| breeder |
Jaromír Štětina kouří hašiš
Frekvence 1 | 22.10.2004 | 07:00 | pořad: Zprávy
Pavel NAVRÁTIL, moderátor
--------------------
Kandidát do Senátu a novinář Jaromír Štětina kouří hašiš. Přiznal to v Press klubu Frekvence 1, kde řekl, že pití alkoholu je mnohem více nebezpečné než kouření marihuany nebo hašiše.
Jaromír ŠTĚTINA, kandidát do Senátu, novinář
--------------------
V Kábulu, když pracuji, tak občas hašiš kouřím. Je to mnohem lepší, než kdybych pil alkohol, není to tak omamné a nedělá to z psychikou člověka takový zlý věci jako kořalka.
Pavel NAVRÁTIL, moderátor
--------------------
Kandidát do Senátu a uznávaný válečný novinář Jaromír Štětina je navíc připravený podpořit případnou legalizaci měkkých drog.
--------------------------------------------------------------------------------
MfD: Většina žáků osmých tříd zkoušela pít alkohol a kouřit
Zpravodajství ČTK | 23.10.2004 | 10:52 | rubrika: Zdravotnictví - Liberecký kraj | autor: USM
LIBEREC 23. října (ČTK) - Alarmující jsou podle hygieniků výsledky anonymního dotazníku mezi žáky osmých tříd v Libereckém kraji. Čtrnáctileté děti totiž často kouří cigarety, získávají zkušenosti s alkoholem, experimentují s drogami. Pokud jde o holdování cigaretám, mnozí školáci předčí řadu dospělých kuřáků. Píše o tom dnešní liberecká příloha Mladé fronty Dnes (MfD).
Jedna z žákyň osmé třídy prozradila, že kouří 140 cigaret týdně. Dotazníky obdrželo od Krajské hygienické stanice v Liberci skoro 1400 dětí. "Tři čtvrtiny oslovených žáků z osmých tříd už zkoušelo kouřit cigarety," uvedla hygienička Ivana Suková. Dětští kuřáci si dopřejí v průměru téměř 30 cigaret týdně. Maximum bylo 200 cigaret u jednoho chlapce.
Pokud jde o alkohol, mezi žáky osmých tříd se objeví jen výjimečně někdo bez jakýchkoli zkušeností s pitím. Bezmála pětina dětí uvedla, že si alkohol dá jednou či vícekrát měsíčně. Někteří už vědí, jaké to je být opilý. "Dvakrát či víckrát se opilo skoro 390 dětí z necelých 1400," upozornila Suková.
Alkohol je však pro školáky velmi nebezpečný. "Neznají rychlost jeho odbourávání, nemají zkušenost a odhad. Pokud jako opilí někde usnou, hrozí jim podchlazení, udušení zvratky nebo je může přejet automobil," zdůraznil mluvčí českolipské nemocnice Petr Pokorný. Řada opilých dětí končí v bezvědomí v nemocnici.
Čtrnáctiletí školáci zkoušejí i drogy. Více než třetina dotazovaných uvedla, že jim už někdo omamnou látku nabízel. "V polovině případů to byl kamarád, případně někdo z blízkého okolí, eventuálně spolužák," konstatovala Suková. Na Liberecku zkusil drogu dokonce každý pátý žák osmé třídy. Nejčastěji to byla marihuana.
Polovina školáků se zkušenostmi s drogou si myslí, že ji nebrali naposledy. Pravidelní dětští uživatelé drog za ně utratí v průměru utratí 500 korun měsíčně, někteří dokonce 3600 korun měsíčně.
--------------------------------------------------------------------------------
Právo:Vrchní soud zpřísnil tresty italským obchodníkům s kokainem
Zpravodajství ČTK | 23.10.2004 | 03:11 | rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: PBA
PRAHA 23. října (ČTK) - Trestní senát Vrchního soudu v Olomouci ve čtvrtek zpřísnil tresty pro italské obchodníky s kokainem Berardina a Marca Mitidierovy. Devětačtyřicetiletého Berardina poslal do vězení na deset a půl roku a uložil mu peněžitý trest dva miliony korun. Jeho šestadvacetiletého syna Marca odsoudil na osm let. Podle rozsudku budou oba muži vyhoštěni z České republiky na dobu neurčitou, píše dnešní Právo.
Pravomocný rozsudek je podstatně přísnější než verdikt, který loni v prosinci vyřkl brněnský krajský senát. Ten poslal Bernardina do vězení na šest let a Marca na tři roky. Proti rozsudku se tehdy odvolala žalobkyně brněnského krajského zastupitelství Eva Žďárská, píše deník. Žádala totiž trest v rozmezí deset až 15 let.
Vyšetřování a soudní proces byly podle Práva dramatické pro policejní vyšetřovatelku případu i pro žalobkyni. Policisté totiž museli před hrozbou pomsty narkomafie střežit dvě nezletilé děti své kolegyně a dvanáctiletou dceru Žďárské. "Policie děti ochránila. Věřím, že je ochráníme i v budoucnosti," řekla Právu Žďárská.
Berardino podle žaloby nejprve v letech 1998 až 2000 prodal dvěma mužům celkem 1,5 kilogramu kokainu, což je asi 12.000 dávek drogy. Jeden gram kokainu se na trhu s narkotiky prodává od 1500 do 2500 korun. Italům se ale dostala na stopu policie a dopadla je ve spolupráci se zahraničními kolegy.
Berardino měl o drogy zájem, a proto vyplatil policistům v přestrojení zálohu 21.000 švýcarských franků, tedy necelého půl milionu korun. Za to měl dostat kokain, z něhož by po naředění vzniklo přes 16.000 dávek. Zadržen byl při předávce drog.
V tomto případu byl poprvé v České republice nasazen na dealery drog policejní agent cizího státu, který tu operoval s českými kolegy a se souhlasem české policie. Šlo o agenta z Nizozemska, píše Právo.
Kokain patří v Česku vzhledem ke své vysoké ceně k drogám užívaným v takzvané vyšší společnosti. Je patrně vůbec nejdražší omamnou látkou na drogovém trhu. Mnohem rozšířenější a zároveň dostupnější je heroin, pervitin, extáze nebo marihuana.
--------------------------------------------------------------------------------
Informace policie kraje Vysočina
Zpravodajství ČTK | 22.10.2004 | 13:29 | rubrika: Právo a krimi - Jihlavský kraj | autor: MI
JIHLAVA 22. října (ČTK) - Z podplácení obvinila policie čtyřiadvacetiletého muže z Jirkova. V úterý v noci ho kvůli podezření z opilosti kontrolovala hlídka ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku při řízení motorového vozidla. Dechovou zkoušku na místě odmítl a následně policistům nabídl nejdříve 10.000 a později 15.000 korun. Protože policisté se obávali, že muž přes vyslovený zákaz s autem z místa odjede, převezli ho do protialkoholní záchytné stanice. Tam mu bylo naměřeno 1,87 promile alkoholu v krvi.
Dopravní nehodu sanitního vozu zavinil ve čtvrtek osmašedesátiletý řidič Škody Felicia s přívěsem. Na křižovatce u obce Johanka na Pelhřimovsku nedal záchranářům přednost v jízdě na hlavní silnici. Způsobil škodu 100.000 korun a lehké zranění pacientky v sanitce.
Na více jak půl milionu korun vyčíslili policisté škodu, která vznikla při dopravní nehodě na silnici mezi obcemi Čížkov a Kámen na Pelhřimovsku. Osmadvacetiletý řidič nákladního vozu Scania tam nepřizpůsobil rychlost, dostal smyk a mimo vozovku narazil do dopravní značky a oplocení výrobního družstva Kámen.
Sedmadvacetiletý řidič vozu Škoda Favorit srazil ve čtvrtek na přechodu v Mánesově ulici v Humpolci na Pelhřimovsku šestnáctiletou studentku. Způsobil jí lehčí zranění.
V noci na středu se neznámý pachatel vloupal do budovy benzinové čerpací stanice v obci Častrov na Pelhřimovsku, odkud si z lednice odnesl nápoje za 2613 korun.
Na půl milionu korun vyčíslili policisté škodu, která vznikla při úterním požáru bývalého mlýna v obci Dvořiště-Šimpach. Plameny zničily i část soukromé sbírky izolantů Františka Daňka.
Šestatřicetiletého muže obvinil policejní komisař ze šíření poplašné zprávy. V úterý v noci dvakrát volal na tísňovou linku policie a vyhrožoval, že vyhodí do povětří budovu společnosti CEREPA u Červené Řečice na Pelhřimovsku. Hrozí mu rok odnětí svobody.
Z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů obvinili kriminalisté sedmadvacetiletou ženu z Pelhřimovska. Loni a letos opakovaně prodala a darovala devatenáctiletému muži cigarety s marihuanou.
Dva počítače, externí scanner a další věci ukradl v noci na čtvrtek zloděj z kanceláře firmy Alesta a.s. v Havlíčkově ulici v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Způsobil škodu 64.000 korun.
--------------------------------------------------------------------------------
Muž stíhaný za šíření drog zase pomáhá narkomanům
Mladá fronta DNES | 25.10.2004 | rubrika: Kraj Moravskoslezský | strana: 1 | autor: IVANA LESKOVÁ
Krnov - Narkomanům z Krnovska bude ode dneška opět pomáhat třiatřicetiletý Daniel Rajnoch, který v minulosti sám užíval drogy, ale poslední tři roky pracoval jako streetworker krnovského K-centra.
Muž se vrací do práce v kontaktním centru pro narkomany po půlroční přestávce přesto, že je stíhaný za výrobu a prodej drog. Uplynulé měsíce kvůli tomu strávil v ostravské vazební věznici.
"Mé svědomí je čisté. Drogy nevyrábím, ani neprodávám. Věřím, že u soudu prokážu svoji nevinu," tvrdí muž, který podle svých slov seděl ve vazbě neoprávněně. V jeho nevinu věří i zaměstnavatelka, vedoucí krnovského K-centra Martina Mezírková, která Rajnochovi umožnila vzít si na dobu vazby neplacené volno. "Jsem přesvědčená, že Dan drogy nebral, nevyráběl, ani nerozšiřoval a že vazba byla omyl," míní Mezírková.
Policisté Rajnocha a další tři mladíky v dubnu zadrželi a obvinili z trestného činu nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů. "Protože páchali trestnou činnost ve větším rozsahu, hrozí jim až deset let vězení," uvedla mluvčí policie na Bruntálsku Ivana Kryštofová.
Pokračování na str. D2
Pokračování ze str. D1
Podle policie Rajnoch a další muži ve věku 26, 27 a 29 let pěstovali rostliny marihuany, obstarávali narkomanům léky Solutan, Kodein a Korylan, které mohou sloužit jako surovina pro výrobu drogy pervitin, a v několika případech i zprostředkovali prodej pervitinu. "Ve vazbě skončili všichni obvinění hlavně proto, aby neovlivňovali svědky," připomíná policistka Kryštofová.
Daniel Rajnoch nikdy netajil, že dřív patřil k narkomanům. "Z vězení jsem se vrátil v roce 2001. Krátce poté jsem ještě jednou drogu vzal, ale od té doby jsem čistý a pomáhám lidem, kteří jsou na tom stejně jako kdysi já," připomněl svůj příběh, o který se vždy otevřeně dělil s narkomany i novináři. "Bohužel, policie mě má pořád zaškatulkovaného mezi narkomany a využívá toho, jak se jí to hodí," míní Rajnoch.
Stejný pocit má i Martina Mezírková. "Dan žil od patnácti let na ulici a bral drogy. Pak byl ve vězení. Pro policii je stále narkoman a kriminálník, přestože tato etapa jeho života patří minulosti. Prošel psychotesty, žije pro svoji rodinu - má malou dceru. Je to nejlepší streetworker, jakého jsme měli. Dokud neuslyším verdikt o jeho vině, neuvěřím," líčí Mezírková. Podle ní je Rajnoch příkladem pro klienty K-centra, který dokázal za drogovou minulostí udělat tlustou čáru.
Z čeho tedy pramení obvinění streetworkera? "Z toho, že zadržení narkomani měli u sebe moje telefonní číslo," míní Rajnoch. "To je ale při mé práci normální," dodává s tím, že policie proti němu nemá žádné důkazy. "V moči ani krvi mi žádné drogy nezjistili. Při domovní prohlídce našli jen použité stříkačky od klientů a suchý stvol konopí, který visel na zdi jako dekorace. Přiznávám, že jsem tu rostlinu vypěstoval, ale drogu z ní nevyrobil," trvá na svém Rajnoch.
--------------------------------------------------------------------------------
Děti: Kouření je běžná zábava
Mladá fronta DNES | 23.10.2004 | rubrika: Kraj Liberecký | strana: 3 | autor: (ava, mip)
Téma
Liberec, Česká Lípa - Kouření cigaret považují mnozí osmáci na Liberecku za běžnou zábavu. Děti si často zapálí cigaretu cestou ze školy.
"U nás ve třídě kouří hodně dětí, hlavně kluci, některé holky to ale zkoušejí taky," přiznala třináctiletá žákyně osmé třídy jedné z libereckých škol, která si však s ohledem na spolužáky nepřála uvést své jméno. "S cigaretami začali už vloni. O jedné holce se říká, že kouří i marihuanu. Nikdo ji ale neobdivuje, ona se k nám moc nehlásí, drží se spíš bokem."
Problémy s tím, že děti velmi často sáhnou po cigaretě, přiznala například i vychovatelka speciální školy v liberecké Orlí ulici Dagmar Boháčová. "Snažíme se, aby nekouřily ve škole, ale jakmile vyjdou před budovu, tak si hned zapálí cigaretu," řekla Boháčová. "Učitelé denně věnují čas tomu, aby dětem vysvětlili, jak je to škodlivé, denně alespoň pět minut mluvíme s žáky o tom, aby kouřit přestali. Je to ale velký problém."
Také alkoholu propadají školáci stále častěji. S obrovským nárůstem opilých dětí se například potýká nemocnice v České Lípě. "Každý týden máme v nemocnici nějakého dětského nebo mladistvého opilce, někdy je to i několik případů týdně," řekl Josef Gut, přednosta dětského oddělení českolipské nemocnice.
Největší počet mladých opilců je podle něj ve věku 13 až 17 let. Zdravotníci si ale pamatují opilé i jedenáctileté dítě. Opilost si děti přivodí různě. Tvrdým alkoholem, pivem nebo vínem. Nejčastěji ale míchají všechno dohromady. "A velmi často také kombinují alkohol s jinou drogou," tvrdí lékaři. Podle nich také není rozdíl mezi chlapci a dívkami. "Na pohlaví nesejde. Dívky netvoří žádné výjimky," uvedl Gut.
To, že se v České Lípě stále více podává alkohol mládeži, ví českolipská policie. "Víme, že těchto případů narostlo, o obrovský nárůst v našich statistikách ale nejde. Řadu případů totiž zachytí a k přestupkovému řízení pošle městská policie," říká Vladimír Hysek, náměstek ředitele českolipské policie.
--------------------------------------------------------------------------------Každý čtvrtý osmák kouří
Mladá fronta DNES | 23.10.2004 | rubrika: Kraj Liberecký | strana: 3 | autor: MILOSLAVA MARTÍNKOVÁ
Téma
Hygienici zkoumali návyky školáků a studentů v Libereckém kraji, výsledky je šokovaly
Liberecký kraj - Každý čtvrtý osmák v Libereckém kraji kouří, každý pátý zkusil drogu. Ti, co si drogu kupují, za ni v průměru utratí pět set korun měsíčně, někteří dokonce až tři tisíce šest set korun. Omamnou látku osmáci získali nejčastěji od kamaráda, a nikoli od cizího dealera. Polovina osmáků, kteří už drogu zkusili, si myslí, že si drogu dají znovu.
Tyto alarmující údaje vyplynuly z dotazníků, které anonymně vyplnilo bezmála čtrnáct set osmáků z jedenasedmdesáti základních škol Libereckého kraje. Hygienici rozdali dotazníky i více než dvěma stům chlapců a dívek druhých ročníků libereckých středních škol a učilisť.
Každý čtvrtý osmák pravidelně kouří
"Každé čtvrté dítě v osmé třídě kouří cigarety," shrnula výsledky šetření Ivana Suková z liberecké Krajské hygienické stanice. "V průměru je jim jedenáct let."
Dívky na Liberecku kouří častěji než chlapci, dle dotazníku je to každá třetí dívka. Na Jablonecku se osmáci drží v tomto ohledu víc zpátky, kuřákem je tu každý pátý žák.
Sedmadvacet cigaret týdně. Tolik cigaret v průměru vykouří ti, kteří nikotin užívají pravidelně. "Jeden z chlapců se přiznal ke dvěma stům cigaretám za týden, maximum u dívek bylo sto čtyřicet kusů," upozornila Suková.
Středoškoláci a učni mají s cigaretami ještě bohatší zkušenosti. Devět z deseti se přiznalo, že už kouřit zkusilo. Každý druhý je pravidelný kuřák. Dívky si průměrně dopřejí šestapadesát cigaret týdně, chlapci jedenašedesát.
Pokud jde o alkohol, tak mezi osmáky existuje pouze výjimečně ten, kdo alkohol ještě nikdy neochutnal. Osmnáct procent dětí přiznalo, že si alkohol dá jednou či vícekrát měsíčně. Někteří už vědí, jaké to je být opilý. "Dvakrát či víckrát se opilo skoro tři sta devadesát dětí z bezmála čtrnácti set," upozornila Suková.
Středoškoláci: chlapci pijí více piva, dívky destiláty
Oslovení studenti druhých ročníků středních škol a učilišť zkusili pít alkohol téměř všichni. "Pouze jedno procento nikoli," upřesnila Suková. Dívky stále více holdují pivu. "Je to v průměru sedm litrů za měsíc, přitom v roce 1999 studentka druhého ročníku průměrně vypila necelých pět litrů," řekla hygienička. Chlapci si dopřejí za měsíc skoro šestnáct litrů piva.
Vzácná shoda mezi chlapci a dívkami zavládla v pití vína. V průměru konzumovali během měsíce téměř půldruhého litru.
V pití destilátů dívky stejně staré chlapce předčí. "Dívky vypijí v průměru 1,2 litru měsíčně, chlapci 9 decilitrů," sdělila Suková.
Skoro tři čtvrtiny studentů a učňů druhého ročníků se už opilo. "První takovou zkušenost jsem získala se spolužáky ze základní školy na výletě," řekla dnes už plnoletá žena. "Samotnou mne pití alkoholu moc nelákalo. Nebylo mi tehdy dobře, pravda ale je, že jsem se zase tolik neopila. Do sedmnácti jsem se pak ale na alkohol nemohla ani podívat."
Jenom za poslední měsíc se opila skoro polovina dotazovaných středoškoláků. "Od roku 2001, kdy jsme poprvé v dotazníku položili tuto otázku, počet opilých skutečně stoupá," vysvětlila Suková.
Drogy: osmáci zkusili nejčastěji marihuanu
Osmáci se k drogám dostávají stále častěji. Více než třetina uvedla, že jim už někdo omamnou látku nabízel. "V polovině případů to byl kamarád, případně někdo z blízkého okolí, eventuálně spolužák," uvedla Suková.
Nejsnazší přístup k drogám měly děti na Liberecku, zkusil je každý pátý osmák. Na Semilsku vyzkoušelo drogy pouze čtrnáct procent dotázaných chlapců a dívek. Nejčastěji to byla marihuana.
"Pokud někteří žáci brali drogu opakovaně, tak v devadesáti procentech případů to bylo společně s kamarády," řekla Suková. Za peníze si drogu obstarala třetina oslovených osmáků. Ostatní ji buď dostali nebo vypěstovali. "Když si děti drogu kupují, tak za ni v průměru utratí pět set korun měsíčně, částky se pohybovaly v rozpětí od sta do tří tisíc šesti set korun," shrnula Suková.
Alarmující je skutečnost, že polovina dětí, které již drogu vyzkoušely, si myslí, že ji nejspíš zkusí znovu. Každý dvacátý školák si dokonce namlouvá, že drogy škodlivé nejsou. ""Mezi pacienty s duševními chorobami přibývá mladých lidí a tím, co jim nemoc spustí, jsou v řadě případů drogy. Rizikové je v tomto smyslu například kouření marihuany, která je obecně považovaná za neškodnou," míní liberecká psychiatrička Michaela Petišková.
Jedenašedesát procent oslovených středoškoláků už drogu zkusilo. A jaké drogy studenti a učni vyzkoušeli? "Většinou marihuanu a hašiš, také extázi, pervitin, tripy, LSD, lysohlávky, ve dvou případech i rohypnol a toluen, v jednom heroin, durman a kodein," uvedla Suková. "Průměrný věk, kdy si drogu vzali, je patnáct let.
Mladí berou drogy pravidelně
Každý čtvrtý student potvrdil, že drogy bral opakovaně. "To je téměř o třicet procent více než vloni," prozradila Suková. Hygienici toto vysoké číslo vysvětlují i tím, že tentokrát se započítali do výzkumu i studenti, kteří marihuanu nepovažují za drogu.
--------------------------------------------------------------------------------
Mladé opilce máme v nemocnici denně
Mladá fronta DNES | 23.10.2004 | rubrika: Kraj Liberecký | strana: 3 | autor: Josef Gut, primář dětského oddělení nemocnice v České Lípě
Jak to vidí
Děti, které kouří, pijí alkohol nebo experimentují s drogami doplácejí na to, že nerozlišují rizika, neznají míru nebo nemají zkušenosti. Souvisí to také s jejich biologickou dispozicí, dětský organismus totiž nemá vyzrálé některé chemické mechanizmy. Bohužel na našem oddělení v posledním roce nemine týden, kdy k nám přivezou dětského nebo mladistvého opilce, nejčastěji ve věku od 13 do 17 let. Experimentování s drogami souvisí také s jejich přístupem k životu. Začínají s marihuanou, protože si chtějí udělat dobře, zpříjemnit si život. Jenže postupně stupňují užívání a snadno přecházejí na tvrdší drogy. Říkají, že to mají pod kontrolou, ale drtivá většina z nich v tom lítá. Z některých jsou v sedmnácti letech trosky.
--------------------------------------------------------------------------------
Policie vyšetřuje hlavně natáčení erotiky s dětmi
Mladá fronta DNES | 23.10.2004 | rubrika: Z domova | strana: 4 | autor: (jp, bz)
Praha - Prostřednictvím e-mailu a internetu nabízel dětskou pornografii, kterou sám natáčel, čtyřicetiletý muž z Jihlavska. Přes internet ho také našla policie. Podrobnosti o případu zveřejnili vyšetřovatelé tento týden. "Vypátrali jsme množství dětí, které muže navštěvovaly. Z jejich výslechů vyplynulo, že obviněný zneužil nejméně pět ani ne patnáctiletých chlapců," sdělil Zdeněk Zelenka z policejního prezidia. Muž dětem za natáčení dával alkohol a marihuanu.
Nejvíce případů nezákonného natáčení - kolem deseti do roka - řeší kriminalisté v Praze. "Víme, že v gay filmech občas hrají nezletilí chlapci," říká policista, který se zabývá mravnostní kriminalitou, ale nepřál si zveřejnit jméno. Ojedinělý byl loňský případ z Kraslic, kde působili němečtí manželé Beherzigovi. Ti provozovali studio Direct Calling, v němž se svlékaly školačky před webovou kamerou. Se zákazníky komunikovaly přes počítač. Od soudu Beherzigovi za ohrožování výchovy mládeže odešli s podmínkou.
Policisté i proto volají po větší kontrole erotického byznysu. "Úřady měly zmapovat, kolik studií v Česku točí a s kým," míní již citovaný kriminalista z pražského mravnostního oddělení. Vadí mu i volný prodej erotických časopisů na stáncích, jejichž obálky vidí i malé děti. Důslednější regulaci však brání i nejasné vymezení pojmu pornografie.
--------------------------------------------------------------------------------
Nad drogujícím dítětem bývají rodiče bezradní
Haló noviny | 25.10.2004 | rubrika: Z krajů | strana: 13 | autor:(vž)
BRNO - O vznik jihomoravského krajského střediska drogové prevence usiluje Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti v Brně. Pobočky chce mít ve všech sedmi okresech pro pomoc školám, kontaktním střediskům a organizacím v prevenci drogové závislosti. Centrum vzniklo před deseti lety při Pedagogicko-psychologické poradně (PPP) v Brně. Navštívilo ho dosud na 1500 klientů, 90 % z nich kvůli své závislosti, nejen drogové. Podle výzkumu užívají mladí stále častěji marihuanu nebo experimentují s extází, zhusta i děti základních škol. Některé pravidelně pijí alkohol a marně bojují se závislostí na nikotinu. Poradna dělá protidrogové akce pro 300 tříd. Školí ty, kteří se zabývají tlumením závislostí, které rozhojnil ve společnosti tržní životní způsob lidí. Zastupitelka města Brna za KSČM ačlenka komise bezpečnosti a veřejného pořádku Anna Štofanová situaci komentovala slovy, že vznik krajského centra drogové prevence lze jen podpořit. PPP soustřeďují řadu let odborníky na pomoc dětem s poruchami učení achování a zvláště ZŠ mají s nimi zkušenost, když potřebují zaštítit příčiny školního neúspěchu některých žáků. PPP zaregistrovaly po r. 1989 rychle příliv nelegálních drog na trhu a drogově závislých. PPP v Brně má od počátku zástupce v Pracovní komisi pro posuzování opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Štofanová, která od počátku pracuje v této komisi, si velmi cení práce členů komise. S pomocí protidrogového koordinátora magistrátu získala komise odborníky od státních i nestátních organizací. Zabývají se primární, sekundární i terciální prevencí a zajišťují fungování sítě zařízení k poskytnutí komplexní péče problémovým uživatelům drog. Co se však nedaří, jak konstatovala Štofanová, je zastavit přísun drog k mladým. Nezabrání mu žádná komise, podtrhla, proto vše směřuje k osvětě. Osobně, jako pedagožka, na úspěch osvěty ale příliš nevěří, protože v životě selhávají dospělí, a děti to mají mezi vrstevníky ještě složitější, mají-li se ubránit rizikovým nabídkám. Potvrzují to prý i údaje, kolik experimentujících s drogou přibylo imezi žáky základních škol. Je to závažný jev, který nepříznivě ovlivňuje základní hodnoty jednotlivce, rodiny i společnosti, varovala a dodala, že bylo jen otázkou času, kdy se drogy rozšíří z velkých měst do městeček avsí, a proto protidrogová pomoc musí být řešena celoplošně. Neumí-li stát děti před drogami uchránit, musí vydat prostředky na řešení následků této neschopnosti, konstatovala. Sdělila, že komise řešila problém tzv. center první pomoci, neboť rodiče bývají při zjištění, že jejich dítě užívá drogy, často bezradní a nevědí kam či na koho se obrátit o radu či pomoc. Právě tato centra by měla být poradenským místem, které zhodnotí situaci a umožní najít uživatelům drog pomoc jak odolat dalším nabídkám, uzavřela Štofanová.
--------------------------------------------------------------------------------
Co típne kouření
Respekt | 25.10.2004 | rubrika: Ekonomika | strana: 9 | autor: Pavel Kohout
Zvyšování daně z tabáku funguje, ale má své meze
Česká vláda připravuje podstatné zdražení cigaret. Během let 2005 až 2007 by měla cena jedné krabičky vzrůst až o 21 korun. Toto opatření přinese kromě podstatných prostředků do státní pokladny také snížení počtu vykouřených cigaret zejména mezi mladými lidmi. Jaké jsou výhody a omezení této cesty snižování počtu kuřáků?
Co platí na mládež
Varování před poškozením zdraví musí povinně nést krabičky cigaret ve většině vyspělých zemí. Přesto je tato snaha korunována jen malým úspěchem. Dokonce čím více se státy snaží přesvědčovat veřejnost o škodlivosti kouření, tím více přibývá mladých kuřáků. Během let 1993-97 vzrostl v USA počet kuřáků mezi studenty nižších stupňů vysokých škol (colleges) z 22,3 % na 28,5 %. Celkem se od roku 1988 do konce 90. let množství kuřáků mezi americkými teenagery zvýšilo o 73 %. "Málokterý projekt veřejného zdravotnictví selhal tak jako boj proti kouření," poznamenává psycholog Malcolm Gladwell ve své knize The Tipping Point (Bod zlomu). Spojené státy nejsou v tomto ohledu osamocené. I v Evropě lze zaznamenat nárůst počtu mladistvých kuřáků a doslova exploze nastala v asijských zemích, kde byla ještě před několika lety cigareta záležitostí prostitutek a žen z bohémských a intelektuálských kruhů. V současnosti kouří sice jen asi 8 % asijských žen, ale růstový trend zejména u mladých je strmý. V Číně kouří zhruba dvě třetiny mužů, ale necelá 4 % žen, ale mezi teenagery kouří 8 % dívek. V Jižní Koreji vzrostl počet kouřících dívek
z 1,6 % během krátké doby na 8,7 %. Mladí lidé si podle Gladwellova průzkumu spojují kouření s dojmem nezávislosti, rafinovanosti a dospělosti. Psychologický mechanismus, který asociuje kouření se "zakázaným ovocem" a pocitem svobody, navíc funguje samočinně a bez reklamy. Na mladé lidi navíc nefungují apely na nezdravost tabákové závislosti - mají často pocit vlastní nesmrtelnosti. Kampaně poukazující na "nemodernost" kouření jsou proto směšné. Informovanost o negativních následcích kouření může sice pomoci, ovšem pouze u starších kuřáků. Kromě toho Gladwell doporučuje omezovat prodej cigaret s vysokým obsahem nikotinu, protože vznik fyzické závislosti je pak méně pravděpodobný.
Rada Adama Smithe
Pravděpodobně nejjistějším způsobem boje proti kouření je zvýšení cen cigaret. Studie z nejrůznějších zemí, například z Kanady, Velké Británie a Jižní Afriky, ukázaly, že vyšší cena skutečně omezuje spotřebu, nutí kuřáky přestat kouřit a odrazuje potenciální kuřáky před získáním návyku. Ukazuje se, že ve středně a málo vyvinutých ekonomikách je tento efekt ještě vyšší než ve vyspělých zemích. V Číně například 10% nárůst ceny způsobil 4% pokles poptávky. Výsledky podobných studií z Brazílie a Jižní Afriky naznačují, že pokles poptávky při zvýšení ceny o 10 % by se mohl pohybovat dokonce mezi 6 a 10 %.
Studie Světové banky dále uvádí, že dopad vyšších cen cigaret je největší v segmentu mladých lidí. Je to proto, že mladí lidé mají zpravidla nižší příjmy a nemohou si cigarety zkrátka dovolit. Studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDCP) uvádí, že 10% nárůst ceny způsobil pokles poptávky v segmentu 18-24 let o 6 %. V delším období však mohou vysoké ceny mít ještě výraznější vliv. Relativně nízká poptávková elasticita cigaret znamená, že zvýšení spotřebních daní může nejen pomoci zlepšit zdraví populace, ale má i příznivý efekt pro státní pokladnu. Ostatně, již Adam Smith ve svém díle Bohatství národů z roku 1776 navrhoval daň z tabáku, která "uleví chudým lidem od některých jiných, obtížněji snesitelných daní, kterými jsou zatíženy životní potřeby nebo komodity pro průmyslovou výrobu".
Daně a index korupce
Lze tedy celý problém vyřešit podstatným zvýšením daní? Dejme tomu, že krabička cigaret bude stát 200 Kč - co se stane? Samozřejmě nastane rozvoj pašování a černého trhu. V geografických podmínkách České republiky nelze účinně zabránit pašování levných cigaret nebo tabáku ve velkém. Mohou se vyskytnout i případy rozsáhlé korupce - ostatně, bylo by překvapující, kdyby se tak nestalo. Pašování, daňové úniky a korupce jsou nevyhnutelné dopady velmi vysokého zdanění cigaret. Může se dokonce stát, že pozitivní efekt vysokých daní (snížení spotřeby) bude zastíněn těmito nepříznivými důsledky. V roce 1994 byla Kanada nucena snížit spotřební daně z cigaret, protože problém pašování se stal neúnosným. Ekonomové John W. Galbraith a Martin Kaiserman uvádějí, že každé 1% zvýšení kanadské spotřební daně mělo za následek 1% pokles objemu vybraných spotřebních daní. Celková spotřeba přitom poklesla jen o 0,4 %, zatímco nárůst objemu pašovaných cigaret se odhadoval na 0,6 %. Ze srovnání expertních odhadů z různých částí světa je zřejmé, že podíl pašovaných cigaret na trhu zřejmě souvisí s indexem vnímání korupce podle Transparency International. Celosvětový průměr tržního podílu pašovaných cigaret se pohybuje kolem 6 %. V zemích jako Barma, Lotyšsko, Pákistán nebo Vietnam tento podíl dosahuje několik desítek procent. Jedná se tedy o země s nepříliš dobrým indexem vnímání korupce, které přitom sousedí se zeměmi, odkud lze snadno pašovat. Nechceme-li tedy zvyšovat nebezpečí korupce potenciálně gigantických rozměrů, nelze ani cigaretové daně zvyšovat do nekonečna. Kromě toho trh lehkých drog nabízí celou řadu substitutů - alkohol, marihuanu, extázi atd. Ve všem je zkrátka potřeba správné míry a i pro efektivní zdanění cigaret existuje určitá hranice, kterou samozřejmě není lehké odhadnout.
Autor je analytikem PPF.
--------------------------------------------------------------------------------
Dva životy Gorana Bregoviće
Respekt | 25.10.2004 | rubrika: Kultura | strana: 21 | autor: František Šístek
Portrét muže, který otřásl world music
Největší rocková hvězda bývalé Jugoslávie, talentovaný skladatel filmové hudby, mág balkánské folklorní muziky, ale také protřelý plagiátor - to všechno jsou tváře Gorana Bregoviće, který minulý pátek vystoupil v pražské Lucerně.
Pastýř na LSD
Goran Bregović se narodil srbské matce a chorvatskému otci v roce 1950 v multikulturním Sarajevu. Pro lenost a údajný nedostatek talentu byl vyhozen z hudební školy. Coby teenager, vyrůstající v bouřlivých 60. letech, se tedy místo houslí naučil na kytaru. Na přelomu 60. a 70. let hrál po italských barech repertoár ovlivněný Jimim Hendrixem a stejně jako jeho idol konzumoval velké dávky LSD. "Od té doby mám invalidní mozek," tvrdívá v rozhovorech. Jeho mozek na tom ale nebyl až tak špatně. Bregović čtyři roky studoval na sarajevské filozofické fakultě, a nebýt úspěchu prvního singlu jeho skupiny Bijelo Dugme (Bílý knoflík), možná si místo role rockové hvězdy vybral kariéru profesora marxistické filozofie.
V písních, které skládal pro Bijelo Dugme, skloubil Bregović hard rock a blues s bosenskými lidovými motivy. Jeho "pastýřský rock" si přes kritiku ortodoxních ochránců rockové čistoty získal v Jugoslávii nesmírnou popularitu. Od poloviny 70. let vedlo Bijelo Dugme hitparády. "Prodali jsme tolik desek, kolik je v Jugoslávii gramofonů," tvrdil po úspěchu jednoho alba Bregović. Kapela však neunikla pozornosti státních orgánů pro "šíření západního vlivu mezi mládeží", zvlášť poté, co policie našla v jejím bubnu tři kilogramy hašiše. Na Bregovićův návrh odčinili členové skupiny své hříchy účastí na socialistické pracovní akci, za niž získali medaile. K slušným vztahům s vrchností kapele pomáhaly také stranické legitimace. V roce 1982 byl ale Bregović z komunistické strany vyloučen - nikoli pro revoltu, ale protože nestíhal schůze své domovské buňky. V liberální atmosféře jugoslávského socialismu to nemělo žádné následky. V 80. letech, kdy v zemi narůstaly nacionalistické tendence, nosil Goran Bregović hodinky s portrétem maršála Tita a ideály jednotné Jugoslávie propagoval i v hudbě. Za rockového doprovodu zpíval dokonce na koncertech revoluční píseň se slavným partyzánským velitelem a stranickým funkcionářem Svetozarem Vukmanovićem-Tempem. Převedeno na české poměry: jako kdyby Petr Janda s Olympicem pěl na stadionech duet s generálem Ludvíkem Svobodou. Únava z dlouholeté kariéry, spory ve skupině i nacionalistické projevy na koncertech vedly v roce 1989 k jejímu rozpadu. Po symbolu společné jugoslávské kultury se rychle rozpadla také komunistická strana a brzy po ní celá země.
Svatby a pohřby
Po vypuknutí války přesídlil Bregović do Paříže. Nejznámější jugoslávský rocker se změnil v nejznámějšího balkánského etnomuzikanta. Zlom v jeho kariéře nastal už o něco dříve, když k filmu Emira Kusturici Dům k pověšení složil hudbu využívající balkánské lidové motivy. Stejný recept aplikoval na další Kusturicovy filmy Arizona Dream a Underground. Soundtrack k Undergroundu se proslavil a vyvolal obrovskou módní vlnu zájmu o balkánskou dechovku, která dosud nepolevila. V prvních letech v cizině komponoval Bregović hudbu k filmům, reklamám a pro interprety z celého světa jako na běžícím pásu. Bál se prý, aby v emigraci nezůstal o hladu. Krom balkánského folkloru většinou recykloval hudbu své někdejší rockové skupiny. V rozhovoru pro srbský týdeník NIN uvedl, že písně pro Bijelo Dugme skládal kdysi v rychlosti pod vlivem kokainu, který mu platila státní nahrávací firma Jugoton, aby byla alba hotová včas. Podle svědectví spoluhráčů byl Bregović naopak již jako rocker velice disciplinovaný a písně komponoval pečlivě. Buď jak buď, melodie někdejších jugoslávských hitů v novém aranžmá zpívali například Iggy Pop, Cesaria Evora, izraelská zpěvačka s jemenskými kořeny Ofra Haza nebo Řek Jorgos Dalas. Goran Bregović získal světovou slávu jako talentovaný skladatel world music, od prvních úspěchů na tomto poli ale zároveň neustále čelí obviněním z plagiátorství a imitace. Nestor srbské romské hudby Šaban Bajramović dokázal, že hit Mesečina z filmu Underground nahrál již o dvacet let dřív. Bregović se s ním zřejmě nějak vyrovnal, protože Bajramović si nakonec na jednom z alb skladatele, kterého předtím označoval za zloděje, sám zazpíval. Kontroverze se dotkla i Bregovićovy nové desky Balkan Silence, na níž podle kritiků "vykradl" gruzínský folklor a podvrhl ho naivnímu Západu jako autenticky balkánský. Bregović se ovšem k podobným metodám hrdě hlásí: "V umění věřím metodě imitace a kopírování." I velcí skladatelé vážné hudby, tvrdí, přetvářeli folklorní motivy stejným způsobem. V rodné Bosně převažuje názor, že hudba, kterou skládal doma, byla lepší než ta komponovaná v emigraci. Navíc mu leckdo zazlívá, že během krvavé občanské války mlčel a své zemi nijak nepomohl. V posledních letech koncertuje Bregović po celém světě s početným Orchestrem pro svatby a pohřby. Pro mnoho lidí zůstává především mazaným obchodníkem a mediálním demagogem, skalní fanoušci v něm ale vidí vtělení autentického muzikanta z Balkánu. Na jednom se pak shodnou skoro všichni - ať už Goran Bregović skládá hudbu jakkoli, výsledek nebývá špatný.
Autor je redaktorem srbského kulturního časopisu Sent.
--------------------------------------------------------------------------------
Od Kryštofa k Hogovi Fogovi
Týden | 25.10.2004 | rubrika: Události | strana: 26 | autor: Lenka Kabeláčová, Karel Vrána
Kdo vymýšlí "krycí názvy" policejních operací
Podle zástupců policie mají "taktický význam" a slouží "k usnadnění komunikace". Veřejnost ale jména policejních operací často pobaví.
S akcí Lepra vyrazila policie do boje proti skupině Čechů a Slováků, kteří pašovali lidi převážně z Indie přes Slovensko do České republiky. Na výrobce marihuany si došlápl policejní tým Toxi v operaci Skunk. Během akcí Fricek, Dudek a Radost zaplakalo dvanáct Čechů, kteří nelegálně vyváželi a dováželi zbraně a distribuovali drogy.
Policie nemá zvláštní odbor na vymýšlení krycích názvů. "Jméno operace vymýšlí útvar, který kauzu řeší, nemáme na to vyčleněného žádného specialistu," říká David Kubalák z policejního prezidia. Krycí název dostávají jen významnější velké akce, hlavním důvodem prý není utajení: důležité je především "zjednodušení komunikace". O tom, jak kreativně se při hledání jmen operací postupuje, hovoří otevřeně šéf policejní protidrogové centrály Jiří Komorous: "Když jsme měli akci kvůli albánskému kokainovému kanálu, nazvali jsme ji albánským výrazem pro slovo osel." Jím totiž Albánci nazývali české kurýry. Zásah v továrně na extázi v Jirčanech u Prahy nesl název Pudr, překvapivě podle bílého prášku: zabaveny ale byly stovky kilogramů pilulek. Zátah ve stovkách nevěstinců pojmenovaný Fantine zase odkazoval na postavu prostitutky z románu Bídníci. Některé krycí názvy vstoupily do historie. Od dob první dopravně-bezpečnostní akce Kryštof, pojmenované podle svatého patrona poutníků, tak řidiči a novináři přezdívají každé větší dopravní kontrole. Pojem Kryštof se uhnízdil také ve slovníčku policistů, jeho popularitu nepředčila ani pozdější dopravní akce X, případně Y.
Žádný předpis pro tvorbu názvů policejních operací neexistuje, většinou jde o slovo, které má s akcí něco společného. V zásadě podobným způsobem tvořila názvy operací a také jména tajných agentů komunistická StB. "Neexistovala žádná pravidla, název operace vybírali referenti, krycí jména většinou sami agenti," říká bývalý příslušník StB Jaroslav Lamr. Podle historika Pavla Žáčka se předlistopadová praxe lišila jen v jednom bodě: "Název schvalovali nadřízení." Proslavila se například akce Vlna; plán, v jehož rámci měla StB při vyhlášení výjimečného stavu nahradit všechny pracovníky televize a rozhlasu svými lidmi. Stejný "věhlas" získala akce Klín, která měla krátce před listopadem zabránit sjednocení "protisocialistických elementů".
Obdobný postup při tvorbě krycích názvů se praktikuje v dnešní Bezpečnostní informační službě. Existuje shora vypracovaný seznam možných názvů. Referent, který má akci na starosti, si jeden vybere a odškrtne; snaží se ale, aby jméno mělo nějakou souvislost s "objektem" operace.
***
Básnické střevo policistů
krycí název a "objekt operace"
- operace Gen případ vydírání státu hrozbou terorismu
- akce B (béčko) případ padělání bankovek
- akce Abíba případ prodeje kokainu a extáze
- operace Bábo případ organizování prostituce
- operace Tmavočech případ prodeje pervitinu
- akce Hogo Fogo případ obchodování se ženami
- akce Alfabeta likvidace heroinového kanálu
- operace Mušle případ převaděčství
- operace Vigo případ pašování drog
--------------------------------------------------------------------------------
Jedli lysohlávky plnými hrstmi
Deník Chomutovska | 23.10.2004 | rubrika: Chomutovsko | strana: 16 | autor: EVA BRAUMOVÁ
Chomutovsko - V podzimních měsících propadají lidé depresím. Někteří si spravují náladu kouzelnými houbičkami, které rostou právě teď.
"Lysohlávky patří mezi halucinogeny, jako je třeba LSD," uvedl téma Milan Šafařík, vedoucí Poradny AIDS, drogových závislostí a odvykání kouření při Zdravotním ústavu, detašovaném pracovišti v Chomutově.
Konzumace lysohlávek způsobuje psychickou závislost, ale většina uživatelů kombinuje "houbičky" s ostatními drogami. "Často si zakouřím i jointa marihuany, ale lysohlávky jsem jedl letos poprvé," svěřuje se devatenáctiletý V. B. z Klášterce nad Ohří.
Vyrazil na ně s několika dalšími lidmi do Krušných hor. "Byly tam závěje lysohlávek, a ti, co šli se mnou, si do nich sedli a začali je plnými hrstmi jíst," vzpomíná experimentátor. On sám měl trochu strach, proto snědl jen půlku "doporučené" dávky, a neměl nijak výrazné zážitky. Podle jeho slov se cítil prostě v pohodě. Ale jeho souputníci na lysohlávkách ujížděli víc: "Pěšky jsme šli domů, měl jsem o ně strach, lítali po silnici, byli úplně mimo," říká.
Na každého totiž účinná látka, v lysohlávkách je to psilocybin, působí jinak. Různí lidé tak potřebují odlišnou dávku k navození onoho pohodového stavu. "Někteří se mohou předávkovat z nezkušenosti," poznamenal Šafařík. Následkem může být zvracení a velmi nepříjemné stavy.
Po požití navozují houbičky pohodovou náladu, stav bez starostí a vyvolávají halucinace. Ty mohou být velmi nebezpečné v tom smyslu, že může dojít ke smrtelnému úrazu. Což, jak podotýká Milan Šafařík, se může stát i po požití alkoholu, kdy jsou smysly opilého člověka otupělé.
Nejen lidé, kteří mají zkušenosti s drogami, ale i experimentátoři vědí, kde mají na Chomutovsku lysohlávky hledat. V Čechách roste lysohlávka česká, které se daří především na loukách, pastvinách v období od srpna do listopadu.
--------------------------------------------------------------------------------Mladíka z Lubence stíhá policie kvůli marihuaně
Deník Chomutovska | 23.10.2004 | rubrika: Chomutovsko region | strana: 18 | autor: (kas)
Lubenec - Pěstování a obchod s marihuanou odhalila v minulých dnech na Podbořansku kriminální policie. Komisař následně obvinil osmnáctiletého mladíka z Lubence. Od středy je stíhán pro nedovolené držení a výrobu omamných a psychotropních látek a jedů.
"Jak bylo šetřením zjištěno, mladík od roku 2000 do současnosti pěstoval marihuanu, kterou sušil a užíval nejen pro svou potřebu," uvedla včera policejní mluvčí Jaromíra Střelcová. Drogu dotyčný nabízel za úplatu i jiným osobám. Případem se nadále zabývá služba kriminální policie a vyšetřování v Žatci. Loni se policie na Lounsku zabývala více než třemi desítkami podobných případů.
--------------------------------------------------------------------------------Kriminalita mládeže klesá
Deník Litoměřicka | 25.10.2004 | rubrika: Litoměřicko | strana: 15 | autor: EVA BŘEŇOVÁ
Litoměřice - Přestože počet násilných trestných činů na Litoměřicku stoupá, optimističtější statistika zaznívá v oblasti kriminality mládeže do osmnácti let. Ta se naopak snižuje.
Důkazem tohoto tvrzení jsou i statistická čísla poskytnutá litoměřickým policejním ředitelstvím. Zatímco rok 2001 přinesl celkem 278 případů trestné činnosti mládeže, o rok později policisté řešili 189 deliktů. V loňském roce jich bylo již jen 142, což je téměř o polovinu méně než v roce 2001. Letos v období od ledna do konce září se mladiství a nezletilci podíleli na celkové trestné činnosti necelými třemi procenty.
Za zlepšením tohoto stavu vidí litoměřická policejní mluvčí Alena Romová stále se zlepšující prevenci. "Navázali jsme dobrou spolupráci se základními a středními školami v okrese. K potlačování kriminality přispívají i besedy a přednášky zaměřené na rizikové oblasti trestné činnosti dětí a mladistvých. Častěji je policie informována samotnými školami v případech, kdy mají podezření na páchání trestné činnosti jejich žáky nebo studenty," snaží se vysledovat příčiny zlepšení stavu Romová.
Mládeží nejčastěji páchanými násilnými činy jsou loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, vydírání a porušování domovní svobody. V oblasti majetkové kriminality se mládež nejčastěji dopouští především krádeží, a to vloupáním do chat, rodinných domů nebo obchodů. Do popředí jejich zájmu se dostávají dvoustopá motorová vozidla a věci položené v automobilech.
Velkým problémem nadále zůstávají drogy. Letos již litoměřičtí policisté řešili sedm případů, které se týkaly nedovolené výroby a šíření omamných psychotropních látek. Právě v těchto dnech řeší případ, kdy dva mladí lidé vypěstovali na zahradě u místa svého trvalého bydliště během letních měsíců rostlinu marihuany o váze několika kilogramů v neusušeném stavu. Na základě oznámení jim byla zabavena a zaslána na expertízu.
STATISTIKA
Kriminalita mládeže na Litoměřicku:
* 2001: 278 případů
* 2002: 189 případů
* 2003: 142 případů
--------------------------------------------------------------------------------Policie zadržela pět opilých nezletilců
Liberecký den | 25.10.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: JIŘÍ LANGER
Liberec - Pět podnapilých mladých lidí, kterým ještě nebylo osmnáct let, zjistila a zadržela liberecká policie při páteční noční razii v libereckých diskotékách. Na čtyřicet policistů včetně jednoho psovoda se psem, zkontrolovalo diskotéku Adrii v Rumunské ulici a klub Liquid na Františkově.
"Zkontrolujte občanské průkazy, kdo jej nemá, sdělí rodné číslo. Pokud zjistíte u mladistvých alkohol, odvedete je do auta," vydal pokyn v pátek kolem 23. hodiny velitel zásahu.
V síti policistů na první diskotéce v Adrii uvízlo pět provinilců. Sedmnáctileté Veronice naměřili při orientační dechové zkoušce 1,23 promile alkoholu v krvi. "Slavila jsem kámošovy narozeniny. Jsem tu s jednadvacetiletým bráchou, který na mě dohlíží," tvrdila podnapilá dívka, která se divila, že ji vezou na kriminálku. "Je to hrozně přehnané," bránil se další ze zadržených, kterému prý už brzy bude osmnáct.
Pokračování na straně 2
Pokračování ze strany 1
Podle některých dvacetiletých účastníků diskotéky v Adrii je dobré i špatné, že policisté v hojnějším počtu dělají "šťáry". "Když někdo pije ve třinácti, tak je to špatně. Asi by se ale měla snížit hranice požívání alkoholu, vždyť to je lehká droga," míní jedna z dívek, která se nechtěla představit ani křestním jménem.
V klubu Liquid, který následoval jako druhý, už policisté nalezli pouze zletilé konzumenty alkoholu."Je to ale stejně problém. Někdy starší nakupují alkohol těm mladším a těžko se to dá kontrolovat," komentoval ověřování občanských průkazů jeden z barmanů.
"Případy zadokumentujeme. Rodiče zadržených jsme vyzvali, aby si své děti na služebně vyzvedli," uvedla mluvčí liberecké policie Vlasta Suchánková s tím, že kontroly v klubech a diskotékách budou v Liberci pokračovat a zaměří se také na nezákonné hraní nezletilých na hracích automatech.
Při obdobné policejní kontrole koncem září zadrželi policisté deset podnapilých dětí. Tehdy měl jeden z opilých mladíků v krvi 2,66 promile alkoholu. U jednoho z provozovatelů klubu zajistili i rostlinu konopí.
--------------------------------------------------------------------------------Z POLICEJNÍHO DENÍKU
MF plus | 22.10.2004 | rubrika: Z první ruky zajímavostí | strana: 8
policie Znojmo
Znojemští kriminalisté zlikvidovali 233 kilo marihuany
Počátkem minulého týdne znojemští kriminalisté z pole u rodinného domu na okraji obce Hrádek posekali 233 kilogramů marihuany.
Odborná expertiza zjistila, že rostliny mají poměrně vysoký obsah zakázané látky THC ve výši 1,72 %, nejednalo se tedy o technické konopí, které má obsah maximálně do 0,3 %. Likvidací takto rozsáhlého pole marihuany policisté předešli masovějšímu rozšíření konzumace marihuany v okolí. Majitel pole, šestašedesátiletý důchodce, je podezřelý ze spáchání trestného činu nedovolené výroby omamných a psychotropních látek podle § 187 trestního zákona.
I kdyby se potvrdila varianta, že rostliny chtěl pěstovat jako krmivo pro chovné ptactvo, jeví se jeho jednání jako nebezpečné, protože pole se mohlo stát zdrojem drogy pro experimentující mládež. Před několika týdny policisté na Jevišovicku nalezli jiné rozsáhlé pole marihuany.
Jednalo se o přibližně 12 tisíc rostlin. Expertizou bylo v tomto případě zjištěno, že se jedná o konopí technické s jen velmi malým obsahem THC. Policie však tuto okolnost musela prověřit a majitel pole musel strpět různá omezující opatření. Chovatelům ptactva proto v žádném případě nedoporučujeme pěstování marihuany jako krmiva.
--------------------------------------------------------------------------------
O tom, jak děti pily a vůbec se neopily
MF plus | 22.10.2004 | rubrika: Tržiště - Alkohol a nezletilí | strana: 20 | autor: RADKA CHROMOVSKÁ
Naši chrabří policisté odhalili děti opilé a já možná dojdu věčného zatracení. A možná mě jen zlynčuje dav rozvášněných matek. Šla jsem s nimi na to pivo taky.
Chtěla jsem zjistit, co vlastně za zprávou o malých opilcích vězí. Nejdřív se děsím. "Ježíšmarjá, ve třinácti! Do hospody! No to je šílený! Dyť sou malý! To je nějaká blbost, nebo co!" A v hlavě mám svoji neteř. Je úžasná a je jí třináct. Začala kouřit. Řekla mi to, protože mámě to říct nemůže, a ten míša, co ho v posteli objímá, ten jí to nevěří. A já to na ni neprásknu. Vyzkoušet to musí a za chvíli stejně přestane. Znám ji jak svý boty. Teď holt frajeří. No jo. Tak se jí zeptám na ten "alkáč".
Třeba zná některý kluky, co choděj do hospody. Jenže Andulka je nemocná a není ve škole, ale některý kluci prý určitě na pivo chodí. Tak vzhůru do školy.
O holkách a tvrdým
Třídní ví dost: "No, abych řekla pravdu, ono to na naší škole není ani tolik o klukách, jako spíš o holkách." "Cože? Copak choděj holky na pivo?" "Copak pivo, to je to nejmenší." "Ježíš a co teda pijou? Víno?" "No spíš tvrdej, ono to pivo jim moc nechutná." "A jak to víte?" "No oni se tím moc netajej, tady si o tom zcela otevřeně povídaj. Největší zábavou je vyprávět o tom, jak se kdo opil, jak se kdo pozvracel, a kde spali holky a kluci dohromady. I když, nejsou to kvanta dětí, v podstatě tak zhruba čtyři pět, co to takhle maj. Scházej se v parku na lavičce a pak jdou do hospody." Děti vědí nejvíc: "Čau, hele, jak trávíte volnej čas?" "Já, já, já vám to řeknu, se mnou udělejte rozhovor, se mnou!" volá malej blonďáček.
"Hele, a co budeš teď dělat po škole?" "Já jdu teď k babičce a pak domu na počítač." Tak to asi ne. "Holky, a co vy, nemáte na chvíli čas?" "No my teď půjdem na chvíli do parku na lavičku na cigáro, my se tam scházíme a budou tam i ostatní, možná by vám něco řekli." Fajn.
Intelekt nevadí
Třídní ví dost: "A dá se určit, co mají ty děti společného? Nějaký společný jmenovatel?
Nízký intelekt, špatná rodina?" "Ne, ne, to se tak vůbec nedá říct. Do toho zapadají děti, o které mají rodiče velkou starost, i děti, jejichž rodiče to neřeší. Ani nemůžeme říct, že by to byly děti ze slabších sociálních vrstev, ani ze silnějších. Je to prostě typ od typu. Jsou tam děti, které jsou na tom intelektově velice, velice dobře. A právě proto, že jsou na tom intelektuálně velice dobře, tak se drží na určité hranici a nemají s učením žádné problémy.
A pak tam jsou i děti slabé, ale ty by byly slabé stejně. Tohle se prostě nedá vůbec nijak definovat." Děti vědí nejvíc: Na lavičce je pár lidí. Děti se jim rozhodně říkat nedá. "Holky a můžu se vás ptát, nebude vám to vadit?" "Ne, v pohodě, klidně vám řekneme, co chcete." "Hele, můžete mi klidně tykat, mně zas není tolik." "Tak jo, super, já jsem Sára, mně je čtrnáct." "Čau, a já jsem Verča, mně je eště furt třináct." "Čau.
Hele Sáro, a ty nemusíš domů?" "Ne, máma stejně přijde až večer. Ona má svoji firmu a podniká, hledá lidi do filmu, to je taková castingová agentura, víš? Sice není moc doma, ale zas máme prachy. Může mi toho dost zaplatit, právě jsme řešily, kam pudu do školy, tak asi na nějakou soukromou výtvarku. Má to stát asi padesát litrů na rok. Ale mě by to docela bavilo, víš co, na gympl se mi nechce." A co ty, Verčo? "No já bych správně teď už měla klusat domů, ale já jsem mámě nakecala, že máme odpoledky. Kdyby to věděla, tak mě asi zabije - jé, hele, Honza s Matyášem. Ten Honza už je na střední a Matyáš chodí vedle do áčka... Čau, kluci!" "Čau!"
Každý kouří
Třídní ví dost: "Naprostou samozřejmostí je to, že děti kouří. Vyjdou v pohodě před školu a v klidu si tam zapálí. Tady je to docela drsný. Naproti v trafice to vůbec neřeší a v klidu jim prodají cigarety - přímo naproti policajtům.
My jsme to těm policajtům několikrát hlásili.
A víte, co nám na to řekli? Že je to nezajímá, že to jsou malý ryby, že oni po tomhle nejdou.
Jenže to má ještě druhou stranu mince, a to jsou rodiče. Když děti začaly v osmičce kouřit, tak jsem to s rodiči řešila a to byla tenkrát velká aféra, že jsem je chtěla jako kantor postihnout, když je uvidím kouřit třeba před školou.
Někteří rodiče říkali ano, a někteří byli striktně proti a byli to rodiče těch dětí, kteří věděli, že jejich děti kouří." Děti vědí nejvíc: "Čau, lidi! Nemáte cigáro?" "Jasně, na!" S naprostou samozřejmostí si Matyáš s Honzou připálí a kouří teď už úplně všichni. "Hele, a vaši to vědí, že kouříte?" Sára: "No tak máma to ví, ona si i občas zapálí se mnou, víš co, ta se mnou už řešila mnohem horší věci než nějaký kouření." "A co ty, Verčo?" "Ježíš, ty bláho, ta by mě zabila, normálně. Víš co, ona je doktorka, furt mi říká, jak to hrozně škodí. Přitom sama taky kouřila." Matyáš: "Moje dvě mámy to vědí, ale nechtějí, abych kouřil moc. Já jsem to slíbil, tak si cíga nekupuju, jenom když mi občas někdo dá." Honza: "Já už sem na střední a naši mi dávaj docela volnost, vědí, že chodím do hospody a je jim to jasný, že k tomuto cigáro prostě patří.
Oni chtěj, abych se hlavně dobře učil a jinak je jim to fuk." Třídní ví dost: "Takže nemůžete dělat nic?" "My na to máme právo jenom na půdě školy, takže když uvidíme, že nějaké dítě před školou kouří a my ho nějak postihneme a ten rodič se odvolá, dejme tomu na ministerstvo, tak my jsme úplně mimo. My je můžeme postihnout v době vyučování nebo na akcích konaných školou, jinak vůbec nic. Stačí krok ze školy a je to omezování osobní svobody. Tak my to můžeme nahlásit na sociálku, sociálka by s tím měla něco dělat, ale samozřejmě s tím nic dělat nebude. My mu venku ani tu flašku sebrat nemůžeme, protože rodiče na nás vyběhnou, že jsme mu sebrali jeho věci." Děti vědí nejvíc: "My chodíme sem, protože dřív jsme byli kousek od školy a tam nás vždycky viděli učitelé a byl pak průser. Oni teda nemůžou nic dělat, ale kdyby jim o to šlo, tak to můžou nahlásit. Ale naše úča by to neudělala, ona to ví, že kouříme, ona nám to vymlouvá sama, ale jinak to nikomu neřekne. My jsme jednou s Verčou takhle kouřily jednou navečer na výletě u nějakýho roští a ona akorát přicházela a tak já sem jí říkala, ať se na nás nekouká, že tam čuráme, to byla prča."
Z lavičky do hospody
Třídní ví dost: "Oni si sice občas koupí tu flašku do parku, ale pak je samozřejmě dospělejší si jít sednout do hospody. Navíc je jim venku zima a žádná kavárna tu kolem není." "A jak to, že jim nalejou?" "Tady to hostinský prostě moc neřešej. Sice se jich občas někdo zeptá a třeba nenaleje, ale těch hospod je tu dost. Maj už vychytanou obsluhu a vědí, kam můžou." Děti vědí nejvíc: "Hele, lidi, není vám zima, co takhle zajít do hospody, na chvíli, do tepla?" ptá se Honza. "Jo, jasně, na chvíli pudem. Hele, a pudem tam do tý na rohu, tam je dneska jinej výčepák, ten je v pohodě." Třídní ví dost: "Ale když chodí takhle do hospody, to se musí docela opíjet, ne?" "No, je to zvláštní, ale mám pocit, že to zatím docela zvládají. Dají si pár piv, holky něco míchanýho a navíc, nepijou každý den a nemají na to úplně snadno peníze. Něco sice mají z kapesného, protože dostávají třeba za známky a to pak propijou, ale není to moc." Děti vědí nejvíc: "Tak kam si sedneme? Třeba tamhle k oknu. Čtyři piva..." "A je vám osmnáct?" "Hmmmm." "No dobře, malý, nebo velký?" Tři malý a jednou velký. Musíš mě dneska, Matyáši, pozvat, já dostanu prachy až zejtra." Třídní ví dost: "A dá se poznat, když jsou opilý?" "Dá. Dá se to poznat, mně přišel minulý rok jednou kluk opilý na hodinu, a to poznáte na první pohled. Ležel na lavici a měl rozšířený zorničky, blábolil a vůbec mě nevnímal. Ale ono je opilý a opilý, třeba mezi odpoledkou chodí, dají si jedno dvě tři piva a už jsou tak trénovaní, že jim to nic neudělá." Děti vědí nejvíc: "My si většinou dáme tak dvě tři a pak jdem domů. Podle prachů, když jsou, tak si dáme něco tvrdýho. Občas sem chodíme mezi odpoledkou, ale to moc nepijem, to by mohlo bejt na hodině poznat. Jednou se zmastil Martin a měl pěknej průser."
Děti svých rodičů
Třídní ví dost: "Třeba ten jeden kluk, ten dělá docela aktivně ještě sport. Vždycky si ale nějak najde čas, aby s tou partičkou někam šel. Vůbec nechápu, jak to dělá, protože má rodiče hodně přísný, třeba tatínka má vážně drsnýho, toho bych se bála i já. Ale vždycky je na každým mejdanu, třeba i přes noc. Tomu nerozumím, nechápu, jakým způsobem se dostane z domu." Děti vědí nejvíc: "Hele, tak na zdraví. A kde je Vašek?" "Má trénink dneska. V pátek ale půjde na mejdlo, říkal, že táta jede někam na služebku a máma bude spát u kamarádky." "To jsou kecy, jeho fotr nikam nejezdí, má nějakou ženskou, Vašek mi to říkal. Prej se budou rozvádět." Třídní ví dost: "Abych řekla pravdu, já jsem konkrétně řešila první případ s holkou. Tenkrát mi zavolala její maminka, že už neví, co s ní má dělat. Což je docela unikátní případ. Většinou je to tak, že se my snažíme rodiče upozornit a oni nechtějí ani slyšet, ani vidět. Tahle holčina tenkrát chodila na mejdánky a mámu vždycky přečurala. Počkala až usne a pak odešla z domu. Jednou se máma v noci náhodně vzbudila a zjistila, že dceru nemá doma. Tenkrát nás na to už upozorňovaly i děti, že s ní něco není v pořádku, že už je toho na ni moc a že by se to mělo nějak řešit.
Nakonec skončila v protidrogové poradně, protože se ukázalo, že se schází s partou, která kouří marihuanu. Ona sama si dávala šílené dávky. Naučila se to na nějakém jazykovém pobytu někde u moře. Děti tam mohou kouřit a pít už od dvanácti, já jsem tam tenkrát náhodou byla taky, a to bylo vážně něco. Jen jsem koukala. Měli se o ně starat v rodinách, ale bylo jim to úplně fuk. Děti tam celou noc propařily na diskotékách, a pak šly holky s klukama na pláž a užívali si tam. Byla jsem docela v šoku." Děti vědí nejvíc: Sára: "Já si dám ještě pivo.
Naši jsou dávno rozvedený. Ale já to mám teď s mámou v pohodě, my si všechno říkáme. Od tý doby, co jsem byla na tom léčení, tak je to dobrý. Jednu dobu to bylo úplně strašný. Já jsem na všechno kašlala a máma mi byla úplně ukradená. Hrozně jsem tenkrát hulila, teda trávu, jako marihuanu. My když říkáme hulit, tak to znamená hulit marjánu. Kouřit znamená prostě kouřit, jako normální cigára. Já jsem tady v Praze měla takovou partičku, tam už byli starší lidi a ti hrozně pařili, chlastali a jeli ve drogách. Ale byli jinak hrozně fajn. Hrozně jsem mámě tenkrát lhala. Pak mě máma poslala k moři, že se budu učit anglicky, a to bylo úplně nejlepší. To bylo naprosto super. Byla tam skvělá partička lidí a všichni hrozně kalili. Byli tam výborný kluci a tak. No prostě tam sem toho poznala nejvíc, i takový sexuální věci, ale s nikým jsem nespala, jenom jako tak - víš? A pak to tady v Praze bylo hrozný, začala jsem se opíjet a máma ze mě byla úplně šílená.
Hrozně se mi stejskalo po lidech, a tak jsem začala chodit pryč i v noci, když máma spala.
Jednou jsem se takhle sebrala ve tři a šla jsem za partičkou, ale máma se pak vzbudila a udělala hroznou scénu. Byla ze mě už úplně na nervy. Řekla to učitelce a pak jsem se šla léčit."
Děti jsou starší než dřív
Třídní ví dost: "Jenže dneska to mají děti o dva roky dřív, my už jsme byli tenkrát na střední a oni jsou ještě na základce. Dneska si velké procento dětí prochází ve třinácti ve čtrnácti tím, čím jsme si my procházeli v šestnácti v sedmnácti. Oni si musí spoustu věcí ustát mnohem dřív než my. Já mám třeba dceru ve čtvrté třídě a kolikrát žasnu, jaké má reakce a jakých formulací je schopná a o čem uvažuje. Občas si říkám, jak je to možné, vždyť já jsem o tom uvažovala v sedmičce osmičce. Jenomže dneska je to všechno rychlejší, všechno se pořád chatovat. A proč by si desetiletý nemohl chatovat se šestnáctiletým a ten už má zase jiné zkušenosti. Dneska je všude dostupná spousta informací a masmédia mají ohromnou sílu.
Děti zkrátka vnímají daleko víc věcí, než jsme kdysi vnímali my. Mnohem dřív tak díky tomu dospívají, sice ne se vším všudy, ale myšlení se rozjíždí daleko dřív než u nás." "Ale co psychika? To je přece ještě pořád na jiné úrovni." "To každopádně, spousta vazeb a vztahů je hrozně urychlených, že člověk má pocit, kde se to v nich bere. Ten mozeček nemůže stíhat všechno." "No právě, Andulka má v posteli ještě toho medvídka, přitom vím, jaká je jinak frajerka, a že už třeba v partičce zkoušeli i trávu." "Právě. Ale když s dětmi mluvíte jednotlivě, tak máte pocit, že už přesně vědí, jak to má být a že už to mají v hlavě dokonale srovnané." Děti vědí nejvíc: Sára: "Hele, se mnou si máma prošla peklem, já už to dneska vím, já jsem si to ujasnila u tý psycholožky. To pro ní muselo bejt fakt hrozný. Já jí dneska všechno říkám, fakt už bych jí nezalhala. Vidím ty věci úplně jinak. Jasně že jí občas lžu, ale to jsou takový kraviny, třeba když mi volá, jestli je umytý nádobí, tak řeknu, že jo a pak ho jdu umejt. Jinak normálně ví, že chodím na pivo, ale to jí nevadí, když ví, kde jsem, tak je ráda, že se nijak neopíjím a že nefetuju. Já mám teď kluka, ale ještě jsem s ním nic neměla, já s tím chci počkat. Takhle brzo to nemá cenu, člověk si to asi ani nemůže pořádně užít." Verča: "Tak to mně nevadí, já už mám kluka od třinácti, my spolu spíme, ale antikoncepci nemám, mámě to říct nemůžu. Přitom je máma doktorka. Ona je ale hrozně hustá, často mě normálně honí po domě a mlátí mě. Ona je totiž alkoholička, ona hrozně pije. S ní je to hrozně těžký. Já jsem jí třeba vysvětlovala, že bych chtěla jít na konzervatoř, protože zpívám, ale to mi nechce dovolit, že bych jako neměla žádný vzdělání. Tak budu muset jít na nějakou obchodku. Ale asi má pravdu, kdybych třeba přišla o hlas, tak bych nic neuměla." Matyáš: "Já mám mámu v pohodě. Vlastně já mám teď dvě mámy.
Když se máma rozešla s tátou, tak si pak hledala nějakýho chlapa pro život.
A našla si ženskou. Ale je to v pohodě, já je mám rád obě. Ta druhá máma je fajn. Já jinak dělám asijský bojový umění, a to je úplně dokonalá filozofie. Mám teď na věci úplně jinej pohled. Vím už, co chci. Určitě půjdu na gympl a pak na fildu. Chtěl bych dělat psychologii. Mě to docela baví, a takhle v hospodě se toho hodně dozvím o lidech.
Párkrát tejdně takhle zajdeš na pivko a je to mnohem lepší, než když ty ostatní blbečci pařej nějaký přiblblý hry na počítačích. Mámě to nevadí, ví to, jenom nechce, abych jí lhal.
Víš co, důvěra je hrozně křehká věc, jakmile se to jednou pokazí, už se to nedá vrátit zpátky."
Kdo ví nejvíc?
Třídní ví dost: "Oni to mají v hlavě už docela srovnané. Hlavní průšvih tu je ze zdravotní stránky, protože kouření a pití jim daleko víc škodí ve třinácti ve čtrnácti než v osmnácti devatenácti, protože ten mozek se ještě vyvíjí. A u mladšího tvorečka jsou všechny návyky mnohem rychlejší. Musí se s tím pak srovnávat a jsou dost unavení." A děti stejně vědí nejvíc: "Hele, tak zaplatíme, ne? Co jste měli, kluci?
Tři panáky, pět malejch, tři velký a holky dva rumy s kolou. Tak zas zejtra, já se jdu dneska vyspat."
***
vývoj s alkoholem
Během dospívání jsou zásadní tělesné a hormonální změny. Stále se vytvářejí nové sítě mozkových buněk. Konzumace alkoholu obecně poškozuje poznávací funkce. U dětí to může vést k horším studijním výsledkům.
Odborníci pomocí moderních metod zjistili, že sedmnáctiletí konzumenti alkoholu měli v porovnání se svými vrstevníky menší hippocampus, což je část mozku, která se stará o paměť a učení. Alkohol působí i těžké a dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích funkcí. Výzkumy také ukázaly, že alkohol poškozuje zejména bílou hmotu, tedy myelinem obalené spoje mezi mozkovými buňkami. Poškozeny jsou i buňky v šedé mozkové hmotě. K úbytku mozkové tkáně dochází v čelním laloku, postižen je i mozeček a limbický systém, což je část, která je zodpovědná za náladu člověka. Pozor na okna (výpadky paměti), jsou důsledkem rychlého zvýšení hladiny alkoholu a mnohdy pak jde o předzvěst rozvoje závislosti. Pozitivní zprávou je to, že při abstinenci pak dochází k reorganizaci mozkových buněk a ke zvětšování objemu mozkové tkáně. V průběhu několika měsíců až jednoho roku pak dochází k postupnému zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti.
--------------------------------------------------------------------------------
Policisté zadrželi mladé výrobce drog z Lukova
Znojemské noviny | 22.10.2004 | rubrika: Znojemské noviny | strana: 1 | autor: (ac)
Lukov * Po několikaměsíční usilovné práci se podařilo znojemským poicistům zadržet skupinu mladých lidí, podezřelých z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
"Koncem minulého týdne se akce se uskutečnila v noci ze čtvrtka (14. 10.) na pátek (15. 10.) v obci Lukov. Tři muži ve věku 20 a 23 let a devatenáctiletá dívka, všichni ze Znojma, si večer uvařili pervitin, část ihned spotřebovali a vydali se zpět domů do Znojma. Daleko se však nedostali. Hned před budovou, ve které se vše odehrálo, byli uprostřed noci zadrženi a umístěni do cel předběžného zadržení na Obvodním oddělení Policie ČR ve Znojmě," popsala celou akci Lenka Drahokoupilová, tisková mluvčí znojemských policistů. Jak doplnila, bylo u nich zajištěno 1,5 g pervitinu, jeden joint marihuany a dvě laboratoře na výrobu omamných a psychotropních látek. Všechny tyto pomůcky a chemikálie si nesli zcela nenápadně ve dvou batozích. "Mezi zadrženými byl i třiadvacetiletý muž ze Znojma, který vyráběl pervitin již dříve a má v tomto ,oboru' bohatou trestní minulost. Vyráběl pervitin na objednávku a zásoboval touto drogou část znojemské mládeže ve věku 18 a 19 let. Na něj byla uvalena vazba," přidala mluvčí. Ostatní jsou stíháni na svobodě.
další články: http://monitoring.aktualne.cz/index.htm
nebo přímo http://monitoring.aktualne.cz/news_041027.htm |
|
|
| Taker |
Kůůůůrva za koho kandiduje ten Štětina (ať to neni levičák, ať to neni levičák - prosííím), jako dost borec, málokdo by tohle před volbama přiznal.
Navíc ještě chce jít do legalizace měkkých drog. Mno pánové a dámy já myslim že ode mě má deset hvězdiček z deseti :bravo: |
|
|
|
