Dude
Shpongler
Registrován: Feb 2001
Příspěvků: 2582 
|
| toxíci jedou dál |
Příspěvek č. 4 |
Tým Toxi: práce pro ně nikdy nekončí Předchozí zpráva 184 / 187 Další zpráva
Olomoucký deník | 20.9.2006 | rubrika: Náš kraj | strana: 6 | autor: LENKA HNILOVÁ
Do práce nechodíme jako do fabriky, říkají protidrogoví kriminalisté
Interview dne
Olomouc - Olomoucké drogové podsvětí přišlo v uplynulých týdnech o několik významných dodavatelů. Zásluhu na tom má speciální policejní tým Toxi, který už několik let systematicky likviduje jednoho výrobce a dealera za druhým. Přestože jeho členů je podstatně méně než v jiných krajských městech, co do úspěšnosti potírání drogové kriminality si s nimi v ničem nezadá. Olomoucký okres se díky nim loni umístil na pátém místě v celorepublikovém srovnání. Předběhly ho jen takové bašty drogového podsvětí, jako jsou Praha, Brno, Ostrava a Karlovy Vary.
O boji s drogami na Olomoucku jsme si povídali se třemi kriminalisty týmu Toxi. Přestože tvrdí, že většina narkomanů je stejně zná, přáli si zůstat v anonymitě.
* Čím to, že se vám momentálně tak daří?
Je to systematickou prací. To, že jsme úspěšní, je spíš shoda okolností, protože práce na případu trvá tři, čtyři měsíce. Rozdělá se jich několik, a když to vyjde, tak se uzavřou najednou.
* V poslední době je ale o vás v médiích slyšet přece jen mnohem častěji než dřív...
Fungujeme čtyři roky, ale druhým rokem praktikujeme jiný styl práce. Každá větší akce se objeví v médiích. Je to kvůli prevenci, aby si nikdo nemyslel, že je nepostižitelný. Odráží se to pozitivně, řada z těch lidí přestává mít pocit, že jejich konspirace je dokonalá.
* Proč jste změnili způsob práce?
Snažíme se, aby lidé viděli, že tento problém není policii lhostejný. Bohužel ale nevidíme na konci tunelu světlo. Nezdá se, že by se situace měla výrazně zlepšit. Olomoucký okres je rozlehlý a je nás málo.
* Jak vlastně při pátrání po dealerech postupujete?
Především je nutné získat co nejvíc informací. Drogová trestná činnost je o to složitější, že je to kriminalita skrytá, latentní. Není tam poškozený, není zde nikdo, kdo by přišel a případ nám ohlásil. Sice nám občas nějaký ctihodný občan zavolá, ale bohužel všichni sledují americké filmy a mají velké oči a hlavně strach, aby nikde nefigurovali. Několikrát do roka nám z nemocnice přijde lékařská zpráva, že byl nějaký pacient přijat pod vlivem drog. Ale když už je někdo v nemocnici, to už je špatné.
* Když už tedy máte spotřebitele, co se děje dál?
Snažíme se vždy dostat k výrobci. Když máme dealera, snažíme se vždy dostat k tomu, kdo drogu dodal. Proto práce trvá tak dlouho. Je to o osobních kontaktech s lidmi, kteří se pohybují v tomto prostředí. Nemusí to být přitom přímo toxikomani, ale osoby, které se mezi nimi pohybují. Navíc drogy jsou stejně jako jiná trestná činnost obchod. A dříve nebo později jeden podvede druhého. Jsou ale i lidé, kteří chtějí se závislostí skončit. Přijdou a řeknou, co vědí.
* Jak probíhá samotný zátah?
Cílem je zajistit přímo předávku - zadržet při prodeji dealera i s klientem. Když si jdeme pro výrobce, tak přímo při výrobě nebo bezprostředně po ní. Ta skutečná práce ale začíná až v okamžiku, kdy toho člověka zatkneme. Po zadržení musíme do osmačtyřiceti hodin sehnat svědky, provést domovní prohlídku, zajistit a vyslechnout aspoň tři, čtyři lidi. Jsou kauzy, kdy jsme v práci čtyři dny a za tu dobu spíme třeba jen pár hodin. Snažíme se, aby byl každý skutek odsouzen. Pokaždé intenzivně pracujeme na tom, abychom k soudu dostali i svědky. Zatím se nám za šest let stalo jen jednou, že nám osobu nevzali do vazby. Loni bylo kolem padesáti případů a dvacet šlo do vazby, letos už jich je patnáct. Takže za ty roky jsme už asi 120 osob stíhali vazebně.
* Jaká je v tomto ohledu spolupráce se soudy?
Je vynikající. Ale už nevím, kde je problém při stanovení výše trestu, jestli na státním zastupitelství nebo na soudech. Nepamatuji si, že by byl někdo „odměněn“ pětiletým vězením. Přitom sazba je v ustanovení § 187, odst. 1 trestního zákona jeden až pět let. Zpravidla soudci využívají dolní hranice sazby, případně podmínky a dokonce i alternativních trestů, jako jsou veřejně prospěšné práce. Nechápeme situace, kdy pachatel, který je za drogovou trestnou činnost jednou odsouzen s podmínečným odkladem, podruhé při pokračování trestné činnosti odchází od soudu opět pouze s podmínkou. Myslím, že je to degradace naší práce.
* A to ten člověk neztratí klientelu ani za pár měsíců?
Problém je, že když někdo umí pervitin dělat dobře, tak zákazníci mu nedají pokoj. Jsou schopni mu donést ingredience, jenom aby jim to vyrobil.
* To jsou v kvalitě až tak výrazné rozdíly?
Existují obrovské rozdíly. Dobrý pervitin je v současné době v Olomouci vzácnost. Čím lepší je vařič, tím je komunita kolem něj uzavřenější, a pak je těžší se k němu dostat.
* Největší úspěch je tedy zadržení hlavního výrobce?
Pro nás není vítězství, když někoho zavřeme. Nevěřím v resocializační schopnost českého vězeňství. Že by se ten člověk vrátil z výkonu trestu nebo vazby a byl lepší a napravený, to se zpravidla nestává. Pro nás je výhra, když člověk zvítězí nad závislostí a začne žít normálním životem. Nejhorší na tom je, že nikdo se zcela nevyléčí, pouze může doživotně abstinovat.
* Který „úlovek“ považujete za největší?
Akci Krysa. Vypátrali jsme dobře sehraný tým třinácti lidí, kteří se ve velkém zabývali výrobou a distribucí pervitinu. Zadrželi jsme je v roce 2004 a pak znovu o rok později.
* To už byli znovu na svobodě?
Ano. Vazba většinou trvá čtyři měsíce a oni, když zjistí, že nemají nic jiného na práci, začnou znovu.
* Co znamenají ty zvláštní krycí názvy akcí?
Používáme identifikační znaky, abychom dodrželi presumpci neviny. Krycí jména vybíráme většinou podle přezdívek podezřelých. Názvy se vztahují k osobám, prostředí nebo místu, kde byl zákrok proveden. Abychom všichni věděli, o co se jedná, a zároveň, aby neunikly informace ven.
* Které drogy v okrese nejvíc „letí“?
V Olomouci je problémem hlavně pervitin. Všeobecný problém je marihuana. Kouří ji děcka i na základních školách. Zmapovat, kolik je uživatelů, je těžké. Kdybychom brali kuřáka marihuany jako toxikomana, tak si dovolím tvrdit, že padesát procent Olomoučanů jsou toxikomani. V oblibě je taky „taneční“ extáze. Jako problém vnímáme rostoucí výskyt hydropoidního konopí - ve slangu „scunku“. Obsah účinné látky oproti konopí setému je alarmující.
* Co další drogy - heroin nebo kokain?
Heroin tady zatím naštěstí až na výjimky není rozšířen a kokain je záležitostí spíš horních společenských vrstev či cizinců. Ostatní na to nemají peníze a raději si koupí pervitin za lepší cenu a s podobnými účinky. Pouliční prodej kokainu tady nebyl dosud zaznamenán, zpravidla někdo zajede do Prahy, vezme toho víc a pak se mezi sebou rozdělí. Kvitujeme, že vietnamská komunita, která tady je, drogy odsuzuje. Například v Ostravě, Hradci Králové a Praze mají s jejich zneužíváním ve vietnamské a romské komunitě obrovský problém. Ještě v něčem je Olomouc výjimečná? Je na křižovatce. Všude je to zhruba sto kilometrů - Ostrava, Hradec, Brno. Nehrajeme si na mistry světa, jsme si vědomi, že spoustu věcí jde mimo nás, aniž bychom to věděli. Nemáme ale lidi ani prostředky, abychom to mohli postihnout. Jsme univerzitní město a studenti jsou velká cílová skupina.
* Často se v souvislosti s drogami objevují města Šternberk, Uničov a Litovel. Čím to?
Není to tak, jak se dříve tvrdilo, že drogy jsou výsadou velkých měst. Jsou všude bez ohledu na hustotu osídlení.
* Když se dostanete k vařiči, ochutnáváte stejně jako ve filmech o jakou drogu se jedná?
Ne. Na to máme detekční soupravy. Důležité je zjistit, zda se jedná vůbec o drogu. To je jedna z podmínek trestního řízení. Kvalita už se pak testuje v laboratořích Kriminalistického ústavu Policie ČR.
* Nepoznamenává vás práce v osobním životě?
Nejvíce jsou tím zatíženy naše rodiny. Každodenní plán se často mění z hodiny na hodinu. Když se v noci vzájemně svoláváme do práce kvůli případu, není to dvakrát do měsíce, ale spíš dvakrát do týdne. Neexistuje nebýt na příjmu. Chce to osobní nasazení, chuť něco dokázat. Nemůžeme do práce chodit jako do fabriky.
* Co vás překvapilo za tu dobu, co to děláte?
Na rozdíl od nevládních organizací, které tvrdí, že se drogová scéna stabilizovala, tak podle mě je to čím dál tím horší, zvyšuje se počet uživatelů a snižuje se jejich věk. Mladí lidé to berou jako sport, je to jejich zábava a neuvědomují si dopady. Šokoval mě při výslechu sedmnáctiletý mladík, když říkal: Až tady budeme fetovat všichni, tak vy s tím nic neuděláte a necháte nás na pokoji... To si, myslím, hovoří za vše.
* V čem je podle vás chyba?
Jednoznačně v rodičích. Pokud je nezajímá, co jejich děti dělají, v jakém stavu se vracejí domů, popřípadě nahrazují výchovu penězi, tak se nelze divit, že drogy zkoušejí i děti mladší deseti let.
 |
OBČANÉ VŠECH ZEMÍ, UVOLNĚTE SE!!!
Marijuana nezabíjí Marijuana není přestupní drogou * Úspěšnost represe
Grow #2 * Grow #3 - Everybody can grow * MUSHROOM GROW
OUTSIDER BY CHOICE
|
09-03-2004 v 16:41 PM
Zase další lhář placený z peněz daňových poplatníků . Za takové jasné lži by měli být tvrdé tresty, neboť to je evidentně větší, než malé množství lží. Dost bylo Kopečků ( případně falešných inženýrů Vacků a doktorů Komorousů !!!!!!!!!!!!) 
