží na zemi) a banda na bandu (žádné přesné počty, záleží na každém táboru, kolik lidí dá dohromady). Takovéto domluvy patří k rutinním řečem před bitkami, nezřídka se však stává, že pravidla jsou v zápalu boje či kvůli nepředvídaným okolnostem porušena.
"Týden před bitkou jsme však zjistili, že to už ví mnoho lidí, mluvilo se o tom i do policií odposlouchávaných telefonů, a tak jsme místo změnili," dodává muž z JKG. Že nakonec půjde o Veverské Knínice, věděli jen tři lidé, ostatní si stále mysleli, že se bitka uskuteční v Tišnově. "V sobotu ráno jsme informovali o změně. Nakonec se na fotbalové hřiště v malé vesnici u Brna sjelo asi sto padesát lidí z Brna a spřátelených chuligánů ze Slovanu Bratislava." Většina přijela kolem desáté ráno, rvačka byla naplánovaná na jedenáctou.
Brňané se označili žlutými páskami na rukách a čekali na soupeře z Prahy. "To označení používáme už déle. Někdy se to i dělá tak, že se jeden tábor vysvleče do půl těla. Dříve jsme měli i bílé pásky, ale jednou jsme se bili se slávisty, kteří měli taky bílé, to pak byl zmatek. Klečím na chlapovi, dávám mu granáty (rány pěstí - pozn. red.) a všimnu si, že má bílou pásku. Řvu na něj, proč něco neřekl, a začal jsem se mu omlouvat. On na mne čumí a pak říká, že je ale slávista. Podali jsme si ruce a šli se bít jinam," vzpomíná mladík.
A jak to probíhalo ve vesničce za Brnem dál? "Sparťani na sebe nabalili policii na dálnici. Povídá se, že vykradli benzínku, ale oni tvrdí, že to není pravda. Jely dva autobusy a nějaká auta, celkem 120 lidí. Nakonec jich ve Veverských Knínicích vystoupilo asi šedesát. Šli proti nám, ale s nima policajti. I když byla domluva, že v přítomnosti policie bitka nebude, někteří z nás byli tak nažhavení, že to nevydrželi a naběhli do nich a občas se do toho připletl nějaký policajt. Pak přijely policejní posily. Rozutekli jsme se do okolních lesů, kde nás policejní robokopi začali nahánět. Já jsem utekl a pak jel linkovým autobusem z vedlejší vesnice do Brna. Babičky, co v něm seděly, na nás koukaly jak na ufony," říká nakrátko ostříhaný mladík z JKG.
V lesích kolem Veverských Knínic byly to dopoledne k vidění i komické situace. "Parta Slováků zajela se škodovkou do lesa a nemohla ven. Jiní se zase schovali na posed, kde je nakonec těžkooděnci objevili. Čtyři holohlavci seděli na posedu, okolo les a louky. Neskutečný pohled," říká další účastník bitky. "Utíkali jsme přes pole a louky, potkávali jiné podobné blázny a schovávali se do keřů i před srnkama, protože jsme v prvním okamžiku mysleli, že to jsou policajti na koních," vzpomíná. Oficiální zpráva Policie ČR zní: Několik lidí lehce zraněno včetně dvou policistů, patnáct zadržených fanoušků. Fotbal Brno Sparta skončil 0:1.
Zábava na týden před zápasem
Fotbal je jen záminka! Tento slogan fotbaloví chuligáni rádi říkají. Ale spíše si tak zjednodušují odpověď na otázku, která se nabízí a často i klade. Těch, které fotbal opravdu nezajímá, je minimum. "Mne zajímá všechno dění kolem fotbalu," říká chuligán z JKG. Důkazem je, že od minulé sezony je ústřední postavou starající se o takzvané choreo na brněnském stadionu i na výjezdech k soupeřům. Jak se to dělá? V hospodě se vymyslí, co se vzhledem k soupeři a dalším událostem vyrobí za nápisy, na jakou pyrotechniku jsou od minulého zápasu vybrané peníze, a začne se chystat, stříhat, lepit a malovat na kartóny. Na vlastním zápase se pak připravené věci rozdají lidem v kotli (shluk fandů na stadionu, kteří nejvíce fandí). K tomu se přiloží scénář, kde je napsané, kterou minutu zápasu se použije jaká show. Většinou je domluvené, kdo to vyfotí.
Brněnští hooligans se dohodli s klubem a po vzoru Maďarska či Polska dělají v kotli vlastní pořadatelskou službu. "Jsou to lidé, kteří mají autoritu a umí zjednat pořádek. Je to nejlepší způsob, jak ho na stadioně zachovat," říká mladík. Další týden pak v hospodě, kam chuligáni chodí, kolují fotografie. Mluví se o nich. Ale také se vzpomíná na bitky a další "události". Tak žijí hooligans.
A kdo tuto "smečku" vede? Ti, kdo si vytvoří největší autoritu. "Je to přirozené, žádná jiná hierarchie neexistuje," říká muž, který šel poprvé na fotbal ve dvanácti a první opravdovou bitku zažil o dva roky později. Náhodou to bylo také se sparťany.
***
Chuligánské skupiny největších klubů
1. FC Brno: Johny Kentus Gang, Orthodox Fans Brno, Torcida
Sigma Olomouc: Hovada Zubr, NS Comando, Ultras Nové Sady, Fanatic Fans Šternberk
Baník Ostrava: Apple Commando, Chachar Boys, Ultras Orlová, Marienbaad Ultras
Slavia Praha: Brigate 97, Slavia Hooligans, Slavia Youngsters, Tlupa Toma Sojera
Sparta Praha: Brigade Drápek z Lasičky, Red Pirates Sparta, Frakce Rudý úder
(z knihy Miroslava Mareše a spol. Fotbaloví chuligáni)
Nejznámější internetový odkaz: www.hooligans.cz. Vzniká v Brně, založil ho webmaster s přezdívkou "1905". Mohutně navštěvovaný web přednedávnem změnil webmastera.
Nejrozšířenější chuligánský fanzin: Footbal Factory. Vzniká v Ostravě. Je dílem dlouholetého aktivisty Baníku s přezdívkou ČNL.
-----------------------------------------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------------------------------
Sehnat alkohol nebo cigarety? Není problém, říkají šesťáci
Mladá fronta DNES | 23.11.2004 | rubrika: Z domova | strana: 4 | autor: (fry)
Praha - Když mi v jednom obchodě nechtějí prodat alkohol nebo cigarety, jdu do jiného, dokud neuspěju. Tak hodnotí své zkušenosti s dostupností takzvaných „legálních drog“ téměř každý druhý žák šesté třídy.
Ukázal to průzkum, který provedl tým pod vedením Michala Miovského z Akademie věd. Zúčastnilo se ho 1178 převážně jedenácti- a dvanáctiletých dětí z pražských základních škol.
Zatímco zajistit si alkohol nebo cigarety není pro děti tohoto věku podle jejich názoru těžké, sehnat marihuanu, tedy drogu nelegální, pokládá za nemožné přes devadesát procent tázaných.
Výzkum ukázal, že ačkoliv alkohol ochutnalo téměř 67 procent zkoumaných dětí, se společensky netolerovanými drogami má zkušenost téměř mizivé procento. Nejčastěji se jedná o látky těkavé nebo právě marihuanu.
Děti se poprvé k alkoholu dostanou prostřednictvím svých rodičů. Téměř polovina těch, co okusili, jak chutná pivo, víno nebo různé destiláty, tak učinila doma. Pouhých 6,5 procenta pilo alkoholický nápoj v restauraci.
Alkohol je dětmi považován za běžnou součást rodinných oslav, právě při nich se k němu nejčastěji dostanou.
Autoři výzkumu se vůbec nesetkali s případem, kdy by rodiče záměrně nepili alkoholické nápoje před dětmi. Z toho také vyplývá rozšířený názor, že alkohol není příliš nebezpečný ani při každodenní spotřebě.
více na : http://monitoring.aktualne.cz/
http://monitoring.aktualne.cz/news_041123.htm |
|
|
|
