breeder |
Z redakční pošty
Právo | 12.3.2004 | rubrika: Publicistika | strana: 15
Když pije a kouří skoro každý...
Radní Igor Němec se děsí představy, že přijde domů a najde tam své čtyři děti "zhulené" marihuanou. Já se daleko víc děsím představy, že přijdu domů a najdu tam své dvě děti v kocovině, kterak odkašlávají své první cigarety.
Od hrozby marihuany je možná odvrátit dokážu - pokud z ní "svatá válka" Miroslava Kalouska a z ní vyplývající zákazy neučiní mýtus, kterému jen stěží někdo mladý odolá. Od hrozby cigaret a alkoholu - hojně tolerovaných drog ve státě, kde volení zástupci lidu bezstarostně demonstrují jejich náruživé užívání - patrně nikoliv. A z toho je mi jako matce nesmírně smutno.
Také by se mi chtělo shodně s Igorem Němcem věřit ve vítězství zdravého rozumu. Ale nikoliv nad hrstkou osvícených intelektuálních elit, nýbrž nad většinou politiků, kteří ve jménu umíněné honby na strašák neoficiálních drog blahosklonně přivírají oči před drogami oficiálními z důvodů pochopitelných: holduje jim totiž téměř každý. Což ovšem nijak nesnižuje jejich devastační účinek na lidské zdraví, který jejich zjevnou tolerancí chystáme i pro své děti. Přála bych si, aby se mnou volení a placení zastupitelé místo halasného vzájemného pokřikování zabývali také těmito věcmi.
JITKA BOJANOVSKÁ, Praha
________________________________________________________________________
Nedovolte mi si šlehnout!
Lidové noviny | 12.3.2004 | rubrika: Horizont | strana: 12 | autor: Jiří X. Doležal
Dělat státní drogovou politiku podle vzoru bývalého narkomana je děsivé
Média v souvislosti s nesmyslným vyhlášením "války proti drogám" propírají drogového experta KDU-ČSL pana Jiřího Vacka. Například MF Dnes v pátek přinesla článek, ve kterém je pan Vacek představen s jistou mírou sarkasmu jako "muž, kterého zajímají drogy, ženy, politika". O tomto protidrogovém válečníkovi se v něm dočteme: "Ženy ho milovaly tak moc, že raději odjel do Rwandy." Romantické legendy o panu Vackovi ovšem nezačaly kolovat teprve nyní. Na serveru KDU-ČSL si můžeme v diskusním fóru "O všem ostatním" přečíst příspěvek: "Vacek v Německu vydělával homosexuální prostitucí, aby měl peníze na heroin. Spolehlivá informace." Psal jej jakýsi Petr Žůrek už 30. 7. 2003.
Obě výše uvedené informace jsou podle všeho nepravdivé. Ono totiž neškodí jít ke zdrojům k vlastnímu životopisu Jiřího Vacka, který knižně publikoval v roce 1991 pod názvem Žít třeba i na kolenou. Sto marek za sex pan Vacek sice jednou dostal, ale bylo to se ženou. "Vypadá to skoro jako prostituce, ale protože jsem nevěděl, že ty peníze dostanu, tak to tak neberu," hodnotí celou událost v knize. Do Afriky odjel také z jiných důvodů, než se dnes psává v novinách...
Deprese a chlast
Knihu jsem četl několikrát a velmi pozorně. Proto - přes naprostou nesmyslnost a zhoubnost "protidrogových" tezí, které pan Vacek hlásá jeho osobní postoje naprosto chápu. Do Afriky z Německa, kam v osmašedesátém emigroval, neodjel kvůli lásce žen, ale proto, že dlouhodobě psychicky nezvládal problémy s identitou, nemohl najít sám sebe. Žil nezřízeným životem (kalil), honil ženský, marihuana a hašiš mu nechutnaly, tak je nekouřil, ale pil alkohol. Měl deprese a pak se pokusil o sebevraždu. Začal doslova chlastat, oženil se, jeho manželka čekala dítě. To jediné jej prý na nějakou dobu drželo, dávalo životu nějaký smysl. Chlastal míň - ale také si přestal rozumět s manželkou. Nevyhovoval mu životní styl, tak vzal od kamaráda nabídku na místo stavbyvedoucího ve Rwandě a utekl především sám před sebou.
Chlastu ani sobě samému neutekl - za krátkou dobu na tom byl tak, že mu láhev whisky, jak sám píše, "nic neudělala", jen ho "otupila". Krátce poté už prý nebyl schopen "bez medikamentů vůbec pracovat". Vacek to dále rozvádí těmito slovy: "V podstatě už jsem bral psychofarmaka, opiáty. K tomu každodennímu konzumu alkoholu, moje tělo to už potřebovalo."
Brzy nato pak přišel i kokain a pak, na zklidnění, heroin. To je konečná. Abstinovat začal po dlouhé a velice trýznivé odvykací (ne laskavější substituční) léčbě a režimové resocializaci, které se podrobil po návratu do Německa. Ale přestat alespoň někdy do konce života na heroin myslet, toužit po něm, se může podařit puberťákovi, který měl s tou hrůznou drogou několikaměsíční patálii. Ne zasloužilému těžkému uživateli, jakým byl pan Vacek.
Mám strach
V současnosti pan Vacek požaduje, aby marihuana byla posuzována stejně jako heroin a veřejně říká, že je stejně nebezpečná. To je evidentní nesmysl. A požaduje, aby drogy byly zakázané! Zakázané! A zakázané!
Pouze třicet procent drogově závislých nemá další psychiatrickou diagnózu - sedmdesát procent trpí depresemi, osobnostními poruchami, úzkostmi. A k drogám přišli tak, že najednou tu depresi, která je sužuje celý život, neměli. Že najednou měli jinou identitu než smutek, nespokojenost a úzkost. Našli ji jako kdysi pan Vacek, který trpěl depresemi a problémy s identitou v závislosti na alkoholu, psychofarmakách, kokainu a heroinu.
Touha pana Vacka po naprosté represi všeho je přes bizarní iracionalitu psychologicky plně odůvodnitelná. On totiž opravdu potřebuje žít ve světě, kde si prostě nemůže šlehnout. Kde nebude nikdy muset řešit tu strašnou touhu, chuť naprat si to do žíly, kterou prý těžcí heroinisté pociťují i po desetiletích abstinence. A tu identitu mu nakonec drogy přece jen daly. Je teď tím, kdo proti nim bojuje! Jeho nezájem o potírání alkoholismu, počet tabákových cigaret, které za celý život vykouřil, a vášnivá nenávist k marihuaně působí takto dohromady velmi podivně. Co však má na obranném psychickém mechanismu integrujícím pracně nalezenou identitu být racionálního, probůh? Je to podvědomý prostředek, jak se zbavit úzkosti a tenze, který nebere rozum vůbec v úvahu!
Takže - postoje pana Vacka jsou u něj osobně zcela pochopitelné, ale dělat státní drogovou politiku podle mustru neurotického obranného mechanismu je bizarní. Co je na Jiřím Vackovi opravdu děsivé, je jeho odhodlání prosazovat své obranné mechanismy do poslední kapky krve drogově závislých ubožáků. Přestože on sám byl kdysi jedním z nich.
________________________________________________________________________
Kdo zaplatí prevenci: kraj či stát?
Hradecké noviny | 12.3.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: EVA VESELÁ a ČTK
Lidovci požadují, aby v protidrogové prevenci zůstala na centrální úrovni jen metodika a kontrola, s převážnou částí peněz by hospodařily kraje.
Východní Čechy - V rámci celé republiky začíná drogová scéna stagnovat na určitých číslech, což se týká zejména tvrdých drog. Vzrůstá však počet uživatelů marihuany a extáze. Protidrogová prevence a vůbec prevence sociálně patologických jevů je stále nezbytná. Nyní Úřad vlády na protidrogové aktivity ročně vynaloží zhruba 100 milionů korun, další prostředky proudí do této oblasti z několika dalších ministerstev.
Odborníci zabývající se touto problematikou nepovažují za podstatné, zda prevenci bude platit kraj nebo stát. Návrh lidovců, jimž chtějí přesunout financování protidrogových aktivit na regiony, proto považují za nadbytečný.
"Důležité je, aby peníze dorazily. Odkud budou, není pro naši činnost rozhodující," řekl Jiří Staníček, ředitel občanského sdružení Laxus, jež provozuje v Hradci Králové kontaktní centrum a terénní služby. Lidovecký návrh považuje za politickou vizi odtrženou od reality.
Návrh poslanců za KDU-ČSL, aby v protidrogové prevenci zůstala na centrální úrovni jen metodika a s převážnou částí peněz aby hospodařily kraje, neřeší podle ředitele hradeckého Laxusu Jiřího Staníčka celý systém. Ten nyní nějak funguje a dělat v něm razantní dílčí střihy považuje za nekoncepční.
Kontraproduktivní návrh
Protidrogový koordinátor Královéhradeckého kraje Jaroslav Šmíd je k návrhu lidovců zatím zdrženlivý. "Dosud nebylo řečeno, kolik peněz, na co všechno budou prostředky na primární prevenci určeny a podle čeho budou rozdělovány. Lidovecký návrh mi připadá kontraproduktivní," zdůrazňuje Jaroslav Šmíd. O tom, co by přinesl kraji i organizacím, se povede diskuse nejen na jednání krajské protidrogové komise, ale i na nejbližším setkání protidrogových koordinátorů všech pověřených obcí třetího stupně v Královéhradeckém kraji. Ten patří dlouhodobě k regionům s podprůměrným počtem uživatelů tvrdých drog, v evidenci je asi 600 klientů. Také protidrogový koordinátor v Jičíně a předseda občanského sdružení Fortna David Rejlek říká, že je jedno, jestli peníze přijdou rovnou z ministerstva či z kraje. "Krajský úřad je však městům bližší a lépe se s ním komunikuje než s ministerstvem, která má na starosti všechny neziskové organizace působící v sociální oblasti," uvádí Rejlek. V rámci protidrogové prevence byl v Jičíně koncem února otevřen nízkoprahový klub, který je podporován městským úřadem, soukromými podnikateli a doufají, že formou grantů i krajským úřadem. Dnes se zde koná koncert několika kapel, který by měl do tohoto klubu přitáhnout cílovou skupinu mládeže od 12 do 18 let.
Pervitin na prvním místě
Přinejmenším za riskantní považuje návrh lidovců přesunout financování protidrogových aktivit ze státu na kraje David Matýsek, ředitel sdružení Klub hurá kamarád, které se v Pardubickém kraji věnuje protidrogové prevenci a pomoci narkomanům. Od státu na ni letos dostane asi 3,7 milionu korun, od kraje milion. Podle studie, jež si v loňském roce nechal zpracovat Pardubický kraj, je v regionu nejoblíbenější tvrdou drogou pervitin. Zatímco v centru regionu zhruba dvě třetiny narkomanů využívají služby snižující rizika plynoucí z užívání drog, v okrajových částech je to jen pětina narkomanů.
"Nemyslím si, že by se měl stát tohoto problému zbavovat. Ne že bych nebral více peněz do této aktivity, ale nelze ji zrušit na centrální úrovni, to se mi zdá přinejmenším nepraktické," řekl krajský radní zodpovědný za tuto problematiku Josef Janeček.
PROTIDROGOVÁ PREVENCE
* Primární prevence sociálně patologických jevů zahrnuje drogy, alkohol, patologické hráčství i šikanu.
* Je jedno, jestli peníze na prevenci přijdou rovnou z ministerstva či z kraje.
________________________________________________________________________
Policie ve školách i mezi seniory
Hradecké noviny | 12.3.2004 | rubrika: Královéhradecký kraj | strana: 12 | autor: (ras)
Jičín Podle policejní tiskové mluvčí Hany Klečalové je stále dost těch, kteří nevědí, jak se chovat například při nečekané návštěvě, napadení a v podobných mezních situacích. Po přednášce k seniorům v Nové Pace přišli na řadu sobotečtí školáci. "Padesátka čtvrśáků projevila o policejní práci značný zájem, ale měli hlavně dotazy, které mě vzhledem k jejich věku trochu překvapily," uvedla Hana Klečalová. Ty se týkaly například léčivých účinků marihuany, škodlivosti kouření či pití alkoholu. Policie při svých besedách využívá tabulkového hlavolamu, kdy děti musí spojit provázkem otázku se správnou odpovědí. "Byla to první návštěva v místní škole a podle reakcí dětí i učitelů ne poslední," dodala poručice Klečalová.
________________________________________________________________________
Z bujarosti skočil mladík z mostu
Chebský deník | 12.3.2004 | rubrika: Karlovarský a Plzeňský kraj | strana: 14 | autor: EVA SLOVÁČKOVÁ
Karlovy Vary - Bezvědomím a vážným zraněním skončil skok rozdováděného mládence z Chebského mostu v Karlových Varech. Mladík, jenž už v úterý začal oslavovat svoje osmnácté narozeniny, které ovšem bude mít až v dubnu, skončil v noci na středu nejprve na anesteziologickoresuscitačním oddělení sokolovské nemocnice, odkud ho později převezli do Fakultní nemocnice v Plzni. "Chlapec u nás leží na ARO a je v kritickém stavu," sdělil nám včera administrátor plzeňské fakultní nemocnice Zdeněk Páv.
Narozeniny už hoch letos neoslaví jen proto, že chtěl skočit do koruny vzrostlého stromu, která dosahuje téměř pod zábradlí mostu. Zachytil se ale poměrně tenké větve, která se pod ním ulomila. Od země ho přitom dělilo sedm až osm metrů. Břeh řeky Ohře se tam prudce svažuje a je navíc plný kamenů.
"Chlapec po pádu ležel v bezvědomí asi jeden a půl metru od vody," řekla mluvčí karlovarské policie Eva Plíhalová a dodala, že mladík údajně přes zábradlí skákal už na druhé straně mostu, kde je ale křoví a není to tak vysoko. První skok mu vyšel, druhý už ne. Smích pak přešel i druhého mladíka, když kamarádovi musel rychle shánět pomoc.
"U mladých lidí může být citlivost na alkohol vysoká, a mladí také někdy kombinují alkohol s dalšími látkami, třeba marihuanou," okomentovala nepochopitelný skok psycholožka Eva Hofírková. "Pod vlivem alkoholu a jiných látek mohou mít poruchy vnímání, oslabený časový i prostorový odhad, přecení svoje možnosti. V tomto věku mají mladí navíc sklon k předvádění se, snadno je ovlivní emoce a chybí jim soudnost," doplnila psycholožka.
________________________________________________________________________
Dealery drog bych popravoval
Noviny Chrudimska | 12.3.2004 | rubrika: Chrudimsko | strana: 8 | autor: KAMIL DUBSKÝ
Se školáky regionu v těchto dnech beseduje vyléčený narkoman. S pervitinem začal v patnácti letech, denně ho stál sedm tisíc. TeÔ už osmý rok abstinuje.
Chrudim Sedm milionů korun. Tolik stál osmadvacetiletého Marka Sasyna život s drogou.
Sedm milionů za ,,perník``
Se svým věrným "přítelem" pervitinem začal v patnácti. Nejdřív mu stačila dávka za pár stovek. Postupně přidával, začal ji míchat a časem ho denní "chléb" přišel na neuvěřitelných šest až sedm tisíc korun. Stal se z něj feśák, který droze obětoval všechno. V šestnácti odešel z domu, začal krást a dělat podvůdky, za což si od soudu třikrát vykoledoval trest. Dnes, už čistý, jezdí tento rodák z Havířova po republice a ukazuje se studentům středních a základních škol jako odstrašující případ.
"Dealery tvrdých drog bych trestal veřejnými popravami. Jako na Dálném východě, před zraky všech. Nic jiného si nezaslouží," prohlásil Sasyn ostravským dialektem před jednou ze zaplněných tříd chrudimské "integrovky", z počátku lehce rozpačitou. Rychle si ji ale získal, i přes své kontroverzní, ostré, a často bez obalu vyřčené postoje. Nebo možná právě proto. A nechal si od studentů tykat.
"Zakázal bych všechny drogy. Včetně marihuany, ta je pouze předstupněm těch tvrdších. A na rozdíl od alkoholu nebo cigaret je to psychotropní látka," varuje bývalý narkoman. Ví, co říká. Pervitin mu sebral kus života a většinu kamarádů. "Osm jich nežije, patnáct je zavřených v base, devět v léčebně a zbytek přežívá v nuzných podmínkách. Alespoň trochu komunikovat se s nimi dá tak zhruba jednu hodinu mezi jednotlivými dávkami. Po zbytek času jsou nepoužitelní a mluví jen v nesrozumitelných zkratkách."
V jednadvaceti, před nástupem na léčení, se Marek poprvé ukázal zpátky doma. S drogami skoncoval. Dnes už pouze kouří svých pět cigaret denně nebo si dá občas pivo. Jak říká, není vyléčený, ale "přeléčený". Narkoman, který abstinuje. Aby vydržel, zpřetrhal vazby s drogovým podsvětím. Našel si partnerku a začal nový život. Bydlí v Hrabyni u Opavy a živí se, jak se dá. Pořádá hudební akce, o víkendech zase maluje. Dokonce vydává vlastní muziku. Ze zisku z prodeje CD pak platí akce pro vozíčkáře.
Nekrade u rodičů
Po sedmi letech je už v pohodě a o všem dokáže mluvit. "I za rodiči občas zajedu. Vycházíme spolu, ale za cenu, že po každé mé návštěvě si kontrolují věci, jestli jsem něco neukradl," uzavírá Sasyn.
Po přednáškách na chrudimských středních školách besedoval v dětském domově v Hrochově Týnci. Včera pokračoval na "základce" v Prachovicích a dnes v Bojanově.
* Marek Sasyn začal s pervitinem v patnácti letech. Brzy ho denní denní příděl drogy stál sedm tisíc korun.
* Dnes se živí muzikou, malováním a jezdí po republice dělat přednášky studentům. Aby je svým osudem varoval.
________________________________________________________________________
Koho vlastně dráždí různé zákazy
Tachovský deník | 12.3.2004 | rubrika: Tachovsko-slovo mají čtenáři | strana: 11 | autor: PAVEL MAREŠ, Praha
VÁŠ NÁZOR
Jsou lidé, kteří dostávají kopřivku, když uslyší slovo zákaz. Zákaz nic neřeší! Zakázané ovoce nejvíc chutná! Zákaz podpoří potratovou turistiku, zažene potratáře do ilegality! Zákaz je omezování svobody! Prostě cokoli jiného, jen to proboha nezakazujte!
Ten postoj mi ze všeho nejvíc připomíná puberťáka, který si potřebuje dokázat, že už je opravdu dospělý a nikdo mu nemá co přikazovat a zakazovat. Ovšemže se mýlí, stejně jako všichni ti zásadní odpůrci zákazů. Stačí vyjít do ulic a hned na ně narazíte: zákaz parkování, zákaz zastavení, zákaz vjezdu - je třeba pokračovat?
Zákazy a příkazy jsou prostě nezbytné, bez nich by byl chaos na ulicích i v životě. Zákaz potratů samozřejmě potraty nevymýtí, stejně jako zákaz parkování nevymýtí neukázněné řidiče. Podstatné je na něm něco jiného: jednoznačný projev vůle společnosti, že něco nechce. Chceme zabíjet nenarozené děti, nebo nechceme? Chceme, aby si děti ničily zdraví kouřením, nebo to nechceme? Chceme, aby propadly drogám, nebo to nechceme?
Zákon je vyjádřením společné vůle. Zákaz potratů (podobně eutanázie) není principiálně ničím jiným než např. zákaz prodeje cigaret a alkoholu mladistvým, o jehož nezbytnosti nepochybují ani ti nejhalasnější zastánci lidských svobod a práv. Proto je nesporné, že pokud se shodujeme v přání potraty omezit, je k tomu jejich zákaz také zásadně zcela přijatelným a přiměřeným prostředkem. Nikoli ovšem všelékem. Tak jako vychovávat děti k dodržování dopravních předpisů odmalička je lepší než spoléhat na mastné pokuty v dospělosti, musí se i úcta k životu pěstovat už od kolébky, musí se změnit celkové mravní klima společnosti.
Jak si zodpovíme, že mnohonásobného vraha před násilnou smrtí chrání zákon, kdežto nenarozené dítě lze usmrtit beztrestně? Dokud bude vládnout tato dvojí morálka, dokud něco takového bude principiálně přijatelné, musíme se každý obávat, že ani před naším životem se jednou někdo nezastaví. Maximálně patnáct let někomu za to riziko může stát. Ostatně ti dostatečně mohovití a bezohlední si vždycky najdou cestu, jak si zákon ohnout ve svůj prospěch. To tu bylo odjakživa a vždycky to tak bude. Děje se to i na silnicích: kdo má dost peněz na pokuty, může si jezdit, jako by žádná dopravní vyhláška neexistovala. Což ovšem není důvod k jejímu zrušení, jak by nám kdosi rád namluvil.
________________________________________________________________________
Krátce DNES
Mladá fronta DNES | 12.3.2004 | rubrika: Kraj Plzeňský | strana: 2
Plzeň
Zprostředkování drog vyneslo muži vězení
Devětatřicetiletého Slováka Kamila Dzvončka poslal plzeňský soudce Jan Špeta na 11 let do vězení za zajišťování pervitinu pro německé odběratele. V létě roku 1999 pro kupce zajistil 1380 gramů drogy, za gram si účtoval 30 - 35 marek. Přestože jakoukoli spojitost s obchody popíral, nechal si stejně jako státní zástupkyně čas na rozmyšlenou. Soud mu jako cizinci nenařídil vyhoštění, protože je v Čechách ženatý.
(pek)
________________________________________________________________________
Soud trestal za pervitin
ČT 1 | 10.3.2004 | 18:00 | pořad: Report
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka
--------------------
Až dvanáctileté tresty vězení udělil Krajský soud v Ostravě výrobcům a dealerům pervitinu. Třináctičlenná skupina si vydělala výrobou a prodejem pervitinu na Ostravsku a Karvinsku nejméně čtvrt milionu korun. Většina obžalovaných se proti rozsudku odvolala.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Třináctičlennou skupinu výrobců a prodejců pervitinu vypátrali policisté před čtyřmi lety. Nejpřísnější trest, dvanáct let vězení, vyměřil ostravský krajský soud Robertu Jankechovi. Kromě výroby drog ho už v minulosti poslal soud za mříže za smrt mladé dívky. Policistům chtěla oznámit, že Robert Jankech v Havířově vaří pervitin. Robert Jankech ji proto s kamarádem spoutali a položili do úložného prostoru postele, kterou zatížili skříní. Dívka se udusila. Robert Jankech navíc společně s dalšími obžalovanými vyráběli a prodávali pervitin v Ostravě, na Karvinsku a na Frýdecko-Místecku.
Brigita BILÍKOVÁ, státní zástupkyně, Krajské státní zastupitelství Ostrava
--------------------
Jednalo se o poměrně závažnou nebo o závažnou trestnou činnost poměrně velkého rozsahu. Tomu v podstatě odpovídala i ta délka jednak toho přípravného řízení a jednak hlavního líčení u soudu.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Dva z obžalovaných zprostil soud obžaloby a další dva odešli s podmíněnými tresty. Zbývající pachatelé dostali tresty v rozmezí dvou až jedenácti a půl let vězení.
Koloman DANY, odsouzený
--------------------
Já vám nepovím nic. Bez komentáře.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Co říkáte na rozsudek?
Luděk SEKERA, odsouzený
--------------------
Běžte do hajzlu.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Obžalované usvědčily především odposlechy telefonátů a domovní prohlídky, při kterých jim policisté zabavili téměř půl kilogramu pervitinu.
________________________________________________________________________
Drogu měl obviněný v bytě i osobním autě
Listy Prachaticka | 12.3.2004 | rubrika: Prachaticko | strana: 17 | autor: (gab)
Prachatice - Trestného činu nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek se podle policie dopustil muž (36 let) z Prachatic.
"Ten letos v lednu přechovával v bytě své bývalé manželky methamfetamin, který byl zajištěn při domovní prohlídce nařízené okresním soudem. Stejnou látku měl muž u sebe i při prohlídce osobního vozidla," informovala včera okresní policejní mluvčí Dagmar Mrázová a upřesnila, že obviněný měl celkem 689 miligramů této látky.
"Policejní komisař Služby kriminální policie a vyšetřování Prachatice vyhotovil ve středu usnesení o zahájení trestního stíhání," dodala k případu D. Mrázová.
________________________________________________________________________
Experiment
Prima TV | 11.3.2004 | 19:00 | pořad: Zpravodajský deník
Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer, máme pro vás Zpravodajský deník.
Jiří NIKODÝM, moderátor
--------------------
Hezký večer.
Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Praha chystá obdobu slavného londýnského Hyde Parku, tedy konkrétně takzvaného Speakers Corner, česky řečnického koutku. Londýňané tam už sto padesát let veřejně sdělují své názory. Jak? Zajeli jsme do Londýna, abyste viděli to, co vás možná zanedlouho čeká i v našem hlavním městě.
Lukáš MATERNA, redaktor
--------------------
Zneuznaní politici, náboženští fanatici, pomatenci i obyčejní lidé, kteří jen touží projevit svůj názor, tak vypadá každou neděli londýnský Speakers Corner.
řečník
--------------------
On se objeví v oslnivém světle a záblescích, protože on vlastní vesmír.
řečník
--------------------
Já volám po legalizaci marihuany.
Lukáš MATERNA, redaktor
--------------------
Do ohnivé diskuse se často zapojují i diváci a někdy to vypadá skoro na rvačku.
řečník
--------------------
Tohle je červená karta, jsi out.
řečník
--------------------
Když se s někým pohádám, obecenstvo se baví a je vnímavější. Chodím sem už patnáct let, takže o tom něco vím.
Lukáš MATERNA, redaktor
--------------------
Na Speakers Corner si zkrátka kdokoliv může říkat cokoliv, něco podobného chce lidem nabídnout i pražský magistrát.
Rudolf BLAŽEK, náměstek pražského primátora /ODS/
--------------------
Vyjádřit svůj názor, jsou i lidé, kteří takový názor by si chtěli poslechnout. Může to být i zajímavé, možná někdy i zábavné.
ANKETA
osoba
--------------------
Názory jsou potřeba říkat, protože v našem státě to vypadá leckdy všelijak.
osoba
--------------------
Jednak bych mohl vesele nadávat a nebyl bych za to bit jako doma, takže by to bylo dobrý.
KONEC ANKETY
Lukáš MATERNA, redaktor
--------------------
Magistrátem oslovené městské části ale experiment zatím spíš zavrhují. Žádná z nich netouží mít na svém území nespokojené demonstranty. |
|
|
|