Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
jo jo, s pribuznejma hulit je celkem pohoda. Mam starsiho bratranka, se kterym sme jako mali vzdycky jezdili o prazdninach k babce. Kdyz mi bylo asi tak 13 a jemu 15, tak si k babce dovez i nejaky huleni, ale to sem jeste tehdy nezkousel, protoze sem z toho byl celkem vyvalenej. No asi o rok pozdeji uz sem hulil taky a o dalsi dva roky pozdeji sem zjistil, ze hulej skoro vsichni z nasi rodiny v my generaci (bratranci, sestrenky apod.). Takze kdyz je nejaka drsna rodinna slezina, treba nejaky narozky nekoho nebo tak, tak se tam vzdycky s bratrankem a sestrenkou z ostravy poradne sesrotujem. Rodice se zase zchlastaj a kazdej je spokojenej :-)) S nasema sem teda jeste nehulil, ale s moji mamou bych speqa aji dal. S otcem ani ne, ten si k tomu bude muset najit cestu sam :-)) Mati asi vi, ze hulim, ale kazdopadne nevi, ze uz tak dlouho. Otec nema tuseni ktera bije.... a fakt mu to nehodlam vysvetlovat, nesnasim lidi, co neco odsuzujou, aniz by to vyzkouseli a jelikoz znam povahu svyho otce, tak by to mozna rozdejchaval tezko.
Jaky hero? jak si na to přišel fak.gesho?
No ja sem párkrát zhulil mojí maminku, ale ona je težkej alkoholik, takže skoro pokaždy usnula, protože byla mooooc, jinak do toho ostatní příbuzny netaham. Me to přijde že sme všichni sestry a bratři, takže at hulim s kymkoliv, tak z toho mam dobrej pocit.
2THEox,... smrt je dobra, jenom se ji nesmíš bát, ale chtit se od ní učit, pak pochopíš.
2TB
Chtel sem naznacit, jak Gizmo psal, ze nekdy jsou podle mne veci, ktere se odsuzovat musi i bezvyzkouseni (nerikam, ze je to Ganja, samo, ze ne), ale tohle kategorizovani mi trosku vadilo, no a je fakt, ze sem to napsal jak negramout
No chlape a vo ty smrti tady mluvis, jako kdyby si pochopil jeji podstatu!!!, to by me zajmalo, rozepis se stim tady trochu, at te muzu vyvest z omylu
No ja veřim na reinkarnaci, takže veřim, že smrt neni konec, ale jenom přechod, neco jako z mladí do dospelosti, do stáří a pak do novyho robota(těla), takže když se připravíš na ten přechod, stejne jako se připravuješ na dospelost, tak pak smrt neni zas tak špatna.
Tak povidej ty omyly???????
Sem uz se svym paranoidne-skeptickym pristupek k zivotu a dnesnim pribivajicim tezkostem hodne spatne naladen, takze to nebude na dlouhe vyroky, mozna jindy/v jinem threadu, taky me tizi cas ze strany skoly.
Rekl bych, ze reink. je trochu nesmysl, zajmalo by me jak to beres, protoze tohle neni na zadnou e-korespondencni prestrelku, ale na dialog a tak predpokladam, ze neuvazujes ex. paralernich svetu, ktere sou stupne tveho responu. Dejme tomu, ty chcee verit v to, ze se na nasi planete/vesmiru vytvoril/vznikl/byl vytvoren urcity pocet bytosti/organismu/hmoty/prisobe drzicich castic, ktery mel dany pocet a ten prestupoval do jinych forem/tel/organismu a tim se dostal az k tobe nebo si myslis, ze se pocet tehle /organismu/ porad zvetsuje a nakonec zaplaca Zemi/Vesmir???, je to hrozne ujety, neni to moc zalozeny na nake prirodni vede (me oblibene matice). Vis co ja se smrti zatim bojim jak svina, bojim se niceho, ktere je ale z logickeho hlediska a meho vycenez starickeho smyslenio nesmyslne uz jen z duvodu zachovani hmoty nebo z meho (nejen meho) predpokladu, ze nic a lezata 8 neexistuji, potom vsak pripada mi neujradikalnejsi vecne sneni, o zivote (po zivote). Nehci ti brati iluze, protze bych to urcite udelal, nehme tenhle rozhovor byd a me neh hnit v mich prizemnepesimistickych predstavach a strachu ze smrti, mozna dokonce i z zivota, v naproste neinformovanosti o nicem/neznalosti, ale je to urcite lepsi nez vedet fsechno, az budu mit trochu ucelenej nazor (asi nikdy) a ne nazor nactileteho (my) schizofrena, dam ti vedet a treba ti vyvratim, podle meho dosti nesmyslnou, ale krasnou ideu reinkarnace...
Že hulim s vlastnim bráchou , tak o tom snad ani nemůže bejt pochyb, ale už se nám asi před dvěma lety podařilo prolomit i domácí antipostoj!!!
Ikdyž k nějaké výrazné změně nedošlo, tak už můžu v poho pěstovat i doma, nemusím to tajit a máma když tak přijde i zalejt, když nejsem nějakej čas doma
No a tak jednou do roka, když je nějaká rodinná oslava, tak zahulí i taťka a strejdové. Ženský na to moc nejsou, ale spíš maj asi strach, protože to, co viděj na chlapech, např. jak v dešti křepčej kolem ohýnku, bubnujou na kastróly, případně začnou vyprávět historky ze svého předškolního věku, je pro ně v dobrém slova smyslu odstrašující.
Největší sranda to ale byla s tátou poprvé:
T: "Prosim tě mě to nic nedělá, už jsem to zkoušel a nic nebylo."
I: "Tak zkus tohle, to jsem pěstoval já a zaručeně to funguje"
První prásk (táta je kuřák, takže poctivěj šluk, okamžitě ocenil dobrou příchuť (Amstel Gold ) a absenci pachu pálené slámy a dává si ještě jednoho. Sedíme na terase a on popíjí kávu
I: "Tak mi to zase radši podej zpátky tati, tolik toho nemůžeš kouřit sám!"
T: "Prosim tě, dyť to nic nedělá."
Na důkaz svých slov si dává ještě jednoho a pak mi jointa vrátí. Dávám si taky a pak už radši posílám bratrovi na druhou stranu a ten odnáší zbytek sestřenici schované za dřevníkem, protože ona ještě před rodiči nesmí, ikdyž plnoletá už je dva roky.
..potom po chvíli ticha
I: "Tak co?"
T: "Coby nic, ale člověče udělali mi nějak silný to kafe, hrozně mi buší srdce"
.. po delší chvíli ticha, kdy taťulda jen zíral do blba a usmíval se blaženě jak beránek
I: "Tak co?"
T: "Coby nic, ale zrovna jsem si vzpomněl, jak se s klukama ze dvorů hráli škatulata u klepadel, to byla paráda, televizi měli jenom v jednom bytě v ulici a chodili k nim vždycky všichni z domu, když se čas od času vysílalo..... atd. atd. atd
No prostě dostal pěknou vzpomínkově regresní a kecací jízdičku, pěkně si to užil a pak spokojeně vytuh.
Jestli se muzu pridat k tyhle diskuzi o smrti a reinkarnacich...(je to trochu Off-topic)
Ja o tom hodne premejslel, je pravda, ze ve stavu zhuleni mam spoustu inspirativnich napadu a hlavne pocitu, ktery me pak vedou k zaverum, kterym verim. Krome toho do toho zapojuju i zkusenosti dalsich lidi, ktery vypraveli co zazili pri zmenenem stavu mysli.
Tak zaprve je tu muj zhuleneckej pocit, kdy mi pripada, ze Ja jakosto osobnost jsem zavrenej ve svym tele. Pripada mi pak nesmirne tezky treba jen chodit. Ovladani tohodle "skafandru" mi dela treba neskutecny potize. Nejvetsi prani v takovych chvilich je opustit telo, existovat jen jako duse bez vsech fyziologickejch a metabolickejch potreb.
Dalsi vec je, ze jsem uz od nekolika lidi slysel a cetl o zazitcich, kdy prestali existovat ve svem tele, dostali se do nejakeho vecneho nekonecneho prostoru, kde byli sami, existovali vecne, nejake telo, nejakej "realnej" svet si sice vybavovali, pripousteli jeho existenci, nicmene byl neskutecne vzdalenej, nepredstavetlnej a nedosazitelnej. A taky byl hrozne nedulezitej. Nebyla to v tu chvili realita.
Sam jsem to nezazil, ale kamarad na houbach neco takovyho vypravel. Sveho casu jsem cetl podobne vypravovani nejakych slovaku, ktery sezrali asi 6 tripu a dostali se taky nekam takhle. Tusim ze ta stranka uz nejede, bylo to na www.drogy-jinak.cz (nebo tak nejak). A nejzajimavejsi mi prijde posledni vypraveni, ktery jsem cetl v autobiograficke knize Vedec od Johna C. Lilliho, coz byl americky vedec, ktery se rozhodl zkoumat mysl. Aby oprostil mozek od vsech vnejsich podnetu a počitku, sestrojil si specialni nadrz a masku, aby se mu dobre dychalo a aby se ho pokud mozno nic nedotykalo, voda mela teplotu tak, aby mu nebylo ani zima ani teplo a ponivadz voda nadnasi, tak nepocitoval ani gravitaci. Pri pobytu v takove nadrzi pak lze po nekolika hodinach dospet prave do takoveho stavu, kdy jste jakoby bez tela, nekonecni, sami a vsecko realne je nekde daleko, pokud to vubec existuje. A dulezity prave je, ze to jde bez drog!!!
A co se tyce samotne smrti, myslim, ze to bude velice krasnej zazitek, pokud byl clovek DOBRY. Pokud se sam pred sebou nebude stydet za to co udelal, jak se choval, zda splnil sve poslani na tomhle svete. A to bude ten posledni soud. Protoze to nejni tak, ze byste prisli pred nejakou komis, ktera spocita vase hrichy behem zivota. Vy sami budete svymi soudci pred vstupem do jedne ze dvou bran - do nebe nebo do pekla. Na vas samotnych zalezi, kam se poslete. A verte, ze budete prisni soudci, protoze se ve chvili smrti uvidite PRAVDIVE!!!.
Po pravde receno nevim, proc to tvrdim tak rozhodne, kazdopadne bez huleni bych takovy zavery nikdy neudelal. Neptejte se me, jak smrt doopravdy vypada, protoze nevim, pac jsem jeste zivej (doufam).
Takze z toho co jsem se snazil naznacit v predchozich odstavcich si zivot predstavuju nasledovne. Bohuzel to neni uplna predstava, spoustu veci musim jeste promyslet a prozkoumat, nicmene: Ja jakozto samostatny subjekt - rekneme vedomi - moje vedomi toho ze jsem - je VECNE, NEKONECNE. Me vedomi vstupuje do ziveho tela (ponechme stranou otazku, jestli si vybiram sam, nebo mi je telo nejakym zpusobem prideleno), ve kterem jedine se muzu posunout dal. Neco se naucit, rozvinout sve poznani, naucit se, co je dulezite a KOMUNIKOVAT! s ostatnimi. Do tela muzu vstoupit nekolikrat, kolikrat, to zalezi na tom, jak rychle se ucim. Mam moznost napravovat sve omyly a chyby z drivejsich zivotu (fyzickych).
A jeste neco. Je dulezite si uvedomit, ze telo a duse od sebe nelze oddelit, teda alespon ne, pokud to ma fungovat. Telo, je vernym obrazem stavu vasi duse. Z oci, tvare, gestikulace, intonace, mimiky, lze o vas vycist vic nez byste si mohli myslet. Mam bohuzel tu smulu (nebo stesti), ze jsem na todle fakt citlivej pri zhuleni. No, message je, ze chcete-li byt cisti, krasni, stastni, je potreba udrzovat cistotu jak tela tak duse. Na to ostatne prisli uz stari rekove, rikali tomu Kalokagathia. Je to o tomhle.
Uzavru: Smrti se bojte, protoze uvidet se v PRAVDE! muze byt opravdu strasny zazitek. Budte DOBRI LIDE.
2ToraBora, vis, ja fakt netusim, mam mnoho zkreslenych hypotez, ale takovych okrajovyvh, plynoucich z neznalosti, a tak nejsem (a ani vi) schopny si ve sve realite udelat uceleny nazor ani nad tim jak co vzniklo, natoz jestli to nekdo/neco vytvoril nebo jestli to vzniko
???samo??? nebo jestli to proste existovalo, vite na tohle clovek nikdy nepride nebo alespon za zivota ne (po smrti to nevylucuji, protoze si ji opravdu nedovedu predstavit a vi taky ne), ale k cemu by to za zivota bylo>???, kdybyste vedeli jeho smysl, tak proc byste meli zit ze???
---> Na tohle tema doporucuji fim - The meaning of the life od Monty Pythonu
Jinak Sebiku ty si ses taky nakej jistej, napr. podle mne nepravdepodobna formulace NEBE PEKLO, jak si predstavujes svou reinkarnaci, to si jako pri dostani se do sve telesne schranky vsechno puvodni zapomnel? a po smrti zase ve vse vzpomenes?, no to je fuck, rikam vam jedno
VSEM, at se smrti bojite nebo ne, vezte, ze az budete na smrtelne posteli (a to mi potvrdi kazdy, kdo videl nekoho umirat) na smrtelne posteli se rozklepete a rozbrecite strachem a budete nechutne flustrovani skucet jako male deti, protoze na tohle nema zadny moralni/rozumny clovek dostatek sily. (Videl sem umirat sveho dedu, byl to chytry, vystudovany clovek, ktery mel v zivote vzdy dost jasno, vzdicky kdyz prislo na tema SMRT, tak se vzdicky jen smal a rikal, ze nema nejmensi strach a ze na kazdeho to prijde, ale kdyz to prislo na nej, tak se rozsipal a nebyl slaba natura, naopak to byl ten nejvyrovnanejsi clovek, ktereho jsem znal a vezte za na nej nebyl pekny pohled, kdo nevidel nemuze pochopit!!!)
No to s tim peklem a nebem byla spis jen takova metafora...ja samo nevim jak to vypada. Mel jsem na mysli spis to, zda to bude prijemnej, povznasejici zazitek, kterej te obohati, nebo treba odmeni (nebe), nebo jestli to bude hruza hruzouci, trest, kterej si snad ani nezaslouzis (peklo)...
Jasne. S tou reinkarnaci je to slozity. Uz jenom si tezko predstavit samostatnou existenci duse. Je to nejakej shluk energie nebo co jako? Nevim. Ze zkusenosti vime, ze po narozeni toho moc nevime, ale taky si to malokdo pamatuje, co vedel tesne po narozeni. Pokud jde o nejaky fakticky znalosti (rec, pohyb, ....spoustu nabiflovanejch ucebnicovejch fakt), to samozrejme nevis. A po smrti je nepotrebujes, tak je taky zapomenes. Tam si uzivas to, ze proste jsi. Nic dulezitejsiho tam nejni...???
Ted me napadla jedna moznost, jak by mohla duse prezivat bez tela. A taky jak by se mohla zrodit, respektive byt privolana. Jednoduse, kdyz chtej dva miminko, tak na nej zacnou napred myslet, budou jej chtit. Alespon matka, ale otec soulozi souhlasi ) No a muze to bejt treba jen chvilku pred orgasmem, clovek si vubec nemusi vedome uvedomovat, ze potomka chce (jako protiargument na nechteny deti ;-)) No a tahle myslenka je zakladem duse zrozeneho cloveka. A nesmrtelnost...zase myslenka. Vzpominka na cloveka, jaky byl, co udelal, neco po nas vzdycky zbude. Pokud bych si treba pral mit syna-druheho einstaina, tak tim, ze bych si to moc pral, by se proste narodil.
Ale takhle to asi nebude. Je to proste jenom takovy hrani s predstavama, co by kdyby. Ostatne i velci slavni filozofove vsech dob se snazili s takovyma otazkama vyporadat (i kdyz je treba jinak formulovali) a nijak extra se jim to nezdarilo, byt samozrejme vzniklo mnoho zajimavych hypotez. Blby totiz je, ze se dosud nedaj vedecky testovat a vyvratit. Treba dulezita otazka je, zda mysl zkutecne sidli v mozku, nebo jestli je mozek jen jakousi vysilackou/prijimackou nejakeho vyssiho nadosobniho vedeni.
To vypraveni o tvem dedovi je peknym prikladem a dokladem toho co jsem rikal. Clovek si za zivota utvori nejake sve vzorce presvedceni, podle kterych se nejak chova a muze byt velmi vyrovnany. Ale pri smrti muze treba zjistit, ze tyto vzorce presvedceni byly spatne a muze ho to velmi rozhazet. Nevim, samozrejme, co se tvemu dedeckovi pri umirani honilo hlavou, ale dokazu si predstavit, ze se mu neco takoveho prihodilo. Ale, samozrejme, muze to bejt uplne jinak. Treba po smrti opravdu uz NIC neni .
fak.gesno nic ve zlým ale já si myslím, že tvůj děda se smrti celej život bál, a proto říkal, že se nebojí, že to na každého jednou přijde, aby se pak ukázalo jak na tom ve skutečnosti ve vztahu ke smrti je! Copaks to nepochopil? Myslíš, že se Hrabal bál smrti, když skočil z okna a ti ostatní sebevrazi? Naopak ti se báli života!
Jednou asi před 10 lety jsem se díval na bednu, a tam byl dokument o holce co natočila dokument o Češích někde v českejch vesnicích v Rumunsku. Tam ukazovala jednu starou babičku, která jí (té holce) ukazovala co si koupila za oblečení na pohřeb až bude po smrti. Vždycky láskyplně vzala ten kus hadru (ne opravdový hadr ale kus pěkné látky, třeba šátek, co měl cenu) a řekla: "Tohle jsem si koupila tam a tam a tam při takové a takové příležitosti a až umřu tak ...." a teď charakterizovala jaký účel ten kus hadru bude plnit na ní samotné po její smrti. A to si ty věci nakupovala v průběhu života! TA! se nebála smrti. A to nebyla podle našich měřítek ani chytrá, ani studovaná, a je velký předpoklad, že neměla mnohdy v životě dost jasno a moh bys o ní možná říct, že byla slabá nátura ale buď si jistý, že byla vyrovnaná, vyrovnaná se skutečností, že se narodila, žila a na konec života že umře. A smrti se určitě nevysmívala. Neměla důvod se smrti vysmívat tak jak to máme my. Žila tak, že se smrti nebála, protože ji považovala za součást života a skutečnosti, že vůbec existuje na světě. Myslím si, že když tato žena umírala neklepala se strachem a musel být na její smrt moc krásný pohled. A její smrt bychom jí většinou mohli závidět.
Bohužel jsem na tom stejně jako tvůj děda, takže ti rozumím. Ale pracuju na tom, aby se to změnilo (ne to, že ti rozumím ale to, abych na tom nebyl jako tvůj děda).
Ja vedel, ze stim nekdo prijde, samozrejme mne taky napadlo, ze se smrti ve skutecnosti bal, ale opravdu jsem ho znal dost dobre a sazel bych nato, ze v prubehu zivota se ji proste nebal
Ja na tom nejsem jako muj deda, ja se Ji bojim temer porad, je malo chvil v mem zivote, ve kterych jsem se smrti smal a to bylo vzdy potom co sem se ji koukal do oci. Jednu z tech mala situaci sem popsal v threadu CENTRIFUGA, byl sem treba v ohrozeni zivota, ale musel sem jednat, proto sem (ikdyz se tomu sam divim) zachval temer klidnou hlavu a vedel sem, ze bude bud zivot! nebo smrt, zvladl sem to na zivot, ale az budu na smrtelne posteli, tak moc na vyber mit nebudu a to me desi...
Jinak ta stara pani, predpokladam, ze urcite nabozensky zalozena a pevne verici v neco urcite strach mit nemusela, ale proc, protoze svuj cely smysl zivota zakladala na vymyslu (ikdyz velmi dobrem), nechci tady spochybnovat funkci nabozenstvi, protoze bez neho bysme tam kde sme nebyli, ale ted v dnesni dobe je to uz zbytecna vec, kdyby se vytvoril jeste jakysi kodex slusneho chovani a ctnosti, tak tady zadne cirkve nepotrebujem, udelali byse male sankce a bylo by. Utekl sem od tematu, ta zena verila v neco, co pro me mysliciho cloveka nikdy utechou nebude (ikdyz mozna na stara kolena si i ja budu neco namlouvat), ale dnes nechci prijmout podobny "unik" jen proto abych zaslepil svuj strach/na stara kolena to mozna budu muset udelat...
18-02-2003 v 10:44 AM
.
, tak o tom snad ani nemůže bejt pochyb, ale už se nám asi před dvěma lety podařilo prolomit i domácí antipostoj!!!
) a absenci pachu pálené slámy a dává si ještě jednoho. Sedíme na terase a on popíjí kávu
Zivot a Smrt
....šajni tuna prima zoncna...
.
