| breeder |
Liberalismus v Česku: příběh dlouhé, vleklé krize
Hospodářské noviny | 14.6.2004 | rubrika: evropské volby | strana: 4 | autor: Simona Holecová, Zuzana Kleknerová www.ihned.cz/autori
Praha, 14. 6. 2004
Mohlo by se zdát, že být v Česku - zemi se čtyřicetiletou totalitní zkušeností - liberálem, je jistý recept na politický úspěch. Není.
Důvodů je mnoho: počínaje tím, že liberální strany sázejí na špatné lídry a jsou nejednotné, konče faktem, že mají zřejmě nejhůře oslovitelné voliče.
Volič intelektuál
Kdo se dnes drží čistých myšlenek liberalismu - kdo nadřazuje v programu svobodu jednotlivce (včetně třeba kouření marihuany) a odmítá dogmatické lpění na tradicích (například v rodinném životě)?
Unionisté, Liberální strana, ODA a Cesta změny. Strany na okraji.
Přitom by je mohlo volit nejméně deset procent voličů; sociologové tvrdí, že liberální koncept má dodnes nezanedbatelnou podporu.
Sympatizanti se dají charakterizovat jako lidé vzdělaní, intelektuálně orientovaní. "Jenže volič-intelektuál nemá disciplínu. Navíc je váhavý. Pokud je liberální strana slabá - jako že v Česku jsou - pak může zachytračit a podpořit silnější pravicovou stranu. Čistě pro pocit, že svůj hlas nepromrhal," říká sociolog Jan Hartl z agentury STEM.
Váhavý volič-liberál měl do letošního března složitý výběr. "Praly" se o něj všechny čtyři strany.
"To nebylo šťastné," připouští i Werner Hoyer, šéf evropských liberálů (ELDR): "Jenže čeští liberálové jsou zapřísáhlí individualisté, mají problém vystoupit jednotně."
Strany si roztříštěnost českých liberálů uvědomily a na poslední chvíli sestavily společnou kandidátku se zbrusu novým názvem Unie liberálních demokratů.
Volební víkend ukázal, že to nezabralo. Stihl je podobný osud jako v předchozích volbách unionisty. Ti kandidovali pod nejasným a nezažitým názvem "Čtyřkoalice" a u voličů propadli. "Unie se na volebním lístku vlastně neobjevila," říká Petr Drulák z Ústavu mezinárodních vztahů. "Každý byznysmen přitom ví, že do značky se musí investovat a když už se investuje, stojí zato ji držet."
Proč si tedy liberálové dali nové jméno? "Neshodli jsme se, která strana by měla mít v názvu přednost," říká předsedkyně ODA Jiřina Nováková. "Některé jsou příliš neznámé, jiné naopak, ale kvůli tomu mají dost odpůrců."
To je i případ ODA. Svého času vládní strana, kterou potopila roztříštěnost a skandály se sponzorskými dary, byla ještě před rokem 1996 konkurencí ODS. "V roce 1996 nabídla voličům silný program. Ale nenašla lídra, který by ho uměl vysvětlit," říká Hartl.
Sázka na špatné lídry
Stejnou zkušenost má Unie svobody. V předčasných volbách v roce 1998 získala 19 poslanců ještě předtím, než měla jasno v programu. V roce 2002 se stěží přehoupla přes pět procent. Nyní jsou její preference dvouprocentní.
"US-DEU se asi nikdy nepodařilo trefit se do správného vůdce," připouští unionistický poslanec Pavel Svoboda.
Jan Ruml či Karel Kühnl své konzervativní názory nijak neskrývali. Jediným liberálem v čele strany byla Hana Marvanová.
"Petr Mareš má nesporné lidské kvality. Ale uvěří mu lidé, když si stoupne a začne říkat, že rodina není modla, že jednotlivec je víc? Uvěří mu, když vystoupí proti kriminalizaci lehkých drog? Asi jen málokdo si řekne: O. K., my víme, že marihuanu kouřil, a ví tedy, o čem mluví," přemítá Svoboda.
Proč volit ústavu?
Naděje stran sráží i takřka nulová tradice. "Tato ideologie je málo zakořeněna a strany ji špatně vysvětlují. Voliči pak neví, proč hlasovat pro stranu, jíž jde hlavně o svobodu. Vždyť svobody jim zaručuje ústava a zákony," vysvětluje politolog Tomáš Lebeda.
Například ve Finsku, kde z liberální Strany středu vzešel nynější premiér, se partaje s tímto konceptem vyvinuly z tradičních agrárních stran. Silní jsou liberálové i v zemích Beneluxu. V každé z nich patří k hlavním politickým stranám.
Na stejné myšlenky ale slyší i ve Slovinsku. Liberálové jsou tam u moci několik let. "Máme obrovský potenciál. Program, vizi i svěží nápady," pochválil se v dubnu na setkání lídrů ELDR slovinský premiér, liberál Anton Rop.
V Česku zatím podobné sebevědomí nezabírá. Neslyší na ně ani mladí voliči, kteří podle průzkumů vyznávají liberální myšlenky víc než jiní. Jenže - a potvrdil to i tento víkend - podobně jako "volič-intelektuál", ani mladí se k volbám nehrnou.
***
Rögnerová se sice líbila, ale nikdo jí neznal
Senátorka Helena Rögnerová je příkladem moderní ženy, říkal předseda US-DEU Petr Mareš. Strana jí na post lídra vybrala dle průzkumu, podle nějž na lidi ze všech kandidátů působila svým vzhledem nejlépe.
Jenže: Když se měsíc před volbami agentura STEM ptala "Znáte Rögnerovou?", 47 % lidí řeklo Ne. Senátorka to vysvětlovala tím, že není každý den vidět v televizi. Průzkumům, které nedávaly US-DEU šanci, nevěřila. Odvolávala se na senátní souboj s Libuší Benešovou (ODS) před čtyřmi lety: "Preference hovořily v její prospěch a nakonec jsem zvítězila rozdílem 75 % pro mě a 25 pro ni."
O víkendu ODS porážku vrátila. Ještě drtivěji.
________________________________________________________________________
Řidiči jezdí opilí, jeden se přiznal, že kouřil marihuanu
Rovnost - deník pro Brno-město a Brno-venkov | 12.6.2004 | rubrika: Brno a okolí | strana: 11 | autor: (hák)
Brno * Opilých řidičů jezdí po Brně stále dost. Policisté se o tomto nešvaru mezi motoristy přesvědčují takřka denně. Řidiči jsou přitom naprosto nevyzpytatelní, někteří se nazastaví ani před užíváním drog, byť je to pouze marihuana.
„Takto jsme narazili například na třiadvacetiletého mladíka, jehož dechová zkouška byla negativní. I přesto se jeho chování zdálo hlídce jaksi podivné. Mladík se nakonec přiznal, že před jízdou kouřil marihuanu,“ uvedl mluvčí brněnské policie Mojmír Popp. Dodal, že mladík po přiznání putoval k lékařskému vyšetření a jeho případ je řešen jako přestupek - jízda pod vlivem drogy.
Další zážitek k neuvěření měli policisté s dvaatřicetiletou řidičkou ve voze Opel Corsa. Když ji hlídka zastavila v Merhautově ulici, naměřila jí v krvi 2,13 promile alkoholu. „Z tohoto důvodu jí zakázali další jízdu. To bylo deset minut před půlnocí,“ uvedl Popp. Zhruba o tři hodiny později ji v témže voze zastavili policisté v Dukelské ulici. Hladina alkoholu byla již nižší, pohybovala se kolem dvou promile. Nicméně i přesto byla žena převezena na záchytku, kde byla nucena vystřízlivět.
________________________________________________________________________
Sáčky s drogou dával zákazníkům i na dluh
Deník Mostecka | 14.6.2004 | rubrika: Mostecko | strana: 15 | autor: (pro)
Most - Ve velkém rozjel prodávání marihuany 22letý Mostečan. Podle zjištění kriminalistů svým zákazníkům drogu poskytl nejméně dvěstěkrát.
"Muž zájemcům sušené konopí dodával na různých místech města Mostu. Drogu distribuoval v plastových sáčcích," sdělila tisková mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková. Za dodané zboží si nechával dealer zaplatit na místě. V některých případech dával drogu i na dluh. Policisté mladíka obvinili z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Stíhán je na svobodě.
________________________________________________________________________
EXPRES EURO 2004
Blesk | 12.6.2004 | rubrika: Sport | strana: 17
Opilci, pozor!
LISABON (spo) - Portugalská policie varuje fanoušky, že bude tvrdě trestat opilost a výtržnictví. Varování se však netýká marihuany. Nad kouřením této lehké, ale zakázané drogy prý orgány přimhouří oko.
________________________________________________________________________
Hůlka: S »trávou« je konec!
Blesk | 14.6.2004 | rubrika: Společnost | strana: 14 | autor: Michaela Remešová, Dalibor Mácha
PRAHA - Zpěvák Dan Hůlka (36) už pět měsíců abstinuje! Teď už žádná »tráva«, žádný alkohol. Podle našich informací se zalekl Damoklova meče, který nad ním pověsil hudební boss František Janeček: "Buď najedeš na správnou životosprávu, anebo u mě končíš a máš po rolích." Dan, který se v poslední době oddával marihuaně a pil, co hrdlo ráčí, se pod hrozbou ztráty práce otočil o 360 stupňů a začal sekat latinu. "Cítím se rozhodně líp, i když ty začátky byly krušné," přiznal nám Dan.
________________________________________________________________________
Španělská policie zatkla dvě osoby kvůli atentátům v Madridu
Zpravodajství ČTK | 12.6.2004 | 04:33 | rubrika: Politika - Evropa, ES, NATO | autor: BOH
MADRID 12. června (ČTK) - Španělská policie zadržela v autonomní oblasti Asturie na severu země dva horníky, kteří údajně obstarali výbušninu pro pachatele atentátů z 11. března. Oznámila to v noci na dnešek média.
Jde o pětadvacetiletého a osmadvacetiletého muže. Oba byli vyslechnuti a nato přepraveni do Madridu.
Kvůli teroristickým útokům, při nichž v Madridu zahynulo 191 osob a 1920 utrpělo zranění, ve středu zajistila policie šest podezřelých, kteří se podle vyšetřovatelů také podíleli na krádežích výbušnin. Těchto šest osob bylo napojeno na horníka, který teroristům vyměnil 200 kilogramů plastické trhaviny za hašiš.
V pondělí italská policie zatkla Egypťana Sajída Usmána Ahmada, který je považován za jednoho z hlavních organizátorů útoků náložemi nastraženými ve vlacích ve španělské metropoli.
Kvůli atentátům bylo dosud obviněno 20 osob, 15 podezřelých je ve vazbě.
boh
________________________________________________________________________
Na testování extáze nebudou peníze
Právo | 12.6.2004 | rubrika: Zpravodajství | strana: 6 | autor: (dph)
PRAHA - Rada vlády pro protidrogovou politiku nedovolila brněnskému občanskému sdružení Podané ruce testovat na diskotékách taneční drogu extázi. Pozastavila projektu "Pár desítek tisíc korun" finance. Nezisková organizace rozhodnutí rady nechápe, šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous to vítá.
Předseda sdružení Jindřich Vobořil tomu nerozumí a v ukončení financování projektu vidí politickou objednávku. "Vůbec jejich rozhodnutí nechápu. Převážil názor ministerstva vnitra," řekl Právu. Cílem testování přitom podle něj bylo upozornit uživatele rekreačních drog extáze a LSD na nebezpečí požití horších drog. "Jednoduchým chemickým procesem jsme zjistili, zda to je, nebo není extáze," uvedl Vobořil.
Například u halucinogenu DOB se dostavuje reakce až čtyři hodiny po požití než u taneční drogy. Uživatel extáze, který si po 30 až 60 minutách, když se nedostaví účinky, dá další tabletu, se může předávkovat.
Šéf Národní protidrogové centrály Komorous má na testování jiný názor. "Rozhodnutí jsem uvítal. Přišlo včas. O prázdninách totiž mnoho mladistvých extázi vyhledává. Testovací laboratoře na protidrogové centrále nepokládáme od počátku za projekt protidrogové prevence," sdělil Právu Komorous.
________________________________________________________________________
Z Jáchymova se stává doupě drogových dealerů
Karlovarské noviny | 12.6.2004 | rubrika: Karlovarsko | strana: 9 | autor: JANA ŠTEINEROVÁ
Jáchymov - Z lázeňského města Jáchymov se pomalu stává sídlo narkomanů a drogových dealerů. Vedení města však s kritickou sitaucí nemůže nic podnikat. Vše totiž závisí na protidrogové centrále, která mapuje drogové podsvětí. Dokonce už před časem tým šéfa protidrogové centrály Jiřího Komorouse Jáchymov navštívil a několik hodin zde sledoval překupníky drog.
"Víme o tomto problému, ale máme svázané ruce. Nemůžeme s dealery i uživateli drog v podstatě nic dělat," konstatovala včera starostka Jáchymova Zdeňka Fiedlerová. Podle ní totiž chybí komunikace a spolupráce právě s protidrogovou centrálou.
Sitauce je opravdu alarmující. "Máme podezření, že drogy se distribuují například v jednom nově otevřeném podniku. Vše probíhá dokonce i za denního světla," prozradila Fiedlerová. Nevylučuje i možnost, že drogově závislí se pohybují mezi silně zastoupenou komunitou Vietnamců. Je totiž prokázáno, že právě Vietnamci začínají stále častěji v České republice propadávat závislosti a drogy se distribuují už i na tržištích. Drogy, převážně heroin a pervitin, jsou tak jen dalším dílem současného obrázku města, kde je velká nezaměstnanost a město se utápí v dluzích.
________________________________________________________________________
Priority teenagerů: alkohol a sex
Olomoucký den | 12.6.2004 | rubrika: Zdraví | strana: 13 | autor: (čtk)
průzkum varuje nejen rodiče
Praha * Některé české děti začínají pít alkohol již v deseti letech, od 13 let pak řada z nich pije pravidelně. Třetina mladých Čechů v posledním roce kouřila marihuanu a pětina z nich má za sebou v 15 letech první pohlavní styk. Vyplývá to z průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO).
Průzkumu WHO se zúčastnilo 150 tisíc dětí z 35 zemí světa a jeho cílem bylo zjistit, jak dnes žije nastupující generace.
V řadě negativních jevů, na které se průzkum WHO ptal, se české děti umístily ve světovém kontextu na nelichotivých předních místech. Kromě alkoholu, kouření marihuany a sexu se podle něj mladí Češi ve velké míře věnují i kouření tabáku. Mezi patnáctiletými obsadili čeští kuřáci šesté místo na světě, před nimi jsou pouze Finové, Rakušané, Němci, Ukrajinci a teenageři z Grónska.
Podle průzkumu WHO také v České republice mezi mladými narůstá agrese. Téměř tři čtvrtiny jedenáctiletých a třináctiletých chlapců přiznalo, že se v uplynulém roce alespoň jednou poprali. Agrese třináctiletých dokonce vynesla Česko hned na druhé místo za Litvu. S nárůstem násilí souvisí i vnímání vrstevníků. Své spolužáky chápe jako vstřícné a ochotné jen necelá polovina dětí, přibližně stejné množství patnáctiletých pak označuje za nesnadnou i komunikaci se svými rodiči. Většina českých teenagerů je podle průzkumu také nespokojena sama se sebou a se svým tělem. Skoro polovině patnáctiletých vadí nadváha a s věkem tento jejich pocit ještě roste - zejména u dívek. Ještě hůře se pak cítí děti ve Slovinsku, Německu, Belgii a Spojených státech.
Naopak poměrně dobře na tom je česká mládež se sledováním televize a hraním počítačových her. V těchto činnostech nepatří ke světové špičce - čtyři hodiny denně se jim věnuje necelá čtvrtina dětí.
________________________________________________________________________
„Ne propagandu, ale informace,“
Konkurz & konjunktura | 31.5.2004 | rubrika: Osobnosti, Rozhovory, Reportáže | strana: 25 | autor: Marie Martínková
říká k úloze českých médií publicistka ing. Jana Bobošíková
* Jaká je na prahu 21. století Evropa a jaká by v tomto století měla být?
„Evropa na prahu nového tisíciletí je Evropou s velkou kulturní a historickou tradicí, ale i Evropou s narůstajícími sociálními a ekonomickými problémy. Většina států řeší svoji budoucnost s ohledem na celkové stárnutí populace, na nedostatečné množství pracovních příležitosti na narůstající extremismus v mnoho oblastech života. Evropa je stále rozdělena na bohatší a chudší státy.
Jsem přesvědčena, že Evropa by měla být především Evropou spolupráce mezi národy a regiony. Každý z národních států i řada jejich regionů dokáží obohatit celé společenství nejen např. výsledky vědy a podnikání, ale i kulturou a třeba i místními zvyky a kuchyní. Evropa budoucnosti by měla být Evropou vzdělání, poznání, prosperity a tolerance. Vždyť právě z našeho kontinentu vyšla celosvětová kultura, Evropané dávali světu základy vzdělanosti a humanity. Naše budoucnost ve stárnoucí Evropě leží v rukách našich dětí. Těm především bychom měli umožnit co nejlepší vzdělání a uplatnění. Pro ně musíme zajistit živost v míru, svobodě a volnosti. Pro ně musí zůstat Evropa 21. století Evropou hrdých národních států, které spolu dokáží velmi spolupracovat a dobře žít.“
* Evropa se integruje. Politicky, ekonomicky, vojensky i společensky. Evropa chce být silná, tak jako Spojené státy americké, Rusko nebo Čína. Evropa ale s Ruskem sousedí a část Ruska je evropskou součástí. Jak Vy vidíte roli Ruska v integračním evropském procesu? Mělo by stát stranou anebo je nezbytné Rusko do integračního procesu zapojit?
„Síla Evropského společenství musí vycházet z jeho snah spolupracovat ve svém dalším rozvoji se všemi, kteří si spolupráci opravdu přejí.
Rusko je jednou z nejvýznamnějších zemí světa, není tedy možné a je dokonce velmi krátkozraké, jej nějak opomíjet nebo vynechávat z integračních procesů. Studená válka nám ukázala, kam vede nesmyslné zápolení o celosvětovou moc.
Dlouho jsem žila za železnou oponou, takže si určitě nepřeji vytváření nějakých dalších, byť by byly třeba ze zlata. Rusko je neuvěřitelný potenciál tvořivých lidí, přírodního bohatství i kulturních zvyků. Je to trh pro celou Evropu a my jsme trhem pro Rusko. Je tedy nesmírně užitečné, abychom Rusko bralď jako svého partnera, ne jako soka ani ne jako nepřítele.
Proces integrace však nebude skokovou záležitostí. Je třeba postupně přicházet s programy vzájemného poznávání, spolupráce v jednotlivých oblastech, spolupráce mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie a Ruskem, které pak pozvolna mohou přerůst v integrační proces Ruska do Evropských struktur. Není doba na okamžitá revoluční řešení. Je čas na klidnou dlouhodobou spolupráci.
Jeden kamínek k takové spolupráci přiložila v květnu letošního roku i Pražská Mezinárodní konference Evropa 21. století - Křižovatka civilizací, kterou jsem měla tu čest moderovat.“
* Terorismus brzdí světový rozvoj. Svět terorismu vyhlásil nesmiřitelný boj. Je to podle Vašeho názoru jediné možné řešení?
„Terorismus je opravdová hrozba společnosti. Je šílená především tím, že zasahuje naprosto nevinné lidi, ženy a děti , kterým nedává sebemenší šanci nějak se chránit. Ve válce, byť je hrůzná, alespoň víme, kde hledat úkryt, jak se chovat, proč padají bomby. Teroristický útok je nečekaná hrůza, která ničí bez výběru a především ty zcela nevinné, včetně malých dětí a jejich matek.
Proti terorismu je nutné bojovat. Nelze strkat hlavu do písku s tím, že to nějak přejde a všechno se zlepší. Myslím si ale, že jsme ještě nepoužili všechny prostředky, které máme k dispozici. Vedle zbraní a útoku musí vždy stát jednání, výchova a humanitární pomoc. Je třeba opravdově hledat kořeny teroristického chování a ty pak odstraňovat. Vždyť často jen bída a nevzdělanost či náboženská zaslepenost vedou mladé lidi do řad teroristických bojovníků.
Hledejme pro třetí země možnost rozšíření vzdělání a spolupráce na různých sociálních projektech a určitě tak napomůžeme zabránit dalšímu náboru mladých ke všemu odhodlaných mužů a žen do řad extremistických a teroristických organizací. Trestejme skutečné viníky a trestejme je tvrdě, ale dávejme šanci všem ostatním žít jinak.“
* Předpokládá se, že sdělovací prostředky sehrají při evropském integračním procesu pozitivní roli. Vy jste dlouholetá novinářka. Jak hodnotíte v uvedeném kontextu roli zahraničních a našich sdělovacích prostředků?
„Je velmi těžké obecně hodnotit sdělovací prostředky, protože za nimi jako ve všem stojí skuteční lidé se svými osobními názory. Kdybych měla hodnotit rozdíl mezi našimi a zahraničními sdělovacími prostředky, řekla bych, že ty zahraniční již od počátku objektivněji hodnotily situaci nás přidružovaných zemí a často varovaly i před úskalími vstupu.
V českých mediích byla situace trošku jiná. V našich mediích pracuje opravdu mnoho mladých lidí, kteří se přirozeně na vstup do Evropské unie těšili. A navíc zde byla památná věta vlády, že do EU vstoupíme, ať to stojí, co to stojí. Proto byly informace často nakaženy touhou být co nejdříve u toho. Možná pak média opomněla svůj prvořadý úkol - tedy informovat objektivně a vyváženě, tedy upozorňovat na klady ale i zápory EU. Nyní je ale nutné zaměřit se na pravdivé objektivní zpravodajství. Jen takové bude součástí skutečné evropské integrace. Takže prosím - ne propagandu, ale informace!“
* Mladá generace, a bylo tomu tak vždy, řeší mnoho problémů. Dnes k nim přibyl ale jeden vážný a to drogy. Názory na drogy, na legalizaci tzv. lehkých, se různí. Drogy ano či ne?
„Nikdy nic nedělám napůl, nejsem kočkopes a nemyslím si, že legalizace jakékoliv drogy je správná. Droga zůstává drogou, ať už ji nazveme lehkou nebo tvrdou. Je třeba účinně proti nim bojovat a snažit se je vymýtit z lidské společnosti, než ony vymítí nás. Nelze ale jen hřímat a zakazovat. Je třeba nabídnout mladým lidem jiný druh seberealizace, zaplnit jim volný čas zajímavými možnostmi užitečné zábavy, hledat cesty, jak nenásilnou formou dětem vysvětlit, že brát drogu nic neřeší.
Bylo pro mne naprosto nepochopitelné, když v minulém volebním období neprošel v poslanecké sněmovně protinávrh skupiny poslankyň a poslanců, který přesouval z rozpočtu na protidrogové aktivity peníze z oblasti následků této činnosti do oblasti prevence. Jsem přesvědčena, že právě prevence je nejlepší a nejúčinnější cesta, jak bojovat s drogami. Tehdy se jednalo o to, že by dostaly obce 30 milionů na vytvoření otevřených školních hřišť. Tedy míst, kam by si pod odborným dohledem dospělých mohly chodit děti a mládež hrát, cvičit, trénovat, zdravě vybít energii a především kvalitně využít svůj volný čas. Když ten návrh neprošel s odůvodněním, že bychom při zmenšení peněz na důsledky mohli sbírat feťáky na ulicích, říkala jsem si, kolik jich bohužel tímhle opatřením znovu naroste. Prostě stále si myslím, že jeden míč je levnější než mříže ve vězení a jedna dotace do dětského divadelního kroužku je podstatně levnější než detoxikační zařízení. A jeden příklad mám byť trošku z jiné oblasti. Po druhé světové válce bylo Španělsko zemí s největší dětskou kriminalitou v Evropě. Tehdy vláda sebrala peníze z ministerstva vnitra a přidala je ministerstvu sportu. To pověsilo basketbalové koše na každý volný plácek a rapidně snížilo ceny basketbalových potřeb. Do tří let klesla kriminalita dětí na desetinu a do dvanácti let byli Španělé mistry Evropy v basketbalu. Prostě platí kdo si hraje, nezlobí.“
* Církve, stát a občané. Existuje vůle všech vést prospěšný dialog a jak by podle Vašeho názoru měl být veden?
„Sám mluvíte o dialogu a já také dialog vítám. Dialog je ale rozhovor dvou rovnoprávných partnerů, kdy oba si uvědomují, že ten druhý musí také alespoň trošku “vítězit„. Není to diktát jedné strany, tak, jak to bohužel často vidím od některých církevních hodnostářů, zejména z katolické církve.
Po sametové revoluci měla tato církev v České republice veliké renomé, o které se zasloužil svými postoji kardinál Tomášek a řada dalších kněží. Ti v době před revolucí často za cenu osobních obětí morálně posílili mnoho lidí. Bohužel dnešnímu vedení převažující katolické církve jako by šlo spíše o vlastní moc, vliv a církevní majetek, než o službu lidem a Bohu. Bohoslužba je službou člověku a stát musí respektovat věřící a vytvářet pro svobodné vyznávání víry podmínky. Církev by ale měla být v takovém vztahu partnerem, ne diktátorem. Ostatní církve - husitská, pravoslavná apod. se chovají mnohem vstřícněji.“ Kandidujete do Evropského parlamentu. Má „malý český poslanec“ šanci ovlivnit chod „evropského molochu“?
„Kandiduji jako nezávislá na kandidátce sdružení Nezávislí, což opravdu znamená, že budu a chci být nezávislou. Takže nebudu muset poslouchat žádné dobré rady a rozhodnutí stranického poslaneckého klubu, kde jsou zkušení poslanci různých zemí, kteří již vědí, jak své zemi pomoci a určitě nebudou mít snahu pomáhat příliš i jinde.
Jsem ale také poměrně rezolutní žena, umím se dobře ptát a nenechám se nikým odbýt. Takže jsem přesvědčena, že sice za chvíli polezu na nervy řadě úředníků v Bruselu, ale oni brzo pochopí, že se mne mohou zbavit jen tak, že poradí, vysvětlí a především pomohou. Ne mně, ale České republice. V rámci svých možností se budu snažit s tím molochem trochu pohnout. Ona i kapka vody, když je nepřetržitá a vytrvalá, pohne horou.“
* Co především chcete v Evropském parlamentu dokázat?
„Hrát si na nějaké evropanství s velkým E je podle mě hloupost. Co musí každý evropský poslanec za současného uspořádání EU udělat, je pomoci co nejvíce své vlastní zemi. Zajistit pro ni co největší množství finančních zdrojů, které lze získat. Pokusit se, aby některá z evropských institucí sídlila v České republice a přinesla s sebou např. infrastrukturu a nová pracovní místa. Prostě lobovat v tom nejlepším slova smyslu za konkrétní projekty z a do České republiky, za co nejlepší podmínky pro naše podnikatele, za každou aktivitu, která pomůže obcím a městům snížit nezaměstnanost, uvést v život vzdělávací projekt nebo zlepšit např. silnice.
Rozpočet Evropské unie, který poslanci každoročně schvalují, je plných pět státních rozpočtů naší republiky. Kdyby se mi podařilo “urvat„ kus na stavbu další části dálnice, aby se do míst s velkou nezaměstnaností podnikatelé vůbec dostali, získat prostředky pro několik hřišť a přesvědčit nějakou instituci, aby přesídlila do ČR, jsem přesvědčena, že by moje poslání bylo splněno.“
________________________________________________________________________
Informace o drogách a prevenci najdou učitelé na internetu
Zpravodajství ČTK | 11.6.2004 | 11:09 | rubrika: Školství - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: KPE
PRAHA 11. června (ČTK) - Informace o způsobu primární prevence zaměřené na drogy, skupinové testy pro různé věkové kategorie a kontakt s odborníkem pedagogům nově nabízejí internetové stránky www.odrogach.cz. Interaktivní výukový program mohou učitelé využít zdarma, řekla ČTK Martina Richterová - Těmínová ze sdružení Sananim, které se věnuje práci v oblasti prevence a léčby závislosti a stránky provozuje.
Když se učitel na stránkách zaregistruje, může požádat o skupinový test pro svou třídu. Otázky žáci vyplní na počítači připojeném k internetu. Učitel pak dostane vyhodnocení testu i s komentářem. O výsledcích mohou diskutovat buď spolu nebo s odborníkem. Internetové stránky nabízejí i diskusní fóra a portály pro pedagogy, rodiče i děti. Dospělí se dozvědí, jaké jsou rizikové faktory pro vznik závislosti na drogách, nebo jak a kdy by měli se svými potomky o drogách hovořit. Učitelé na nich zase najdou tipy na osvědčené preventivní programy.
Protidrogová prevence by měla mládež odradit od experimentování s omamnými látkami. Oslovit by měla zejména mladé lidi od 15 do 19 let. V této věkové skupině získává první zkušenost s drogou až 40 procent dětí. Mezi mladými lidmi stoupá zejména spotřeba měkkých drog. V České republice má zkušenost například s marihuanou 44 procent šestnáctiletých.
České děti mají i zkušenosti s tolerovanými drogami, jako jsou cigarety a alkohol. Okusí je dříve než jejich vrstevníci v jiných zemích. Například s alkoholem se čeští chlapci setkávají dříve, než oslaví 11. narozeniny.
Petra Kučerová kš
________________________________________________________________________
Policisté odhalili na Prostějovsku dvě varny pervitinu
Zpravodajství ČTK | 11.6.2004 | 13:52 | rubrika: Právo a krimi - Olomoucký kraj | autor: ORV
PROSTĚJOV 11. června (ČTK) - Dvě varny pervitinu odhalili v těchto dnech policisté na Prostějovsku. Dvaatřicetiletý muž podle nich vyráběl drogy v Němčicích nad Hanou. Dvacetiletý mladík a o šest let starší žena si varnu zřídili v pokoji bytu v Prostějově, řekla dnes ČTK mluvčí prostějovské policie.
Muže z Němčic nad Hanou policie vyšetřuje zhruba od konce loňského roku. Kriminalisté u něj tehdy našli zařízení a chemikálie k výrobě drogy a zabavili mu je. "Muž byl vyšetřován na svobodě. Kriminalisté následně zjistili, že si předměty opět opatřil. Nyní byl umístěn se souhlasem soudce do vazby," uvedla mluvčí.
Obviněný podle ní pervitin minimálně jednou prodal. Policie drogu u kupce zajistila. Podle expertizy šlo o pět gramů vysoce kvalitního pervitinu - 94procentní pervitin, řekla mluvčí. Vyšetřovatelé muže obvinili z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, co což mu hrozí až pět let vězení.
Pro stejný trestný čin policisté stíhají i dvojici z Prostějova. "Obvinění u sebe přechovávali předměty určené k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek. Prodej se jim nepodařilo prokázat. Zda drogy sami konzumovali, nevím," řekla ČTK policistka. Oba jsou vyšetřováni na svobodě.
Vladimír Onderka snm
________________________________________________________________________
Muž měl doma drogovou laboratoř
Mladá fronta DNES | 12.6.2004 | rubrika: Severní Čechy | strana: 2 | autor: (čer)
Krátce DNES
Chomutov
Z nedovolené výroby a držení drog obvinila policie jednačtyřicetiletého muže z Chomutova. Měl doma laboratoř, ve které vyráběl pervitin. Při domovní prohlídce u něj policisté našli jak drogu, tak prostředky k její výrobě. Za prodej pervitinu mu hrozí až tři roky vězení.
________________________________________________________________________
Slovenská policie zatkla organizátora dovozu amerického kokainu
Zpravodajství ČTK | 11.6.2004 | 15:45 | rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO | autor: PTO
BRATISLAVA 11. června (zpravodaj ČTK) - Slovenská policie ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními složkami zatkla Albánce, který působil jako hlavní dodavatel drog z Jižní Ameriky na Slovensko a okolních států. Muže usvědčil jeden z drogových kurýrů, který při sledované akci spolupracoval s policií. Informoval o tom dnes ministr vnitra Vladimír Palko.
Dovozce mohla policie usvědčit proto, že celá akce proběhla až do konce a že policisté shromáždili důkazy o tom, že se albánský dovozce podílel na organizování cesty tohoto kurýra, řekl ministr na tiskové konferenci.
Policii se podařilo přesvědčit ke spolupráci jednoho z členů drogové skupiny, který vozil surovinu přímo od výrobců z latinskoamerických států. Albánec byl zatčen tento týden v Bratislavě v rámci akce s názvem Mosquito spolu se třemi Slováky, kteří převáželi kokain.
Albánec organizoval nákup kokainu v různých zemích Jižní Ameriky prostřednictvím kurýrů, kteří drogu pašovali na Slovensko. Kurýr, který spolupracoval s policií a fungoval jako svědek, převezl během sledované akce dva kilogramy kokainu v igelitových sáčcích připevněných na těle.
Vyšetřovatelé podezřívali Albánce z drogových obchodů už dříve, dosud ho ale nedokázali usvědčit. Na odhalení drogové sítě podle Palka spolupracovali také policisté z Německa, Rakouska, Maďarska, Spojených států a nejmenovaného jihoamerického státu.
pto ko hej
________________________________________________________________________
Třikrát a dost
Týden | 14.6.2004 | rubrika: Svět | strana: 61 | autor: Václav Větvička, USA
Tvrdost trestů kriminalitu Američanů nesnižuje
Ve státě Kalifornie již deset let platí zákonné ustanovení převzaté z pravidel baseballu: třikrát a ven, three strikes and out!
Líbivý slogan, který zapadá do minimálního času, po který jsou Američané ochotni u televizních zpráv udržet pozornost, si zamiloval Kongres i prezident. Podobné zákony, přikazující soudcům udělit za vybrané trestné činy doživotní trest bez možnosti podmínečného propuštění, má dnes mnoho států americké unie. Zdá se, že ještě přituhuje, protože právě schvalovaná pensylvánská verze zákona "třikrát a dost" řadí mezi vybrané tresty i prostituci.
První dva spáchané trestné činy jsou sice vyhrazeny pro závažnější zločiny, už u druhého se jedná o dvojnásobný trest, a v případě třetího činu pak může jít o cokoliv. Americké soudy ve většině případů jeden čin obvykle rozdělí na několik trestných činů, například přepadení se zbraní v ruce se "rozpočítá" na přepadení, útok se zbraní, loupež a často ještě omezení osobní svobody, takže za jeden zločin může být uděleno hned několik trestů najednou.
Klasickým příkladem, kdy zákon "třikrát a dost" vede k absurditám, je příklad Stevena Wellse, kterému hrozí doživotí za podání sušenek vylepšených marihuanou patnáctiletému synovi. Wells si v roce 1992 odpykal trest za zneužívání malých chlapců, a dnes mu žalobce "přišil" hned tři zločiny najednou: podávání narkotika dětem, opomenutí přihlásit se do registru sexuálních zločinců a poškozování potravin.
Právníci a soudci nejsou z podobných zákonů nijak nadšeni, a statistiky se zdají na jejich straně. Teorie o tom, že zločince odradí razantní tresty, vyvrátil již středověk. Většina násilných činů je spáchána v afektu, opilosti či pod vlivem drog, takže velké procento pachatelů není ve chvíli trestného činu schopno uvažovat o hrozícím doživotí. Běžný pachatel si ani nepřipouští, že by mohl být dopaden.
Soudy jsou zahlceny záplavou přelíčení vyvolanou masivním zatýkáním za přechovávání narkotik. Soudci si stěžují na skutečnost, že vyhlášení povinného rozsudku jim odebírá možnost posuzovat každého pachatele individuálně, což je jeden ze základních prvků americké justice, a staví je do pozice pouhého hlasatele. Navíc v osmém dodatku americké ústavy je jasně vyjádřen princip proporcionality, který znamená, že trest musí odpovídat zločinu, takže doživotní trest třeba za krádež, byť opakovanou, jistě neodpovídá závažnosti a společenské nebezpečnosti.
S více než dvěma miliony občanů ve vězení drží dnes Spojené státy mezi rozvinutými zeměmi pochybný rekord. Jelikož více než čtyřicet procent vězňů neumí číst ani psát, padesát procent zvládlo jen základní vzdělání a třicet procent bylo v době zatčení nezaměstnaných, není složité najít vazbu mezi zločinností, nedostatkem možností a důvěry v budoucnost.
Američané za mřížemi
V Kalifornii bylo 7234 případů, na které se vztahovala zásada "třikrát a dost", z toho 42 procent násilných trestných činů; případů druhého trestného činu bylo 42 703. V roce 2002 bylo 6,7 milionů Američanů ve vazbě, vězení nebo propuštěno na podmínku, tedy 3,1 populace Spojených států. V roce 2003 bylo ve federálních věznicích 170 461 vězňů, ve státních věznicích 1 460 920 vězňů a v městských vězeních dalších 762 672 osob. V letech 1995 až 2003 narůstal počet vězňů každým rokem o 3,7 procenta.
Na lid patří přísnost. Jenže nikde na světě ani nejtvrdší tresty zatím výrazně nesnížily násilnictví sociálně slabých vrstev.
________________________________________________________________________
Ze světa
Týden | 14.6.2004 | rubrika: Ekonomika | strana: 66 | autor: -mot-, -erb-
Legální marihuana
Schyluje se k revoluci ve farmacii. Pokud britské úřady povolí společnosti GW Pharmaceuticals výrobu nového ústního spreje, bude léčba zánětu kloubů pomocí marihuany legální. O povolení prodávat medikamenty s příměsí lehké drogy požádala firma také v Kanadě. Zatím pěstuje čtyřicet tisíc rostlin "trávy" v utajené lokalitě na anglickém venkově.
Příliš drahý kuřák
Za škodlivé účinky kouření mohou výrobci cigaret. Další z řady podobných rozhodnutí vydal odvolací soud v americkém Oregonu. Tabákový koncern Altria Group (dříve Philip Morris) má zaplatit osmdesát milionů dolarů odškodného pozůstalým po náruživém kuřákovi, jenž před sedmi lety podlehl rakovině plic. Soudce výrok odůvodnil tím, že výrobce cigaret uvedl na trh škodlivý výrobek, a přísný trest si tedy zaslouží. |
|
|
|
