| Křížení a Genetika , Jak se vlastně kříží, šlechtí atd... - Klikni zde pro originální téma |
| joint |
Nacal sem dalsi tema, ktery tady mozna melo byt jeste pred dr. smokalotovym tematem. Jeho prace zacala tezkym startem prekadanim fakt z angliny a dostalo se mu prizniveho ohlasu.
Tady bych chtel zavist debatu otom samem, ale vice z nasi praxe & tvorivosti, sem tam prolozenym nejakym genialnim napadem.
Takze pokud mate, ci tvorite nejake dabelske krizence a chcete se snami o to podelit, ci potrebujete radu, prosim mate moznost.
Predem preji mnoho stesti & uspechu, spozdravem joint.
|
|
|
| joint |
tak to je jedna z mych krasek kterou sem stvoril :)
...ale z5 nazacatek.
Male: Blueberry/MrNice -byl vybran ze 7 krasnejch samecku, a byl to ten nejhezci (pro me). pravdepodobne by si to zaslouzilo vybirat podle potence ci podle nejlepsi genetiky... ale prozacatek to musi stacit.
Female: UBC Chemo -presneji receno University of British Colimbia Chemo. Tato rostlina byla specialne vyslechtena pro lekarske (medical) ucely. Jeji struktura byla velmi pozoruhodna -temer cista indica, s dobre vyvynutou top koalou, snizsim patrem vytvorenym bocnimy vetvemi celkove vypadajici asi jako koste. Rostlina byla stredne vysoka velmi tmave barvy, s neuveritelne silnym aroma. Palice byly stredne tvrde, osypane krystaly. Vynos byl prumerny, avsak spickove kvality. Po ususeni se trochu zmirnilo az neprijeme silne aroma. Kvete 7-8 tydnu.
Chut/ucinky: -nezamenitelna velmi aromaticka&hutna chut, s medikalnimy ucinky husteho tlumiveho high. Opravdu si myslim ze jestli nekdo potrebuje ztisit&lecit sve nemoci, tak si nemuze vybrat lepe.
PS. fakt se to neda hulit furt, ten prvni pocit urvany hlavy po par praskach nezmizel ani po delsi dobe uzivani. medical high vychutnavam cca 1 do mesice, pokud bych to chtel hulit furt pravdepodobne uz bych byl znacne "vydlabanej"
Jak dopad muj hybrid??
Rostliny tvori stejny typ koruny a jsou trochu vyzsi. Tmava barva zustala na listech, ale palice jsou svetlejsi.
Vynos se znacne zvysil, kvalita zustala. Chut ma silnou prichut puvodniho chema a je sladsi&jemejsi. Rovnez doba kveteni zustala stejna.
Foto se pokusim dodat, ale nebude to hned...
....schrnuto podtrzeno... lip to ani dopadnout nemohlo.
spozdravem joint
PS. uz se tesim na dalsi pokusy co se mi honi hlavou...
|
|
|
| joint |
chybicka se vloudila...
oprava:
UBC Chemo -University of British COLUMBIA Chemo
Jeste dodavam, ze rostliny byly pestovany organicky.
|
|
|
| Roman Dirda |
| Tady bych chtěl napsat že ne vždy vznikne ze super rodičů superděcko:rostlina č.1-skunk1xskunk1(Sensiseeds)-super bomba,úplně tvrdý palice,takovej odřez že jsem měl strach to hulit,ale pozdě zraje.Pylem ze samce tohoto modelu jsem ojel Early skunk(Sensiseeds,taky dobrej,brzo zraje) a ejhle-z děcek vyrostli neposlušní fakani-každej jinej,všichni špatní.Zrálo to pozdě a účinky-jeden prd-cítíš to,deset prdů-cítíš úplně to stejný jak po jednom.:( |
|
|
| JAyEFF |
tohle je článek ketrej existoval v jednom mým příspěvku, odkud jsem ho pro větší přehlednost vzal
jinak tématicky navazuje na mý příspěvky týkající se feminizace rostlin, která je spojená s tvorbou hermafroditů:
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=3903
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=3830
doufám že na G tímto nedělám moc velkej zmatek tedy:
PRO TY CO SI CHTĚJÍ PRAKTICKY VYŠLECHTIT NOVOU ODRŮDU
PROČ CHCI MÍT HERMAFRODITA ? ……aneb přibližme se samotným šlechtitelům a vytvořme si vlastní hybridní F1 OSIVO (asi málo kdo z vás bude teďka chápat co se vám ted´ budu snažit říct – takže velká omluva zkusím to nejsrozumitelnějc jak to jen půjde)
1 - hermafrodit má ideální možnost se samosprášit: tzn. genetický základ je zachován přibližně stejný (ale ne úplně protože dochází k různým jevům , které tomu brání - rekombinace). Ve smyslu zachování gen. inform. je to něco jako klonování, i když je to vlastně úplně něco jinýho.
2- samosprašováním dochází k tzv. homozygotizaci (tou se stabilizuje daná odrůda-určitě jste to už někde slyšeli, že např. White Widow je poměrně nevyrovnaná a nestabilizovaná odrůda protože se v ní melou geny z obou rodičů a nemůžou se dohodnout)
následuje hodně zevrubné schéma pro ilustraci homozygotizace
příklad: pro jeden jediný gen
A – dominantní alela (dobrý gen)
a - recesivní alela (špatný gen – stejný gen jako A, ale má oproti němu určité znevýhodňující změny, které mohou vést v případě (aa) až k nefunkčnosti genu a tím smrti celé rostliny)
Aa = heterozygot (toto se snažíme vylepšit)
aa = recesisvní homozygot (tohoto se snažíme zbavit)
AA = dominantní homozygot (to je to, po čem toužíme)
křížení dvou heterozygotů: Aa x Aa => alely se rozdělí a zkombinují a výjde nám to, co zjistil už pan Mendel, a to že v F1 generaci to vypadá takhle 25% AA, 25% aa, 50% Aa (takže pouze čtvrtinovej úspěch) kdežto…
křížení dvou homozygotů: z výše uvedených důvodů (aa=smrt nebo neplodnost nebo….) beru v úvahu pouze dominantní homozygoty: AA x AA => F1 100% AA
tak co vy na to ? trochu těžší na pochopení, ale výsledek přesvědčivý
SHRNU-LI TO POLOPATICKY: DOBRÝ GENY JEŠTĚ LEPŠÍ, ŠPATNÝ JEŠTĚ HORŠÍ a to až tak, že třeba semena neklíčí nebo je rostlina neplodná. To je ale dobře, protože se takto vyselektují ty špatný geny a nepřenáší se do dalších generaci. Je to trochu zidealizované, páč ty recesivní geny nemusí bezpodmínečně způsobovat úmrtí rostliny, ale vždy se to nějak projeví. A taky nemůžete bez genetický analýzy říct, že tahle kytka je zrovinka recesivní homozygot. Jediné co lze dělat je porovnat kytky a vybrat ty vzhledově nejlepší (můžete zahulit a zkusit i potenci), který by pravděpodobně měly být AA nebo Aa. Naproti tomu by aa mohly být chcíplejší, menší, hůř porostou, budou dlouho klíčit atd..
3-samosprášení se musí opakovat tak šest až osm generací (čím více tím lépe; outdoor 6-8 let - indoor míň)
4-je nutná důkladná selekce a pro samosprášování vybírejte jen ty nejšťavnatější samečky, tak z genomu vymítíme TY ŠPATNÝ GENY. Takto vzniklým kytkám se říká LINIE. Když zkřížíme různé linie mezi sebou dostaneme tzv. LINIOVÉHO HYBRIDA OSIVO (F1), který by se měl vyznačovat větší raností, růstem, obsahem atd.. tak, že proto. toto. všechno utrpení
NEGATIVA:
-DLOUHO to trvá (jen pro nadšence) a ještě je to za takových podmínek nejistý (málo jedinců)
-možnost IMBREEDNÍ DEPRESE (kytky po samosprášení jsou menší než rodiče...což v závěru nevadí, protože ten výsledný hybrid ty rodiče může klidně překonat), několik druhů (Durban poison, Power plant) se takhle dlouhodobě šlechtilo a myslím že to dopadlo dobře, takže se není čeho bát
-UDRZOVÁNÍ LINIÍ, musíte neustále udržovat linii a samosprašovat (což je i velké pozitivum páč je vlastně neustále homozygotizujete=zlepšujete) nebo klonovat, protože když byste po mezi sebou sprášily kytky co vyrostou z těch hybridních F1 semínek tak z toho polezou různý potvory divoký, F1 semínka brát jako koncový produkt na výrobu dobrýho hulení (zasadit a zhulit) (a když se vám to povede můžete si to dát patentovat a vydělat na tom)
POSITIVA:
-můžete si takhle pěkně zhomozygotizovat různý vaše křížence, zachováte tak žádoucí geny
-mate-li jediný semínko nějakýho dobrýho modelu a je to samec můžete převést kytku na hermafrodita a vznikla semínka použít další rok, nebo to zkusit na jedný větvi hodně brzo-jen samičky, a jiný hermíci-semínka
Co dodat. je to dlouhý a nesrozumitelný…vím. Klidně se ptejte, rád poskytnu jakékoli informace. |
|
|
| MR.GRASS |
Genetika mě zajímá ale asiné v takovim měřítku jako tebe.
Pokud sem teda aspoň trochu pohopil co si tady napsal tak vezmu herma nechám ho několik sezón sprášit a pak až se vymítí recesivní aleli tak mi vznikne novej model???
Jo a chtěl bych se zeptat jak můžu zapsat herma pokud to beru podle lidí tak samice je XX a samec XY, ale jakzapíšu herma???
CElkem mě to zajímá mám na balkóně tři herma jsou to potomci lonský kytky tak jestli by se dali takhle vyšlechtit???
A nebo si to v tom příspěvku mysle tak že udělám pomocí herma feminizovaný kiti a ty pak feminizuju dál??? |
|
|
| JAyEFF |
No vzdycky se to řídí tím z čeho ten hermouš vzniknul. Většinou hermouš vzniká z původní samice, tím že se tam oběví několik samčích květů, ale uměle se to může navodit i obráceně.
Tanhleta změna je jenom anatomická reakce na hormonální signál, to znamená ze pyl z takovýho jedince bude mít stejnej chromozom jako vajíčko v samičím květu.
Kytka má geneticky předurčený svý pohlaví už jako semínko, ale právě hormony můžou i samičí rostlině indukovat tvorbu samčích pohlavních orgánů, ve kterejch ale pyl bude mít schodnej gebnetickej základ jako matečná rostlina
hermouš ze samice: X(pyl) - X(vajíčko) ---> xx 100% samic (feminizace)
hermouš ze samce X nebo Y (pyl) - X nebo Y (vajíčko) ---> XX-samice, XY-samec, YY-mrtvola (letální kombinace chromozomů)
doufam že jsem to popsal dost srozumiytelně, je už pozdě.....
tím dlouhodobým samosprašováním, nedostaneš úplně novou odrůdu ale dobře ustálenou tu původní, která se ovšem bude malinko lišit, tu dál můžeš zkusit z křížit s podobně připraveným jiným modelem a u vzniklý F1 by měl projevit heterozní effekt (rannost, odolnost, uniformita, vyšší výnos......)
jo z těch kytek co budou z těch feminizovanejch semen budou 100% samice, který opět z hermoušíš a sprášíš, tím buděš mít stále samice a ještě to budeš homozygotizovat
tak zatím................ |
|
|
| Dude |
hele "feminizovanej pyl z jiný samice"??? to de?
mě to přijde jako nějakej renonc - to je jako "feminizovanej pyj":frog: |
|
|
| Niga |
K tomu co si sa pytal:
krizit rastlinky medzi sebou sa da pelom samca na sisky samice. Vyberaj si rastlinky podla toho kde pestujes ( indoor - vyberaj rastlinky co najhustejsie, nizke, ... pre outdoor zas dostatocne pevna stonka rychlost rastu zaciatok zrenia,....)
Sorry ze pisem podobne veci ktore uz tu niekto pisal , ale chcel som to dat dokopy. |
|
|
| hexamin |
no este pridam otazku oplati sa experimentovat z diploidnymi a tri a ...ploidnimi rastlinkami? ma niekto osobne skusenosti
ak ano dufam ze sa o ne podeli pls |
|
|
| Locki23 |
K mutovani kolchicinem - zkousel jsem a uspechem bylo, ze rostliny byly vice nez 2 krat tak velke pri stejnem veku a podminkach. Byly tam i kytky co se vetvily na tri smery. :o) Ovsem prestal jsem s tim, protoze by to vyzadovalo minimalne desitky, spis stovky kytek, ze kterejch by clovek vybiral ty stabilni a dobry. Objem neni vsechno. Velka cast mutovanejch kytek mela tendenci pri sebemensim podnetu(i bez nej) delat hermafrodity, ktery proste nesnasim. V dalsich generacich zas jen hermafroditi. Hnus. :o)
Ohledne krizeni: Muzes samozrejme krizit co chces zpusobem tady jiz uvedenym, ale vyrobit z toho stabilni linie, ktery si budou udrzovat(pripadne zlepsovat) kvalitu pro dalsi generace je uz problem a vyzaduje to velmi dobry podminky pro dlouhodoby vedeni ruznejch linii. kazdopadne se ale velmi vyplati prokrizit nejaky svy oblibeny modely mezi sebou, zasadit tak 20 semen a muzes si bejt jistej, ze mezi nimi bud minimalne 1 ci 2 kytky, ktery budou bomba, protoze se to krizeni proste "trefi" a zhodnoti se pozitivni vlastnosti rodicu a negativni se potlaci. Z tech 20 kytek, co vyrostou nadelas rizky, nechas vykvest a vyzkousis, ktera matka je ta prava budes ji pestovat dal. Takhle ziskane modely byvaji vynikajici, ale chce to vyse uvedenym zpusobem proselektovat "slepy vyvojovy vetve".
Ad opylovani pylem ze samice prinuceny udelat nejaky ty samci kvety: opet je tu problem, ze vysledny kytky maji mnohem vetsi tendenci delat pri sebemensim popudu hermouse a protoze ja hermouse proste nesnasim, nedoporucuju.
Ad substrat: Ja pouzivam s velkym uspechem nasledujici slozeni:
-vysevni substrat(nekde pod nazvem Zahradni substrat typ A). Je drazsi, ale vyplati se.
- perlit v mnozstvi 5 litru na 20 litru substratu. Kup si ho v siti prodejen Cerea spolecnosti Agropol, protoze se tam narozdil od tech pytlicku po 3 litrech da sehnat ve 125 litrovym pytli za blbejch 295 Korun, coz je bomba cena a vydrzi to na dlouho.
- 1 kostka kokosovyho substratu (ne Cocopres, je to sracka) znacky Lignocel taky na zminenych 20 litru vysevniho substratu
- dolomiticky vapenec - 5 poradne vrchovatych polevkovych lzic na 20 l vysevniho s.
Tim ti vznikne neco pres 30 litru excelentne vzdusnyho substratu s idealnim pH. Tenhle substrat umoznuje i ve 4 litrovym kvetinaci vypestovat poradny kytky, protoze se v nem kvantum vzduchu a mista pro koreny. Zkus, nebudes zklaman. :o) Kokos i perlit dobre drzi a uvolnujou hnojiva. Doporucuju hnojit ponekud "bubblerovsky"...tedy casto(v kazde druhe az treti zalivce) v mensich koncentracich hnojiva(zhruba polovicni, nez uvadi vyrobce, ale zalezi na tom, co na to konkretni kytky).
L. |
|
|
| Locki23 |
Ja vim, zkousel jsem lecos, ale jak jsem psal, hermouse nesnasim. :)
Moje zkusenost je, ze jak si zacnes hrat s feminized, tak driv nebo pozdeji dojdes ke kytkam, jimz staci nesmirne malej podnet pro to, aby udelaly i samci kvety. Ono je to i normalne statisticky pritomny, ze ma konopi samice, ktery velmi snadno sklouznou k hermousum. Jak to dedis, tak se mi zda, ze minimalni sok zpusobi vznik hermouse. Konkretne jsem mel matku, jejiz klony byly citlivy v urcity dobe na zalivku(asi pH), zraneni i na vseobecne znamy svetlo v noci. Snadno se z nich stali hermafroditi.
Nemuzu samozrejme generalizovat kvuli omezenemu poctu zkusenosti, ale jak nemam ty hermouse rad, tak se vyhybam jakymkoliv cestam, ktery k nim ve vetsi mire smerujou. Jednou z tech cest je podle myho feminizace. Tu metodu tedy osobne nepouzivam. Ono jde o to, ze pro tvorbu feminized semen se samozrejme idealne hodi samice citlivejsi na gibereliny, ci jiny soky. No a ta citlivost se dedi. |
|
|
| Matrixx |
| tohle téma může být pro mnohé experimentorátory-pěstitele(dlouhé slovo uf) zajímavé,chci zde rozebírat vlastní křížení ať už noname tak značkových® modelů,v podstatě to není nic tak složitého,,při správné kombinaci můžeme dosáhnout neuvěřitelných výsledků,po pár pokusech se mi povedlo skřížit nějaký noname skunkem,který byl velmi odolný protimplísním a byl velmi dobrý na chuť(chutnal jako meruňka) a Early Misty,výsledek jsem zjisltil až další rok,a myslím si že se docela poved......samozřejmně bych se nebál zkusit pokřížit již známé modely... pokud někdo máte zkušenosti s křížením tak dotoho.........rady,tipy a nápady jsou výtány a hlavně vaše výtvory...... |
|
|
| eNDy |
ja si myslim ze krizenie a vlastne celkovo genetika je zaujimava tema, na ktoru by sa nemalo zabudat!
ja mam tiez naplanovane vseliake pokusy, ale myslim ze ustalit iste vlastnosti rastliny je trosku na dlho...a nie na jeden, dva rocky:(
mam nejake sativy, ktore pestujem uz tretim rokom a chcel by som u nich vyvynut nejake vlastnosti..vsak uvidime tento rok:D
urcite sa do niecoho pustim..som zvedavy co ma napadne:D:D:D |
|
|
| Sinuhet |
| Na krizeni je potreba mit velke mnozstvi rostlin, ze kterych se vybira. IMHO to ve skrini moc nejde. Je treba pole. |
|
|
| kamil |
zdravim
Myslím, že jsem četl, že pro základní křížení je potřeba min. 256 kytek a tři, nebo čtiři roky opakování. |
|
|
| Matrixx |
| Sem rád,že se někdo začal o tohle téma zajímat,i když to není jednoduhé,tak se křížit dá,a to s těma 256 kytkama je podle mě blbost,teoreticky ti stačí dvě kytky,ikdyž to v praxi asi fungovat nebude.... |
|
|
| Sinuhet |
| Zkrizenim dvou kytek dostanes seminka z nich v kazdem budou ruzne smichany ruzne vlastnosti s rodicovskych kytek. Pokud zasadis jedno z nich, muzes mit strasnou haluz a muze to byt zrovna to ve kterem jsou spravne smichany zrovna ty vlastnosti ktere jsi chtel. Ale to je mozna lepsi sazet sportku. |
|
|
| kamil |
zdravim
Při správném křížení jde především o stabilitu genu, která se získá opakovaným křížením po několik let. Protože dle zákonů genetiky se ze zkřížených dvou genotipů získá většína s genotipem matky či otce, pouze málo jsou nové zkřížence (myslím, že z 256 rostlin jde o 4, teda za předpokladu pravděpodobnosti) |
|
|
| Sinuhet |
Pokud vim, tak potomek dostane polovinu od otce a polovinu od matky. Zda se pro danou vlastnost projevi matka ci otec zavisi na dominantnosti a recesivnosti genu. Pricemz od kazdeho z rodicu dostane nahodne namichanou polovinu jeho genu. Takze to s tim 4/256 se mi nejak nezda.
Pravdepodobnost, ze dany gen bude mit i potomek je 1:4.
Mam trochu zmatek v pojmech a micham dohromady veci jako gen vlastnost, alela, apod. Pokud tomu tady nekdo opravdu rozumi :-) necht me radeji opravi. |
|
|
| prophet |
Sinu"Na krizeni je potreba mit velke mnozstvi rostlin, ze kterych se vybira. IMHO to ve skrini moc nejde. Je treba pole."
=>tak i Egypťan uznal že hermafroditi a feminizovaný sémě jsou krok vedle,srovnej s jeho "Základy genetiky" |
|
|
| Sinuhet |
| prophet, tak moc nechapu. hermafrodit se hodi na stabilizaci genu. Tam je totiz pravdepodobnost 1:2, ze dany gen ve vysledku bude. O co slo v nasem v nasem sporu? Kdyz mam matku ktera ma ty vlastnosti ktere chci, tak pro vyrobu seminek je optimalni ji zhermit samoopylit a udelat seminka ze kterych pak dale na poli vybirat ne? Kdybych pouzil dalsiho samce, zase tam zbytecne pridam dalsi geny. |
|
|
| mc2 |
Tohle je běžnej postup při "výrobě"novýho modelu samovolným opylením:
Krok1: Druh A X Druh B
Krok2: Nechá se vyrůst 50-100 ks generace F1,kde se zajistí,že nedojde k opylení jiným druhem(zatím žádná selekce)
Krok3: Nechá se vyrůst 2000-3000ks generace F2,kde se zajistí,že nedojde k opylení jiným druhem(zatím žádná selekce)
Krok4: (F3 a F4 generace) roste na 1/50 1/100 oploceného hektaru,kde se sbírají semínka(zatím žádná selekce)
Krok5: (F5)nechá se naklíčit 3000-5000 rostlin,vybere se nejlepších 10% a semínka se uschovají.
Krok6: (F6)nechá se vyrůst další generace,ze které se vybere 30-50 rostlin,které jsou charaktereristicky vyhovující budoucímu druhu jako rodiče
Krok7: (F7)na zkoušku se nechá vyrůst potomstvo F6
Krok8: (F8-F10) Pokračují zkoušky v různých prostředích a lokalitách
Krok9: Vytvoří se semena nové odrůdy:smoker: |
|
|
| bigfoot |
| jsem zvedav, kde chces provadet krok 3 :D |
|
|
| mc2 |
| citace: |
Původní příspěvek od bigfoot
jsem zvedav, kde chces provadet krok 3 :D |
a kdo říkal,že chci vytvářet novou odrůdu?Tehle je pro zajímavost a pro případné zájemce!
P.S:jestli chceš vědět víc,tak se zeptej Adama nebo Steva-třeba Ti řeknou víc.:rejp: |
|
|
| IqTyq |
| obrázek jsem ukradl ani nevím kde, ale pěkně znázorňuje postup křížení. |
|
|
| weider |
| ten krok 3 je veru zaujimavy. Keby ti vysiel, tak uz nemusisi riesit ostatne kroky a hulis do konca zivota. Osobne si myslim ze je zbytocnemat take velke pocty na selekciu ako tam je uvedene. Vpodstate by stacilo 10-20ks |
|
|
| IqTyq |
| citace: |
Původní příspěvek od weider
Vpodstate by stacilo 10-20ks |
Profesionální kultivátor uvažuje v jiných číslech než běžný grower.Např. Flying Dutchmeni se chlubí že jejich California Orange matka (použitá v hybridu Royal Orange) byla vybrána z 10 000 jedinců.Také Shantibabovy,Skunkmanovi a Breeder Steveovi linie pochází z megaselekcí v obřích sklenících.Za naprosté minimum pro zjištění základních znaků a vad určité odrůdy se doporučuje min 30 rostlin (opět se bavíme o tvorbě nové odrůdy ne selekci homegrowera).Ideální je počet od 300 ks výše. |
|
|
| Ski |
Myslim ze kazdy zkousel krizit sve modely treba jen jednou nebo dokonce omylem a treba se nekdo chysta rozjet vlastni firmu v holandu tak mu to pomuze.. :) ale tak tady jde hlavne o komerci a proto jsou seminka az za takove ceny...
nj.. a Holandske firmy nevyselektují je nasledne pouzito do Coffeshopu :D |
|
|
| vimnevim |
| citace: |
Původní příspěvek od mc2
Tohle je běžnej postup při "výrobě"novýho modelu samovolným opylením:
Krok1: Druh A X Druh B
Krok2: Nechá se vyrůst 50-100 ks generace F1,kde se zajistí,že nedojde k opylení jiným druhem(zatím žádná selekce)
Krok3: Nechá se vyrůst 2000-3000ks generace F2,kde se zajistí,že nedojde k opylení jiným druhem(zatím žádná selekce)
Krok4: (F3 a F4 generace) roste na 1/50 1/100 oploceného hektaru,kde se sbírají semínka(zatím žádná selekce)
Krok5: (F5)nechá se naklíčit 3000-5000 rostlin,vybere se nejlepších 10% a semínka se uschovají.
Krok6: (F6)nechá se vyrůst další generace,ze které se vybere 30-50 rostlin,které jsou charaktereristicky vyhovující budoucímu druhu jako rodiče
Krok7: (F7)na zkoušku se nechá vyrůst potomstvo F6
Krok8: (F8-F10) Pokračují zkoušky v různých prostředích a lokalitách
Krok9: Vytvoří se semena nové odrůdy:smoker: |
Nechápu proš je to do F3 bez selekce ? Myslim že by to šlo každopádně urychlit. V tom většim počtu má samozřejmě člověk větší šanci narazit na "extra" feno ale co štěstí ? A samozřjmě by se nemělo zapomínat na přemlouvání rostlinek... :))
Věřim že Mičurin by to dokázal i s deseti semenama a byla by to pecka
:leaf: |
|
|
| Erko3188 |
| Už niekto niečo vytvoril ????? Ma niekto nejake skúsenosti s návodom čo tu uvádzajú:) |
|
|
| prophet |
nechci mc2 hanit,ale myslím že netuší o čem mluví...
semínka která kupujeme jsou F1 hybridy |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od prophet
nechci mc2 hanit,ale myslím že netuší o čem mluví...
semínka která kupujeme jsou F1 hybridy |
nechci ti hanit ale co kdyz nekdo udela inbreeding coz je kor u rostlin casty zpusob krizeni dokonce se provadi ui u zavodnich koni! a tu uz nelze v zadnem pripade mluvit o F1 a myslim ze uzivatel si milne mysli ze co kupuje je F1 ale trab u nirvany asi nikdy f1 nekoupis :) a jelikoz nejake stare odrudy ktere jsou stare pres 30 let treba skunk 1 tak myslim ze uz malo kdy asi dostane f 1 spis f2 a vys.... |
|
|
| prophet |
nirvana je případ sám pro sebe,mezi seedbanky je/ho nepočítám
nejen cannabis ale i ostatní semínka,která si koupíš na zahrádku jsou F1 hybridy
to co můžeme vidět u skunku nr.1 je tzv stabilizace....z původního F1 hybridu vznikl za ta léta víceméně stabilní druh
ve zkratce...F1 hybrid je potomek pečlivě selektovaných rodičů,který je v některých parametrech překonává
jeho nevýhodou bývá genetická nestabilita dalších generací,proto nejsou F1 vhodné pro šlechtění |
|
|
|
| no ja to myslel tak ze o seedbank na kseft nedostavas u nekterych samo ze dostabnes F1 ale u vetsiny uz ne jedine kde je 100% ze jde o F1 jsou seminka od malych breederu kteri si to delaji takrka na kolene a neprodukuji kazdeho 1/4 roku statisice semen.. |
|
|
| krast |
| půjde to i v menším počtu a hlavní jsou zkušenosti breedera ne nějaké návody, kde počty rostlin přesahují počet obyvatel v danném státu. je pravda, že s tímto přístupem velké seedbanky relativně drží nezměněnou podobu modelů, což u menších semenářství není. ale v tom je ta prdel, že i když to někdo šlechtí na koleně(třeba sannie) tak dosahuje podobných výsledků jak ty obří mašinérie na samena :-d |
|
|
| biely |
| to je pekne ze zhermafroditizovanim matky sa ustaluje genom... No zauima ma ako sa da ustalit genom, ked krizis pre efekt. Alebo ako urobit cros tak aby vysledna rastlina mala autoflower z lowrydera, a co najviac vlastnosti z materskej odrody |
|
|
| krisa.lc |
| Caute, zaujima ma kto ma ake skusenosti s opelovanim samic z feminizovanych semien? Aky bol vysledok? Aj ked myslim, ze tam mozu byt problemy s hermacmi v nasledovnej generacii..tento rok to skusim s autoflowermi.Vdaka za pripadne postrehy. |
|
|
| Anuvin |
Ahoj, reaguju především po přečtení threadu o seedbook.
//seedbook místo seadbook
Myslíte si, že je v dnešnim světě ještě možný někde nasvěte najít odrůdu kterou nikdo nemá ? Úplně novou ?
Pokud ano, je něco takového možné i v čr ?
Zajímavý je podívat se na strainHunters videa (reklama na green house seeds) - jezdí do Afriky, Indie a vybírají semena z ganji kterou většinou pěstujou domorodci na hash.
Ale nejsou i tohle nějaký pochybný přeprcy ? (sami strainhunters tam říkají že ti domorodci si myslí, že pyl létá max. 100m - my ale víme, že to tak ani zdaleka neni)
Nebo to je prostě tak, že se vezmou dvě starší odrůdy, ty se někde indoor zkříží a hle - nasvětě je nová odrůda ?
Kdybych chtěl mít vlastní model kterej pojmenuju treba "HomerBud" :D, jak toho docílím ?
Když koupim semena a zkřížím - to pravé to nebude.
Když najdu volně rostoucí kytku v čr - tak je to 99% out někoho jiného
Když pojedu do afriky a naškubu si tam pár semen z místního pole tak to přece taky bude pořád kros nějaké té jejich "pákystánské x marocké" travky a ne můj nový model ne ?
Sem ztoho zmatenej |
|
|
| koles |
| citace: |
| Varieta, neboli odrůda je botanická taxonomická kategorie planých rostlin nižší než druh a poddruh. Od jiných rostlin stejného druhu se liší drobnějšími dědičnými morfologickými odchylkami charakteristickými pro celou populaci. |
Já to vidím tak, že "nové odrůdy" vznikají na světě denně. Protože pořád někdo něco kříží, že :) Skutečně "stabilní odrůda" pak vzniká šlechtěním, kdy se snažíš křížením získat a fixovat určité znaky (chuť, vůně, barva, stavba rostliny). Všechny odrůdy, co jsou k dispozici, jsou buď "čisté" sativy, indiky, ruderalis a dále jejich kříženci.
| citace: |
| Kdybych chtěl mít vlastní model kterej pojmenuju treba "HomerBud" , jak toho docílím? |
Zkřížíš něco, co se už jmenuje Homer a Big Bud. Anebo zkřížíš cokoliv a pojmenuješ to tak. Většina názvů je jen marketing, například bílá vdova vypadá u každé banky jinak a je to do určité míry jiný mix genů.
| citace: |
| Když koupim semena a zkřížím - to pravé to nebude. |
Pravé co? Prostě budeš mít různé phena toho hybrida. Budou mezi nimi jedinci horší než rodiče, ale třeba i lepší (ve vybraných vlastnostech).
| citace: |
| Když najdu volně rostoucí kytku v čr - tak je to 99% out někoho jiného |
Pravda, navíc se dost často stává, že ti políčko kvalitních holandských semen oprcá lán techniky :D
| citace: |
| Když pojedu do afriky a naškubu si tam pár semen z místního pole tak to přece taky bude pořád kros nějaké té jejich "pákystánské x marocké" travky a ne můj nový model ne ? |
Jasně, ale dost možná půjde o "stabilní odrůdu", která je přizpůsobená místním podmínkám.
No zkrátka vlastní odrůdu si může vytvořit každý. Nic nového pod sluncem to asi nebude - ostatně zrovna u konopí nejde o hledání nových unikátních vlastností, nýbrž o prachsprosté vlastnosti jako je výnos, a obsah určitých látek. |
|
|
| Anuvin |
Děkuju, hned je mi to jasnější.
Jednu věc ale pořád nepobírám - kde se berou ty "čisté" sativy x indiky ?
To prostě někdo někdy někde objevil místo kde rostla opravdu jen jedna monokultura ?
Nebo se vezme nějakej weed - cross co se najde v indických horách a z něho se udělá 1000 semen a doufá se že u jednoho se projeví "čistě" třeba sativa geny ?
| citace: |
| Když koupim semena a zkřížím - to pravé to nebude. |
-No jiná promě reálná možnost než křížit druhy ze seedbank mi asi nezbývá.
-To pravé se mi to nebude zdát proto, že by mi bylo trochu trapné vydávat nějaký model pod vlastním názvem, když to bude vlastně kros dvou modelů na kterých si dávali kdovíjak dlouho záležet v seedbance. |
|
|
| tripmag |
| citace: |
Původní příspěvek od Anuvin
-To pravé se mi to nebude zdát proto, že by mi bylo trochu trapné vydávat nějaký model pod vlastním názvem, když to bude vlastně kros dvou modelů na kterých si dávali kdovíjak dlouho záležet v seedbance. |
co je na tom trapne?
ved seedbanky to robia uplne bezne ze krizia modely od konkurencie
tot mam rovno priklad
kupil som si tento rok na out Samsara Seeds - Punky Lion
http://en.seedfinder.eu/strain-info.../Samsara_Seeds/
co to asi je?
Matanuska Tundra x Chronic
myslis ze Samsara vyslachtila Chronic?
nie... ten je zas len dalsi mix genov Northern Light x {Skunk x Northern Light} x AK47
Matanuska Tundra to ani nehovorim to je uz len nazov...
ked sa s nejakym vlastnym crossom pohras a bude to dobre a stabilne nevidim dovod preco by si si to nemohol pomenovat a privlastnit :D |
|
|
| koles |
K těm "čistým" druhům... říká se jim landrace a geneticky jsou hodně podobné původním, lokálním druhům. Než nastala globalizace a křížení všeho se vším. Pokud se jeden druh dlouho kříží jen sám se sebou (například v odlehlém údolí Himaláje, kam nikdo nepáchne, nebo na opuštěných karibských ostrůvcích), dochází ke stabilizaci odrůdy - posilování určitých vlastností. To je hodně závislé na prostředí. Pokud se vrátíš k té definici úplně nahoře, sativa i indica jsou jeden druh (konopí), ale přizpůsobením místním podmínkám se vyvíjely jako poddruhy. "Čistá" sativa či indika jsou pak jen označení zakládající se na hodnocení vybraných vlastností.
Snad je to srozumitelné. Doufám, že mě někdo opraví, pokud tu melu kraviny :)
| citace: |
| To pravé se mi to nebude zdát proto, že by mi bylo trochu trapné vydávat nějaký model pod vlastním názvem, když to bude vlastně kros dvou modelů na kterých si dávali kdovíjak dlouho záležet v seedbance. |
Jen málo seedbank objíždí svět a dělá selekce a křížení z původních/místních druhů - je to zkrátka moc nákladné a výsledek není jistej. Většina produkce jsou krossy z již vyšlechtěných odrůd nebo mixování ověřených odrůd s landrace varietami. Celé je to o hledání chtěných vlastností. Nepřijde mi nic špatného na tom vzít dva top druhy - třeba Jack Herer a White widow a udělat si vlastní kross. |
|
|
| Anuvin |
koles: vyčerpávající odpověď :) Teď mám konečně jasno.
Nadruhou stranu mě to hodně udivuje, že nejstarší seedbanky, které získávali původní landrace po světě, nemají nějaký patent - aby ostatní nemohli křížit jejich genetiku.
No určitě by se to dost těžko dokazovalo.
Takže zjednodušená výroba mého HomerBudu:
1) zkřížím (nejlepe vyselektovane) jedince Homer x Big Bud
2) nadělám z toho semena
3)která budu křížit mezi sebou na nějakém místě kde jiné konopí není třeba 5 let
//samozdřejmě i zde je nutná selekce
4)můžu očekávat, že mám stabilní semena HomerBud přizpůsobené našim podmínkám ? |
|
|
| tripmag |
| citace: |
Původní příspěvek od Anuvin
Takže zjednodušená výroba mého HomerBudu:
1) zkřížím (predpokladam nejlepe vyselektovane?) jedince Homer x Big Bud
2) nadělám z toho semena
3)která budu křížit mezi sebou na nějakém místě kde jiné konopí není třeba 5 let
4)můžu očekávat, že mám stabilní semena HomerBud přizpůsobené našim podmínkám ? |
ano uplne zjednodusene by sa to tak dalo povedat :)
outdoor slachtenie je beh na dlhe trate
v indoore mas stabilne podmienky je to ovela jednoduchsie
5 generacii na taketo prisposobenie je podla man dost malo
budes tomu sice pomahat davat prec mrzakov a kriplov a nechavat len tie najlepsie samice a samca ale nemyslim si ze sa to tak skoro prisposobi |
|
|
| koles |
Ten patent by musel spočívat v nějakém úseku DNA a jak víme i u stabilních odrůd máme proměnlivé DNA (různá phena) - pravděpodobně je nemožné něco takového patentovat. I kdyby, dokazovaní a vymáhání takového patentu by bylo asi dost nákladné :D Genetický rozbor + právníci z konkrétních zemí, kde bys to chtěl (pokud by tam vůbec existovala taková legislativní opora) vymáhat.... :rolleyes:
Selekci zas tolik nerozumím, ale jak správně odhaduješ, že je to práce na několik let, když ji chceš odvést dobře.
K bodům:
1: jo :)
2: tady bys už měl selektovat, co budeš křížit dál
3: obvykle se to provádí v kontrolovaných podmínkách (skleník nebo indoor)
4: těžko říct, záleží na stabilitě obou rodičovských genetik a samozřejmě na vlastnostech potomstva F1-x... Lepší než čekat, až se druh sám přizpůsobí, je využít už známé vlastnosti z rodiče nebo vybírat podle vlastností potomků Fx (třeba rychle kvetoucí pheno - to je to přizpůsobení, které myslíš?) |
|
|
| Anuvin |
Myslel sem seedbook, pardón.
PS - díky za počtení Hlavo
Tenhle thread je řekl bych stěžejní a po jeho přečtení se trochu stydim za duplicitu toho mého:
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=3573
Jen abych trochu osvětlil to stím patentem. Teď už mám jasno - seedbanky nic takového nepotřebují.
Ty původní stabilní odrůdy, které naschromáždily nejstarší seed banky:
od člena JAyEFF:
| citace: |
| IBL (INBRED LINES - INBREEDNÍ LINE) jsou dlouhodobě samosprašované linie, které se následně využívají pro tvorbu různých hybridů, celej pudl problému je v tom, že se to dělá kvůlipá fenoménu nazvanému HETERÓZNÍ EFEKT (z vhodně vybraných liní vychází F1 generace, která je homogení, ranější, odolnější, dává větší výnosy ......... (prostě a jednoduše překonává své ordiče) |
| citace: |
| bohužel IBL který se používaj na F1 hybridy (nemám na mysli tímto způsobem vytvořené odrůdy jako Durban......) si šlechtitelský firmy chrání jako oko... |
Takže my koneční zákazníci, si kupujeme "F1", což jsou kříženci těch stabilních IBL linií.
Pokud ale budeme tyto různé F1 křížit dohromady, jak říkáte že to dneska dělá většina "mladých" seedbanks, je velká pravděpodobnost že bez dostatečné selekce (nakterou má málokdo pole) bude tento GENetický materiál upadávat.
-např. projeví se Zhermatění, které bylo u F1 potlačeno. |
|
|
| Časlove |
| citace: |
Původní příspěvek od Anuvin
Takže my koneční zákazníci, si kupujeme "F1", což jsou kříženci těch stabilních IBL linií.
Pokud ale budeme tyto různé F1 křížit dohromady, jak říkáte že to dneska dělá většina "mladých" seedbanks, je velká pravděpodobnost že bez dostatečné selekce (nakterou má málokdo pole) bude tento GENetický materiál upadávat.
-např. projeví se Zhermatění, které bylo u F1 potlačeno. |
Ne!
IBL je inbreeding line, tzn. máš nějakej užasnej klon (je uplně jedno jestli je to indika, sativa, mix), ten skřížíš s něčim jinym, následně vybereš samce podle tvých představ (co nejvíc odpovídá, samičí verzi toho klonu) a opyluješ tim samici. Z potomků zase vybereš samce a zase opyluješ ten původní klon. Takhle jedeš dokud ze semen nelezou potomci hodně podobný tý původní samici.
Tohle je šlechtitelskej význam inbreedingu. Z globálního hlediska tenhle jev znamená křížení příbuznejch jedinců a s tim spojenou degradaci genetickýho materiálu a kumulaci dědičnejch chorob. Je to např. jedna z hlavních příčin vymírání ohroženejch druhů s malejma populacema.
Co se týká F1, F2 atd. Je to zase jen termín tzv. F1 většinou seedbanky označujou produkt rodičovský generace (co si držej). Z genetickýho pohledu je to jen označení a nic reálnýho.
Já můžu pojmenovat křížence Mazaru s Blueberry (např.) F1 a když vyberu potomky pro další křížení (tudíš postupný ustálení), tak ty potomci budou F2, takhle řekněme pokračuju do F10 s tim, že můžu mezi sebou jednotlivý Fx kombinovat až se nakonec dostanu k rodičum co budou plodit přesně to co chci a já ty semínka prodám jako seedbanka a v tu chvíli už je to zase F1 a ty moji F10 jsou braný jako rodičovská generace.
"Čistá odrůda" je Landrace, kde se to "šlechtí" po stovky/tisíce generací (co já vim) a opylujou se ty kytky jen v určitý oblasti (zase údolí, "oáza" v poušti, ostrov). Nekříží se to s nepůvodníma genama. Tim ti to zůstává čistý a stabilní... |
|
|
| Ruprecht |
Jen bych ještě popsal pár postřehů z mé praxe, tím, že budeš pěstovat 5 sezon furt to samé na jednom fleku ti stabilitu nezaručí, budou se potkávat různé fenotypy a tráva bude jinačejší a jinačejší od původní odrůdy….
já bych postupoval takto: Základem je mít fenotyp z nějaké odrůdy (třeba ten tvůj Homer) který ti vyhovuje třeba výnosem,vůní nebo orošením. Tohoto svého favorita prcneš samcem odrůdy jejíž vlastnosti bys chtěl předat své budoucí odrůdě (třeba krátká doba květu tvůj Bud)
Z jejich potomků (to už jdou ti HomerBudi 50/50% - spousta nově vzniklých seedbank skříží pouze 2 odrůdy pojmenují si to a mrskají to jak Baťa cvičky), potom rozjedeš selekci. Nejrychlejšího nebo nejhezčího samce nevyhodíš (ale schováš pyl a ideálně jej "zataťkuješ"), ale prcneš s ním tu původní matku Homer. tím pádem ti vzniknu 75% podílový kříženci tebou původně vybraného fenotypu trávy kterou sis zamiloval(Homera)...
Ale vraťme se k HomerBudům...z nich už při selkci můžeš vybrat fenotyp jehož vlastnosti si chtěl nakombinovat, bude tam brko krapet podobné původnímu Homeru a při troše štěstí bude mít i vlastnost kterou jsi chtěl předat další generaci své supertrávy...takže v ideálním přímadě máš 2-3 holky Homerbudky v matkárně vítězkyně selekce(z těch by bylo dobré dalším pěstem ve více exemplářích udělat selekci na tu jednu jedinou nejhezčí matku ať toho nemáš milion doma) a semena 75%ního Homera.
No a máš za sebou 1.rok práce (když zapojíš indoor jinak to njede) a výsledkem je že máš 75%ní semena tvé oblíbené odrůdy(Homeru) a v matkárně máš "zataťkovanýho" nejrychlejšího samca Homerbudu a taky zamatkovaný 1 nejhezčí fenotypy Homerbudu a taky je tam pořád ta Původní matka Homera kvůli které to celé děláš, jejíž vlastnosti chceš zachovat,ale zároveň ji chceš dodat to NĚCO co z toho udělá tu tvou vysněnou trávu za kterou tě budou kumpáni na rukou nosit a drbat tě na Egu..A je i škoda o tento počátek přijít, protože tím že v kontrolních pěstech necháš i původního Homera, nejlíp pak porovnáš jakým směrem se selekce ubírá a můžeš se vždy vrátit i na začátek (a zároveň vlastně i pokračovat a porovnávat v dalších pěstech)
A začíná 2. rok roboty...v něm je dobré hned zkraje rozjet selekci ze 75% homera, pylem z nejrychlejšího nebo nejlépesevětvícího samce (je to tvoje honba za odrůdou, tak to nechám na tobě :-) ) prcneš
za A: Homera (vznikne více než 90%ní Homer - který je už výsledkem tvé práce a při troše štěstí zněj v příštích letech vyselektíš trávu která je skoro totožná s Homerem,ale najdeš fenotyp který jej předčí vlastností, kterou původní homer neměl, a nebo celou tuto genetiku zmladíš, protože jak víme držet matku 10 let už není jaxik ono, ikdyž já zrovna držím 2 odrůdy 8 let a furt to ještě stojí za to ) a tím si j uchováš na dalších 10 let :-)
za B: prcneš s ním jeho sestry ( tady je největší pravděpodobnost,že v další generaci 75% podílových kříženců vyselktíš feno té tvé supertrávy) když si zataťkuješ pak z této generace nej samca a nej holku a budeš je navzájem furt prcat, tak budeš produkovat poměrně ustálený fenotyp i několik let a odrůda HomerBud, když budeš mít štěstí na geny vyhraje canabiscup :-) (ale samozřejmě to takto může fungovat ikdyž budeš tím samcem prcat jak původního Homera tak 90ti ptrocentního H…to zase kontrolníma pěstama ověříš co je nejlepší ) nebo tuto nej matku naopak můžeš naprcat i 90%ním Homerem nebo čistým Budem aby si posílil tu vlastnost , kterou jsi z Buda chtěl předat Homerovi (tohle právě zase zjistíš kontrolním pěstem ve kterém bude i origoš H. na porovnání)
Nebo pokud to furt nebude ono, tak můžeš na ni hodit další odrůdu která tě něčím dostala a jejíž vlastnosti chceš zachovat ve své supertrávě..
A takto můžeš pokračovat až do důchodu! Každopádně se neobejdeš bez velké matkárny (2x1m minimálně se 2x400w) a pak potřebuješ jet nejlépe 2-3 boxy na selekce, přičemš by bylo dobré ještě mít ještě i nějaký prostor třeba se zářivkami na předpěst a udržení tam holek dokud neproběhne z jejich dvojčat selekce aby se vědělo která půjde s kola ven)
A k těm selekcím, samozřejmě je nejlepší to jet s co nejvíce exemplářů, zvýší se tak šance, že člověk potká dobrej fenotyp.Taže 10 semen je nuda, chce to aspoň 20-30 kosků, budeš mít 20 holek na selekci a do selekce je dobré od každého fena dát 2-3 exempláře...talže 20 holek x 2-3 exempáře je pěst o 50ti kytkách a chce je to nechat na růstu aspoň 14-20 dnů aťsi uděláš představu co to feno umí, po týdnu je to nuda..
Dále je dobré mít prcing box…praktikuju to tak, že dám nejhezčího nejhezčího borca do jiného boxu (peřiňáče) a k němu přihodím tu nej holku štětečkování se mi nějak neosvědčilo, semen bylo málo nebo taky žádné.
Blbé je že produkuješ v dost velkém podílu, trávu která se ti nelíbí, jsou v ní semínka,u spoustě kříženců je řídká neorošená.. (takže zjistíš, že ze všeho kvedláš hašiš, nebo to proháníš přes Volcano kterému seminko nebo to že je to řídké nevadí..) Hodně kytek padne díky jejich intenzivněji rostoucím kolegyním jsou problémy s výškou kytek, takže člověk musí zapomenout na nějaké extra výnosy a je to celé drbačka se zalamováním, ohýbáním na jedné straně a podkládáním na straně druhé…raději je lepší mít scela nevyplněný prostor než to mít narvané k prasknutí (těžko se mezi tím hledá cesta když člověk neví co to vlastně udělá)
Já sem se spoustu let snažil toto vše nějak ošéfovat pouze s matkárnou a jedním boxem na selekce (a vždy jsem vnutil kámošům do bedny něco na pokusy – často mě poslali i do prdele) a pomáhat si outdoorem hlavně v kukuřici, ale poslední 2 roky po sobě mi (asi díky ultralajtům, které se u nás hojně vyskytují na obloze) vždy všechna pokusná kukuřičná pole vykradli, takže začínám zase od začátku a musím do selekcí zapojit kumpány s boxama, a zahradami, protože nejsem vietnamec a jedině co největším počtem proselektovaných kytek zaručí, že člověk potká přesně to feno, které si představoval...
Konečně se mi ustálila situace s bydlením, tak se do toho můžu pustit s velkou parádou od začátku znovu…mým cílem je ustálit parádní outdoorové brko do našich podmínek, protože ty hovna co nabízí například DP (shaman, holands hope, frisian drew a early kdo ví co..stojí za úplnou piču)
Kurnik sem se rozepsal, však taky skoro 2 brka na to padly…zdarec |
|
|
| grizly |
| A proto by si tady měl každý vážit lidí co se s tím takto serou... :bravo: |
|
|
| Mr. Knorr |
| Ruprecht: respect Tobě... |
|
|
| Rebar |
zajimavost c.1: Genetiku jde patentovat, aspon nejakou a aspon nekde - monsanto v usa. U me tahle korporace vyhrava v soutezi o nejsvinstejsi spolecnost vubec, doporucuju kouknout na nejakej dokument. Roundup nebrat.
Zajimavost c.2: jak tady byla rec o opravdu unikatnich odrudach landrace, jde vlastne o hromadeni nahodnejch mutaci, tedy ne mixovani a vybirani, ale cekani na priznivou mutaci. Trva to, ale zajimavy je, ze to jde urychlit v principu napr tim, ze se do semen pali silnou radiaci a z populace albinskejch mrzaku a sterilnich kytek se vybere feno, ktery je opravdu prinosem a pak se asi ustali normalnim krizenim. Driv se to delalo hodne, dneska se od toho myslim upousti.
Zajimavost c.3: rozmanitost plodin klesa. vsichni zerem stejny rajcata a stejny jabka skoro vsude na svete a vlastne na tom neni nic spatnyho, ale je to preci jenom urcita ztrata. Puvodni odrudy casto vymiraj. Driv nebylo neobvykly, ze treba jedina rodina drzela tradicni vlastni landrace odrudu. Mrknete: http://www.gengel.webzdarma.cz/
a jestli speakujete, tak tady, fascinujici clanek:
http://www.motherjones.com/environm...-maine?slide=10
rozmanitosti zdar! |
|
|
| hasun |
jj, časlově i ruprecht mají pravdu.
ruprecht to rozepsal hodně do podrobna jak to dělá.
je spousta cest k výslednému cíli(např. hromadná selekce, negativní selece, jednozrnková metoda...), ale trvá to mnoho let.
to rebar: hezky napsaný a perfetní článek.
jednou to už je dlouho jsem viděl dokument o pěstování rajčat, jak v holandsku pěstujou rajčata, která rovnoměrně dorůstají a zrají na jednom vijanu.
Pěstujou je tam hydroponicky. Majitel ví, že jsou plody bez chuti, nebo s chutí dosti nevýraznou, ale prodávají se lépe a rostou tuším do cca 3,5-4metrů a sklízí je na vysokovozíku. mají na ně dokonce takovou burzu.
a gengel, měl jsem od nich jdnou rajče divoké červené, ale na chuť je lepší policino-má tvrdou slupku, ale ta chuť no pravá itálie.
krajové odrůdy, no není snad nic lepšího, snad každý si vzpomene na nějaké to ovoce to(jablka, hrušky, třešně, švestky, ...jako od babičky)
taky drobné ovoce(rybíz, angrešt...) ... a to byli právě ty krajovky http://www.stareodrudy.org/ |
|
|
| ajax |
Zdravím,
má tu někdo zkušenosti s křížením AF odrůd ?
Skoušel někdo křížit af/af ?
Nebo je nejlepší vzít klasický model (chlap ?) a ten oprcat s nějakou af (matkou ?)
Podkud jsem někde přehlédl vlákno kde toto téma je napsané tak mě prosím omluvte :) |
|
|
| Džejmsn |
| Zdarec,dostal se nam do rukou njaky ten pyl a chtely by jsme si vytvorit vlastni cross,proto se ptam kdy je dobre kytice opylovat,kytky mame venku v truhliku jde o modely z reg. Matek (Rizku) a zda se ze uz zacinaji jit do kvetu, tak jestli pockat az budou suisule, nebo uz je cas?dik za odpoved nako jsem to tady nenasel. |
|
|
| KREATOR |
| Mužeš opylovat když to kvete treba jen týden.a klidne i víckrát po sobe.semena trvaj asi mesic než dozrají takže mužeš opyloval tak do 3 až 4 týdne květu.loni jsem opyloval pozde a mel sem sice hromadu semen ale nic nedozralo.začni jakmile začnou kvíst a tak co týden bych opakoval. |
|
|
| Džejmsn |
| Ok takze cim vickrat "naprcame" tim vickrat vzniknou nova seminka.. to zni logicky no zatim zhlukujou,tak to vidim na 14.dni a dem na to dik za radu.. |
|
|
| Sir_Major |
| Zdravim mistni komunitu. Sice sem tohle tema prectl ale nejsem si jistej jestli tomu rozumim. Mam tenhle problem: Mam v boxu 9 rostlin. 6x power flower fem. A 3x mexican sativa reg. Jedna z tech regulernich mexickych sativ se mi zhermila. Vyhodila jen tri samci kvitky (proto sem si toho nevsiml) no a mam komplet oprcanou celou urodu. To je k nasrani. Je mi jasne že seminka z tech fem kytek jsou k hovnu protoze to budou hermaci ale... otazka zni: muzu pouzit alespon ty semena z tech regularnich mexickych sativ? I v pripade že to osoulozil hrmafrodit? |
|
|
| Maxeaux |
| Cau, treba ale s tym pocitat ze ten "hermo" gen sa moze prejavit v nasledujucich generaciach. |
|
|
| Sir_Major |
| Zvláštní že se zhermila zrovna ta regulérní samička. Myslel jsem že spíše feminizované semínka mají sklony k hermatění... |
|
|
| Bobanec |
| ahoj growers,mam dotaz,minulej rok jsem jel out auto blueberry a po ususeni z toho vytahal asi 20 semen(nemel jsem zadny samce byly to femky)zajimave..kazdopadne me napadlo ze nekdo mohl klidne pestovat ve vesnici a oprcnout mi je.jinak semena byli vsechny hnede a zihane,letos jsem je zasadil do foliaku a vsechny uz rostou a ted me zajima to jestli to budou periody nebo automaty(hledal jsem tady a nenasel jsem neco podobneho,jestli to tu je tak sorry jsem lama,to same s tematem,jsem tady novacek)dik za nakou odpoved od kohokoli. |
|
|
| frek |
| citace: |
Původní příspěvek od Bobanec
ahoj growers,mam dotaz,minulej rok jsem jel out auto blueberry a po ususeni z toho vytahal asi 20 semen(nemel jsem zadny samce byly to femky)zajimave..kazdopadne me napadlo ze nekdo mohl klidne pestovat ve vesnici a oprcnout mi je.jinak semena byli vsechny hnede a zihane,letos jsem je zasadil do foliaku a vsechny uz rostou a ted me zajima to jestli to budou periody nebo automaty(hledal jsem tady a nenasel jsem neco podobneho,jestli to tu je tak sorry jsem lama,to same s tematem,jsem tady novacek)dik za nakou odpoved od kohokoli. |
Čau
Při tomhle "random" oprcu záleží hlavně na tom, jak se smíchaly geny otce a matky. Jestli ti to náhodou oprc automat, což je asi málo pravděpodobné, tak to budou zase automaty. Ale nejspíš to máš křížený s nějakym sousedovic modýlkem, takže teď záleží na genech. Nevim, kolika geny je řízeno samonakvétání, a ani nevim, jak je to s dominancí a recesivitou, ale určitě to nebude 1 gen, takže nejspíš to nebude 1:1 AF a reguláry. S nejvyšší pravděpodobností to budou různí hybridi. Nějakej kousek asi bude AF, ale zbytek si pokvete jak chce. Něco začne kvést třeba v červenci, něco až klasicky v srpnu. Pokud u těch rostlin budeš mít jasně definovaný pohlavý (nebudeš mít hermáče), tak mužeš zkusit vybraný jedince dál mezi sebou křížit, a pak ti z toho muže vyjet zajímavej kříženec. Ale protože otce neznáš, tak tahle cesta asi nebude ta pravá.
Když tak založ časem vlákno a dej tam nějaký fotky. :) |
|
|
| murmur |
| Čau, mám dotaz. Nechal jsem si samce na pyl a on mi zhermil. Má smysl použít ho k opylení, nebo je tím bezcenný? Díky. |
|
|
| Witko69 |
| Za mě zlikvidovat. Offspring bude hermit také. Ale je moc pěknej, to se jen tak nevidí 😁 |
|
|
| Maxeaux |
| Zdar, mozno blba otazka - potrebuje samec nejaku extra dietu aby mal co najkvalitnejsi pel? |
|
|
| Časlove |
Ne, rozhodně na výživě nezáleží pokud je to samozřejmě v normě. Čim kvalitnější podmínky (např. dieta) tim větší množství pylu, ne kvalita, ta je v genech. Já dělal semena v šílenejch podmínkách (přes zimu na sklepnim okně a pohnojil jsem jen, když jsme měl zrovna náladu) a výsledek byl mnohokrát lepší než z paklu za 150 dolarů.
Nejdůležitější jsou samo geny.
Osobně bych strašně rád někdy našel místo a čas na revers samců, podívat se pořádně na terpeny a i třeba zkusit zakouřit :). Následně podle toho vybrat toho nejlepšího. |
|
|
| drago101 |
| citace: |
Původní příspěvek od ajax
Zdravím,
má tu někdo zkušenosti s křížením AF odrůd ?
Skoušel někdo křížit af/af ?
Nebo je nejlepší vzít klasický model (chlap ?) a ten oprcat s nějakou af (matkou ?)
Podkud jsem někde přehlédl vlákno kde toto téma je napsané tak mě prosím omluvte :) |
Zdravým ta.. Ja sa venujem automatom posledné 2 roky pretože ma fascinovali, čo dokážu za takú krátku dobu..
Tak isto krížim odrody medzy sebou a je to naozaj zaujímavé co sa da dokázať,, musím ale podotknúť že pri automatoch musím mať všetko dopredu načasovanie ako co budeš sadiť.. Pretože si sám neprepnes na kvet.. Takže tým pádom musíš počítať dní ako kedy čím opelis,aby si nepremrhal šancu opelovat...
Ja som si skrizil.. Prakticky som chcel len feminizovane semena.. Girl Scout Cookies x SUPER LEMON HAZE.. Pomocou koloidneho striebra.. Je zaujímavé že prvé skúšobné rastliny s tohto crossu boli zaujímavo sfarbené a mali brutálnu vonu po citrusoch.. 3/4 rastliny boli takto zaujímavo sfarbené a len 1 bola klasická.. Všetky 4 rastliny boli automat a ani jeden náznak hermaca..
Mam ale aj cros ktorí som chcel kvalitný tak som musím objednať regular AF semena.. Aby som mal samca a skrizil som samcom Syrup od Budha Seeds opelil som Super Lemon Haze.. Určite to bude velmi sladká odroda plánujem ich dostať aspoň na F5..
Ešte cirou náhodou sa mi podarilo vypestovať samca z Critical +2.0 auto od dinafem tak som opelil Girl Scout Cookies od FAST BUDS
Mam ešte nejaké ďalšie fem semena co som si sám robil a vždy všetky boli automaty a zatial chvála Bohu ešte ani jeden hemrac sa neobjavil...
Mam tu aj thread kde mam zachytené nejaké veci ako som opeloval alebo vyrábal fem pel z automatov keby mal niekto záujem pozrieť ako na to
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=80605
Pravdepodobne onedlho pôjdem selekciu Syrup x Girl Scout Cookies tak budem dokumentovat
Mier ✌️ |
|
|
| Jizvič |
| Mám zajímavou zkušenost. Docela by mě zajímalo v čem je rozdíl. Měl jsem 2x Jack herrer a 2x orange sweet. Z každe kytky jsem udelal 2 klony takže celkem 8 řízků. Všechny za 5 dní po zastřižení FIM vyrostly tak centimetr a centimetr nové listy. Jsou nějaké zabržděnější a světlá barva ale jedna se úplně zbláznila. Za 5 dní vyrostly 3 nové patra a listy 5cm velké. Všechno to má stejné světlo, stejnou půdu, stejnou zálivku. Všechny řízky byly ze spod rostlin a měly zhruba stejné zakořenění a stejnou velikost. |
|
|
|
|
