CANNABIS CUP 2003

Konopná scéna

Volný čas mezi zajímavými přednáškami jsme trávili lovem dobrých záběrů mezi vystavovateli. Kromě profláklých Sensi Seeds, White Label Seeds, THSeeds, Flying Dutchman, jsme měli možnost na výstavě potkat Gypsy Nirvanu ze Seedsdirect, starého známého Barge – konopného paparazziho, kterého jsme poznali u Breedera Steva. Potkali jsme jediné češky na Cupu u stánku Sagarmatha Seeds. Potkali jsme tvůrce britského magazínu Red Eye. Potkali jsme skvělou roštěnku ze stánku Vulcano Vaporizers. Prostě celou velkou mezinárodní konopnou scénu. Cup je prostě ideálním místem pro lidi v nebo kolem konopného (nebo přímo marihuanového) průmyslu. Vytvářet a udržovat kontakty, to je důvod každoročního účinkování seedbank v této show.

Je libo vzorky?

Naopak jen velmi málo času jsme trávili hlavní”povinností” soudců, tedy objížděním coffeeshopů (třeba přímo lodí 420 Tours) utrácejíc za jednotlivé soutěžní modely (speciální cenu mohl získat ten soudce, který objel všechny spřízněné kofíky a nechal si potvrdit příslušná místa v soudcovském průvodci razítkem). Jak probíhala samotná show? Především se celý týden snaží seed-banky zhulit co největší záběr návštěvníků. Vzorky soutěžních kandidátů jsou k mání u všech stánků – v bongu, ve špecích, ve vapíku... jak je libo. Mnohdy tato kampaň probíhá velice legračně – to když třeba Arjanův společník zakončí přednášku vysláním 30-ti centimetrového brka Hawaian Snow do davu. Já jsem však - po zjištění, že se jedná o čisťocha a potom co mi sedmdesátiletý medical user odklepl pět centimetrů popela do klína - preferoval osobáčka (které v plastovém obalu na jointy rozdala Arjanova asistentka), abych si jej mohl v cuku-letu přebalit s tabákem (Hulením čistých jointů se na akci vyznačovali zejména New Yorkští návštěvníci a samozřejmě se stali terčem našeho posměchu, protože vesměs je neuměli ani zabalit).

Odvrácená strana poháru

Prostě boj na všech frontách, bohužel bez pravidel. Již od roku 2000, kdy se na veřejnost dostala aféra s podplacenými výsledky Cupu, se vede diskuse o tom, zda by se forma soutěže neměla změnit. Je jasné, že ze strany High Times a pořadatelů Cupu jde pouze o peníze. Snaží se americkým turistům uspořádat něco, co doma nemají a využívají k tomu obrovský potenciál čtenářů nejnotoričtějšího magazínu High Times. Ovšem na druhé straně holandským aktivistům tato konopná turistika příliš nesedí. Tolerantní nizozemská politika je namířena k tuzemským obyvatelům, ne k přílivu mladých drogových experimentátorů. Sami pěstitelé se cítí ohroženi tlakem evropské unie na potlačení tohoto jevu. A tak se pohybují organizátoři poháru na ostří nože. Prakticky každý rok se Cup slaví, jakoby měl být poslední – a tento ročník to bylo cítit v atmosféře obzvlášť. Část coffee-shopů (např. náš oblíbený De Dampkring) již přestala v Cupu participovat, protože prostě nevěří, že by na Cupu existovala volná soutěž. A i kdyby existovala, myslíte že se dá kvalita marihuany seriózně soudcovat stylem “upoutejte, rozdejte a zhulte co nejvíce lidí během jediného týdne”, jinými slovy investujte peníze do kampaně, dredatých koček a vzorků, ony se vám vrátí v podobě některého z předních ocěnění? A tak High Times Cannabis Cup možná čekají nějaké změny. Již teď je známo vypovězení pořadatelské agentury 420 Tours, která minulý rok Cup organizovala. Co zůstane? Pohodové a edukativní setkání se členy velké konspirace, tak jak Cannabis Cup vymyslel jeho zakladatel Steve Hager... a volba nejlepších? Určitě ve smyslu symbolickém. Prostě zažít tento happening stojí za to... takže uvidíme.