Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Mno nevim jakou maji LEDky do aut vlnovou delku a svitivost, ale jestli jsou to ty samy co jsem kupoval tak jsi celkem vysmatej. :c)
Ja jich zatim zapojuju jen 200 a uvidime co to bude delat. Kdyz to bude OK tak prikoupim dalsi.
S tim trafickem ti moc neporadim, protoze slaboproud jde mimo me, ale na tech 200 co zapojuju by melo stacit trafo 12V/1A.
Odtah asi potreba fakt nebude, protoze LEDky maji studeny svetlo narozdil od vybojek, ale nevim jestli to ty kytce nebude vadit. Asi bych to udelalt tak, ze parkrat za den bych v ty skrini vymenil ventilatorama vzduch. :c)
Moje nejcastejsi metoda je pokus - omyl. :c)
"Nesud nikoho koho nepoznas, neposuzuj nic co jsi sam nezkusil."
gumho: Bohužel autoLED nejsou nejlepší volba, protože jejich světlo má vlnovou délku nejvíce tak 630 nm, ovšem ve většině případů spíš 619 a někdy i jen 590 nm... V tvém případě tento nedostatek vyváží zřejmě jen to, že je máš zřejmě "nafasovaný" Všem ostatním: vlnová délka je ideální 670-690 nm, seženete ale maximálně 660nm.
Co se toho trafíčka týče, tak by na měl někde měl být štítek s parametry, kde bude hodnota v ampérech (A). Tato hodnota musí být stejná (nebo větší) jako odběr LEDek (1 stand. LED 20mA má odběr asi 0,1W).
S teplotou je to tak, že je třeba chladit pouze LED samotné, jinak se navzájem svým teplem mohou zničit. Malý PC větrák ke každému modulu postačí, nebo prostě neumisťovat diody blízko sebe...
Takze ctvrtinu mam za sebou. :c)
Asi nejhorsi na tom je vymyslet si jak to bude zapojeny ostatni je zalezitost tak trihodinovyho zaseku. :c) Zkousel jsem jak sviti 25 diod a na jedno oko skoro nevidim, ale az se rozsviti vsech 190 tak to bude mazec. :c)
Nevim jak s napajenim, ale nasel jsem zdroj kterej ma 10/1000mA.
Je tu nejakej slaboproudar, kterej dokaze rict jestli se tenhle da a nebo neda pouzit?
LEDky jsou zapojeny v seriich po peti. Pozdeji sem hodim obrazek se zapojenim.
:c)
"Nesud nikoho koho nepoznas, neposuzuj nic co jsi sam nezkusil."
10/1000mA-no jestli má 10voltů tak to je málo a 1000mA což je 1A je zatížitelnost toho trafa provděpodobně nestabilizovaného nejsem si jistej jestli jsi myslel tou hodnotou před lomítkem napětí(V)? nebo proud(A)?-nebo jsem já tukan ve 2:43 už moc zhulenej:-)
Příroda to vymyslela,že každý nakonec nějak dostane,co si zaslouží.Robert Fulghum
:c) Je to 10V/1000mA adapter k reprobednam k pocitaci.
Myslel jsem, ze kdyz jsou v serii po peti a jedna si vezme cca 2V tak by to mohlo stacit a nemusel by se tam davat ani odpor, ale asi to tak neni.
"Nesud nikoho koho nepoznas, neposuzuj nic co jsi sam nezkusil."
James: zdrojem 10V můžeš v pohodě napájet až pět LED, nevidím v tom problém. LED (rudá) svítí při 1,85V.
gumho: poznáš to podle barvy světla, pokud je to spíš do oranžova, je to to nejhorší, co můžeš mít (těch 590nm), pokud to svítí hodně do červena, tak to může bejt až těch 630nm, to by nebylo tak špatný, ale obávám se, že víc jak těch 630nm jsem v autoLED nikdy neviděl (ani v katalogu) a myslím, že se opravdu ani nedělají.
hYp3r: 190 LED po 20mA mi vychází na 3,8A (0,02*190). Takže budeš určitě potřebovat silnější zdroj. Myslím, že by jsi mohl použít zdroj z PC. Tvoji spotřebu určitě pokryje i ten nejslabší (já mám 135W) a dá se koupit do dvou stovek v bazaru. Navíc na něj v budoucnu můžeš navěsit další 12V spotřebiče jako třeba ventilátor na odtah (dají se sehnat dost výkoný, já mám odhadem 100m3/hod). Jinak modrý LED mají prac. napětí asi 3,5-4,5V a odběr 100mA, takže je třeba s tím počítat. Bohužel já jsem taky elektronik amatér, takže tě nezahrnu haldou vzorečků, ale podle mě by na 12V mohly dobře pracovat série po čtyřech rudých a jedný modrý s odporem asi 50 ohm. Odpor tam musí být i v tom případě, že bys dal třeba jednu diodu přesně na 2V, protože bez omezovacího odporu hrozí tzv. lavinovej efekt, kdy se dioda zapojená bez odporu průchodem proudu zahřeje, tím klesne její odpor-zvětší se procházející proud, ještě víc se zahřeje atd. až dojde k jejímu zničení (celé to trvá tak maximálně sekundu dvě). Sice jsem kolikrát zkušebně zapojoval diodu bez odporu a vydržela, ale v tomhle případě chceš na to mít spolehnutí, nebo ne? Další věc, která se v probírala v Denově threadu je impulzní napájení. To třeba do běžný 20mA diody pereš krátkodobě třeba 100mA, čímž ji nijak nepoškodíš, ale znatelně zvýšíš svítivost. Při vysoký frekvenci impulzů tak dostáváš z diody víc, než při kontinuálním napájení. Tenhle způsob napájení neovlivní (nebo minimálně) její životnost, ale přínos je asi jasnej... S tím ti ale opravdu prakticky neporadím, vím jen, že se dělají přímo IO zvaný kontrolér LED, ale jsou docela drahý a zvládnou třeba jen deset LED/1 IO. Myslím, že něco podobnýho by se dalo jednoduše realizovat pomocí časovače NE555 a výkonový tranzistoru (BU3XX) jako spínacího prvku, ale zapojení bohužel nejsem já schopnej vyplodit... Sežeň si knížku o 555ce, je jich hodně, a tam třeba na něco takovýho narazíš.
hmm, ale pokud je budes stelovat odporama, prijdes o jejich hlavni vyhodu - malou spotrebu. usporny by bylo dat jich cca 80 - 100 do serie a krmit je nejakym prodove stabilizovanym zdrojem....
oneweed: Na 80-100 diod v sérii bys potřeboval napájení 160-200V, protože na jedné rudé LED je úbytek napětí asi 2V (1,85V podle typu). To znamená, že počet diod v sérii můžeš vždy uzpůsobit tak, aby jsi dosáhnul minimálních ztrát na omezovacím rezistoru. Pro nejdostupnější zdroje stejnosměrného napětí (12V adaptér nebo 12V PC zdroj) je to tedy šest diod s odporem tak 50 ohmů a rozhodně nikde neplýtváš.
Jako zdroj doporucuji spinany zdroj z PC.
Impulsni napajeni nedoporucuji - vysoce svitivy impuls (100x silnejsi, nez obvykle) po 1% doby a pak 99% doby tma, to je vyhodne pri pozorovani svetla nasi fyziologii, oko ma setrvacnost, takze si toho 100x silnejsiho (ale 100x kratsi dobu) impulsu lepe vsimnes - u kytek je to trochu jinak, to je chemicka fabrika, kam musis energii rvat kontinualne, ne v pulsech. Z pulsu se nevyuzije vsechno, protoze tam neni dost receptoru, ktere by energii vyuzily, a kdyz by se uz po case zase neco vsaklo, tak je zase (99%) tma az do dalsiho pulsu. Radeji trvaly prisun a usetris si elektroniku.
viridis: Nemáš tak úplně pravdu. Existuje totiž časová konstatnta adsorpce fotosyntézy (2-50 mikrosekund, podle rostliny) a když ji frekvencí toho pulzování překročíš, tak se začne pozitivně projevovat zvýšená intenzita světla (zvětší se schopnost penetrovat zelenou hmotu). Frekvence blikání se tedy bude pohybovat v řádech kHz. Jinak kdyby se našel někdo, kdo k sodíku používal konvenční tlumivku (f=50 Hz) a teď třeba zainvestoval a koupil elektronickej předřadník (jede v kHz, ale dost pochybuju, že tu někdo takovej je - el. předřadníky jsou dost drahý), tak by nám třeba mohl říct jestli zpozoroval nějaký zlepšení, ale takhle jsme stále v podstatě na poli teorie.
P.S. kdyby kytka fungovala přesně jako továrna, jak píšeš, tak by to bylo drsný, jenom bys jí dodal všeho kopec (rezervoár s H2O, několik bomb CO2, živiny), posvítil bestiální lampou 100 kW a během pár hodin by jsi sklízel Dovedeš si to představit? Něco jako ten replikátor nebo jak se to jmenuje ve startreku...prostě bys dal semínko do spešl skříně, stiskl buton a po několika sekundách by jsi vytáhl vánoční stromek k pohledání ...paráda.
O.K. s tou adsorpci i s tim, ze vyssi intenzita pulsu sebou nese lepsi pronikani zareni listovou hmotou, mas pravdu - problem vidim v tom, ze ackoli zvysis adsorpci i mnozstvi zasazenych regujicich molekul, nezvysis celkovou uroven emitovane energie, protoze ta je dana max. ztratovym vykonem na prechodu diody. V dusledku toho sice poroste vetsi mnozstvi hmoty, ale pomaleji. Zaroven vsak snizis celkove mnozstvi efektivne dopadajici energie dvema zpusoby: jednak bude dochazet k dalsi adsorpci svetla na neaktivnich castech rostliny, nebot bude zasazena jeji vetsi cast, jednak se presne netrefis do ty casovy kostanty (behem dne ostatne promenne) fotosyntezy, takze jeden 12 uS usek treba zhodnotis dvema pulsy, z cehoz prijde cast nazmar, z duvodu naplnene kapacity transmiteru, v dalsim useku jej zase nenaplnis uplne. (Aby se ty ztraty snizily, muselo by se blikat s frekvenci radove MHz.)
Ale jak jsi poznamenal, pohybujeme se na poli teorie, takze abych se priznal, asi bych to stejne vyzkousel, mit na to cas. Ale jiste vyhrady proste mam a tak jsem je tady napsal, praxe casem ukaze...
K te druhe casti se nebudu vyjadrovat, asi sam citis, ze jsem to myslel kapanek jinak....
To tímhle panelem osvětluješ celou ledničku nebo máš nějakou menší pěstírnu ??? Jak je velká??? kolik tam máš pod tím kytí ??? Pokud ti to poroste, tak jdu do toho taky !!! Jsi první co to tady asi zkusil a fandím ti !! K+
20-09-2003 v 12:27 PM
Všem ostatním: vlnová délka je ideální 670-690 nm, seženete ale maximálně 660nm.
Dovedeš si to představit? Něco jako ten replikátor nebo jak se to jmenuje ve startreku...prostě bys dal semínko do spešl skříně, stiskl buton a po několika sekundách by jsi vytáhl vánoční stromek k pohledání 
...paráda.
