| breeder |
Zemědělci zatím konopí nevěří
Benešovský deník | 11.5.2004 | rubrika: Benešovsko | strana: 17 | autor: KAREL CHLUMEC
Benešovsko - Regionální zemědělské podniky a soukromé farmy se vedle živočišné výroby věnují tradičním zemědělským plodinám. Na osetých plochách sklízí brambory, kukuřici, řepku. Už nyní cítí tlak konkurence, který se časem ještě zvýší. O pěstování méně známých plodin však zatím neuvažují.
"Řešení nabízí pěstování technického konopí, které lze využívat jako palivo, zpracovávat na jakýkoliv typ papíru a lze jím plně nahradit i dováženou bavlnu," říká Michal Ruman, statutární zástupce občanského sdružení Konopa a dodává, že konopné vlákno je dokonce jemnější, lépe saje pot a je pevnější než bavlna. Pěstování konopí by podle něho přispělo k vylepšení obchodní bilance. "Zemědělství je v útlumu, ale konopí se bohužel setkává ve společnosti s obavou a předsudky," dodává Ruman. Zemědělci zatím této rostlině příliš nevěří a raději pěstují tradiční plodiny. "Z alternativních plodin zkoušíme soju, u konopí by byla složitá technologie sklizně a muselo by se osít alespoň padesát hektarů. Dalším problémem by bylo jeho zpracování," zapochyboval agronom ZD Neveklov Jiří Brom. Ani soukromníci o pěstování neuvažují. "Nemám o tom žádné informace, protože se pěstováním konopí nebudu zabývat," tvrdí Zdena Zderadičková z Maršovic. Zemědělci možná netuší, že při splnění kritérií lze na jeden hektar plochy oseté konopím získat dotaci ve výši 5,5 tisíce korun. "Zatím jsme nesondovali, kdo by se chtěl konopí věnovat, ale je možné, že to v budoucnu někdo využije. Když se to povede jednomu, přidají se možná i další," míní Rudolf Kučera z benešovské Agrární komory a přiznává jistou obavu ze zkoušení novinek.
________________________________________________________________________
Drogová problematika
ČRo 6 | 7.5.2004 | 22:10 | pořad: Studio STOP
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
V následujícím příspěvku se vrátíme k tématu drog. Slovo má Lucie Vopálenská.
Lucie VOPÁLENSKÁ, redaktorka
--------------------
Česká protidrogová politika je důvod k revizi? Právě tuto otázku měl v názvu celodenní seminář politiků i odborníků, který se nedávno konal na půdě Poslanecké sněmovny. Iniciátorem setkání byl místopředseda Ivan Langer, spouštěčem měsíc stará kritika ze strany KUD-ČSL. Miroslav Kalousek a Jiří Vacek bohužel nepřišli. Omluvil se i ministr vnitra Stanislav Gross, a tak zastánce kritického postoje vůči současné protidrogové politice v České republice prezentoval jako obvykle policista bez politické zodpovědnosti plukovník Jiří Komorous. Prakticky všichni ostatní se shodli, že je třeba v současném kurzu pokračovat. Vicepremiér Petr Mareš i ministryně školství Petra Buzková se zastali politiky založené na ověřitelných datech a důkazech a zdůrazňovali dosavadní úspěchy. Primátor Prahy Pavel Bém šel ještě dál a ve své řeči vyzval KDU-ČSL, aby skončila s populismem. Jiří Richter ze sdružení Sananim vystoupil za poskytovatele služeb a apeloval především na stabilitu a kontinuitu zvolené politiky. Není možné, aby jeden politik několika větami rozkolísal celý systém. Za pozornost stáli zahraniční hosté. Z Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti přijel pan Alexis Goosdeel, zodpovědný za nové přistoupivší země, a tak jsem se zeptala právě jeho, zda je zapotřebí revidovat současné české úsilí a jak si stojíme v evropském srovnání.
Alexis GOOSDEEL, Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
--------------------
Česká protidrogová politika je v tuto chvíli dokonale sladěna s hlavním většinovým trendem vytvořeným na evropské úrovni, a to nejen s přístupem celoevropským, ale i s národními politikami jednotlivých členských zemí. Pokud jde o samotnou strukturu české protidrogové politiky, nenacházíme nic, v čem by byla nekompatibilní. Naopak, je brána za příklad dobré praxe mezi starými i novými členskými zeměmi.
Lucie VOPÁLENSKÁ, redaktorka
--------------------
Kompatibilita je jedna věc, úspěch druhá. Vidíte tedy důvod k revizi současné evropské protidrogové politiky, klade si EMCDDA tuto otázku na celoevropské úrovni?
Alexis GOOSDEEL, Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
--------------------
Evropský akční plán se týkal let 2000 až 2004 a nyní pracujeme na zhodnocení tohoto plánu. Bude to dělat Evropská komise s podporou nizozemského prezidentství. Výsledky budou prezentovány letos v září. Evropské monitorovací středisko je společně s Europolem výrazně zapojeno do tohoto monitorovacího procesu a české národní středisko je mezi novými členskými zeměmi jediným střediskem, které je schopno participovat v plném rozsahu. Data, která sbíráme a nyní analyzuje, nám poslouží jako základ pro budoucí akční plán. Jste na tom díky vašemu Národnímu monitorovacímu středisku velmi dobře, protože je nejpřipravenější pro kolektivní úsilí na evropské úrovni.
Lucie VOPÁLENSKÁ, redaktorka
--------------------
Čeští lidovci navrhují, aby to naše středisko bylo institucionálně přesunuto z pod Rady vlády pod hygienickou službu. Myslíte si, že by mělo dojít k této změně?
Alexis GOOSDEEL, Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
--------------------
Sám tuto myšlenku považuji za poněkud bizardní, záleží samozřejmě na svobodné vůli vašich orgánů a pokud se tak rozhodnou, nemůžeme nic namítat, ale rád bych připomenul, že současné umístění monitorovacího střediska tam, kde je, bylo výsledkem těsných konzultací s EMCDDA. Jeho podoba je také výsledkem dlouhodobých finančních investic, a to nejen z české strany, ale také z celé Evropské unie, evropského střediska. V roce 2000 dostala Česká republika jeden milion eur. Tato suma šla z části na /nesrozumitelné/ program s Rakouskem, šlo o bilaterální dohodu mezi dvěma vládami, která měla za cíl právě založení vašeho národního střediska. Investovali jsme hodně peněz do školení, do sběru dat a do zlepšování ve sběru dat v České republice a výsledky jsou výborné. Takže si myslím, že by bylo velmi překvapivé, kdyby po tak dobrých výsledcích a takových investicích česká vláda rozhodla, že se chce vrátit do situace, jaká tu byla dříve a když použijeme srovnání a podíváme se na okolní státy, tak si myslím, že návrat zpět a ztráta zmíněné investice by přivedla současnou úroveň národního střediska v České republice na úroveň Slovenska, která je blízko bodu mrazu. Myslím si, že po těch všech investicích a po všech politických slibech, především ze strany České republiky, která žádala a získala pomoc a podporu od ostatních evropských zemí Unie, od EMCDDA, po všech těch obrovských investicích peněz a úsilí lidí by bylo šokující nakonec říci: "Chceme se vrátit zpět do minulosti."
Lucie VOPÁLENSKÁ, redaktorka
--------------------
Míní Alexis Goosdeel z Evropského monitorovacího střediska. Organizátorem semináře byl místopředseda sněmovny Ivan Langer. Obrátila jsem se proto na něj s jednoduchou otázkou, proč se jej rozhodl uspořádat.
Ivan LANGER, místopředseda PS PČR /ODS/
--------------------
Mým přáním je, aby se debaty o podobě národní strategie protidrogové politiky účastnili nejenom politici, ale také lidé, kterých se bezprostředně dotýká a myslím si, že by byla obrovská škoda, kdyby na základě jedné jediné večerní schůzky koaličních politiků byla znehodnocena dlouhodobá a myslím si, že velmi kvalitní práce lidí v terénu. Cílem této konference tedy nebylo nic jiného, než vést seriózní, otevřenou, třeba střetovou diskusi nad klady a zápory současného systému a dát jasný signál těm, kteří budou o tom nakonec rozhodovat, že je třeba naslouchat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, redaktorka
--------------------
Tolik Ivan Langer.
________________________________________________________________________
Muž nabízel ke kouření marihuanu mladistvým
Českokrumlovské listy | 11.5.2004 | rubrika: Českokrumlovsko | strana: 15 | autor: (las)
KRÁTCE Z REGIONU
Větřní/ Český Krumlov/Černá v Pošumaví - Vyšetřovatel zahájil trestní stíhání proti devatenáctiletému mladíkovi z Větřní pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek. Výtečník sehnal na autobusovém nádraží v Českém Krumlově zatím od neznámého člověka jednoho jointa, kterého pak v Černé v Pošumaví nabídl ke kouření dvěma patnáctiletým chlapcům.
________________________________________________________________________
Děti se budou učit odmítání
Deník Jablonecka | 11.5.2004 | rubrika: Jablonecko | strana: 18 | autor: JANA ŠRÁMKOVÁ
Jablonec n. N. - Týden proti drogám začne v pondělí 17. května v Jablonci. Už počtvrté ho pořádá město ve spolupráci s dalšími institucemi.
"I letos je největší zájem o zpověť odsouzeného, který se ve vězení léčí ze závislosti na drogách," uvedla Jaroslava Fojtíková, protidrogová koordinátorka. Letošním hostem je doktor Sochůrek, který si připravil přednášku na téma drogy a trestná činnost. V úterý je program zaměřený mimo jiné na partnerské vztahy, kterým je věnovaná beseda s psycholožkou Olgou Pangrácovou nazvaná Slunce, seno a partnerské vztahy.
"Letos se chceme také více zaměřit na alkohol a kouření, které zůstávají velkým problémem. Podle výzkumů navíc velká většina mladých lidí začíná s pitím doma," upozorňuje Jaroslava Fojtíková. Do letošního programu organizátoři poprvé zařadili také pořad pro mateřské školy nazvaný Pozor, koza nekouří, který je spojený s nácvikem technik odmítání. Ten je připravený v úterý v Domě dětí a mládeže Vikýř. "Jsem ráda, že se do programu zapojily i další instituce, jako dům dětí nebo Klub Na Rampě. Do audiovizuálního střediska nemůžeme všechny akce vměstnat," říká Jaroslava Fojtíková.
Podle výzkumů mají dnešní školáci dostatek kvalitních informací, takže je tendence neuchylovat se k tvrdým drogám. Na druhou stranu ale rádi experimentují s extází a marihuanou v domnění, že se jedná o neškodné drogy, které jsou navíc cenově přístupné. "Je tady riziko, že si vezmou velice nekvalitní náhražku. Navíc u nezletilých vzniká strašně rychle závislost," varuje Jaroslava Fojtíková.
V nabitém programu jsou i letos zařazeny přednášky na téma poruchy příjmu potravy, AIDS, rasová nesnášenlivost či gamblerství. Ačkoli některá témata jsou zadána pro školáky, program je určený i široké veřejnosti.
________________________________________________________________________
Částí léčby závislosti je i rodinná terapie
Boleslavský deník | 11.5.2004 | rubrika: Mladoboleslavsko | strana: 20 | autor: EVA KUČEROVÁ
Na víkendovou rodinnou terapii přijela i matka šestadvacetiletého Antonína. S oběma jsme si povídali o životě s drogami.
Matka:Na Tondovi jsem dlouho nic nepozorovala. Dařilo se mu to dlouho tajit a mám pocit, že s drogami nedošel až na úplné dno. Navíc měl výhodu, že nefetoval s partami a nikde se netoulal. Vždy zmizel dopoledne a to se mu podařilo zakamuflovat. První podezření jsem měla, když jsem u něj našla trubičky. Bylo mi to divné, tak jsme na něj uhodila a on samozřejmě vše zapřel. Jelikož si nepíchal, nebylo na něm nic vidět. Choval se jinak, byl otevřenější, příjemnější, později se choval až nápadně vesele. Už si přesně nevzpomínám, jestli se přiznal sám nebo jsme na něj znova uhodili, je už to osm let, bylo mu tehdy osmnáct. Když jsme se dozvěděli, že bere drogy, začala první rozmluva. Dá se říct, že jsme ho dostrkali k prvnímu léčení. On souhlasil, ale nebylo to z jeho vlastního přesvědčení.
Antonín:Asi v šestnácti jsem začal jezdit na skateboardu. V té době to byla v Čechách poměrně nová záležitost. Ten životní styl mi začal vyhovovat. V naší partě mělo hodně kluků starší bratry, my jsme k nim zbožně koukali. Od nich jsme poprvé dostali marihuanu. Pak už jsme ji vyhledávali sami. Začali jsme chodit za školu a taky pít pivo.
Matka:Skateboarding jsem brala jako nový sport, který jsem viděla i v televizi a líbil se mi. Myslela jsem si, že takoví kluci nemůžou brát drogy. Neuvědomila jsem si, že to vlastně byla jejich image. Tonda měl vždycky rád pohodu, proto se mu to asi líbilo. Jelikož už začal mít problémy ve škole, já jsme se dostala do role vyložené semetriky. Tak mě i on pak pojal. Měl ze mě asi i trochu strach. Nikdy nepřišel podnapilý, v životě jsem ho neviděla zdrogovaného. Člověk pořád věří, že to dítě je lepší, než tomu je ve skutečnosti. Proto jsem byla pořád ukonejšená a myslela jsem, že je všechno teprve v začátku. Nevěděla jsem, že nebral první léčení vůbec vážně, šel tam jen proto, aby měl od nás pokoj. Vystřídal celkem tři komunity. Teprve tady na Mukařově se mi zdá, že to berou jak terapeuti, tak můj syn za dobrý konec. Učí je nejen to, že drogy jsou špatný, ale i normálnímu způsobu života.
Antonín:Poprvé jsem se léčil v Červeném Dvoře v psychiatrické léčebně. Od rodiny jsem dostal ultimátum, proto jsem tam šel. Tam byli lidi, co se dostali z fyzické závislosti a nějak přežívali. Psychoterapie fungovala minimálně, spíš tam byla pracovní terapie. Na obrovský areál byl jen jeden terapeut, který hlídal, jestli opravdu pracujeme. Tvořily se tam party, byl to vlastně stejný život jako venku, akorát bez drog. Dohromady byli gambleři, alkoholici a narkomani. Byla to vlastně taková rekreace. Drogy tam byly taky, sice odebírali moč, ale jelikož nebyly peníze, tak ji vylévali. Byl jsem tam osm měsíců. Ale během nich jsem léčbu na 14 dní musel přerušit, jelikož jsem tam měl vztah a to bylo zakázané. V té době jsem slyšel o Němčicích, což byla jediná komunita v republice. Když jsem přišel z léčebny, vrátil jsem se poměrně brzo k drogám.
Matka:Po jeho návratu domů jsme jako všichni rodiče doufali, že už je s drogami konec. Jenže začal chodit do práce, jedna střídala druhou, zase se divně choval, byli jsme věčně ve střetu. Bylo jasné, že zase bere drogy. Nastalo další domlouvání, pak komunita v Němčicích. Tam to vypadalo nadějně. Šel pak na chráněné bydlení, tam byl půl roku. Všechno by bylo dobré, ale nastoupil do práce na pumpu, tam nastal zlom. Mám pocit, že nezvládl noční služby. V práci se opil a odjel taxíkem. To byl asi zlom. Pak začalo všechno nanovo. Zase střídal místa, brzy jsem zjistila, že opět bere.
Antonín:Když jsem šel do Němčic, měl jsem za sebou zkušenosti s halucinogeny, pervitinem a heroinem. Heroin byl droga, která mi nejvíc vyhovovala. Nejdřív jsem ho kouřil, a to jen víkendově. V té době nebyl ani tak drahý. Nebyl jsem moc motivovaný se léčit, ale myslel jsem, že když tam budu přes rok, motivace přijde. Rozdíl s komunitou na Mukařově byl v tom, že tam člověk dostal sankci za opravdu velký prohřešek. Tady člověk musí hodinu pracovat třeba za zapomenutí zhasnout světlo. Je tady mnohem tvrdší režim. Někomu tahle komunita pomohla, ale když tam člověk na sobě nechtěl pracovat, nikdo ho nenutil. Myslel jsem tam na to, že jsem ještě nezkusil extázi a že bych si ji ještě dal.
Matka:Další pokus o léčbu byl v Pocestném Mlýně. To byla komunita nábožensky založená. Zdálo se mi, že to není ono. Odešel pak zase na chráněné bydlení, tam zase pil. Spadnul do drog znovu, ale už jsme se doma domluvili, že ho necháme, ať si poradí sám. Nechtěli jsme ho vyhodit na ulici, tak jsme mu na tři měsíce zaplatili ubytovnu. Začal si sám hledat další komunitu a našel Mukařov. Tady poprvé vidím, že už chce začít žít normální život. Viděla jsem, že chce na sobě pracovat, ale nevěřila jsem, že vydrží. Jsem tu už potřetí na rodinné terapii a vidím obrovský posun. Doufám, že už mu můžu věřit.
Antonín:V Pocestném Mlýně mě překvapilo, že jeden klient užívá léky na nervy. Lidi mezi sebou mohli mít vztahy, byl tam alkohol. Někdo dokonce bral i drogy. Docházelo i k častým sporům. Komunita se nakonec rozpadla. Já se dostal hned do stejného koloběhu. Můj další pokus o léčbu je Mukařov. Byl jsem překvapený tím, jak to tady je tvrdý a jsem rád za to, co jsem dokázal, že jsem vydržel. Zpočátku jsem zažil několik krizí, teď už jsem si na režim zvykl.
Matka:Proč zrovna můj syn se stal závislým na drogách, nevím. U sebe vinu až tolik necítím, jediné, co by ho možná k drogám mohlo dohnat, bylo, že jsem byla často přetažená, protivná. Viděla jsem, že je to chytrý kluk, přesto má problémy ve škole a ničí si život. To bylo už předtím, než drogy bral. Asi necítil doma pohodu, tak ji hledal v drogách.
Antonín:Máma mi asi v braní drog zabránit nemohla. Bylo to v mém přístupu k světu, byl jsem požitkář. Nedokázal jsem si užívat bez podpůrných prostředků. Máma za to nemůže. V budově bývalé školy na Mukařově je terapeutická komunita, kterou založilo v roce 1997 o. s. Helianna.
________________________________________________________________________
Kriminalisté poslali za mříže výrobce a distributory pervitinu
Zlínské noviny | 11.5.2004 | rubrika: Zlínské noviny | strana: 4 | autor: Pavel Zrna
Kroměříž * Další úspěch v boji proti výrobcům drog má na svém kontě kroměřížská policie. V minulých dnech zadržela dvojici, která více než rok vařila a distribuovala pervitin. Své klienty přitom pachatelé zásobovali nejen na Kroměřížsku, ale i v několika přilehlých okresech. Rozsah činnosti jednatřicetiletého muže a jeho dvaadvacetileté partnerky nebyl zanedbatelný.
„Oba pachatelé vyráběli pervitin od ledna minulého roku až do letošního května. Počínali si přitom hodně opatrně. Při vaření drogy například nezůstávali na jediném místě. Vzhledem k tomu, že pro zasvěceného člověka je výroba poměrně jednoduchá, střídali různá místa v okresech Přerov, Kroměříž a Zlín,“ uvedl mluvčí kroměřížské policie Luděk Remeš. Podle něj je možné pervitin vařit i ve zcela provizorních podmínkách například v osobním autě. Také distribuce dalším osobám probíhala v poměrně velkém rozsahu. „Prokázáno je nejméně sto případů distribuce, ale rozsah této činnosti bude ještě mnohem větší,“ zdůraznil Remeš.
Samotnému zadržení obou pachatelů předcházelo dlouhé období, kdy byli výrobci sledováni kriminalisty. Zátahu samotnému předcházela důsledná příprava. „Zadržený muž totiž není žádným nováčkem. Za stejný čin už byl stíhán třikrát. Vždy se vrátí z výkonu trestu a v nelegální činnosti pokračuje,“ vysvětlil policejní mluvčí.
Také tentokrát si dvojice vysloužila obvinění z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Vzhledem k závažnosti přečinu a také minulosti jednoho z aktérů byla na dvojici uvalena vazba.
Přestože situace v oblasti drog není na Kroměřížsku nijak dramatická, pervitin se zde dá sehnat poměrně lehce a v poslední době patří k nejčastěji užívaným tvrdým drogám. Počet případů, které prošetřuje policie, však rok od roku roste. Jen v loňském roce policisté prošetřovali šestnáct případů v oblasti návykových látek a stíhali kvůli tomu dvacet osob, které v několika případech pracovaly ve skupinách. Ve většině případů se jednalo o výrobu a následnou distribuci pervitinu.
» Pachatelé si počínali velmi obezřetně. Při vaření pervitinu nikdy nezůstávali na jediném místě. Střídali různá místa na Přerovsku, Kroměřížsku a Zlínsku.«
Luděk Remeš, kroměřížský policejní mluvčí
________________________________________________________________________
Před nehodou prý marihuanu neměl
Chebský deník | 11.5.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: JAN PITÁK
Cheb - Trestu za zabití důchodkyně se vyhýbá 23letý Josef Brož mladší z Chebu. Syn vysoce postaveného kriminalisty byl před měsícem Okresním soudem v Sokolově odsouzen ke třem letům vězení za to, že loni pod vlivem marihuany usedl za volant a pod chebským hradem zachytil 67letou ženu na procházce s vnoučaty. Na místě ji zabil, když ji autem doslova rozdrtil o skálu.
V těchto dnech měl Brož nastoupit do vězení. Zřejmě se mu tam ale nechce, a proto se snaží obnovit soudní jednání.
Odvolal se proti části žaloby, která ho vinila z ohrožení pod vlivem návykových látek. "Naposledy jsem marihuanu kouřil dva dny před nehodou," tvrdí obviněný, i když znalkyně u soudu řekla, že Brož měl krátce po nehodě v těle vysoké množství drogy, dokazující, že ji požil maximálně několik hodin před jízdou. "Toto tvrzení chci vyvrátit. Musím sehnat jiného soudního znalce z oboru toxikologie, který by zkoumal konkrétně moji osobu. Marihuana totiž na každého působí jinak a různě dlouho. Tím si vysvětluji, že mi v krvi i moči tolik drogy našli," říká Brož.
Sám si prý okolnosti nehody stále dokola vybavuje. "V zatáčce stál zaparkovaný forman s přívěsem na lodě. Ten jsem pravou přední částí svého žigula škrtl. Ohlédl jsem se dozadu a najednou jsem uslyšel ránu. Otočil jsem se zpátky a uviděl ženský zkrvavený obličej na čelním skle. Pak jsem byl v šoku." To, že by místo brzdy sešlápnul plyn, jak tvrdili někteří svědci, si prý nevybavuje. "Jestli se to stalo, tak určitě ne úmyslně," tvrdí s tím, že s následky toho, co způsobil, se asi nikdy nedokáže srovnat. "Že jsem zabil nevinného člověka, to pořád nemůžu unést," říká. Josef Brož mladší z Chebu, který minulý rok způsobil dopravní nehodu, při níž zemřela starší žena, měl v těchto dnech nastoupit trest. Podal však odvolání proti části žaloby. Foto Jan Piták
________________________________________________________________________
Soud poslal muže za obchod s pervitinem na deset let do vězení
Zpravodajství ČTK | 10.5.2004 | 12:55 | rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: STK
PRAHA 10. května (ČTK) - Josef Červeňák z Chebu půjde definitivně na deset let do vězení za obchod s pervitinem. V letech 1999 až 2002 prodal bezmála kilogram této drogy několika Němcům. Dva z odběratelů jej usvědčili. Vrchní soud dnes potvrdil únorový verdikt plzeňského krajského soudu.
Trest si pětačtyřicetiletý Červeňák vzhledem ke svému zdravotnímu stavu odpyká ve věznici s mírnějším režimem, než je za obchod s drogami běžný - tedy ve věznici s dozorem.
Červeňák před soudy vše popřel a odmítl vypovídat. Jeho obhájce namítal, že dva němečtí narkomani, kteří jej usvědčili, nejsou věrohodní. V Německu totiž byli za odběr drogy pravomocně odsouzeni. "Krajský soud důkazy zhodnotil logickým a přesvědčivým způsobem," řekl dnes soudce odvolacího senátu. Dodal, že v bodech obžaloby, kde měl krajský soud pochybnosti, obžalovaného viny zprostil.
Červeňák podle soudu prodal v desítkách případů německým občanům dávky pervitinu od jednoho až do 100 gramů. Za gram si od zákazníků bral od 50 do 80 německých marek (zhruba 1000 až 1600 korun). Jeden z odběratelů uvedl, že bral od Červeňáka pervitin pravidelně. Jezdil si pro něj z Weidenu do hospody Salvador v Chebu, která údajně patřila obžalovanému. "Říkal jsem mu Pepa. Nikdy jsem mu nevolal předem. Přijel jsem za ním do hospody a nechal si ho zavolat. Vždy jsem dostal, co jsem chtěl," uvedl jeden ze svědků.
Předseda senátu plzeňského soudu uvedl, že je přesvědčen o tom, že Červeňák byl významným dealerem pervitinu. Vrchní soud mu dal za pravdu - Červeňák byl koordinátorem mezinárodní organizované skupiny. "Dělby práce při obstarávání drogy a její distribuce si byl vědom," uvedl předseda senátu.
Další tři členové gangu již byli podle něj v Německu odsouzeni. Němci část drogy spotřebovali pro sebe a zbytek prodávali dál do své sítě odběratelů. Soudce krajského soudu podotkl, že pervitin, který se pokoutně vyrábí v Česku a pašuje přes hranice, je v Německu vyhledávanou drogou. Pro Němce je totiž cenově dostupný.
Štěpánka Kučerová kš
________________________________________________________________________
Případ prodeje 40 kilogramů drog se soudu nedaří ukončit
Zpravodajství ČTK | 10.5.2004 | 14:14 | rubrika: Právo a krimi - Ústecký kraj | autor: ELI
ÚSTÍ NAD LABEM 10. května (ČTK) - Případ prodeje 40 kilogramů drog, který ústecký krajský soud projednává od listopadu, se stále nedaří uzavřít. Soud dnes chtěl vyslechnout svědky, ve čtvrtek vyslechnout závěrečné řeči a pak vyhlásit rozsudek. Jeden z pozvaných svědků ale dnes nepřišel, a tak dokazování bude pokračovat i ve čtvrtek. Pokud se ho podaří ukončit, mohly by ve čtvrtek zaznít také závěrečné řeči. "Rozsudek by pak mohl být vynesen 18. května," uvedla dnes předsedkyně senátu Jana Kurešová.
Na lavici obžalovaných stojí Josef Holdy z Mostu, Pavel Vlček z Ústí nad Labem a Petr Kelemen z Chlumce na Ústecku. Podle obžaloby nejvíce drog, přes 35 kilogramů pervitinu, prodal sedmatřicetiletý Holdy. Osmačtyřicetiletý Vlček údajně prodal 1,6 kilogramu drogy. Vlček se pak podílel se sedmatřicetiletým Kelemenem i na distribuci pěti kilogramů heroinu, uvádí se v obžalobě. Muži svou vinu stále popírají.
Soud již vyslechl řadu svědků, včetně dvou utajených. Jeden tvrdil, že získal od Kelemena a Vlčka za dva měsíce 350.000 korun jako odměnu za prodej heroinu podle jejich pokynů. Protože podobných pomocníků prý měli obžalovaní více, nevědí, kdo proti nim nyní svědčí. Druhý soudu řekl, že se sám přihlásil policii, protože drogy by se neměly prodávat. Na otázku obhájců, proč chtěl vypovídat v utajení, řekl, že se bojí o život. Důvody svého strachu ale neuměl uvést. Utajení svědci se nelíbí obhájcům, kteří tvrdí, že tak nelze zjistit jejich věrohodnost.
Policii se nepodařilo vypátrat, odkud měli obžalovaní drogy získávat. V obžalobě se pouze uvádí, že v letech 2000 až 2001 nakupovali gram pervitinu za 20 až 22 tehdejších německých marek a prodávali toto množství svým německým odběratelům za 30 marek. Z prodeje heroinu měli získat podle obžaloby "přesně nezjištěnou částku ve výši nejméně milion korun".
Eliška Cesarová snm
________________________________________________________________________
Odvolací soud Hanykovicsovi potvrdil trest i vězení s ostrahou
Zpravodajství ČTK | 10.5.2004 | 10:46 | rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: JHR
(ČTK vydává k této zprávě foto)
PRAHA 10. května (ČTK) - Pražský městský soud dnes v odvolacím řízení potvrdil Radku Hanykovicsovi za pašování heroinu 17 let vězení. Soud stvrdil i jeho umístění do věznice s ostrahou. Obhájce přitom navrhoval, aby byl jeho klient zařazen do vězení s dozorem.
Hanykovics si měl trest původně odpykat v Thajsku, kde byl v roce 1996 za pašování drogy zatčen. Zvláštní česko-thajská dohoda však později umožnila jeho převoz do ČR, zbytek thajského trestu mu v březnu potvrdil Obvodní soud pro Prahu 6.
"Prvoinstanční soud dbal na všechna ustanovení trestního řádu i zákona, respektoval dohodu mezi Českem a Thajskem o předávání pachatelů," prohlásil po vynesení verdiktu soudce Tomáš Stuchlík.
Hanykovicsův obhájce Dušan Doubek novinářům řekl, že nyní budou zvažovat ústavní stížnost nebo žádost o milost.
pokr. jhr kš
Thajští celníci zadrželi Hanykovicse na bangkokském letišti v březnu roku 1996, když se chystal ze země vyvézt více než dva kilogramy heroinu. U sebe měl letenku společnosti Finnair do Helsinek. Policisté tvrdou drogu našli v několika balíčcích, které měl Hanykovics připevněny kolem pasu pod oblečením.
Místní soud mu za tento čin původně vyměřil trest smrti, vzápětí však verdikt zmírnil na 50 let žaláře. Protože se Hanykovics ve věznici choval vzorně, bylo později rozhodnuto o dalším snížení trestu, na 25 let. Osm let si Čech odpykal v Thajsku, zbývajících 17 musí definitivně strávit v české věznici.
Odsouzený se hájil tím, že dlouhá léta strávená v asijském vězení pro něj byla dostatečným ponaučením, navíc se tam prý nikdy nedopustil žádného kázeňského přestupku. Požadoval proto snížení trestu i přeřazení do mírnějšího typu nápravného zařízení. Před novináři však dnes záležitost odmítl jakkoli komentovat.
Rok před ním zatkli thajští policisté jiného českého pašeráka heroinu, Emila Novotného. I ten měl původně dostat trest smrti, avšak i nad ním se tamní justice slitovala a změnila trest na odnětí svobody. Do Česka byl letos v lednu eskortován společně s Hanykovicsem. Prvoinstanční i odvolací soud letos na jaře rozhodly, že si zbývajících 34 let musí odpykat ve věznici s ostrahou.
Vězni byli po příletu z Thajska na počátku letošního roku nejprve převezeni k soudu šestého pražského obvodu, který rozhodl o jejich vzetí do vazby. Potom se museli podrobit lékařské prohlídce v brněnské vězeňské nemocnici. Žádné vážnější zdravotní komplikace neodhalila.
Jejich transport z jihovýchodní Asie umožnila česko-thajská smlouva o vzájemném předávání vězňů. Problém byl ale s výší trestů, české právo za drogové trestné činy ukládá maximálně patnáctileté vězení. Nejvyšší soud proto vynesl precedentní rozhodnutí, podle něhož má mezinárodní úmluva přednost. Podle Doubka se tím však porušuje Listina základních práv a svobod, která údajně říká, že jen český zákon může stanovit, jaký trest lze pachateli uložit. Advokát proto navrhoval, aby o této věci rozhodl Ústavní soud.
Vězení s ostrahou, kam jsou oba muži umístěni, se od mírnějších druhů věznic liší přítomností ozbrojených stráží, vězni se po budově mohou pohybovat téměř výlučně v organizovaných skupinách a volný čas mohou trávit jen na určených místech, a to pod dohledem hlídek. "Návštěvy se uskutečňují zpravidla pouze pod dohledem zaměstnanců," řekl již dříve ČTK Miroslav Jílek z vězeňské služby.
Osudy Hanykovicse a Novotného se před několika lety nechal částečně inspirovat režisér Dan Svátek, který v koprodukci s Českou televizí natočil film Zatracení, pojednávající o pašování drog a orientálních věznicích.
Jakub Hornek kš
________________________________________________________________________
Každý druhý středoškolák má zkušenosti s drogami
Boleslavský deník | 11.5.2004 | rubrika: Mladoboleslavsko | strana: 20 | autor: (kuc)
Mladá Boleslav - Podle průzkumu občanského sdružení Helianna, které nabízí komplexní pomoc lidem závislým na drogách a jejich rodinám, má 23 procent dívek a 27 procent chlapců na základních školách v Mladé Boleslavi zkušenost s drogou. Z toho se u dívek v 18 procentech jedná o marihuanu, u 5 procent je to marihuana plus jiné drogy. U chlapců je to marihuana ve 22 procentech, marihuana spolu s ostatními drogami v 5 procentech.
Ještě horší je situace na středních školách v Mladé Boleslavi. Zkušenost s drogou má 48 procent dívek a 43 procent chlapců. Z toho se u 17 procent dívek a 10 procent chlapců jedná o marihuanu plus jiné drogy.
________________________________________________________________________
Jiří Marek: Pro mozek je nejnebezpečnější toluen
Boleslavský deník | 11.5.2004 | rubrika: Mladoboleslavsko | strana: 20 | autor: EVA KUČEROVÁ
O drogách, jejich vlivu na činnost mozku a o práci psychiatra s drogově závislými jsme si povídali s MUDr. Jiřím Markem.
Jak dlouho s drogově závislými pracujete? Setkáváte se s nimi i ve vaší psychiatrické ambulanci?
To jsou spíš ojedinělé případy. Já pracuji jako psychiatr - externista v terapeutické komunitě Mukařov od počátku jejího vzniku. S tímto odvětvím psychiatrie, to je návykové stavy, závislosti na alkoholu a jiné toxikomanie, mám z minulosti zkušenost jednak jako pracovník tehdejší Ordinace pro alkoholismus a jiné toxikomanie, pak jsem osm let pracoval na odvykacím oddělení Psychiatrické léčebny Kosmonosy. Ve své ambulanci někdy vyšetřuji drogově závislé na žádost K - centra. To jsou hlavně vyšetření před nástupem léčby.
Jaká je vaše úloha v komunitě?
Jako psychiatr mám v komunitě úlohu jednak podílet se na výběru klientů, a to podrobným studiem jejich životopisu, který pošlou v době svého léčení, které předchází přijetí do komunity. Jsem přítomen následnému pohovoru, po přijetí pak klienty vyšetřím a zařadím do terapie. Podílím se na vedení psychoterapeutických skupin, individuální a rodinné psychoterapii.
S jakými problémy se nejčastěji setkáváte, když rodiče klientů přijedou na rodinnou terapii poprvé?
Někdy je první setkání klienta s rodiči jedním z nejdramatičtějších momentů, které v komunitě zažíváme. Proto u nich jsou zkušení terapeuti. Rodiče se se svými dětmi v naprosté většině případů rozešli ve zlém, děti jim obvykle postupně prodaly z domácností vše, co bylo možné, v rámci nutné potřeby peněz na drogy. Je tam bariéra, výčitky.
Je známé, že po alkoholu odumírají mozkové buňky. Mají i drogy takový účinek? A která nejvíc?
Ano, mají. Nejnebezpečnější je bohužel nyní znovu nastupující návyková látka toluen, kterou si pamatuji už z doby před více než dvaceti lety. Pak na drogovém trhu byla nabídka jiná. Dneska se toluen zejména z ekonomických důvodů vrací. Mnozí z těch, kteří brali třeba heroin, na něj přešli. Plechovka totiž stojí 50 korun, dávka heroinu na den až tisíc korun. Toluen je jed, po kterém mozkové buňky odumírají velmi brzy, a v minulosti jsem viděl řadu mladých lidí, kteří na následky vdechování toluenu trpěli demencí. To je pak jev nenávratný. Také při užívání pervitinu dochází často u klientů i po léčbě, pokud brali vysoké dávky, k výpadku některých časových dat. Nedokáží vůbec zařadit, kde se pohybovali, pracovali. Obvykle se ale během pobytu v komunitě tato vzpomínka vrací. Jiří Marek pracoval osm let v PL Kosmonosy.
________________________________________________________________________
Falešná extáze
Mladý svět | 11.5.2004 | rubrika: Problém | strana: 14 | autor: Text: Kamila Schwubová-Tomsová
Dealeři zkoušejí na tanečních parties prodávat leccos. Mohou nabízet i DOB a s tou už se dá za peníze směnit smrt. Ale některým politikům je to asi jedno.
Novinové titulky hlásají: V Česku se objevila nová droga! Dva muži se předávkovali, jeden z nich zemřel. Podle toxikologických analýz ho zabila látka zvaná DOB, kombinovaná patrně s kokainem, marihuanou a alkoholem. Víc nic. Protidrogová centrála plukovníka Komorouse mlčí. O moc víc nevědí ani aktivisté z nevládních organizací a streetworkeři. Jisté je pouze to, že DOB není žádná novinka.
Silně halucinogenní DOB k běžným drogám nepatří. V Česku byla zachycena vůbec poprvé, v praxi se s ní zatím nesetkali ani pracovníci nevládních sdružení, monitorující drogovou scénu. Dva mladí muži se bílým práškem z umělohmotné kapsle předávkovali ve čtvrtek 15. dubna. Po patnácti minutách je postihly halucinace, nevolnost, zvracení a nakonec upadli do bezvědomí. Jeden z nich o týden později zemřel. Druhý měl víc štěstí a z nemocnice odešel po svých. Policie se k DOB nijak zvlášť vyjadřovat nechce. "Zatím nevíme, jestli to úmrtí má přímou souvislost s požitím drogy, nebo zda je to předávkování po jiných drogách," řekl ČTK ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous. Jeho úřad nebyl sdílnější ani o několik dnů později. "Do dvou týdnů budeme znát výsledky patologických a toxikologických vyšetření, do té doby k tomu nic víc říct nemůžeme," prohlásila jedna z pracovnic centrály.
Zrádná kapsle
Syntetická látka DOB je silný halucinogenní amfetamin ze skupiny phenethylaminů. Kromě halucinací, nevolnosti a bezvědomí může způsobit i ztrátu paměti. DOB nemá žádné lékařské využití a vzniká jen v nelegálních laboratořích. Prodává se ve formě prášku nebo tablet, které dealeři vydávají za extázi. A právě tady se skrývá největší nebezpečí. DOB sice patří mezi amfetaminy stejně jako extáze, ale působí odlišně. První účinky se totiž mohou dostavit až po třech hodinách. Pokud někdo spolkne tabletku DOB s vírou, že užívá extázi, může nabýt dojmu, že si koupil slabou drogu. Naordinuje si pak tablet víc, což může skončit předávkováním. Zatímco v tabletách extáze se množství účinné látky MDMA pohybuje mezi 60 a 80 miligramy, u DOB stačí jeden až tři mg. K předávkování dochází už při dávkách vyšších než 3,5 mg, ve světě byla popsána smrtelná otrava po požití devíti miligramů DOB. Rychlost, jakou se objevily první účinky u obou postižených mladých Čechů, svědčí o tom, že látky bylo v kapsli opravdu hodně. DOB se od extáze liší i tím, že účinkuje mnohem déle - osm až čtyřiadvacet hodin. Nezkušeného člověka to může překvapit. Stručně řečeno, DOB rozhodně nepatří k drogám, které by měly mezi návštěvníky tanečních parties velkou šanci na úspěch, když už se v některých chvílích bez narkotika neobejdou. To někomu sice může připadat pitomé, nicméně naše zákony to dnes tolerují. DOB se proto z popsaných důvodů neobjevuje příliš často.
Pozor na pilule!
"Problém je, že dealeři zkoušejí pod hlavičkou extáze prodávat všechno možné," říká Josef Radimecký, ředitel sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Jestli to tak bylo i v tomhle případě, těžko říct. Každopádně poprask kolem nějaké "nové drogy", kterou prodejci vydávají za extázi, se strhne průměrně jednou za dva roky. "Naposledy jsme podobný případ zaznamenali před dvěma lety v Plzni," vzpomíná Radimecký. "Tam se taky předávkoval člověk, který si koupil údajnou extázi. Tableta ale obsahovala jinou, silnější látku - PMMA, které účinkuje podobně." S DOB se Josef Radimecký v praxi ještě nesetkal. Stejně jako Eva Škrdlantová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti se přiklání k názoru, že oba mladí muži sloužili dealerům jako pokusní králíci. DOB je stejně jako spousta dalších psychotropních substancí zapsána na seznamech zakázaných návykových látek. Těmi se pak čas od času inspirují výrobci drog, kteří zkoušejí, zda by se to či ono narkotikum nedalo uvést na černý trh. K pokusům jim, aniž to tuší, slouží návštěvníci parties. V daném případě pokus nevyšel.
Vystřídá prevenci represe?
Podle údajů Národní protidrogové centrály se syntetické drogy včetně extáze nejčastěji dovážejí z Nizozemska, Polska a Belgie. Pašeráci se dělí na dvě skupiny. První tvoří lidé, kteří se za hranice vydávají nepravidelně, podle zájmu a finanční situace svých stálých klientů. Ve druhé skupině jsou velké ryby, které mají vybudovanou síť dealerů po celé republice. Tablety vozí pravidelně a po desetitisících. "Otázkou je, nakolik se tyto látky dělají u nás," podotýká Josef Radimecký. "K výrobě syntetických drog není potřeba takového vybavení a podmínek jako k výrobě drog rostlinných, které mají na počátku opiový mák anebo koku z Jižní Ameriky. Laboratoře lze proto rychle přemisťovat." Když se dnes na černém trhu objeví nepříliš známá a nebezpečná látka, mají návštěvníci tanečních parties dvě jistoty. První z nich je Systém včasného varování, který koordinuje právě Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a který se i v tomto případě osvědčil. Středisko vydalo tiskové zprávy, média se jich, jak se říká, chytla a drtivá většina clubberů už dnes ví, že se má podezřelé "extázi" v kapslích raději vyhnout. Druhou jistotou je testování drog přímo v klubech, což organizují různé nevládní organizace. Zájemci se tak za několik minut dozvědí, jestli si koupili skutečně extázi, nebo zda tableta obsahuje jinou, nebezpečnější látku. "Lidé také většinou nemají informace o tom, jaká rizika přinášejí jednotlivé látky, ať už samotné, nebo v kombinaci s jinými. Nevědí, jak se zachovat, když se předávkují nebo když se předávkuje někdo z jejich kamarádů. A právě tyhle informace jim dáváme," vysvětluje Ondřej Novák, vedoucí terénních programů Nadace Drop In. Záslužné činnosti obou zmíněných organizací vyrostl ovšem nedávno staronový nepřítel. Bojovně naladění pánové Kalousek a Vacek ze strany lidové. Na zasedání koaličních partnerů prosadili svou vizi protidrogové politiky, podle které stát přestane financovat testování extáze. Oba pánové se netají ani svým přáním zrušit Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Výsledek jejich snah se může dostavit velmi brzy - až se příště objeví látka podobně nebezpečná jako DOB, návštěvníky parties už nikdo varovat nebude.
***
DOB v Evropě
Silný halucinogenní amfetamin se v nabídce drogových dealerů příliš často nevyskytuje. Národnímu monitorovacímu středisku pro drogy a drogové závislosti se podařilo dohledat jen málo případů, kdy se droga v Evropě objevila.
* Irsko, říjen 2003, bílá tableta bez označení
* Řecko, srpen 2003, sedm zelených papírků
* Nizozemsko, druhé pololetí 2003, dvě tablety s dávkami 0,5 mg a 1 mg
* Švýcarsko, přelom ledna a února 2003, tripy s označením biohazard
* Irsko, listopad 2002, forma prášku
* Švédsko, listopad 1999 až únor 2001, čtyři případy, podrobnosti nejsou k dispozici
* Francie, březen 1998, třicet pět tisíc tablet (!) směřujících do Velké Británie
* Itálie, 1995, dvacet osm tablet
* Nizozemsko, 1995, podrobnosti nejsou k dispozici
________________________________________________________________________
Morrisona vykazují ze hřbitova
Metro | 11.5.2004 | rubrika: Notes | strana: 9 | autor: (Korzo)
Zpěvák kultovní skupiny Doors nemá klid ani dlouho po smrti
Ani po smrti nenašel Jim Morrison, kontroverzní zpěvák kultovní losangeleské skupiny Doors, svůj klid.
Místo posledního odpočinku umělce, jenž se rozloučil se životem v roce 1971 ve věku pouhých sedmadvaceti let, je příslovečným trnem v oku správce slavného pařížského hřbitova Pére-Lachaise. "Rádi bychom se ho zbavili. Nechceme už ho tady," říká Christian Charlet, jenž pečuje o 70.000 hrobů na tomto dvě stovky let starém pohřebišti. "Máme s ním jen problémy. Bohužel o něj nestojí ani Američané," dodal. Důvodů pro tak silná slova má dost. I po více než třiceti letech od Morrisonova skonu láká denně jeho pověst k návštěvě hřbitova stovky lidí. Kamenem úrazu však je, že většina z nich se nepřichází poklonit památce svého idolu zrovna pietně. Na jeho hrobce teče alkohol proudem, vznášejí se nad ní oblaka hašiše. Nejsou ušetřena ani ostatní pietní místa, na nichž se četné páry oddávají nevázanému sexu. "Tyto lidi sem nepřivádí úcta k mrtvým. Myslí si, že si na Morrisonově hrobě mohou dovolit vše," postěžoval si Charlet. |
|
|
|
