| Vodka |
| Mne sa to zda celkom realne teda pokial nemusia mat rastlinky stale svetlo (to s tym svetlom sa mi nezda) potom napis jak si dopadol... |
|
|
| Vodka |
| 2 maharsi a kolko ludi v tom obore poznas :)) |
|
|
| virgill |
| Vodka jde o to ze by se vypinal jen proud a ne svetlo spis mam ale strach ze zmeny psektra ke keteremu musi dojit v dusledku snizeni teploty horeni oblouku..... |
|
|
| hexamin |
kto vie preco sa to nepouziva ak je to mozne jednym z problemov komercnych pestovatelov je ako utajit velky odber
bezna sodikova vybojka blika cca 50x za sekundu a funguje nie?
mam rad optimizmus maharsiho:-)) |
|
|
| virgill |
| neblia neblika a neblika (: obycejna zarovka neblika protoze to nestinhe. skuste ji vypnout a uvidite jak dlouho vyhasina. 50 x za sekundu shasnout nestihne kdyz zhasina pul vteriny. max poklesne jasu tak o 10% (placnu) ale urcite nezhasne nehlede na to 50Hz neni okem nepostrehnutelna frekvence.... |
|
|
| hexamin |
| jasne obyc ziarovka neblika ale sodikova a ine vybojky myslim ano |
|
|
| Vodka |
s tym digitalom je to pravda mne to nikdy nejde odfotit ale ja som bol f tom e ludske oko vnima uz 20Hz preco maju filmy bezne 22-30fps :cool:
A plha pisal ze by to slo alebo nie? ja som to pochopil tak ze hej :)
2 maharsi ja by som ti pomohol len neviem ako :D |
|
|
| Zorb |
mate nekdo po ruce graf s tim jak probiha fotosynteza?
znam jednoho pana, jestlize je teoreticky mozny s vybojkou blikat, kterej by rad "blikatko" postavil. Delal v Tesle vyvoj sv. zdroju, tak by to mela byt pro nej legrace. |
|
|
| Jokerrr |
| citace: |
Původní příspěvek od Zorb
mate nekdo po ruce graf s tim jak probiha fotosynteza?
znam jednoho pana, jestlize je teoreticky mozny s vybojkou blikat, kterej by rad "blikatko" postavil. Delal v Tesle vyvoj sv. zdroju, tak by to mela byt pro nej legrace. |
mno tech grafu je vic... zalezi jake tam chces (potrebujes) veličiny...... tak treba tyto, ale uz tu nekde na Groweru jsou.... i s popisem ;)
ale myslim si ze bys spise potreboval neco jinefo.... zavislost na case blikami a tvorby fotosyntezy... ale to asi neexistuje.. nebo jo?? zajimalo by me jestli slunecni svit je opravdu kontinualni.. prece jen by mohlo slunicko na nas plyvat fotony v pulsech ne??. hm asi ne :frog: |
|
|
| Whiskey_777 |
| citace: |
Původní příspěvek od Maharsi
Ahoj,
ted nedávno jsem se bavil s jedním elektrickým inženýrem, velice
fundovaný člověk. Vedli jsme čistě teoretický rozhovor a já jsem mu
popisoval fáze fotosyntézy, a že stačí svítit jenom několik mikrosekund a
pak může následovat několik milisekund tmy, o excitaci fotonů a LED svícení
a že normálně se indoor pěstují rostliny pod výbojkama atd. atd.
Ten člověk tvrdí, že by šli teoreticky i prakticky pulsně spínat i
výbojky. Prohlásil, že při frekvenci 50 Hz do výbojky neteče
po asi 15-20 ms úsek proud a přesto tato výbojka neztratí elektrický
oblouk. Důležitá je prý teplota, která by prý šla při pulsním provozu
regulovat velikostí vpouštěného proudu.
Jeho výrok zněl asi takto:
Kdyby si chtěl dosáhnout pulsního svícení
výbojky v rytmu 1-10 uS ON/ 1-10 mS OFF šlo by to udělat tak, že by si
normálním způsobem zapl a nastartoval výbojku (bavili jsme se o mojí 250 wattové)
až by se dostala po pár minutách do pracovního chodu tak by si do ní
začal pouštět tranzistory spínaný stejnosměrný proud, který by nebyl
AC 1,2 A jako z tlumivky, ale cca DC 5A. Pro jistotu by pak po fázy "tmy"
mohl být spínán minimální proud jako něco kolem 0,1 A, aby nedošlo ke ztrátě
elektrického oblouku (ale, že by to nemuselo být nutné, prý jako jistotka).
Po propočítání celé takto popsané záležitosti jsme došli k tomuto výsledku:
250W výbojka by po fotosynteticky aktivní úseky vyzařovala výkonem asi
jedné 1000W výbojky, v neaktivní fázy by svítila výkonem něco kolem 30W.
Při 1% cyklu a na spínací frekvenci 1MHz (prý by mi takové obvody zjistil,
že prý normálně existují a jsou dostupné) (tj. tedy 1uS ON/100uS OFF)
by byla elektrická spotřeba maximálně do 50W, ale kytky by to vnímaly,
jako bych na ně svítil 1KW. Celá ta sranda by prý nestála víc jak 1000Kč
a životnost výbojky by prý zůstala přijatelná (několik sklizní)
Pánové a dámy, ještě před LED zkusím i toto, ten
člověk ví, co říká!!!
Co říkáte vy? Eletrikáři sypte sem i vy vaše názory!
Společně bychom mohli navrhnout tento pulsní zdroj a mohlo by se to
na mojích starých 250W lampách testnout, ne? :cool: |
takze mohl bys mi prosimte strucne rict teda co a jak...?:o) |
|
|
| Majky |
| mno jako lidi...ono blikat to moze jako stroboskop...mne to tak doma blikalo ked som mal tlmifku z neonov a ne pre sodikovku....a ftedy sodifku rozziarilo a potom blikala.....mno kto vie...co to bolo ale podoba sa to nato co tu pisete :D |
|
|
| fernetman |
| A proc zrovna tranzistory ??? Proc ne tyristor :), spinacich soucastek je spousta, pokud vis, cim budes spinat obvod, tak staci tu spinaci soucasku ovladat pomoci casoveho obvodu a tech muze byt spousty ruznejch, staci si vybrat :) Rekni jaky cas ON a OFF, tenhle casovy obvod galvanicky oddelis od ostatniho a jsi za vodou, ale budes potrebovat napajeni 5-16 V stejnosmerne na to casovani |
|
|
| fernetman |
| Hele tak to moje uz taky, ne :) mozna za rok :) |
|
|
| virgill |
| Maharsi nedela maxim aj majaky? |
|
|
| neuvedeno |
| No nevim, spinat 250W tranzistorama me nepride jako nejlepsi varianta. Ja bych se kouknul na web texas instruments, ti maji hromadu ruznejch obvodu na rizeni MOSFETu a nejlepsi na tom je, ze je jako "vzorky" posilaji zadarmo, i k nam - pres UPS. Trva to tak tri dny. Vod maximu taky, i od fairchildu. |
|
|
| Albat |
tak to jsem kluci zvědavej co z toho vyleze,fakt dost
snažte se bylo by to úžasné |
|
|
| Sinuhet |
Me neni jasne, co se tim impulsnim rizenim dosahne z hlediska kytky.
Proc je ekvivalentni svitit kontinualne a blikat? Vzdyt prece zalezi na mnozstvi fotonu a je jedno zda je vychrlim behem mikrosekundy a pak je chvili tma, nebo jestli je vychrlim postupne behem stejneho celkoveho casoveho useku. |
|
|
| PiosOne |
| sinu: právě že to jedno není (alespoň podle toho co jsem tady vyčetl). kytka je schopna přijímat a využívat fotony jenom určitý časový úsek, potom má chvíli pauzu a pak je zase schopna přijímat. a takhle to jde pořád dokola. proto teoreticky stačí dodávat kytce fotony jenom po dobu intervalu, kdy je schopna fotony přijímat. |
|
|
| Sinuhet |
| PiosOne: A to jako je kytka taktovana? Ze jsou v case specifikovany okamziky kdy prijima a okamziky kdy neprijima? Neni to spise tak, ze treba kdyz foton vstoupi do te chemicke reakce, tak samotna ta reakce nejakou chvilku trva a tedy dalsi foton na stejnem miste nefunguje? Pak bys musel mit jistotu, ze behem toho zablesku zasahnes kazde mozne misto a tim padem dalsi milisekundy na kytce nebude misto kam by melo vyznam foton posilat. Jenomze k tomu imho nikdy nedojde. |
|
|
| Vodka |
| 2 Sinuhet akoze nechapem o com tocis akoze za tu microsekundu zasiahnes kazde mozne miesto uplne v pohode sak rychlost svetla by sa v tomto pripade dala povazovat za nekonecnu a myslim ze taka 1000 W vybojka presvieti kazdy porast okrem toho ked sa tam pocas toho zablesku nedostane tak by sa tam nedostala aj keby si tam svietil pol hodinu ne? Akoze s teoretickeho hladiska to nema chybu |
|
|
| Sinuhet |
| Vodka, nezasahnes si myslim. Fotony vyletuji nahodne pokazde od jinud. To je jako kdybys mluvil o vcelim ulu. Miliony malych castecek, odrazy chaos. MYslim si, ze i po bliknuti zustane spousta bunek ktere jsi treba nezasahl a byly by zasazeny v zapeti. |
|
|
| Locki23 |
| Zasadni chyba je v tom tvrzeni, ze KYTKA prijima po dobu 3 mikrosekund a nejakych 240000 mikrosekund neprijima. To je typicky spatny pochopeni. To totiz plati ne pro kytku, ale pro CHLOROFYLOVEJ KOMPLEX a kaskadu reakci za nim. No a tech komplexu jsou na kytce miliardy a samozrejme nejsou a ani nemuzou bejt synchronizovany. Zbytek uz kazdej domysli, nebo na prani doplnim zejtra. Ted uz specham. |
|
|
| Vodka |
aha tak potom je to cele na hovno.
2 Sinuhet : to je sice pravda co hovoris ale za jednu mikrosekundu to presvieti aj tisickrat kurna sak pre svetlo je ta mikrosekunda asi niekolko hodin sak si zober kolko fotonov sa tam vystriela . |
|
|
| Locki23 |
Na hovno to uplne neni, jen to chce najit spravnej pomer blikani...tedy takovou usporu energie pri ktery nam zaroven kytky nezacnou trpet nedostatkem svetla. Jen se obavam, ze u vysokotlaky sodikovky bysme takhle dosli zhruba k tomu, co delame vsichni uz ted, cili ze svitime prakticky kontinualne.
U led diod povazuju moznost efektivniho vyuziti pulsniho sviceni za pravdepodobnejsi a realizovatelnejsi, ale zas je to o tom, ze si nejde myslet, ze blikanim 3/240000 nebudu kytku trapit nedostatkem svetla. Takovej zablesk aktivuje vzdy jen urcity(a fakt jen dilci) procento chlorofylu a zbytek bude vlastne ve tme. Vyslednej efekt bude stejnej, jako svitit malo...nedostatek svetla. Otazka pro praktickou realizaci tedy zni, jakej pomer zablesku a jejich delka vuci fazim tmy je pro kytku nejefektivnejsi, aby byl aktivovan temer veskerej chlorofyl a zaroven se nesvitilo zbytecne...uvidime. |
|
|
| Locki23 |
MAHARSI: Proste ve vsi ucte kamo, nemas pravdu. Neni ani nahodou jedno, kam foton dopadne. Rikas, ze je bezpredmetny teoretizovat...jo jiste, mas pravdu, ale rad bych Te jen upozornil, ze Ty teoretizujes(teoreticky vychazis) z naprosty jednotlivosti a delas z ni system a vychodiska do praxe. Jiste, je bezpredmetny teoretizovat, tedy predevsim psat o procentualnich usparach energie u diod a vybojek, ktere nejsou overeny a navic vychazi z velmi uzkeho teoretickeho zaberu. Uz jsem nekolikrat psal, ze Ti fandim a rad bych to videl fungovat a chci verit, ze to vychytas, ale dokaz uz to. Do ty doby teoretizujes ze vseho nejvic Ty a je velka odvaha davat sem titulky "20x snizeni spotreby vybojky". To jsou nbepodlozeny teorie.
Nic ve zlym. Dal Tvuj fanda
Locki |
|
|
| drtikol |
| locki pises, ze chlorofylovy reakce na kytce nemuzou bejt synchronizovany, ale proc by nemohli? kdybych uz v dobe kliceni seminka "blikal" 3/240000ms zarivkou a potom u sazenicky i vybojkou, tak ta kytka by MOHLA (?) sesynchronizovat vsechny ty reakce v jeden dany okamzik nebo ne? kytka prece sama zjisti kdy dostava svetlo, a podle toho roste. nevim, kazdopadne neco na tom je. maharsi good luck |
|
|
| Locki23 |
MAHARSI: My ale mluvime kazdy o necem jinem. Sorry, ale zase musim oponovat, jsem totiz vzdelanim pan Vetvicka z botanickeho ustavu. :D
Takze NE na jakemkoliv miste rostliny...viz fyziologie rostlin a struktura fotonovych "lapacu".
Ten presny casovy usek to NETRVA rostline, ale JEDNY konkretni serii kaskadovejch reakci navazanejch na JEDEN KONKRETNI system lapace a chlorofylu.
Cili taktovani tohoto komplexu je jasne a v tom neni mezi nami spor. Problem je, ze techto komplexu reakci provadejicich fotosyntezu jsou na kytce miliardy a nejsou synchronni spolu! Cili se normalne kazdy aktivuje v jinem case, prakticky chaoticky a pro bunku je to dobre, protoze produkty jsou zpracovavany a transportovany naslednymi systemy, ktere "obsluhuji" velke mnozstvi techto chlorofylovych komplexu a naslednych fotosyntetickych reakci...atd., atd. Coz je take odpoved na otazku od Drtikola. Ano, rostlina se muze do jiste miry prizpusobit kratkym zableskum a naslednym(relativne) dlouhym obdobim tmy. Cim vic se ale blizis k pomeru 3/240000, tim je to pro bunky narocnejsi a zaroven nutne aktivujes cimdal mensi procento celkoveho chlorofylu. Opet viz jakakoli slusnejsi fyziologie rostlin.
Predstava, ze systemy lapacu a chlorofylu nadrzene cekaji, az jim blysknete neni spravna. Ne kazdy dopadajici foton se "ujme".
Tot muj zaverecny prispevek na toto tema a doufam, ze uz je to jasny.
L. |
|
|
| Milosx |
| Locki23 : nemylim li se tedy, tak je to blikani teda k nicemu a nic se tim na rostline neusetri. |
|
|
| Locki23 |
| Ne, neni to uplne k nicemu, asi to nejak vychytat pujde a nejaka energie se usetri...tedy predevsim pri pouziti LED. |
|
|
| fernetman |
to Locki23: jak sleduju tve prispevky, tak jsi byl nejdrive uplnym odpurcem "blikani", ale ted uz pripoustis, ze je mozne docilit stejneho vysledku "blikanim" jako s konstantnim osvetlenim. Ja taky tvrdim, to že s casy 3/240000 to nebude ono, ale kdyz se bude testovat, tak se najde spravna frekvence a pujde dostatecne usetrit a led jsou na pulzni napajeni uplne idealni.
Mimochodem jak to vubec pokracuje s tim "blikanim" a vybojkou ??? Tohle je uz krapet mimo me elektronicke vedomosti, takze probehly uiz aspon nejake pokusne zapojeni vybojky a casovace ???? |
|
|
| VeselaKopriva |
| 2 Locki23: Ty CHLOROFYLOVÝ KOMPLEXY sesynchronizuješ tim, že na ně blikáš. Těžko se komplex zaktivuje, když na něj zrovna nesvítí světlo. Leda by jim to trvalo každýmu jinak, ta reakce. |
|
|
| Locki23 |
| Kopriva: Uz jsem psal, ze to jde jen do jiste miry a ze blikani musi byt natolik dlouhe, aby zaktivovalo alespon podstatnou vetsinu chlorofylu. |
|
|
| Locki23 |
| FERNETMAN: Ja myslim, ze jsem nikdy nebyl uplnym odpurcem...Maharsimu jsem(co si pamatuju) vzdycky rikal to samy, co ted rikas Ty - ze bude treba najit spravny pomer blikani a tmy a ze uspora nebude takovava, jak by se mohlo zdat z jaloveho teoretickeho vypoctu. Stale pisu, ze jsem fanousek tyhle veci a k prispivani me vyprovokuji jen spatne interpretovana fakta, ale to uz tu vsechno padlo. Jsem proste vzdelani biolog... :) |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od VeselaKopriva
2 Locki23: Ty CHLOROFYLOVÝ KOMPLEXY sesynchronizuješ tim, že na ně blikáš. Těžko se komplex zaktivuje, když na něj zrovna nesvítí světlo. Leda by jim to trvalo každýmu jinak, ta reakce. |
To jo, ale praxe ukaze jestli drive nenarazis na jina omezeni jako treba omezenou rychlost rozvadeni vyprodukovanych zivin od tech svetlo zpracujicich komplexu, apod. Nebo dokonce si dokazu predstavit usporadani, ktere asynchronicitu vyzaduje. Kdy je to "vymysleno" tak, ze to funguje jen tehdy, kdyz je ve tvem okoli vzdy nekdo v jine fazi nez ty a vzajemne se nejak doplnujete, apod.
Ja vim, plane teoretizovani. Pojdme blikat a uvidime. :-) |
|
|
| gee-gee |
| Tak to sem fakt napnut, jak to dopadne. Ale osobne sdilim Maharsiho optimismus. Jestli mi zbyde nejaka 250 tka, tak ti ji klidne poslu na experimenty. good luck |
|
|
|
