Registrován: Mar 2008
Příspěvků: 259  

Enzymy

Myslím, že enzymy není nutné dlouho představovat, ale několik základních informací se hodí:

- V drtivé většině případů se jedná o proteiny, okrajovou částí jsou pak RNA s katalyticku aktivitou nazývané ribozymy

- Enzymy jsou ve většině případů velmi sofistikované molekuly, které umí pracovat jen za specifických podmínek: teplota, iontová síla prostředí, pH. Nejlepší pH pro práci enzymu nazýváme pH optimum.

-Pokud se takový enzym dostane do jiných podmínek než na které je zvyklý, dojde ke zmenšení katalytické aktivity, či úplnému zastavení funkce, v nejhorším případě pak k denaturaci.

Tato fakta mě donutila se zamyslet nad tím, jaké složení vlastně komerčně prodávané roztoky enzymů mají.

Určitě se musí jednat o velmi stabilní enzymy se kterými jen tak něco nezamává. Bohužel při hledání přesného složení jednotlivých firem se mi podařilo jej nalézt pouze u Plagronu. Jiné firmy pak uvádějí složení až 12 či více enzymů a jiných látek např. Canna.

Dále k tomu Plagronu, podle výrobce tento roztok obsahuje enzymy celulázy a pektinázy. Jsou to skupiny enzymů štěpící složky buněčné stěny rostlin.

Firma SERVA (kterou zná určitě každý kdo někdy dělal v biologické, biochemické či jiné laboratoři) udává, že jimi dodávaná celuláza má následující parametry:

pH optimum: 4 - 5, ale pracuje v rozmezích 3 - 7
Optimální teplota: 40 - 50 °C

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10327458 - Zde byla experimentálně stanovován vliv teploty a pH na celý komplex celuláz a zjištění bylo, že optimum je 50 - 55 °C a pH optimum 4,2 - 5,8.

Pro pektinázy bylo trochu složitější získat nějaké informace, ale něco nakonec přece. Komerčně dodávané pektinázy mají optimální teplotu mezi 45 - 55 °C a pH opotimum 4,8 - 5.

Ale bohužel nikde není ani slovo o iontové síle prostředí v jakém enzymy pracují. Prot nevím na kolik je efektivní lít do zasoleného květináče enzymy. Celé to směřuji k otázce: Jakou efektivitu nám mohou enzymy ve skutečnosti poskytnout?


Konečně dostáváme k druhému tématu a to je Trichoderma, případně další mykorhizní houby

Mykorhizní houby

Obě skupiny zmiňovaných enzymů jsou původem z hub a bakterií. Pokud jde o mykorhizní houby, drtivá většina z nich jsou endomykorhizní, to znamená, že aby mohly plnit požadovanou funkci musí se dostat dovnitř rostlinných buněk a k tomu potřebují nějaké "zbraně" ano, správně, používají k těmto účelům výše zmíněné enzymy a k tomu určitě u mnoho dalších.

Z toho soudím, že pro pěstování je mnohem výhodnější pořídit mykorhizní houbu, kterou tam mám už napořád, než prolívat jednou týdně enzymem. Protože houba dodává rostlině vodu a v ní rozpuštěné ionty, tudíž zabraňuje zasolování substrátu či média.

Celé téma se tedy hodí spíš pro pěstitele, kteří jedou hlínu či kokos. Rád bych, kdyby se přidali i hydro-groweři k diskuzi., kteří mají s enzymy určitě bohatější zkušenosti.

Jakékoli připomínky či dotazy vítány!

Polovina dekády + matkárna ve skleníku (2012) http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=63753&perpage=16&pagenumber=1

Registrován: Feb 2011
Příspěvků: 60  

Poridil jsem trichodermu. 10 g na 100 l a zalivku jsem udelal po měsíci růstu klonů - bez hnojeni a zároveň jsem je přesadil. Takze sly z kelimku od jogurtů do 3,5l kvetniku. Predhnojeny substrat od plagronu. V domnění, ze kytkam muze větší množství houby jen prospět, jsem davkovani upravil nehoraznym zpusobem :-/ rikal jsem si, ze kdyz dam cca 5 gramu do peti litru vody, nic se nestane, maximalne to bude ku prospechu.. Presne naopak :-/ . Koreny se rozrostly takovym zpusobem, ze po tydnu kvetiny zacly ztracet barvu. Zacly cele zloutnout. Ph jsem udrzoval na 6,3 na vytoku, ec 1,2 . Diky tomu, ze koreny nemely kam rust, kytky zacly rychle stradat. Takze muj poznatek - drzet davkovani !!! A jedine houby. Co se tyce enzymu - v growshopu mi kluk radil, ze se mam na enzymy vykaslat... Mam se drzet tehle hub. Misto enzymu mi doporucil nejaky novy postrik od jungle in da box. A na kvet nasadit PK nebo guaano ...