Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
jo tak tohle svetlo roste u nas v lese .Ale at je to jake chce a zvysuje vynos tak je to shit ,....CHUDACI KYTINKY a seminka NEMUCTE JE A NEDELEJTE Z NICH MUTANTY!!!!!
too lee:ty s takovou good sklizni.Doufam ze to nebudes hulit.
VY CUNATA, TO ANI NEZKOUSEJTE , O TOMHLE UZ SE MLUVILO PRED ROKEM, ZHRUBA TOUHLE DOBOU. A JESTE KAZIT SHIVU , BOZE BOZE , ABY VAS HUSA KOPLA. VIM O CEM MLUVIM TAKY JSEM TO ZKOUSEL , KDYZ NAJDETE MUJ PREDCHOZI THREAD TAK SI HO MUZETE NEKDE PRECIST, JE TO TAM ZEVRUBNE POPSANY , TEDKA POUZIVAM KOLCHICIN JEN NA PAR KYTEK PROTI ZLODEJUM , ABY JIM TO PORADNE PROKLEPALO BACKORY ,NEMAJ KRAST, PAK KONCEJ V NEMOCNICI.
Blil?Ne,ani nahodou.To bych to nepropagoval.Nejen ja,ale i ostatni spolustolovnici byli celkem v klidu.Z tak nepatrneho mnozstvi ti nemuze byt spatne.Aspon ja jsem to jeste nezazil.
SEEDMASTER
Cau.
OXOda to napasal velmi dobře. Pochvala a davam karmičku. Zkusím taky přispět svou troškou do mlýna.
Kolchicin je látka kterou produkuje rostlinka Ocún jesení (Colchicum automnale). Spolu se svým chemickým příbuzným kolcemidem se používá jako inhibitor mitózy (buněčné dělení).
Kolchicin se totiž váže na mikrotubuly, co jsou dlouhé polymerické molekuly v buňce, které vytváří cytoskelet(takové lešení v buňce, které je odpovědné za rozmístění jednotlivých komponent v buňce). Polymery mikrotubulů se skládají z dimérů alfa a beta tubulinů, které se řadí na jednom konci mikrotubulu a ten tím roste. Právě na tyto stavební jednotky se váže kolchicin a znemožňuje další prodlužování mikrotubulů. Ve vysokých koncentracích způsobí kolchicin úplnou depolymeraci mikrotubulů, v nižších koncentracích vlastně jen zastaví dynamické prodlužování a zkracování mikrotubulů a vlastně je jakoby zafixují v jedné poloze. No a protože mikrotubuly jsou odpovědné za rozestoupení zdvojených chromozomů v průběhu dělení do dceřiných buněk, je jasné, že pokud je zablokujeme, chromozomy se nerozestoupí a v zůstanou jen v jedné z dceřiných buněk. Tak vznikají oni tetraploidi a oktaploidi, jak už popisoval OXOda.
Když kolchicin odmyjeme, mikrotubuly jsou časem schopné obnovit svou funkci a začít narůstat na svém konci. Ale pozor. Kolchicin se na tubulinové dimery váže ireverzibilně. Poznamenané dimery se sice uvolní z mikrotubulu, ale zůstávají dál volně v buňce a mohou znovu inhibovat růst mikrotubulu, pokud budou znovu zabudovány. Kolchicinu stačí velmi malé množství, aby plně zablokoval dynamiku mikrotubulů, takže si dejte vážně pozor, protože jestli se otrávíte, už vám nepomůže ani svěcená voda. Nezapomeňte, že mikrotubuly slouží v buňce i jako jakési dálnice pro přepravu látek a bílkovin na místo určení a když je zboříte = jistá smrt.
Proč kytky z upravených semínek hůř rostou? To je jednoduché. Vzhledem k tomu, že růst probíhá dělením buněk a tyto kytky mají dvakrát víc genetického materiálu, který musí rozdělit, tak jim to zkrátka trvá dýl a stojí je to víc námahy. A proč jsou vyšší výnosy? Inu ze stejného důvodu. Z více když máte gen přítomnej 4X místo 2x, tak naděláte rychlejc a víc potřebnýho matroše pro kvetení (například hormonu vyvolávajícího kvetení - Giberelinu).
Má smysl lít kolchicin na již vyrostlou kytku? Kytka roste na svém vrcholku, tzn. že smysl má aplikovat kolchicin jen na vrcholek rostoucí rostliny. Můžeme pak jen doufat, že dojde k polyploidizaci (zmnožení sádky chromozomů) i v buňkách, které vedou ke vzniku květu a semen, takže příští generace bude už polyploidní. Vznikne takto vlastě podivná hybridní kytka, která bude zčásti diploidní, zčásti tetraploidní nebo triploidní. Takto ošetřené kytky silně nedoporučuju kouřit, ponivadž zbytkového kolchicinu v nich bude opravdu dost.
Každopádně lepšího výtěžku určitě dosáhneme aplikací kolchicinu na semena. Chce to vychytat tu správnou koncentraci (takovou, aby jen došlo k zablokování mikrotubulů a inhibici mitózy) a tak minimalizovat ztráty na semenech.
Podobný účinek na mikrotubuly má látka zvaná taxol a pochází z Tisu červeného (Taxus baccata). Teoreticky by se aplikací této látky mělo dosáhnout stejného efektu jako s kolchicinem.
S kolchicinem i s jinými mutageny pracujte fakt obezřetně a zdraví hulením kytek z první generace fakt neriskujte. Lidi co psali jak si šáhli do oka a podobně prožívali nejspíš krutou smrt několika svých buňěk zasažených kolchicinem, které už se nemohly rozdělit, vlastně nemohly vůbec nic.
Tak přeju hodně úspěchů při polyploidizaci...Šebík
v OBI jsem ocun koupila pred 3 tydny, za cca 39 kc. V jednom kvetniku jsou 3-4 hlizy, kvety ma bilofialove. Prodavaj se i normalne v kjetinarstvi, vedle narcisu a petrklicu ..
Kytka kolchicin určitě nestráví. Kolchicin není hnojivo. Hnojiva jsou látky, který když se dostanou do metabolismu, tak jsou dál pozměňovány a předělávány kytí k užitku. Ale ne všecky látky mohou být začleněny do metabolismu. Kytka prostě nemá enzymy k tomu, aby kolchicin rozložila. Jediný, co se s kolchycinem v kytce stane je, že se časem vyředí. Prostě ho bude relativně míň a míň a do semen se ho dostane už tak málo, že v příští kytce už prakticky není. Ale já osobně bych kytku z první generace fakt nekoštoval.
Lee- nech ji oprcat a zkus použít semena. Záleží taky na tom, jestli je to skutečně kolchicinem ošetřená kytka. Nemyslím, jako že bys to na to nenalil, ale jestli to mělo účinek. Jestli je to skutekně polyploid, jak už jsem to vysvětloval. Záleží na použité koncentraci.
Ok. - kouknul jsem na tu tvoji ošetřenou a podle toho, co dělá za pitomosti, tak to je fakt dobře ošetřená. To URČITĚ NEHUL!!!, jestli se máš aspoň trochu rád.
Věř, že kolchicin je fakt svinstvo. Když chtěj vědci udělat nějakej cytogenetickej pokus s ploidií, tak na to vždycky lejou kolchicin a sou fakt vopatrný. Kdybys to vykouřil, a bylo tam toho dost, tak se ti klidně může stát, že ti přestanou plíce produkovat sekret a ty se prostě udusíš. Nebo já nevim co všecko to může způsobit, ale fakt bych byl opatrnej. Protijed neznám. Asi ani neexistuje.
Ale jinak K+ pro tebe. Pěkně udělanej pokus. Rozhodně je paráda, žes popsal podrobně tu změnu fenotypu. Fakt to nehul.
V JEDNE KAPCE STAVY JE 12,5MG KOLCHICINU.DAVAME DVE KAPKY DO 1000ML VODY TO JE 25MG V 1LITRU.SEMINKO NASAKNE MAXIMALNE Z TOHOHLE ROZTOKU JEDNU KAPKU A TA MA OBJEM PRIBLIZNE 0,05ML TO ZNAMENA, ZE V CELEM LITRU JE 20000KAPEK.V JEDNE KAPCE JE TEDA 25MG KOLCHICINU DELENO 20000 KAPEK TO JEST 0,00125MG.ZA SEMINKA NAM VYROSTE ROSTLINA,KTERA MA 200G SUSINY.NA VYHUL POTREBUJU 0,2G SUSINY TO ZNAMENA,ZE V JEDNOM HULENI MAM 0,00000125MG KOLCHICINU.LETALNI DAVKA JE 5MGKOLCHICINU.COZ JE ASI 4MILION KRAT VIC NEZ JSME VYHULILI. BEZ OHLEDU NA TO KOLIK SE ROZLOZI POCAS HULENI A KOLIK SE SKUTECNE DOSTANE AZ DO PLIC JE TO FAKT MALO NA TO ABY UBLIZIL.PRO SROVNANI JE TO JAKO KDYBY LETALNI DAVKA 5MG BYLA ROZPUSTENA V 200LITROVEM SUDU VODY A MY BY JSME SI KAPLY 1 KAPKU DO UST.ALE ROZHODNUTI JE NA VAS.ZDRAVIM
V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. Přišel na to, že v důsledku krátkodobého působení kolchicinu, vznikají netoxické, polyploidní rostliny, které ve druhé a dalších generacích produkují pryskyřici s vyšším obsahem THC. Pokud je mi známo, tak při pozdějších výzkumech v USA bylo na vládní testovací stanici dosaženo pětinásobného zvýšení potenciálu.
Kolchicin, je vysoce toxický rostlinný alkaloid z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Tento alkaloid působí jako tzv. "mitotický jed" - to znamená, že při mitóze (buněčném dělení) brání vytvoření mitotického vřeténka, které od sebe při dělení rozděluje chromozomy, takže se chromozomy od sebe nerozejdou a vznikají polyploidní buňky (tj. buňky s počtem chromozomů převyšujícím 2n). V současnosti se kolchicin používá k modifikaci různých plodin (např. brambory).
Vzniklé polyploidní rostliny často rostou poněkud podivně. Listy bývají deformované, jsou zelenější, rostou rychleji a jsou hustší. Konopí ošetřené kolchicinem mívá v druhé řadě většinou pět čepelí místo tří. V další generaci by měli mít tyto rostliny zvýšenou produkci THC asi o 100 %.
Při aplikaci kolchicinu za účelem "polyploidizace" konopí se používá asi tento postup:
Velká hlíza ocúnu se rozmačká a tekutý podíl se přefiltruje. Tento roztok obsahuje asi 0,3 % kolchicinu. Smíchá se se stejným podílem vody a tak se obsah kolchicinu sníží asi na 0,15 %. Což je údajně vhodná koncentrace na zamýšlenou aplikaci. Obsah kolchicinu v hlízách se samozřejmě případ od případu mění, takže pokud máte dojem, že rostlina dostatečně nereaguje, lze použít kolchicinový extrakt neředěný. Kolchicinová kůra působí na semena dost drasticky, takže řada z nich nepřežije. Semena se namáčí do roztoku obvykle na 24 hodin, lze ale postupovat i experimentálně, a některá semínka vyndat již dříve (například po 8 a po 16 hodinách). Tato semena pak budou mít větší šanci na přežití, avšak není zde zajištěn stoprocentní účinek kolchicinu. Ošetřená semena se poté opláchnou vlažnou vodou a nechají se normálně předklíčit.
Některé zdroje nedoporučují kouřit první generaci rostlin vypěstovaných ze semen ošetřených tímto silně jedovatým alkaloidem. Nicméně obhájci metody hovoří o běžné zkušenosti využívání i první generace rostlin, aniž by degustátoři utrpěli jakoukoliv újmu. Je totiž málo pravděpodobné, že rostlina dosahující výšky téměř dvou metrů, vzešlá ze semínka nasáklého 0,15% roztokem, by mohla v listech obsahovat nějaká nebezpečná rezidua kolchicinu. Navíc i kouřením by se případný, již tak zcela zanedbatelný obsah této jedovaté chemikálie, ještě snížil.
Toxicita kolchicinu
Na tomto místě jsem si dovolil malou toxikologickou kapitolku o kolchicinu. Právě vysoká toxicita této látky je jedním z důvodů proč se tato metoda nedoporučuje (dalším důvodem jsou vysoké ztráty semínek). Většinou se v literatuře uvádí za smrtelnou dávku 7-50 mg kolchicinu (co autor to názor), každopádně smrtelná dávka se bude pohybovat někde v těchto velmi nízkých hodnotách, čímž se jakákoliv manipulace s touto látkou a jejími roztoky stává značně nebezpečnou!
Alkaloid z Colchicum autumnale čeleď Liliaceae. Žlutá tekutina. Charakterizuje se jako mitotoxická látka, neboť rušivě zasahuje do buněčného dělení, přičemž tento jeho účinek je využíván experimentálně i terapeuticky (dávky nejvýše 0,001 g). Vyšší dávky vedou k hypotermii, vasokonstrikci (zvyšuje citlivost ke katecholaminům) a k centrální stimulaci. Při otravě se dostavuje průjem, vedoucí k dehydrataci, může se rozvinout obraz šoku, vzácnější jsou poruchy ledvin nebo poškození krvetvorby. Látka je poměrně mimořádně účinná při jednorázové aplikaci. Jako smrtící dávka se uvádí 0,02 g. Další účinky jsou účinky teratogenní při nízké expozici s velmi pozdním účinkem (známo pouze z pokusů na zvířatech), dále mutagenní a kancerogenní při chronické expozici (několik měsíců až let) .
LD: člověk p.o. 0,005 g/kg, 0,006-0,020 g, 0,007 g
já nevim já bych to nezkoušel. nikdy jsem o tom neslyšel a na sobě bych to nedělal. Rozhodně ne za účelem zvýšení THC nějkou chemkou nebo jedem. Stačí že se to zalejvá hnojivem. Až až. Myslim že dobrej skanour mě sundá po pátim prdu a víc na sračku bejt nepotřebuju. vypěstovat, usušit zhulit. Kdo má málo at si nacpe ještě fajfku nebo si udělá mlíko.
Buď máš ňáký odolný citrusy, nebo si to vymáchal v něčem jinym.Kolchycin je strašná sračka.Stačí, když si volízneš prst a si tuhej.Pochybuju,že naklíčený semeno by to rozchodilo.Ja tam máčel asi 50 semínek a vyklíčilo tak 10.
Polyploidizace způsobuje rychlejší rust kytky na úkor kořenového systému.Kytka má víc palic,víc zelený hmoty, ale že by měla vyšší obsah THC o tom sem neslyšel.
Tohle můžeš použít na všechno.Třeba i na okurky.
A v com si to machal ve sracce vymackany z cibulky ocúnu?? jestli ne tak se nemas cemu divit ...
Jo a prej je docela mozny ze v tom modelu tech cibulek je málo toho srace na to treba jinej obsah Musi to bejt
Colchicum autumnale jinak to muze obsahovat mnohem min toho Kolchicinu Ja to taky vyskousim a dam vam vedet...
V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. Přišel na to, že v důsledku krátkodobého působení kolchicinu, vznikají netoxické, polyploidní rostliny, které ve druhé a dalších generacích produkují pryskyřici s vyšším obsahem THC. Pokud je mi známo, tak při pozdějších výzkumech v USA bylo na vládní testovací stanici dosaženo pětinásobného zvýšení potenciálu.
Kolchicin, je vysoce toxický rostlinný alkaloid z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Tento alkaloid působí jako tzv. "mitotický jed" - to znamená, že při mitóze (buněčném dělení) brání vytvoření mitotického vřeténka, které od sebe při dělení rozděluje chromozomy, takže se chromozomy od sebe nerozejdou a vznikají polyploidní buňky (tj. buňky s počtem chromozomů převyšujícím 2n). V současnosti se kolchicin používá k modifikaci různých plodin (např. brambory).
Vzniklé polyploidní rostliny často rostou poněkud podivně. Listy bývají deformované, jsou zelenější, rostou rychleji a jsou hustší. Konopí ošetřené kolchicinem mívá v druhé řadě většinou pět čepelí místo tří. V další generaci by měli mít tyto rostliny zvýšenou produkci THC asi o 100 %.
Při aplikaci kolchicinu za účelem "polyploidizace" konopí se používá asi tento postup:
Velká hlíza ocúnu se rozmačká a tekutý podíl se přefiltruje. Tento roztok obsahuje asi 0,3 % kolchicinu. Smíchá se se stejným podílem vody a tak se obsah kolchicinu sníží asi na 0,15 %. Což je údajně vhodná koncentrace na zamýšlenou aplikaci. Obsah kolchicinu v hlízách se samozřejmě případ od případu mění, takže pokud máte dojem, že rostlina dostatečně nereaguje, lze použít kolchicinový extrakt neředěný. Kolchicinová kůra působí na semena dost drasticky, takže řada z nich nepřežije. Semena se namáčí do roztoku obvykle na 24 hodin, lze ale postupovat i experimentálně, a některá semínka vyndat již dříve (například po 8 a po 16 hodinách). Tato semena pak budou mít větší šanci na přežití, avšak není zde zajištěn stoprocentní účinek kolchicinu. Ošetřená semena se poté opláchnou vlažnou vodou a nechají se normálně předklíčit.
Některé zdroje nedoporučují kouřit první generaci rostlin vypěstovaných ze semen ošetřených tímto silně jedovatým alkaloidem. Nicméně obhájci metody hovoří o běžné zkušenosti využívání i první generace rostlin, aniž by degustátoři utrpěli jakoukoliv újmu. Je totiž málo pravděpodobné, že rostlina dosahující výšky téměř dvou metrů, vzešlá ze semínka nasáklého 0,15% roztokem, by mohla v listech obsahovat nějaká nebezpečná rezidua kolchicinu. Navíc i kouřením by se případný, již tak zcela zanedbatelný obsah této jedovaté chemikálie, ještě snížil.
Toxicita kolchicinu
Na tomto místě jsem si dovolil malou toxikologickou kapitolku o kolchicinu. Právě vysoká toxicita této látky je jedním z důvodů proč se tato metoda nedoporučuje (dalším důvodem jsou vysoké ztráty semínek). Většinou se v literatuře uvádí za smrtelnou dávku 7-50 mg kolchicinu (co autor to názor), každopádně smrtelná dávka se bude pohybovat někde v těchto velmi nízkých hodnotách, čímž se jakákoliv manipulace s touto látkou a jejími roztoky stává značně nebezpečnou!
Už sem se to snažil naznačit jednou, ale raději to udělám znovu. PROČ? PROČ si chcete lidičky zahrávat s takovou sračkou? Sežeňte si radši nějakej dobrej modýlek.
To je ale dřina, když chce člověk jednou něco dělat pořádně!
no nevim,, ale f tom clanku hned na zacatku se pise ---> V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. !!!!!! tak proc snizovat pryskirici ??? PRROOOOCCC ???? ))
.Ale at je to jake chce a zvysuje vynos tak je to shit ,....CHUDACI KYTINKY a seminka NEMUCTE JE A NEDELEJTE Z NICH MUTANTY!!!!!
11-02-2002 v 20:19 PM
Add OXOda
)
