Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
asi tak 2 tydny před tim než to zasadíš,ale lepší by bylo kdybys to dal za okno protože když to daš pod zářivku tak kytka bude mít menší odolnost(tenky stonek atd.)ale bude to taky vpohodě,jak chceš.tak zdar
Já osobně můžu doporučit kukuřici.Místa po 1-3kytkách a sázet je tak v červnu,nebo je do kukuřice zasadit předpěstovaný 60-80cm v červenci a pohoda.....
Do jílovytý hlíny se dá skvěle vyhloubit pěkná jamka tak 30cm široká a 50 hluboká,a ještě tam přisypat nějakou kvalitní černozem(několik lopat).A nakonec udělat přítokový kanálky na vodu v období sucha.
Sklizeň by měla bejt na konci září,říjen už je nebezpečnej ale září je v pohodě.
Tak hodně zdaru groweři.
PEACE
Mám na vás hoši takovej dotaz!!Odpoveď na něj by se mohla hodit všem!!!!!!!!!!!!!!!Prostě jak mám pečovat o kytku aby jí mohl co nejdřív sklidit??Nechci to ani tak kvůli brzkýmu hulení ale abych předešel sklizení kombajnem!!!!!!Stačilo by si jí předpěstovat,dát vlastní hlínu-vzdušnou a často to hnojit krystalonem růst a start a potom plod a květ??Nebo mi ještě poradíte??Díky fakt moc všem za odpovědi!!!!
ahoj.......jasne, ja pestujem v kukurici, jedina nevyhoda je, ze vacsinou je to na poslednu chvilu, myslim sklizen, pretoze mi uroda dozrieva vtedy ked aj kukurica, takze si musim zistit, kedy idu davat dole kukuricu, a podla toho sa zariadim.
ale v kukurici sa mi to paci, netreba tak casto polievat a je to hnojene a da sa to dobre zasit
něco o kukuřice mohlo by nám to všem trochu a poradit a předejít tim nějakým prblémům!!!takže..........
Význam
Kukuřice je plodinou původně z tropických oblastí, pěstuje se však v rozmanitých klimatických podmínkách. Kukuřičné zrno hraje důležitou roli při výkrmu prasat a drůbeže. V poslední době vzrůstá význam kukuřice i pro přímou lidskou výživu. Rozšiřuje se využití pukancové kukuřice. Silážní kukuřice hraje důležitou roli při výrobě objemových krmiv (siláže) a řadí se mezi rozhodující krmné plodiny. Vzhledem k charakteru klimatických podmínek v ČR je domácí produkce omezená, takže je nutné dovážet kukuřici (cca 85 – 90 tis. t) především ze Slovenska.
Převládající složkou zrna kukuřice jsou glycidy. Z nich připadá na škrob 60 – 70 %, obsah N-látek je okolo 10 %, vlákniny 2 %, tuků 3 – 6 %, nejvíce v klíčku (cukrová kukuřice 8 – 9 %). Z obilnin má kukuřice po ovsu druhý nejvyšší obsah tuků v semeni.
Biologické a pěstitelské požadavky
Vzhledem k odlišnému biologickému charakteru a pěstitelskému systému kukuřici nezahrnují úvodní obecné zásady agrotechniky jarních obilnin.
Kukuřice je teplomilná rostlina. Zrno začíná klíčit, když teplota půdy dosahuje 7 - 8 0C. Pro nasazení dostatečného počtu palic a jejich vývoj jsou důležité teploty v srpnu a počátkem září. K vysoké produkci zrna potřebuje kukuřice dostatek vody zejména v období mezi metáním a mléčnou zralostí, to je v období intenzivního růstu. Krátké přísušky překonává dobře díky bohatě rozvinutému kořenovému systému a dobrému hospodaření s vláhou. Na sucho je kukuřice velmi citlivá v době květu, kdy dochází k zasychání blizen. Hloubka výsevu je podle použitého hybridu a půdy 60 – 90 mm. Vzdálenost rostlin v řádku se pohybuje zpravidla mezi 15-ti až 20-ti cm a určuje hustotu porostu. V našich podmínkách by mělo být zaseto koncem dubna s ukončením nejpozději do 10., resp.15. května. Orientační hodnoty pro hustoty jsou následující: FAO 200 - 220: 90 - 110 tis. rostlin na ha; FAO 230 - 300: 80 – 100 tis. rostlin na ha. Při vysokých hustotách porostů se oddaluje zrání a zvyšuje se riziko poléhání porostu a také se zhoršuje poměr mezi hmotou palic (zrnem) a celkovou zelenou fytomasou.
Ošetření během vegetace a sklizeň
Kukuřice příznivě reaguje na živiny v tzv. „staré půdní síle“. Živiny je schopna čerpat i z hlubších půdních horizontů. Naopak na přímé hnojení nereaguje porost příliš výrazně. Na 1 t zrna průměrně odčerpá 25 kg N, 3,5 kg P, 16 kg K. Celková dávka dusíku je 100 – 150 kg N.ha-1. Dusíkem hnojíme před setím s následným zapravením alespoň na hloubku setí. Na lehčích půdách a při vyšších srážkách se doporučuje dávku dělit. Často používáme kejdu, která může být aplikována na jaře po zasetí i při meziřádkové kultivaci. V případě potřeby chemicky zasahujeme proti zavíječi kukuřičnému.
Kukuřice na zrno je fyziologicky zralá ke sklizni (žlutá zralost), když obsah sušiny v zrnu dosahuje hodnoty 60 – 62 %. Zrno je tvrdé, lesklé, na bázi má načernalou vrstvu, která signalizuje ukončení ukládání živin. Sklizeň se provádí sklízecími mlátičkami, na nichž se musí provést různé úpravy, např. montáž adaptéru pro odlamování palic, montáž speciálního koše pro výmlat (pevnost, velké otvory), snížení otáček bubnu (13 - 17 m.s-1) aj. Optimální vlhkost je do 30 %. Při vyšší vlhkosti se začíná zvyšovat procento ztrát a poškození zrna a snižuje se výkonnost mlátičky. Vlhkost zrna by neměla překročit 40 %.
Zrno po sklizni se musí buď vysušit na standardní vlhkost (14 %) nebo se konzervuje při sklizňové vlhkosti. Sušení se provádí buď ohřívaným vzduchem nebo aktivním větráním. První způsob má výhodu v rychlosti, druhý v ekonomické nenáročnosti. Sušení celých palic se provádí zejména u osivové kukuřice a rovněž při využití na potravinářské účely. Další možností je konzervace bez přístupu vzduchu uvolňujícím se CO2 (vhodné při vysokých koncentracích hospodářských zvířat) nebo chemická konzervace.
třeba woe že tam svoje kytky asi nebudu moc nasadit když už začne růst kuku pač se to zrovna hnojí!!Já si tam toho důležitýho našel dost!!Tak jestli tě to nebere tak si neštěžuj!!
když už nic jinýho, tak ten článek aspoň nahodil zpátky tenhle zpočátku gůd thread k tomu k čemu byl založenej takže..
Aleš, Praha 6: Říkám:"V noci je ten nejsprávnější čas na myšlenky, otázky a odpovědi. Žádný mobil vám nezvoní, nikdo vás neruší a máte spoustu času..."
sem se bavil se strajdou...zemědelec....říkal že v kukuřici sou prej hodně divoky prasata....tak nevim jestli se toho mam obavat, a nosit sebou bejzbolku....nebo že je to vklídku?!:-)
Původní příspěvek od narbe fpoho...sem se jen ptal...:-)))
sem se bavil se strajdou...zemědelec....říkal že v kukuřici sou prej hodně divoky prasata....tak nevim jestli se toho mam obavat, a nosit sebou bejzbolku....nebo že je to vklídku?!:-)
jasne mne sa tiez stalo, ze mi diviaky vyplienili urodu, oni to jedia, lebo ja neviem co, mozno to nasli podla pachu.....krasne policko v kukurici, a ked som prisiel, tak bolo povalane....treba si najst pole niekde pri ceste, nie pri lese.
Narbe
Rozhodně lepší, než se tu bavit o provařeném skle, zvlášť když je to úplně OT v tomhle threadu...
Kňourů se ani moc bát nemusíš, pokud nejsou postřelení nebo zranění(kdy může být potlačena jejich přirozená plachost), spíše bych si dával pozor na bachu s mladýma, tu kdybych někde potkal, tak bych si pomáhal pryč nebo aspoň na první strom , ta si mláďata hlídá a může i zaútočit, ale všeobecně jsou prasata dost plachá a lidem se vyhýbají.
Mno ona se v kukuřici vyskytuje zvěř obecně, srnčí, vysoká... dle lokace, která může naše rostliny odjebat stejně dobře jako zvěř černá, protože jí kukuřičný porost poskytuje výhodný úkryt, ale v porovnání s lesním porostem mám, co se týče okusu, za ty roky rozhodně daleko lepší zkušenosti s kukuřicí a navíc v polích povětšinou nebývají slimáci, další pěkné korstvo, tak jako v lesích a houbaři, i když vlastně někdy se můžou po předchozím vydatném hnojení chlévskou mrvou objevit mezi řádky žampióny, takže košíky sebou.
Snow
Pokud jde o prasata samotná, tak loni mi moje políčko v kuku navštívil(y) min. dvakrát, poprvé mi zrušil(y) dvě u sebe rostoucí asi něco přes 1m rostliny, ale vypadalo to, že si spíš o rostliny drbal(y) záda nebo tak něco, ožrané mi to nepřipadalo, spíš zválené..., ostatních kytek kolem si ani nevšiml(y). Po druhé, těsně před sklizní, mi ryl(y) kolem kořenů jedné rostliny až se pod tíhou palic vyvrátila a polámal(y) několik spodních větví, ale okousané nebylo zase nic, řekl bych, že jim travka moc nejede, raději pátrají v hlíně po šťavnaťoučkých žížalách, mlsouni , ale netvrdil bych to na 100%, třeba se někdo potázal s jinou. Při sklizni, jak tvrdili traktoristi, z těch míst vyběhl asi 150 kg kňour.
No nevím jak ty, ale já bych to k cestě určitě nedával(silnice, dálnice...), už vidím, co napadne ty lidi v projíždějících autech kolem, když uvidí, třeba při přesazování, v ještě nevzrostlém kukuřičném poli nějakého zadredovaného divného typa, asi běžný lovec a sběratel brouků a motýlů...
Daleko radši to risknu s těmi prasaty u lesa, než lidmi...
Samozřejmě nechci tvrdit, že všichni pěstitelé jsou zadredovaní.
Jedině jak bývají někdy kolem dálnic ty vyvýšené břehy, kde přes ně není vidět, ale i tak to asi nemá valného smyslu, protože zvěř si na okolní automobilový ruch stejně uvykne a kolem vozovek se pohybuje.
09-02-2005 v 06:35 AM
, ta si mláďata hlídá a může i zaútočit, ale všeobecně jsou prasata dost plachá a lidem se vyhýbají.
, ale netvrdil bych to na 100%, třeba se někdo potázal s jinou. Při sklizni, jak tvrdili traktoristi, z těch míst vyběhl asi 150 kg kňour.
a kolem vozovek se pohybuje. 
