| Deda Mraz |
Ještě jsem ani nerealizoval poslední nápad se stimulací Titanem (protože jsem ještě neměl příležitost koupit tu Titanovou bělobu, nějak na tom nedělám :rolleyes: ), a už bych měl nápad na další pokus. V různých zdrojích jsem se dočetl, že stejnosměrný el. proud v řádu mikroampér může stimulovat vegetativní funkce rostlin. Mechanismus účinku není příliš osvětlen, ale usuzuje se, že by mohl být spojen s transportem a distribucí auxinů, které jsou na elektrických vlastnostech pletiv závislé. Bohužel v pokusech se vždy jednalo o aplikaci elektrod (Cu, Fe i Al) do půdy. Nemám nejmenší představu, jak by to mělo být provedeno pro hydro. Dvě elektrody do roztoku? A z jakého kovu? Měď se mi teda zrovna moc nelíbí...
Napájet bych to chtěl z PC zdroje, t.j. asi z +5V, prozačátek přes obyč. odpor 500 ohm-1kohm (na těch 5-10 mikroA).
Pokud mi můžete v čemkoli poradit, tak budu moc rád. Dík! |
|
|
| Coliseum |
| Hmm velice zajimave ... mash link na nejake info ??? :) |
|
|
|
| Viděl sem dokument, že pod vedením vysokýho napětí(takový ty velký stožáry) se daří rostlinám a naopak živočichům nedaří, možná to s tim souvisí. |
|
|
| lordWilliam |
| Jednou jsme byli někde na exkurzi ve výzkumáku kde kdysi podobný pokusy s el proudem dělali a jeden týpek nám tvrdil že jim běžně vyrůstala kukuřice 5 metrů (bohužel neřekl zda do výšky nebo vzdálenosti od sebe) |
|
|
| hexamin |
Deda Mraz hello:)
ja by som ta nerad odrazal od pokusov s tio2 ale podla mna su vseliaky ludkovia co sa tomu venuju profesionalne a ty do hnojiv ti nedavaju naivny pristup ze :) inak dost sa na og rozobera aj pridavanie si
elektrody pouzi najskor platinove tie budu urcite ook:) a ak by sa ti nahodov neosvedcili tak skus uhlikove napr uhliky z trolejbusov ved ked funguje ti musi aj toto
ale nenechaj sa znechutit ja som len mal zly tyzden tak som nasrany |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od JardaXXL
Máš asi na mysli využití katoforézy - elektroosmózy, zjednodušeně:při zavedení ss napětí do roztoku, se začnou částice pohybovat k mínus pólu.
Pokud zapojíš do substrátu + pól a na stonku - ,měl by se zrychlit transport živin. |
Ke kteremu polu se budou pohybovat zavisi asi na jejich elektrickem naboji. Zalezi jestli jsou to kationty, nebo anionty. Myslim, ze takhle jednoznacne to pro vsechny ziviny rict nelze. |
|
|
| rodeo |
| Tak uz jste to nekdo vyzkousel? podelte se o zkusenosti. |
|
|
| Deda Mraz |
JardaXXL: jenomže to pořád rozvíjíš teorii, že podstata stimulace el. proudem je založena na tebou popsaném principu. Já jsem ale psal, že mechanismus působení el. proudu na rostliny má nejspíš spojitost přímo s elektrochem. vlastnostmi rostlinných buněk, což jsem se dočetl v jedné knize o biologii.
Každopádně jsem od té doby četl ještě několik reportů na stimulaci el. proudem a můžu směle prohlásit, že mě ta idea prostě nadchla. Opravdu doufám, že si o Vánocích najdu čas a konečně to vyzkouším v reálu :rolleyes: |
|
|
| Coliseum |
| Deda Mraz : drzim palec at to vyjde .... |
|
|
| Crat |
| 2 Deda Mraz: Nápad je to dobrej, ale jedna věc je nedomyšlená. A sice ten zdroj. Potřebuješ, aby ti dával několik mikroampér. Ale to nejde přes odpor. Přes odpor můžeš regulovat napětí (Volty), ale ne proud (Ampéry).Na to, aby ti zdroj dával takovej proud kterej potřebuješ bys musel sehnat, nebo postavit zdroj, kde se dá proud regulovat. Protože při zapojení v tomhle případě skoro do skratu bude zdroj dávat nejvyšší proud, jakej je schopnej vydat. A když tam dáš ten odpor, tak (pokud nebude fakt pořádnej-tloušťkou drátu) se ti okamžitě usmaží. |
|
|
| Crat |
Tak si to zkus.
Záleží na zatížení zdroje.
Nevim jak to vysvětlit. Ale je to podle vzorce R=U/I - doufám, že nemusim vysvětlovat.. Učí se to ve fyzice dokonce i na základní škole. |
|
|
| Kokono |
>Crat
Kamo neblazni tu ludi ktori maju uz tak z tychto veci velku hlavu.
Jarda ma pravdu. Zdroj ma svoje napetie (5 V) a velkost prud pretekajuceho obvodom zalezi na tom, aky odpor do obvodu zapojis. Cim vacsi odpor je v obvode, tym je mensi prud. I=U/R presne jak pises, tak prestuduj fyziku pre ZS. Napetie je pricina prudu ne naopak.....
P.S.: Kazdy zdroj vydrzi mikroamperovy prud.
Veselo studuj a sa pak cuduj.
Peace.
>all
Vyskusajte to niekto, je to skwely napad pustit do nasich milacikov zopar amper...ked to pomaha kukurici musi na tom nieco byt. |
|
|
| Crat |
V jednom příspěvku mi Jarda XXL napsal: Zdroj třeba 5V Ti pořád bude dávat 5V a rezistor neovlivní napětí.
Jak bys teda vysvětlil, zě dioda, která je normálně napájená napětím 3V se dá přes odpor zapojit na 12V. Nemusíš to ani zkoušet.
Názorně ti předvedu, jak se to počítá.
Napětí: 12V
Proud: 20mA (odběr měřen při napětí 3V)
Velikost odporu: R=?
Podle vzorce R=U/I
R=12/0,02
R=600 ohm
Při zapojení diody, která je normálně na 3V, na 12V přes odpor 600ohm dioda svítí stejně jak na 3V. Jak mě teda poučíš?
Já bych řekl, že to asi nepujde.
Já nevim, jestli mě chcete po pěti letech studia elektrotechniky poučovat o základních věcech, tak to asi fakt nemá cenu.
Tím tady končim. |
|
|
| Kokono |
3V diodu mozes zapojit na 12 V zdroj cez rezistor preto, lebo ju s nim zapojis do serie. Na rezistore vznikne nejaky ubytok napatia a na diode tiez, cielom je aby na diode bol ubytok 3 V a na odpore 9 V, cize dioda by mala mat 3krat mensi odpor ako ten rezistor.
Tvoj priklad:
3V dioda s odberom 20 mA. Keby bola linearnym prvkom jej el.odpor by bol 3/0.02=150 ohm. Ak by si tam dal do serie rezistor 600 ohm, celkovy odpor obvodu je 750 ohm, prud pretekajuci obvodom je 12/750=16mA. A chyba.Musis tam dat odpor 450 ohm (aby celk. odpor bol 600 ohm). Potom bude prud 12/600=20mA. Dioda je ale prvok nelinearny (jej odpor sa meni v zavislosti od pripojeneho napetia) a preto ju nemozme pri vypoctoch nahradzat odporom, ale jej nahradnou schemou pre jednosmerne signaly...zlozite...Jej odpor zanedbame a do obvodu zapojime rezistor (napr. 600 ohm) aby obmedzil prud pretekajuci obvodom na 20mA. Skutocny prud ale bude o cosi mensi.Ale bude fungovat.
Ty si pisal, ze potrebujeme zdroj, na ktorom mozme regulovat prud prechadzajuci obvodom. To mozme na kazdom zdroji tym ze do obvodu zapojime seriovo odpor (najlepsie premenlivy - potenciometer). Odber prudu zo zdroja bude nepriamo umerny celkovemu odoru obvodu I=U/R.
Uf...naco toto vlastne robim? Kazdopadne cela myslienka tohto threadu je skwela, technicka realizacia velmi jednoducha, som zvedavy na vysledky. Cinte sa chlapi.
>Crat uznavam tvoje vzdelanie, no elektrina je zlozita a niekomu aj 5 rokov malo...nebudem sa tu uz o tom hadat, ja mam elektr. vysku, takze viem svoje, tento thread je o niecom inom, to vsetko len na objasnenie...
cus a peace... |
|
|
| Crat |
2 Kokono: Taky si myslym, že sme trochu víc odbočily od původní myšlenky.
(Elektrotechnika je složitá, ale pro všechny její jevy neexistuje logické vysvětlení)
Měl bych proti tomu další argument,ale už ho nebudu psát.
Už toho všichni necháme. Protože hádat se tady nemá cenu. |
|
|
| Hanyz |
Kdyz uz je tady rec o proudu co kytky pro ten děj potrebujou, tak je treba zohlednovat odpor hydroponickeho roztoku a ten bude urcite zavisly na EC a na vzdalenosti elektrod. Dokazal by to nekdo vypocitat? Nebo nejlepe vykonstruovat vzorec s neznamou EC a vzdalenosti. Kokono by mohl uplatnit sve vzdelani a oprasit skripta. Navic by se to dalo uplatnit asi jen u bublaku, ne u klasickeho hydra.
Kokono- "Napetie je pricina prudu ne naopak..... " A neni nahodou napeti rozdil potencialu? Tys ale asi mluvil o ubytku napeti na odporu takze to je pak zbytecna otazka.
No doufam ze nakonec v tomto threadu vznikne neco smysluplneho a neskonci to jen u dohadu o principech obecne elektrotechniky. Uvidime... |
|
|
| Kokono |
Hmm odpor roztoku bude zavisly od EC to mas pravdu..R=(L/EC)*X by som povedal (odpor je priamo umerny vzdialenosti a nepriamo umerny EC), konstanta X sa da zistit asi len experimentalne. Jebnut do bublaku elektrody a namerat to...to ma len tak napadlo v skriptach toho moc o bublakoch atd neni. Teoreticky by to malo slapat aj v hline, pokial by bola dost vlhka. Niekto tu pisal, ze ten prud by na kyticky nemal posobit stale, ale len v urcitych casovych intervaloch. Keby bola kvetinka zaliata tak by to ficalo a ked by bol substrat preschnuty tak by to proste neficalo..
Kazdopadne to chce experiment...najlepsie keby sa do toho pustil nejaky scrogar/sogar, ktory ma vela kvetiniek rovnakej odrody, na niektore by posobil elektrinou a na ine nie a potom by boli vysledky jednoznacne...Napetie 1.2 V (mensie ako 1.229V ako tu niektro pisal) a prud par mikro..s velkostou prudu sa da tiez experimentovat. Taktiez by sa zislo vyskusat ci je lepsie jednosmerny alebo striedavy. A chcelo by to nazor nejakeho odbornika botanika alebo biochemika, ten by nam to mozno podal uplne inak jak je to s tym prudom. |
|
|
| kovin |
Moc to sem nepatři kdužtak to smažte nebo smažu na žadost,ale je to vcelku zajmavé.
Ka-on je ale dokonce prý zdravé i pro samotné květiny. Řezané květiny takto vydrží mnohem déle a vůbec je nenapadají mšice.
celí článek http://www.veda.cz/detail.jsp?articleId=9816
Ať vám kvítí roste Kovin |
|
|
| Coliseum |
Dnes jsem se dozvedel v dokumentu, ktery bezel na CT2, ze pod vedenim vysokeho napeti se obzvlast dobre dari rostlinam, pry v zavislosti na vyzarovani elektromagnetickych vln! Tyto vlny maji vliv na fito hormony ovlivnujici rust.
Mate nekdo s timto zkusenosti ? nebo alespon link kde je toto lepe vysvetleno nez na CT2 :) ? diky Colis |
|
|
| Sinuhet |
| Az bude leto vsimni si na polich zda to pod draty roste lip. Ja jsem nikdy nic takoveho nepozoroval. |
|
|
| N3oM |
| cuz jo vcera sem koukal na ten dokument taky a uz si hledam misto pro outdoor :) |
|
|
| Hyena |
| Jo, ale ne všem rostlinám to svědčí ;) |
|
|
| Venerable |
| No podle me se rostlinam pod vysokym napetim dari dobre proto, ze "uvnitr" sloupu se da celkem v klidu pestovat. Okolo je vetsinou krovi ale vevnitr je dost placu a malokdo tam leze. (vyjma udrzbaru od el. podniku, ktery sou na to zvykli - bohuzel maj zaukol prave porosty v okoli likvidovat). Nicmene tim netvrdim ze elektromagnetismus na rostlinky vliv nema ;) |
|
|
| conspirator |
| Presne, Kokono ma s vypoctom prudu pravdu. V obvode zapojenej diody ide o obmedzenie prudu rezistorom, ten je dolezity pre jej funkcnost/nefunkcnost. A co sa tyka vasho zdroja, je to presne tak. Treba brat na zretel variabilitu rezistencie celeho zapojeneho obvodu, na ktory ma vplyv velke mnozstvo faktorov. Salinita, teplota roztoku, vzdialenost elektrod. Nemyslim, ze by sa dal pouzit jednoduxy zdroj, bez automatickej regulacie, aspon nie pre ziskanie referencnyx poznatkov. |
|
|
| Jahudka! |
| Deda mraz-jak to vypada s tim pokusem?Me napadla jeste jedna naprosto genialni vec.Jednu elektrodu bych prdnul primo na kytku na stonek a tak by byly koreny jedna elektroda.A trebas nadrz s roztokem by byla druha.Nekde jsem tu cet o stribreni povrchu a kdyz by se ti podarilo bubbler zevnitr treba poplatinovat nebylo by to marny.Taky me napadlo zkusit misto stejnosmernyho proudu pouzit stridavej aby nedochazelo k elektrolyze.. |
|
|
| Jahudka! |
| netcom-To slovo jsem sice slysel ale o co presne jde to nevim.Ma to neco spolecnyho s tematem? |
|
|
| vata |
cetl jsem,ze blesky maji velmi pozitivni dopad na rust rostlin,ale uz si nepamatuju proc.odvadeji ze zeme zaporny naboj,a to ma na neco vliv.pokud vim tak anoda a katoda ve vode ji rozkladaji na vodik a kyslik,takze pozor na explozi.na druhou stranu by jste [vy co bublate]
nemuseli pouzivat kompresorky.nevim to presne,ale kyslik se myslim vylucuje na anode.kdyby se podarilo pouzit koreny rostliny [ve vode]
jako anodu , mozna by se kyslik tvoril po celem jejich povrchu?nic du to skusit.--------petrzel jako anoda se neosvedcila.bublinky se na ni nedelali,na mem prstu taky ne.tak je to asi volovina.ale laka me to.co pouzit jako anodu spoustu dratku propletenych z korinky? |
|
|
| cix |
OT 2 Crat & kokono: Bez napětí neprotéká drátem proud, páč rozdíl potenciálů (rozdíl velikostí el. nábojů mezi jednim a druhym místem) se dá přesně přirovnat ke dvoum spojeným nádobám v různých výškách. Když budou ve stejné, hladiny se vyrovnaj, když jednu zdvihnem, voda z ní přeteče... Jeden ing, druhej dráťák, ale fyzika jim nic neříká :D
2vata: aby se počala elektrolýza ve vodě, tak je třeba určitého minimálního rozkladného napětí viz.:definice elektrolízy
ps: zarazilo mě, že na vyblipédii stojí článek zaprd!
edit: ikdyž jakýsi malý proud tam vzniká a zaniká (co je zač?).. a elektrolýzu v tomhle pokusu asi nechcem :) páč bych řekl, že by mohla kytku poškodit ;)
Tak jak to dopadlo? Co? to pořádně zkusil (v jinym thrídu), ale myslím, že v tom nijak nepokračoval.. Což je jen jeden člověk. Dle něj to funguje, jak je i vidět na fotkách.. ale co jiný zkušenosti jiných?
Todle jsem napsal před tím, než jsem si všimnul, že tu je ještě další stránka :P Tak sry, ale postnu to sem taky :) :
Co si myslíte, že by se stalo, když by ste periodicky měnili polaritu elektrod? Navrhnul bych periodu třeba 1h s 15min. pauzami, kdy by el. proud netekl. Jednou by se tam hnali kationy a pak zase aniony. Mezitím by se měli třeba čas (15min) zabudovat a zreagovat. (na chemii sem lama, tak nenadávat a nesmát se ;) ) |
|
|
|
