Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Nadzemní části rostlin jsou obklopeny vzdušným prostředím, ve kterém je koncentrace kyslíku vysoká a stálá (přibližně 21 objemových procent). Ve zcela jiné situaci jsou ale podzemní orgány, neboť koncentrace kyslíku v plynné fázi půdního systému je trvale snížena ve srovnání s volnou atmosférou. Kyslík je totiž nepřetržitě odebírán nejen respiračními procesy kořenů, ale i respirací půdní mikroflóry. V půdě s dostatkem velkých pórů není toto snížení velké (nanejvýš na polovinu koncentrace ve volné atmosféře), díky rychlému doplňování difúzním tokem ze vzduchu nad povrchem půdy. Pokud je ovšem vzdušných pórů málo a navíc jsou úzké, jak tomu bývá u těžkých jílových půd, nebo v důsledku zvýšeného obsahu vody v půdě (zamokření), pak může koncentrace kyslíku v rhizosféře klesnout na hodnoty blízké nule. Tyto hypoxické až anoxické podmínky způsobují vážný stres u těch druhů rostlin, které nemají vhodné adaptace.
Jakmile koncentrace kyslíku v půdním vzduchu v okolí kořenů klesne pod 2 až 4 % (objemová), dochází k inhibici aerobních respiračních procesů, a to jak v buňkách kořenů, tak i u půdních mikroorganismů. V prvé řadě je zpomalena až zastavena funkce elektronového transportního řetězce v mitochondriích a hromadící se NADH inhibuje činnost citrátového cyklu. Glykolýza inhibována není, neboť nevyžaduje kyslík a její hlavní produkt, pyruvát, může být zpracován náhradní anaerobní cestou (fermentací). Při fermentačním metabolismu je spotřebováván NADH vznikající při glykolýze, takže nic nebrání tomu, aby reakce probíhaly tak dlouho, dokud je k dispozici primární substrát.
Přechod na uvedené anaerobní disimilační procesy má pro rostlinu velmi vážné následky. Především trpí nedostatkem energie. Zatímco z jednoho molu glukózy lze získat aerobní cestou až 36 molů ATP, anaerobním rozkladem jen dva. Na pokrytí normálních energetických potřeb musí proto rostlina v prostředí bez kyslíku spotřebovat mnohonásobně větší množství organických látek (zrychlenou glykolýzou), což brzy vede k jejich úplnému vyčerpání. Dalším nebezpečím jsou konečné produkty fermentace, neboť etanol a zejména kyselina mléčná jsou ve vyšší koncentraci toxické sloučeniny.
Kromě přímého negativního působení nedostatku kyslíku na fyziologické procesy dochází i v chemismu půdy k celé řadě změn, které nepřímo ohrožují rostliny. Mnoho druhů půdních
mikroorganismů je dobře adaptováno pro život v anaerobním prostředí. Mají totiž schopnost při svých respiračních procesech využívat místo kyslíku i jiné látky jakožto akceptory elektronů a převádět je do redukovaného stavu. Jednou z možností je redukce nitrátů na molekulový dusík (denitrifikace). Pro rostliny mnohem nebezpečnější je však redukce síranů na sirovodík, a také uvolnění dvoj mocných iontů železa a manganu redukcí oxidovanějších nerozpustných forem. Vzniklé látky jsou ve vyšší koncentraci toxické a navíc Fe2+ váže volné fosfátové ionty do nerozpustné soli. Za nedostatku kyslíku je silně inhibována činnost nitrifikačních bakterií. Většina přijatelného dusíku je proto ve formě amonných iontů, které mohou působit ve vyšší koncentraci na některé druhy rostlin inhibičně až toxicky.
Aklimační reakce na náhlé snížení koncentrace kyslíku (např. při silných deštích či po zaplavení půdy) má značně komplexní charakter. Dochází především ke změnám v koncentraci fytohormonů a k syntéze stresových proteinů. Zvyšuje se syntéza kyseliny abscisové, která zprostředkovává regulaci řady procesů i v nadzemních orgánech (zavírání průduchů, inhibici růstu, aj.). Tvorba cytokininů v kořenech je naopak zpomalena a stejně tak i tvorba etylénu, protože vyžaduje kyslík. Přesto koncentrace etylénu v kořenech vzrůstá, neboť jsou značně omezeny jeho ztráty difúzí do okolního prostředí. Bylo také zjištěno, že hypoxickém prostředí stoupá citlivost buněk na působení etylénu. Etylén je pravděpodobně hlavním signálem ke spuštění celé řady dalších aklimačních reakcí. Jednou z prvních je indukce tvorby enzymů rozkládajících pektinové střední lamely buněčných stěn. Dochází tak k rychlé tvorbě rozsáhlých intercelulár v parenchymatických pletivech kořenů a stonku. Jejich propojením vznikají podélné kanálky, kterými do kořenů difunduje kyslík z nadzemních částí. Nově vytvářené kořeny v hypoxickém prostředí j sou nápadně ztlustlé a velmi málo větvené.
Proteiny indukované sníženou koncentrací kyslíku (anaerobic stress proteins, ASP) můžeme v buňkách dokázat nejen za úplné anoxie, ale už při snížení koncentrace kyslíku ve vzduchu v okolí rostliny asi na 4 %. Jejich indukce je poněkud pomalejší než u předešlých skupin stresových proteinů, nicméně už po pěti hodinách trvání nedostatku kyslíku představuje tvorba ASP přibližně tři čtvrtiny celého objemu proteosyntézy. Je to dáno také tím, že jejich tvorbě předchází útlum syntézy mnoha proteinů vyskytujících se v buňkách za dostatku kyslíku. Početnou skupinu v ASP, kterých celkem známe asi 20, tvoří enzymy nutné pro některé specifické cesty metabolismu sacharidů, ale i pro glykolýzu a fermentační procesy (např. alkoholdehydrogenáza, pyruvátdekarboxyláza a laktátdehydrogenáza, které patří k nejhojnějším).
I přes velmi nepříznivé účinky hypoxického prostředí na rostliny a velmi dramatické změny v buňkách po jeho náhlém navození, známe celou řadu druhů, které úspěšně rostou na trvale zamokřených či zaplavených půdách. Na těchto lokalitách bývají dokonce dosahovány špičkové hodnoty produkce biomasy (např. rákosiny, rýžová pole). Z toho je zřejmé, že adaptační schopnosti některých druhů jsou skutečně dokonalé.
Základem úspěšného přizpůsobení mokřadních rostlin je zajištění rychlého transportu kyslíku do kořenů. Rozsáhlý systém intercelulár, tvořící až 60 % z celkového objemu pletiv ve stoncích a kořenech, patří u nich k trvalým, konstitučním znakům. Transport plynů v intercelulárách neprobíhá pouze difúzí, ale i mnohem rychlejším hromadným tokem (mass-flow). K tlakovému rozdílu jakožto hybné síly hromadného toku dochází jednak kolísáním teploty nadzemních částí v průběhu dne, jednak snadným únikem vydýchaného oxidu uhličitého do vody v okolí kořenů. Kyslík transportovaný do kořenů je využíván nejen k respiračním procesům, ale i k detoxikaci rhizosféry, především k oxidaci Fe2+ a Mn2+ na nerozpustné sloučeniny.
Adaptované rostliny mají kromě výhodných morfologických znaků i řadu trvalých metabolických zvláštností. Patří k nim např. velmi dokonalé řízení rychlosti glykolýzy a tudíž u nich nedochází za nedostatku kyslíku k tak prudkému zrychlení rozkladných procesů, které by vedlo k vyčerpání rezerv. Také konečné produkty fermentace (především etanol) bývají velmi účinně vylučovány z kořenů do vnějšího prostředí. Někdy také mohou převažovat méně toxické produkty, jako např. malát alanin či glycerol (obr. 62). U druhů tolerantních k nedostatku kyslíku dochází také k syntéze stresových proteinů mnohem rychleji než u druhů netolerantních.
2 Co?: snizeni kysliku ve vzduchu bych se nebal.... kytka ho vyrobi takovy kvantum, ze ho dostatek urcite nebude.
add skudci: co2 pri koncentraci 10000ppm se pouziva k zabijeni skudcu... takze svilusky -> malinko jim nafoukat a je po nich ....
add cidlo: na co2 stoji 1500kc viz muj thread (sos.sk - ceska pobocka v brne)
add rust: podle me se rychlost rustu zrychli o 50-100% a rostlina by mela byt "mohutnejsi" (takze i palice a vsechno) minimalne o 35%
Marilize Legajuana
GROW iT! - ROLL iT - SMOKE iT & Be H!GH WhiTe LED grow BOX, Skrytý microLEDbox - secret power inside *** Klasická studie na trenažérech z roku 1991 prokázala zhoršenou schopnost pilotovat letadlo 24 hodin po jedné marihuanové cigaretě.
Marilize Legajuana
GROW iT! - ROLL iT - SMOKE iT & Be H!GH WhiTe LED grow BOX, Skrytý microLEDbox - secret power inside *** Klasická studie na trenažérech z roku 1991 prokázala zhoršenou schopnost pilotovat letadlo 24 hodin po jedné marihuanové cigaretě.
jsem tu novy a uz tu bloudim dost dlouho a nikdo mi neotpovedel na otazku jsou tu odkazi na tema co2 ale zadna informace co potrebuju vedet jestli ma nekdo skusenosti na moji otazku tak prosim odpovezte cetl jsem tu horsi otazky a byli k tomu odpovedi dik
Původní příspěvek od sandokan jsem tu novy a uz tu bloudim dost dlouho a nikdo mi neotpovedel na otazku jsou tu odkazi na tema co2 ale zadna informace co potrebuju vedet jestli ma nekdo skusenosti na moji otazku tak prosim odpovezte cetl jsem tu horsi otazky a byli k tomu odpovedi dik
Ak máš veľa zbytočných peňazí,tak si to "kúp".Ono to nie je len tak,celú konštrukciu skrine k tomu musíš prispôsobiť,aby to malo nejaký zmysel.
Neviem,či len mne tu uchádza nejaký zmysel naháňania výnosu!Ak chceš viac,daj väčší plac,silnejšiu lampu....no,neviem,asi som nejaký oldschool
Samozrejme nie som proti pokroku....ale niekto kto o tom ani netuší....naučte sa pestovať,zabezpečte dobré podmienky a videl som aj tu na groweri velice pekné výsledky aj bez takýchto vychytávok.
btw:CO2 nie je to jediné a rozhodujúce,čo rastlina potrebuje:Rozhliadni sa okolo seba,vo vzduchu je ho dosť,aspoň tam,kde bývam ja, je vegetácia celkom bujná aj bez CO2 fľaší
sandokan: fakt je tady toho fakt dost, a jestli ne tak to google resi... precti si neco o tom jak probiha fotosynteza, neco o fyziologii rostlin... kdyz si koupis co2 a budes mit na howno svetlo, tak ti to je stejne na nic...
Marilize Legajuana
GROW iT! - ROLL iT - SMOKE iT & Be H!GH WhiTe LED grow BOX, Skrytý microLEDbox - secret power inside *** Klasická studie na trenažérech z roku 1991 prokázala zhoršenou schopnost pilotovat letadlo 24 hodin po jedné marihuanové cigaretě.
Původní příspěvek od sandokan mam 600w.to by mohlo stacit nevim jestli to koupit nebo ne 50procent lidi rika pecka a 50procent zadna velka slava mas stim naky skusenosti
Koľko úrod už máš za sebou?Koľko skúseností so 600W?Ak to máš už dobre vychytané a už sa nudíš,tak sa do toho pusti,ale ešte som nikde nevidel nejaký výsledok,ktorý by aspoň raz ukázal rozdiel s pridávaním CO2 a bez pridávania.Ak tak niekto aj pestuje,väčšinou nemá dve úplne rovnaké skrine na porovnávanie,takže....
Taký malý príklad:Mám doma misty pod 70W HPS a u kamoša misty pod 150W HPS.Podmienky v podstate rovnaké(substrát,všetky rastlinky z klonov z jednej mamky,hnojky...) a ver,či never,pod tou 70W je evidentne lepšia .Pod 150W majú podľa mňa moc teplo,nejako už nedorastajú nové kvety,akoby už skončili.Podľa toho by som mohol vyhlásiť,že 150W je horšia ako 70W,výsledok pod 70 je určite lepší
uz to delam rok a pul v kuse takze nakych 7sklizni ale pokazde jiny flek az ted mam stalou mistnost 130 na 130 550g posledni uroda bez co2 zajimalo by me jestli s co2 by to stalo za hrich
Původní příspěvek od sandokan uz to delam rok a pul v kuse takze nakych 7sklizni ale pokazde jiny flek az ted mam stalou mistnost 130 na 130 550g posledni uroda bez co2 zajimalo by me jestli s co2 by to stalo za hrich
Že by megaloman? .Čo chceš viac,človeče?
Ale bez srandy,chápem Ťa,človek chce ísť stále ďalej,asi je to v našej prirodzenosti .Tiež stále vymýšľam niečo nové,nebaví ma pestovať len kvôli výnosu,aby bolo čo najviac huliť .Ale najskôr sa snažím zistiť čo najviac teoretických znalostí a potom usúdim,či mi to za to stojí.Ak do toho chceš ísť,preštuduj si o tom niečo,ináč to podľa mňa nemá moc zmysel.
¨poslu rad foto fotil jsem jenom do 8tydne mel jsem puceni fotak jsem tu novy a nevim jak se posilaj foto ted jdu na prehradu az prijedu s kusim poslat foto