Host
Host
Registrován: N/A
Příspěvků: Žádné
|
Vážení přátelé, vidím, že být malým dítětem je dneska poněkud rizikové. Jako děti jsme si hráli PŘESNĚ na místech, která asi jsou vyhledávána out pěstiteli... těžko přístupná, skrytá. Bylo to boží, útočili jsme blátem na nepřátele bránící svou skrýš, pořádali jsme bojovky, hledali jsme schované poklady (často je představovala něčí čepice). Soutěžili jsme, kdo se nebude bát prolézt trním, kdo se kam prodere, kdo je lepší.
Jsem ráda, že nevím, jak by se cítila moje mamka, až bych jí jednou přišla s nohou probodnutou hřebíkem nebo ležela někde v lese se zlomenou nohou nebo řvala bolestí zmrzačená kyselinou.
Je-li to na vašem pozemku, máte právo vstupu bránit jakkoli, kdo tam leze neoprávněně, přijímá všechna rizika. Co přijímá člověk, který se z nečorkařského důvodu plácá na těžko přístupném místě a zůstane tam, protože někdo řekl TO JE MOJE A NIKDO MI SEM NEMÁ PRÁVO LÍZT? Když jste se tam dostali vy - jaká je JISTOTA, že se tam nedostane nikdo další? Aniž by cíleně šel krást? Jistota není žádná, jen malá pravděpodobnost? Nebyla malá pravděpodobnost spousta neštěstí, která se přesto stala? MALÁ PRAVDĚPODOBNOST VÁM DÁVÁ PRÁVO ROZHODOVAT O ŽIVOTĚ JINÝCH??? Je jedno, jak je malá - JE.
Máte-li to na svém, je to vaše věc. Nemáte-li to na svém, hrajete si na bohy.
|
11-12-2005 v 23:15 PM
ll NY DieS3L!sOmanGo,o8neMos,paSSioN? 
PS:jestly mate nekdo dobry zkusenosti z nakou odrudou na outdoor tag mi poradte a napiste neco wo ní...treba jakej mela wínos jedna kytky a kdy kwetla a tag.....at wam to roste a nikdo to neukradne!
