| Marihuana,Hašiš.....životní příběh - Klikni zde pro originální téma |
|
tenhle text jsem našel někde na netu,je to fakt hodně vyčerpávající,ale myslím že vás to bude hodně bavit,stejně jako mě....
MARIHUANA, HAŠIŠ - ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH
Ještě v osmý třídě jsem si řikal, že nikdy nezkusím žádnou drogu a že feťáci jsou spodinou společnosti, ale postupem času lituji toho, že jsem nezačal hulit dříve.
Chtěl bych vám napsat povídku o tom, jak jsem začal hulit.Začalo to krátce po mých 16tých narozeninách, kdy jsem si nechal obarvit vlasy(na blond) a dost lidí mi začalo nabízet drogy.Vlastně jenom trávu J .Neměl jsem žádné rodinné problémy, nebo ve škole - chtěl jsem to jenom zkusit, protože jsem věděl, že to neni žádná droga.Koupil jsem napůl s kámošem hned poprvé 3/4 filmovky skunku a měl domluveno, že to spolu vyhulíme.Pozvali jsme i zkušeného huliče hippíka Hána.Měl sebou ´čilun´ a začali jsme hulit...Nic to se mnou ani s kámošem nedělalo, ale Honza byl pěkně v piči...šli jsme na autobusovou zastávku a chtěli nás tam sbalit ňáký holky a Honza se furt smál, dost mu to pálilo(myslim tim, že byl dost chytrej a hodně se rozkecal).Druhej den jsme ho potkali a on řikal, že byl hodně na sračky, popsal to takhle: "...viděl jsem sekaně, vypadával mi obraz, když jsem přišel domu zkoušel jsem si něco přečíst, ale písmenka se hejbaly podle toho, jak jsem trochu zatřás knížkou...".A mi!
jsme vyvaleně koukali o čem to mluví, protože s náma to nic nedělalo...chtěl jsem si koupit ještě filmovku, ale ten člověk mi řekl, že už neprodává trávu, ale že už jede ve tvrdých drogách(konkrétně pervitin), což mě dost nasralo.Několikrát jsem hulil s Honzou a dostal jsem se poprvé do nálady - byl jsem vysmátej...řekl jsem si, že začnu víc hulit a opatřil jsem si šlukovku(vzal jsem ji u nás doma z vitrýny a doufal, že se toho nikdo nevšimne), balící papírky, zapalovač.
Další období(tj.asi 4 měsíce potom) si moc nepamatuju - jednou jsem koupil pytlík ganji od Honzi, ale hlavně jsem se začal seznamovat přes trávu s hodně dobrejma lidma.Začal jsem se čím dál tím víc zajímat o marihuanu, ale stále jsem nebyl nikdy vypálenej, dejme tomu jenom hodně vysmátej.
Dostal jsem semínka od spolužáka a s druhým spolužákem Michalem jsme je zaseli.Jó, a taky jsem zapoměl, že jsem poprvé kouřil Hašiš(měl jsem jednoho prda), ale furt nic! Uběhlo asi půl roku od mé první hulby a můj nový kámoš(seznámil jsem se s ním na lyžáku se školou, ale v té době jsem ještě nevěděl, že hulí) mi nabídnul, že si po škole zahulíme.Já souhlasil.Skončila škola a šli jsme do parku.Udělal jointa.Vyhulil jsem ho.Nic.Udělal dalšího špeka.Vysmátost jako sviň.Pak začal pchát dýmku.Řek mi, že nepojede domu, dokud nebudu v pořádnejch sračkách...naládoval do mě asi 5 nebo 6 plnejch šlukovek.Byl jsem opravdu v píči: "...slyšel jsem se z dálky a chvílema jsem se jakoby zasekával, tzn.nevěděl jsem třeba, co se stalo před vteřinou - je to těžko popsatelné, musí se to zažít...seděl jsem na lavičce.Koukal.Koukal na starou vrbu.Bylo září nebo co ale krásný počasí.Bylo fakt krásně.Já tam jen seděl...a koukal na vrbu.Přišel jsem domu a matka se mě ptá proč mam tak krvavý voči.Já j!
i slyšel hrozně daleko...neuměl jsem v tom ještě chodit, vždyť jsem byl teprve poprvé vypálenej...sedl jsem si v kuchyni ke stolu a začal jíst.Měl jsem hlad jako prase.Matka si sedla přede mě.Myslel jsem, že se poseru - měl jsem hroznej strach, že něco pozná a taky že jo - jako zkušená zdravotnice se mě začala vyptávat, proč mám tak velký zornice a jestli prej nefetuju...já se jen začal smát.Myslim, že tenkrát to poznala...Tenhle den byl pro mě posvátnej,
V 19.00 večer, když už to opadlo, tak jsem si řek, že tohle chci! Pokud se vy sami rozhodnete tyto látky užívat, tak je užívejte - je to vaše právo, váš život, vaše zodpovědnost, vaše riziko a vaše svoboda - nikdo nemá právo činit toto rozhodnutí za vás.Toho dne jsem byl zcela naplněn čistotou.
Byl jsem rád, že jsem na tomto světě a že jsem mohl prožít něco tak krásného...
Toho týdne jsem hulil ještě několikrát(myslim, že každý den) a bylo to čím dál tím lepší...zvyšovala se moje tolerance(tzn.ke stejnému účinku stačí menší množství).Byla středa dalšího týdne(vím to přesně, protože první hodinu máme Češtinu) a Luďa balil čvaňháka před školou.Šel jsem k němu a on se ptal, jetli jsem hulil o víkendu a já řek, že ne, že jsem neměl co hulit.On mi jednoho jointa dal na horší časy a ubalil dalšího.Řek, ať si zahulim, že je to dobrej model a že on nemůže, protože má dneska Matiku...já jsem nějak podcenil svojí toleranci, myslel sem, že když jsem nekouřil celej víkend a ještě v pondělí a v úterý, že to se mnou skoro nic neudělá.Zhulil jsem půlku jointa, už jsem nemoch, tak sem půlku uhasil.Byl fakt velkej.Nic sem necejtil.Zatim.Bylo 7.55 a já pospíchal do šaten.Letěl jsem do třídy.Na schodech mě zastavila třídní a řekla, že mi nebude tolerovat pozdní příchody.Já v tu chvíli nic nepozoroval, ale během pár vteřin po rozhovoru s učitelkou, sem začal cejtit!
těžkou dezorientaci.Ve třídě všichni řvali, řvali: "smrdí tu tráááva...." .Těsně před zvoněním mi někdo vrací kazetu(na to jsem přišel až doma, když jsem ji našel v tašce a vůbec sem nevěděl kde se tam vzala ňáká kazeta - druhej den mi řekli, že mi jí přines Staňek ze čtvrťáku).Zvoní.Sedám si vedle Michala(můj nejlepší kámoš - sedím s ním v lavici, hodnej kluk, ještě se k němu vrátím).Cejtim, že jsem v totálních sračkách.Už nikdy nebudu hulit před školou, protože to co jsem zažíval už nikdy NE! Na začátku hodiny třídní učitelka(máme jí shodou okolností na Češtinu)vybírá omluvenky z minulejch dnů a tak.Já to pozoroval.Všichni ve třídě si povídali, zatímco ona odškrtávala z třídnice omluvený a neomluvený hodiny.Všichni si povídali.Neřvali.Celkem šeptali.
Já slyšel všechny a nikoho(těžko popsatelný - slyšíte všechny žáky, o čem si povídaj, ale jako celek neslyšíte nic, nevim jestli to chápete J ).Začala vykládat látku(anglickej romantismus).Já viděl všechno jakoby větší.Všechno bylo obrovský a já byl maličkej.Maličkej tvoreček.Slyšel jsem všechno ozvěnou.Psal jsem si zápisky.Až doma jsem zjsitil, že jsem psal absolutní nesmysly typu "když šla FIDORKA(proč jsem psal o sušence, nevím dodnes)spát, nebo plno keců o sirotcích jak nemaj kde spát a nemaj co jíst".Chvílema jsem zapomínal co je za den, kde to jsem, kdo jsou oni, ale líbilo se mi to.Se zalíbením jsem pozoroval koordinované pohyby tř.učitelky.Michal vedle mě nechápal.Hodněkrát se mnou hulil, ale nikdy nebyl ani v náladě.Nevěděl co z toho mám.Pak přišla dost hrozná věc: druhej den jsem přišel od Bechera(pučoval mi nějaký Cd-čka, já se u něj zdržel půlhoďku)domu a na stole mi ležela celá moje výbavička(šlukna,papírky,semínka atd.)bylo to dost drsný - otec řval, že jsem feťá!
k, matka začala dlouhej vyptávací rozhovor: Za kolik to kupuju,kolik toho kupuju, od koho, jak často, prohlížela mi žíly na rukou - byl jsem dost podělanej, protože na mě oba řvali.Otec mi všechno rozdupal a vyhodil.Ještě ráno se mi trochu třásla ruka a měl jsem zaracha.Řekl jsem si, že toho tak na měsíc nechám.
Začal jsem chodit do tanečních.Byla tam prdel.Dost jsme hulili.Vždycky(jenom né poprvý, když tam byly rodiče, ale na Věnečku jsem hulil i když tam byli).Hulil jsem s Víťanem skunk.S Pavlem nějakej Moravskej ´zabiják´.To sem ale nechtěl říct.Čekal jsem jednou na zastávce na svojí holku a přišel ke mě úplně neznámej člověk: "...nemáš cigáro?...ne, já nekouřim...ten chlap na mě furt koukal, myslel jsem, že je teplej a chce mě sbalit...sem se fčéééra vypááálil...já mlčim...nechceš Hašiš? Áčko g/220,-"...já řek, že nemám prachy...on se mě snažil přemluvit...asi poznal, že nic nekoupim, tak odešel...uplynul tejden a já jsem se o týhle příhodě mluvil s Kozinou.Řekl mi, že se mám domluvit s Čertem, že mi sežene Marocký SuperÁčko gram za 220,-.Druhej den jsem přines Čertovi pětikilo, ať mi koupí 2gramy.Na příštích tanečních jsme měli sraz půlhoďky předem.Čert přišel...rozdal dárečky(měl asi 5gramů pro mě, pro Kozinu a pro sebe).Hulili jsme.Kozina měl kus trubky z vodovodu(já neměl v tý!
době nic, protože otec všechno zlikvidoval)a začal pchát.Byla tma.Vyhulili jsme ve třech gram nejlepšího Hašiše, kterej se dá v Chomutově sehnat.Byla tma.Já nic necejtil.Trochu, takovej vnitřní neklid.Dost sme se chechtali.Za deset minut je nástup na parket, prohlásil jsem.Šli jsme po schodišti(furt eště ve tmě)do haly, kde bylo poměrně dost světla.Jak jsem vstoupil do haly, dostal jsem takovou mrdu do hlavy, že se mi o tom ani nezdálo.Plaval jsem prostorem.Barvy byly krásně ostré.Já..,jsem mrtvý?" Ale otázka neměla smysl.Smysl byl nic neříkající.Náhle se objevilo bílé světlo zářící v krásném souladu.Světlo bylo všude,nepopsatelně průzračné bílé světlo .Byl jsem mrtev a narodil jsem se za čirého a svatého jásotu.Mé plíce praskaly radostnou písní bytí.Soulad, život a nevýslovná láska naplňovala mou nespoutanou bytost.Mé vědomí bylo bystré a ukončené.Usoudili jsme, že si dáme jeden tanec a zdejchnem se na balkón k divákům, nebo se zdejchnem úplně(do nějakýho podniku - Poezie, A!
dmirál,Brooklyn nebo Cirgus).Šli jsme na parket."Pánové, zadejte si dámy!".Polka.Nejtěžší tanec hned na začátek.Ani nevím s jakou gebzou jsem tancoval, nebylo to pro mě nějak důležitý.Toho dne jsem poznal pocit, když vyhulení posloucháte hudbu - je to ta nejlepší věc, kterou můžete udělat.Když jsem se točil, promítal jsem si svůj život.Vnímal tu krásnou hudbu(jakto, že se mi líbila dechovka??).V reále hudba vyhází z jednoho bodu, ale když jste zhulení jako ´autíčko´ , tak hudba chodí za Vámi, točí se s Vámi, dělá zkrátka to co vy.S klukama jsme uznali, že v tomhle stavu to tady 2,5 hodiny nevydržíme a pudeme nahoru na balkón.Tam jsem si sedl, zavřel oči a poslouchal.Poslouchal jsem 2,5 hodiny a bylo mi jedno, jestli mě někdo pozoruje.Prožíval jsem krásnou extázi.Byl jsem se svým životem zcela spokojen...
Příští taneční jsem si řekl, že si zahulím sám v nedalekém parku.Nikdy jsem nehulil sám, je lepší hulit v partě s lidma který máte rádi.Ale já jsem se dneska nechtěl dělit o tu božskou hroudu Haše.Nejsem hajzl a když mám tak dám, ale dneska nikomu nechci dát.Hulil jsem z nové šlukovky, kterou sem si koupil(byl to nástavec na cigára takovej dřevjenej špalek za 16 korun, dal sem si tam síťku z vodovodního kohoutku)a zahulil jednu kostičku(nakrájel jsem Hašiš na malé kostičky které se přesně vešli do mé nové šlukovky, abych neztrácel na místě čas s nahříváním a krájením).Byl jsem na sračky.Pěkně.Víc než kdy jindy.Pokaždý je to lepší a lepší.Nikdy bych si nevzal tvrdý drogy jako Kokain,Heroin a jiný svinstva, protože mě k pohodě bohatě stačí tráva a Hašiš.Před vchodem jsem potkal Kozinu, Víťana a Čerta.Byly vyhulení na šrot.Ptali se, kde jsem a já jim řek, že sem byl hulit a oni že taky byli hulit bla,bla,bla,bla...řekli jsme si, že půjdeme zase nahoru pozorovat jak naši známí tan!
cujou a že mi bysmeto nikdy v tomhle stavu nezvládli.Seděli jsme a čuměli.Najednou přišla Kozinova matka - průser! Ptala se ho proč netancuje...pak se ho ptala proč se tak motá...kecal, že sme byli na pivu, to mi ´legálně´ můžem.Pak k nasrání přišli oba moji rodiče, kurva zasraná.Myslel jsem že chcípnu! Dám Vám radu, až budete hulit, myslím hodně hulit, ujistěte se, že nepřijdou rodiče...nikdy se na mě nechodili koukat, tak jakto, že zrovna dneska přišli?...matka zbystřila, že sedim na balkóně a ptal se mě proč netancuju...já řek, že mě bolí břicho a že jsem něco hnusnýho asi snědl.Matka řvala ať jdu domu, nebo ať jdu dolu tancovat.Na balkóně prej bejt nesmim.Kurva.Co teď ?Kozina byl dole a tancoval.Nechtěl jsem bejt hajzl a šel dolu tančit.Rodiče vyděli, že tancuju a odešli...já se s zdejchnul, Kozi zůstal, protože jeho matka furt čuměla.Já šel do Poezie za Čertem a Víťanem, který se zdejchli už dříf.
Další epizodka se odehrála také na tanečních, ale na Věnečku té druhé skupiny(mi chodili ve středu a oni v pondělí - mám tam dost známích, tak jsem tam šel).Šel jsem s Kozinou ven zahulit.Potkali jsme taky Hána.Potřeboval jsem se vychcat a když jsem přestal chcát, tak jsem měl takovej divnej pocit, že sem jako mokrej...řekl jsem to Honzovi, že jsem se asi trochu pochcal.Zmatkoval, že prej to je kravina a že ho těma kecama ´zničim´ .Když jsem přišel pod světlo, pozoroval jsem že je vše OK.Bylo to asi zimou - když jsem dochcal, tak mě asi trochu chcanek ukáplo na stehno a přimrzlo.Mě se jednoduše zdálo, že jsem celej pochcanej.U baru jsem si sedl na topení.Seděl jsem tam dobrou hodinku a pozoroval lidi kolem sebe.Chodili sem, tam, sem, tam.Čuměli.Všichni čuměli jak sedim na topení.Mě to bylo jedno.Byl jsem jako ve starým filmu - všichni měli na sobě kvádra, obleky, fraky.Místnost byla černobílá, jenom já barevnej.Film.Nekonečno.Přál jsem si, aby to nikdy neskončilo.Sedl si ke mě!
Lukáš, neměl zrovna co dělat(než machrovat L )a začal něco kecat.Asi po dvou minutách s řevem vstal, jak můžu sedět na tom vařícím topení! ...necejtil jsem asi bolest a to už tam sedim asi hodinu! Shit!
Slíbil jsem Becherovy, že ho zhulím.Sere mě, že někdo třeba říká, že tráva je hovno, protože nevědí, že působí až po několikáté intoxikaci.To byl případ Bechera.Byla hnusná sobota.Sněžilo.Ve 14.30 jdu za Becherem, kterej bydlí kousek ode mě.Šli jsme ke škole, kde je překrásnej parčík T.G. Masaryka.Sedli jsme si na lavičku a já napchal Hašišem.Řekl jsem si, že dokud nebude zhulenej, tak nepřestanu pchát.Hulil.Hulil.Hodně hulil.Viděl jsem jak se na mě blbě kouká.Věděl jsem že je v pořádných sračkách.Já mu dal eště pořádnej brutální kus.Byl fpííííííči.Fagžejo.Chodil jako robot. Šli jsme Školní ul. a koukali do výloh obchodů.Já sem nehulil vůbec, pozoroval jsem co dělá Hašiš s člověkem, když je poprvé zkouřenej.Šli jsme k divadlu.Tam jsem si zahulil já.Mě stačí opravdu hodně málo k pěkným sračkám, protože moje tolerance je vysoká.Koukali jsme do parku.Z hnusný soboty se stal krásnej den.Byl jsem v pralese.Bylo teplo.Hodně velký teplo.Vlastně ne.Bylo něco pod nulou.Slyšel jsem hudb!
u.Už vím - vychází z divadla! "Becheréé, dem do divadla, jó?...já sem v píči řekl Becher...zdá se mi to"?...já byl rád, že jsem ho vykouřil...byl mimo mísu, fakt dost nechápal...vešli jsme do divadla, do haly a já viděl na Becherovi, jak dostal podobnou mrdu do hlavy, kterou jsem dostal před týdnem, když jsem šel do tanečních...šli jsme rovnou na balkón...dole se tancuje, kurva...božíííí.Na stěně bylo napsáno CHOMUTOVSKÝ DORT ´98...nevím proč se to tak jmenovalo, ale byla to soutěž v moderních tancích...Viděl jsem Boha, ďábla, všechny svaté a uvědomoval jsem si, že jsou skuteční.Cítil jsem jak protékám kosmem, levituji za hranice všech zábran, svobodně plavu v blažené záři nebeské vize.Chtěl jsem křičet a zpívat nad zázračností nového života a vědomí a tvaru, nad radostnou krásou a celou roztomilostí blažene extáze.Poznával jsem a chápal co to vše znamená.Byl jsem nesmrtelný, moudrý nad moudrostí a schopen lásky, celé lásky.Každy atom mého těla a duše nahlížel a cítil svět.Svě!
t byl hřejivý a bohumilý.Nebyl tam žádný čas, žádný prostor, žádné já...prožíval jsem nejlepší chvíle života...za celých 16 let jsem neprožil nic tak neskutečného, nekonečného...Becher celé tři hodiny mlčel...viděl jsem, že jen pozoruje a poslouchá...dosáhl Nirvány...dokonalého ukončení...byl plný.Plný života.Nekonečno.
Druhý den mi děkoval, že jsem mu ukázal nový život lepší než ten nomální.Pochlubil se Michalovi(mímu nejlepšímu kámošovi), jak jsem ho dostal do jinejch dimenzí.A já si uvědomil, že jsem udělal chybu.Velkou chybu.Já vlastně chtěl nejdřív vypálit Michala! ...chci aby zažil to co mi s Becherem.O přestávce ve škole jsme se s Becherem a Michalem domluvili na prázdninový hulbě.Jednoduše sem mu řek, že ho k ´Vánocům´ pořádně vysmahnu.Nikdy nebyl ani vysmátej a já si řikal, že si to přece nesmí nechat ujít a navíc na trávě ani Hašiši nevzniká fyzická závislost.
Nevydržel jsem to do prázdnin a hned příští sobotu jsme se sešli v Admirálu.Dali jsme pivka.Michalovi jsme doporučili jich dát víc, že to umocňuje účinky.Šli jsme na klasické tradiční místo u divadla(vlastně za divadlem) do parku, do altánku.Začal jsem pchát a řek si, že ho MUSÍM vypálit.Je to sportovec s velkejma plícema a navíc hulil naposled před měsícem a to ještě nějaký listí, takže to bude těžký.Hodně ho dráždil kouř, ačkoli neni tak škrábavej.Trvalo asi deset minut než zhulil 0.5g. Nic.Hulil dál.Začal kecat něco o teploměru.Dost nesmyslný věci.Věděli jsme s Becherem, že je tam.S Becherem jsme si dali jednu kostičku napůl a byly jsme taky zkouřený pěkně do elipsy.Šli jsme se podivat do divadla, protože to bylo naše oblíbený místo, a jestli se tam teda něco nekoná.Nic.Bylo zhasnuto.Šli jsme do městskejch lázní.Becher šel domu a řek, že přijde za chvíli.Nějak mi bylo jedno, že odešel.Byl jsem se svým nejlepším kámošem v našem světe.V našem vlastním světě,kde není NIC špatn!
ého...dal jsem si krokety s tatarkou.Dojedl jsem a čuměl na hladinu vody jak se něžně lehce vlní.Já jsem ta voda.Všechny atomy jsou já...nedá se to popsat...
Přišel Becher a přemejšleli sme kam pudem...najednou mě napadla(ani nevím jak)myšlenka o nově otevřené čajovně.Nevěděl jsem kde je(jen někdo mi řikal přibližně, kde může bejt).Našli jsme to.Vešli jsme a bylo to tam neskutečně krásný.Seslaný Bohem.Nekonečno.Sedli sme si a přišla číšnice.Mě se zjevila jako krásná modleka s velkým poprsím.Začal jsem se smát, jako sviň.Ona byla ale stará ženská, poměrně dost hnusná.Začala vykládat, že ačkoli jsme tam sami(nikdo tam totiž nebyl - bylo to zatim nový)nemáme dělat hluk a že jsme tady pro to, aby jsme se uklidnili.Vzala sirku, zapálila svíčky, čadidlo, zhasnula a pustila meditační hudbu.Myslel jsem, že orgasmem chcípnu! ...něco tak krásnýho jsem nikdy před tim nezažil...Byla tu jen čirá kosmická harmonie.Byl jsem vším v bílém světle, každou žilkou mé bytosti jsem chápal.Objímal jsem osvícení s dokonalou nenuceností.Jak prožitky ustupovaly, prodlužoval jsem si je a neústupně bojoval proti neoprávněným zásahům reality času a prostoru. Ji!
ž pro mě neplatily zásady naší limitované existence.Dosáhl jsem nejvzdálenější skutečnosti a nebylo zde místo pro nic jiného.Jak jsem byl pomalu premístován zpět do krutovlády času(byl jsem vybombenej asi 3,5hoďky, přičemž nejlepší když hulíte je, že čas ubíhá neskutečně pomalu - minuta trvá 10minut)a titěrné zášti pokoušel jsem se převyprávět celou svou cestu, sve osvícení, krásu, všechno.Musel jsem žvatlat jako idiot.Mé myšlenky se točily ve fantastkním tempu, ale slova tomuto tempu nemohou zdaleka stačit.Michal najednou začal řikat že mu je hrozně blbje.Vyhodil mě z kouzelného lesa zpátky do reality.Šel jsem s ním ven, Becher zatím zaplatil a odešli jsme.Dělal mi těžkou nepohodu kecama o tom, že se asi poblije.Naštěstí se nepoblil.Myslím, že jsme ho tenkrát hodně přehulili...jel domu...večer mi zavolal, že si nepamatuje skoro nic...začal jsem se ho ptát jestli ví jak jsme chlastali v Admirálu,jak jsme byli v prázdném divadle,v městskejch lázních a nakonec v božské čajovně, !
nejlepším místě světa.Začal si trochu vzpomínat.Doteďka neví jak se dostal domu...
Myslím, že ačkoli to nedává moc najevo, tak je mi vděčnej, že jsem mu udělal alespoň na 3hodiny lepší svět, svět kde jsi pánem všeho.Jsi stvořitel."Všichni lidé umírají, ale jen někteří skutečně žijí".
Vlastně ne, blbost.Když kupujete Hašiš, neplatíte za chvilkové prožitky.Změní Vás to napořád. Začnete se koukat na věci jinak.Napadá mě tisíc příkladů.Už vím...včera otec kecal, že jsem nemožnej, že nedokážu po sobě na zachodě spláchnout hovno...jsem tenhle tejden nemocnej(mam chřipku, jako asi každej)a musim ležet...fotr mě nutil vstát abych to spláchnul...MÍSTO TOHO ABY TO TEN ZMRD SPLÁCHNUL SÁM A NEPYSKOVAL, TAK SEM MUSEL VSTÁT A JÍT SPLÁCHNOUT...víte v čem je pointa? Že existujou důležitější věci než je splachování hajzlů...neni to moje chyba, že mám velký hovna a blbje se splachujou J ...další věcí je to, že asi propadnu z Matiky...před 4rokama bych se asi zabil, kvuli 5ce na vysvědčení, ale teď je mi to nějak jedno... říkám si, že to není žádná katastrofa, že se svět nezboří...jsou přece důležitější věci...Koupil jsem od Čerta(za prachy z narozenin)další 4gramy(abych měl zásoby na Vánoční prázdniny). 22.Prosince jsme měli jít do kina se Školou.Zapoměl jsem se zmínit o sp!
olužákovy ´Supovi´, kterej měl stejný názory jako dávno Becher...přemluvil jsem ho, že mu za jeho prachy obstarám gramík a že si před kinem řádně zahulíme.Zahulili jsme a on byl ta tam...chci říct, že byl blbej, jak hasičák.Měl jsem pro něj připravenej walkman s kazetou TAO-Healing Meditation(vřele doporučuju taky trojcédéčko Relaxation&Meditation with Music&Nature nebo jednoduše nějaký ´námrd´ jako Prodigy nebo ňákej Hardcore).Poslouchal.Se zavřenýma očima.Zavřel jsem oči, ale barevné tóny jsem stále viděl.Byl jsem přemožen pozoruhodnou brilantností barev.Pokoušel jsem se mluvit, chtěl jsem vyložit, že vidim kmitající se a zářící barvy, které se mi nezdály nějak zajimavé. Když jsem otevřel oči oslepující barvy zmizelo všechno, oči jsem opět zavřel a viděl jsem svůj celý život v pár minutách v jiném rytmu hudby.Náhle jsem uvědomil že barvy jsou hudbou.Objev pro mě nebyl znepokojující, ale v zásadě mé opatrnosti, nezaíimavý.Ačkoliv jsem chtěl o této barevné hudbě mluvit, nemohl!
jsem.Moje vyjadřovací schopnost se zredukovala na jednoslabičná slova zatímco viceslabičná slova se rychlostí světla hroutily v mé mysli.Když jsem otevřel oči a podíval jsem se na někoho, viděl jsem ho krásně ostře se vší paletou barev, ale pozadí(stromy,sníh,chodník) bylo dost rozmazané(makroskopie).Zdálo se, že je svět rozložen na několik vrstev.Opojení se rychle blížilo k vrcholu.Ačkoliv jsem byl pevně rozhodnut vše co zažívám vyprávět, zdálo se mi to jako mrhání časem, schopnost verbálního vyjadřování byla ubohá, omezená záplavou vnitřních prožitků, které mě zaplnily až k prasknutí.Zdálo se mi že ani sto let by nemohla byt dostatečná doba, za kterou bych zvládl popsat plnost prožitků, přihodivších se během jedné, jediné minuty.Z počátku převládaly optické dojmy, s potěšením jsem sledoval nezměrný zástup stromů v blízkém lese. Potom se hromady potrhaných mraků na sluneční obloze s tichou a dech beroucí majestatností navrstvily do tisíců úrovnú, očekával jsem, že až nahoře !
se v následujícím okamžiku zjeví něco zcela silného, neslýchaného, neco dosud neexistujícího,něco, co může se objevit, nebo stát... mohl bych byl býval spatřil realitu?Ale zbyl pouhý předpoklad, tušení, toto vznášení se "na prahu nejzazšího cítění"........ Potom jsem odešel mnohem dál(blízkost jiných mě znepokojovala). Současně jsem byl zaplaven viditelnými haluciancemi typu že tam někdo stojí přitom tam nikdo není , byl to naprostý klimax, proniknul mnou pocit blaha, spokojeného štěstí, nalezl jsem sám sebe za zavřenýma očima v dutině plné cihlově červených ornamentů a současně "ve středu vesmíru dokonalého bezvětří". "Rozeznal jsem, že všechno bylo dobré, příčina a původ všeho bylo dobro.Ale v ten samý okamžik jsem též pochopil utrpení a hnus, depresi a neporozumění obvyklého žití, kde jednou je nikdy, ale místo rozdělení, rozřezání na kousky a roztříštění do nepatrných zlomků vteřin, minut, hodin, dní, týdnu a let, je zde člověk otrokem času, který nás poznenáhlu pohlcuje, !
kdosi je odsouzen ke koktání, druhý musí vláčet s sebou dokonalost a absolutno, soudržnost všech věcí, věčný okamžik zlatého věku, tuto rodnou půdu bytí, která vskutku přesto vždy vydrží a bude držet navěky, tady ve všedních dní lidské existence jako mučednický trůn hořící hluboko v duši, jako památka nikdy nenaplněné touhy, jako fatamorgana ztraceného a zaslíbeného ráje, prostřednictvím tohoto horečného snu je "současnost" odsouzená "minulosti" v oblačném "budoucnu".Pochopil jsem.Toto opojení bylo vesmírným letem, nikoliv vnějším, ale spíše vnitřním člověkem a na okamžik jsem prožil realitu míst které leží kdesi za polem působnosti gravitačních sil a času.
V kině jsem si usedl na místo vedle Supi.Řekl jsem mu, ať mi na chvíli dá walkmana, že mu ho zasejc vrátim.Všichni si zatím usedali a já měl v uších naprostý blaho.Nekonečno.Zdálo se mi, že se točím(hlava jde dopředu dolu a nohy dozadu nahoru)a takhle furt až jsem to nemohl vydržet a s vykulenýma očima se dostat do reality.Přitom si předemnou usedali nějaký dva čuráci, a jeden z nich šťouchnul do toho druhýho povídaje:"...to bude něco, za náma sou vypálený".Mě to bylo jedno.Myslim, že to poznala i třídní učitelka, protože jsme měli zornice, že nešla poznat barva očí. Jó, mám jednu radu: jestli máte rozšířený panenky, tak si kupte v Lékárně NASIVIN(kapky do očí),
který Vám sklidněj zkrvavěný bulvy, jó a taky když chcete mít menší zorničky, tak čumte do světla.
Celej film jsem potom byl opřenej vsedě o zeď napravo odemě a se zavřenýma očima jsem si představoval hl.hrdinu filmu(film byl s titulkama).
Becher má kámoše Martina, kterej hulil dost často hlavně eukalipty(fůůůj)a básnil o tom jak je to skvělý(položme si otázku: byl normální?).Dost mě to sralo, tak jsme se na něj s Becherem domluvili(bylo to docela nedávno, když vemu v úvahu, že je dneska 20.ledna 1999)že ho pěkně vybombíme a taky že jo.Šli jsme na nové místo do parku(k takové zamrzlé fontáně) a já jsem měl sebou sklenici, tácek a špendlík(to znáte, ne?).Ze zamrzlí fontánky jsem napustil skleničku trochu ledovou vodou s kusama ledu, propíchnul tácek špendlikem a napíchnul na to hrudku Haše.Zapálil jsem to, přiklopil sklenici a čekal až se naplní kouřem.Několikrát jsme všichni sáli.Já už byl ve sračkách, Becher taky - ale Martin furt nic.Fuck it! Ubalil jsem kifa(Hašiš s tabákem), malýho jointíka(asi 5cm) a pak pořadnýho vraždouna z trávy a nechali jsme Martina všechno vyhulit.Už nemohl a tak jsme ho nechtěli trápit a já to dohuli sám.Byl tam.Úkol splněn.Povídal si se stromem, prej to není strom, ale raketa, která!
odlítá a prej ho tady nechali, protože už tam nebylo místo.Chtěl jsem mu ukázat jak říkám ´hudební námrd´ , ale došli baterky ve walkmanu.Nojó, ale to jsem nevěděl, že dnešní den se zapíše do historie jako den, kdy jsem byl vypálenej nejvíc.Byl jsem fakt jako na tripu(LSD).Šli jsme do Pizzerie, protože v čajovně bylo už zavřeno.Sedli jsme si ke stolu, kde bylo místo akorát pro jednoho(představte si Bechera, kterej vydá za tři J ).Obědnali jsme si pizzu, kterou nám roztrojili(neměli jsme prachy, tak jsme se složili na jednu, ke který nám přinesli tři příbory).Já jsem pozoroval, že vydím skrz předměty, shit! To se mi nikdy před tim nestalo. Najednou se mi v levém dolním rohu obrazu tvoří jakoby voda(dá se to blbě popsat, jako když koukáte skrz akvárium, kde se pravidelně vlní čirá voda - nebo spíš olej).Začalo se to rozlejzat. Tvořilo se to všude okolo předmětů.Například jsem se podíval na Bechera, viděl jsem ho ostře, krásně, barevně(viděl jsem barvy, které neexistujou...v reá!
lném světě prostě nejsou), ale okolo něj šplouchala voda, nedokázal jsem zjistit, co je za ním...Koukal jsem na Martina a najednou jakoby do tý vody někdo vylil krásně žlutou barvu, která se do ní začala vmíchavat.Přesunul jsem pohled do míst, kde vtekla žlutá kapalina.Zaostřil jsem a viděl jsem číšníka(nebo kdo to vůbec kurva byl, kuchař?)v světle žluté zástěře, shit!
Závěrem:
Dneska(21.1.1999), když dopisuju tenhle ´výtvor´ , jsem v Chomutově celkem známej hulič a nidky nemám nouzi o dobrý modely.Hodně jsem toho vynechal, protože se mi to nezdálo důležitý a nebo jsem to zapoměl(když si vzpomenu, tak to dopíšu).Vemte si ponaučení(hlavně to z tanečních gdy přišli z nenadání rodiče a nebo když mi našli hulení - měl jsem ho blbje schovaný, řikal jsem si "pod svícnem tma", ale to je blbost, doteďka lituju toho, že jsem si to tenkrát líp neschoval.Teď mám všechnu výbavičku schovanou na chodbě u výtahu - v Hydrantu).Tam to snad nikdo nenajde a navíc sem si tam dal malej zámeček.
Co mi dalo/vzalo konopí a jeho produkty?
novej pohled na svět, víc pozoruju věci kolem sebe,
než se rozhodnu tak si to řádně rozmyslím, lidi jsou svině hlavně když jde o prachy, "může se stát něco horšího" , vzalo mi kus plic(ugha?!), víc si vážím lidí kolem sebe(jen těch dobrých), dalo mi plno přátel který bych bez ganji nikdy nepoznal, dóst dobrý chvíle života(nejlepší chvilky jsem zažil vždy při hulení), sex je HORŠÍ než hulba(vím to J , nejlepší je prcat po hulení), vzalo mi přátele ´slušňáky´ , jsem v čajovně štamgast, v divadle doma, v počítači na stole, v hajzlu na míse, v prdeli na koni, neni maso jako maso, zvoní telefon, čert to vem, napadaj mě myšlenky, vytrácej se ven, "já mám rád z kundy smrad!" , ugha?!
|
|
|
| Hugo |
| Mnooo. Ten "člověk" si z hlavy udělal udírnu. Tak takhle bych asi dopadnout nechtěl. Tohle už pro mě není konzumace travky jen tak na pohodu. |
|
|
| maestro_007 |
| JA ten pribeh cetl na ty strance z kama je to stahli a nic o spani pod mostem tam neni, tak nevim :) |
|
|
| FASTGROW |
| Já už sem to taky čet.Na nic pod mostem si taky nepamatuju. |
|
|
| Setth |
| Tohle bylo dobrý téma, co myslíte. Což to tu zkusit po skoro čtyřech letech trochu oživit. Máte taky někdo nějakej příběh? Svěřte se. |
|
|
| hanychka |
nevim co si o tom cloveku myslet, treba to myslel dobre a je stastny. chvilema mi prisel jako nekdo, kdo se chce jenom chlubit tim, kolik toho vykouril. v dalsi chvili se mi zdalo, ze poznal urcitou pravdu v zivote, ze poznal sam sebe v realite a ze poznal (nebo nasel) boha. ale asi ne, jinak by snad nepsal takove hlouposti, obzvlaste v tom poslednim odstavci.
docela hodne me mrzi, ze mnoho lidi bere koureni konopi pouze jako modni zalezitost a aby se dostali do stavu, ktery tam ten mladik popisuje jako "v pici". nevim, jestli bych se s nim chtela setkat.
na druhou stranu se mozna milim a on je vazne hodny clovek a hlavne je mozna v klidu. kdo vi? podle tohoto textu vsak mi pripada trochu jako vejtaha.
precteni tohoto pribehu mi neprineslo obohaceni do meho duchovniho zivota, i kdyz mozna nejake ano. urcite.
nic v zivote neni spatne, jenom je to podle tebe.
brou noc |
|
|
| prasal |
| dětem drogy do ruky natož do plic prostě nepatří |
|
|
| Setth |
Já na to koukám jako na celkem dobře a poutavě napsanej, možná i pravdivej příběh. To je vše. Autora nehodnotim, protože vzhledem k různorodosti lidských povah, může skutečný autor být už díky drogám dávno po smrti nebo naopak se mohl natolik změnit, že nepije, nekouří a v neděli chodí do kostela. A nebo je zkrátka v pohodě a dodneška si jen tak pohuluje. Zkrátka nevim. Jak to ale ve skutečnosti je se nejspíš nedozvíme.
Nicméně celkem by mě zajímalo, kam až to chlapík dotáh a co dělá dnes. |
|
|
| kolumbijec |
| me to prislo zajimavy. brko a brko-kultura z pohledu mladyho kluka. me by spis zajimalo co na ten clanek ted rika autor. |
|
|
| chuck53 |
| Když sem chtel kamosku nejak presvedcit aby sla do huleni tak se me ptala jake to ma ucinky...hodil sem ji odkaz na tohle at si to precte at vi do ceho jde...myslim ze kdo si tohle precte muze sam popremyslet jestli hulit či nehulit.........myslim ti začínající kuřáci....hoja |
|
|
| Lukasheck |
| Hej, tak to je docela mastný... .o) |
|
|
| hanychka |
| no pozor ja taky chodim v nedeli do kostela :) ale jenom protoze musim :):D |
|
|
| FlickerBird |
krásně podané, ale rozhodně bych enchtěl dopadnout jako on, tj kostku haše na ex... realitě neuteču, akorát ji chci vnímat jinak, ale nic proti občasným přehulům, žejo
IMO nejdůležitější je NIC SI DROGOU NEKOMPENZOVAT... to je cesta do pekla, život se vám smrskne do nabité skleněnky, budete žít jenom proto abyste se pořádně sprasili
chudák mozek, chudák plíce... tohle je moc :( i když je týpek šťastný lituju ho, asi přišel o to základní, spojení s realitou... možná je lepší než sex, ale není lepší než láska/milování se ;) |
|
|
| mettatron |
flicke bird....presne tak droga at uz jakakoliv kdyz se stane cilem je to v pytli, koureni nebo neco jinyho jako prostredek posunout se svym zivotnim udelem, svoji cestu, zkusenost nekam da je vyuzivany od jak ziva. i zvirata kdyz muzou si neco obcas daj.
sex lepsi nez huleni..to je asi hodne individualni, nektery lidi na to proste moc nejsou, jiny sou zbuzerovany vsema kecama kolem a myslej ze to je smysl zivota...kdo vopicha vic,lepsich holek. kterej ma pravdu? voba svoji a presto kazdy pulku :) |
|
|
| FlickerBird |
defakto to smysl života je, i jednobuněční (i nebuněční :D ) ví že se geny musí předat dál :)
možná to bude znít blbě ale pro mě je smyslem života láska, mít někoho rád... :love: je to tak a doslova mi to drtí život, protože jaksi není koho mít rád
je to možná hezké ale proboha živého nechtějte to taky.. už jsem si prošel obdobím depresí a vyčerpání (skorohalucinace v bdělém stavu), jenom proto že jsem se zasekl v blbém období života
kdybych začal hulit dřív možná jsem se tomu vyhnul, ganja mi totiž část pocitu lásky dává... a druhou částí mi pomáhá vyrovnávat se s emoční nestabilitou :bravo:
jedna věc mi ale vadí... pro okolí jsem obyčejná zhulka, člověk který něco objevil a brzo přestane... ale těžko vysvětlovat že mi to pomáhá :confused:
nonic, paličky s háškem byly dobré :D po 4 hodinách furt high :girl: (ale jenom pocitově, vyhovující :) ) |
|
|
| Elementalista |
Co se teda toho toho pribehu tyce, tak ten se mi libil hodne.
Misty to mozna bylo trochu premrsteny, ale moc pekne pouzitej jazyk (i kdyz ke konci sem si rikal, kolikrat ten typak jeste pouzije slovo harmonie a nekonecno).
;) |
|
|
| Košťál |
| Udělal si svůj svět, to je celý!Mladej kluk no!Každej si to udělá jak chce..takhle bych ale nemusel..Třeba to o sexu-blbost!!! |
|
|
| ziki |
| hustá záležitost. jen NASIVIN bych si radši do očí nedával :-) |
|
|
| Wokap |
| Košťál: si myslim, že si ten svůj svět spíš ubalil, než udělal... :) Jinak ve svém názoru se 100% stotožňuju s FlickerBirdem, vystihls to krásně... Prostě to chce mít mít rád... |
|
|
| mettatron |
flickebird....laska, sdileni, cit jsou jednim z zakladnich piliru sveta...kazdopadne. proto kdyz je ho min nez clovek potrebuje strada, jako kdyby trpel zizni.
jsou ruzne podoby takove lasky a ta mezi dvema lidma je jednou z mnoha..kdyz se clovek trochu rozhledne, vidi ze je lasky, sdileni, citu vsude kolem vic. vic nez by si myslel. ze on je toho soucasti. a nemusi se potom bat o nejakou jednu bytost, osobu...neni proc. osobni zkusenost.
jinak k sexu - smysl lidstva - predavani genu ->> jsi gen nebo nejaka kyselina?? |
|
|
| Hadiver |
| Tenhle článek čtu total zbořený a zaujal mě, ale zajímalo by mě, jak asi každýho, co na to autor teď. |
|
|
| FlickerBird |
| mettatron: kupa organických sloučenin poskládaných podle návodu v kyselině :D |
|
|
| saytam |
| Zajímavej článek jedinej ten poslední odstavec je na prd.Třeba to je jen výmysl kdo vý.. |
|
|
| cypres |
| dobrej pribeh na pocteni,prisel jsem do prace,sel na grower nasle si toto tema a cetl,doslova jsem se do tohoto pribehu "zažral" :) jooo poctenicko to dobre |
|
|
| 'grass' |
| cypres: mam to uplne stejne... taky jsem si v praci pekne pocetl... ale z nejake duvodu mam z toho článku rozporuplný pocit |
|
|
| Soul Rebel |
| citace: |
Původní příspěvek od 'grass'
... ale z nejake duvodu mam z toho článku rozporuplný pocit |
Jo, to ja taky. Pripada mi, ze mozna, dle toho psani, nejak prestava resit svuj zivot, ze je mu vsechno jedno. Jakoby si neuvedomoval dusledky tohodle - viz treba ty znamky ve skole a tak...
Ale cetlo se to hezky:) |
|
|
| palinoch |
| lutujem ze som to cital. clanok vypoveda o naprostej NULE. pise sa o NULE, myslenie o NULE, clanok NULA. |
|
|
| OutDoorEr |
| možná je mu líp ale už pravděpodobně nebude nic víc než spokojenej prúměr civilizace...je na každým jak se k tomu postaví...když nechce,tak si z hlavy svou agresi a cíle nevyhulí...když nad tím takhle začne přemýšlet tak jo... |
|
|
| Fajnšmekr |
| dobrej pribeh :) taky jsem zacinal jeste na zakladce... taky jsem mel jinej nazor na drogy nez jsem zacal hulit... |
|
|
| Pflusik |
| Mohl bych napsat, jak je to zjednodušenej pohled na věc a spoustu dalších pindů, ale pravda je taková, že některý věci tomu člověku dost závidim. Jelikož už dost dlouho trpím depresí, nedokážu si už ani vzpoměnout, jaký to bylo pořádně se vypálit a zažít ten stav splynutí, to absolutní štěstí, extázi. Ze stavů se mi vybavuje akorát hnusnej černej svět. Úplný odcizení, samotu a nepopsatelnou úzkost. Chtěl bych to ještě zažít, alespoň jednou. No uvidíme, cesty boží jsou nevyzpytatelné... |
|
|
| šméčko |
| mě nejvíc fascinuje ta doba, která uplynula od tohodle příběhu to už je celkem dávno, když si vezmu kde jsem byl tenkrát já.. samozřejmě bych byl na autora taky zvědavý |
|
|
|
|
