Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Hmm odpor roztoku bude zavisly od EC to mas pravdu..R=(L/EC)*X by som povedal (odpor je priamo umerny vzdialenosti a nepriamo umerny EC), konstanta X sa da zistit asi len experimentalne. Jebnut do bublaku elektrody a namerat to...to ma len tak napadlo v skriptach toho moc o bublakoch atd neni. Teoreticky by to malo slapat aj v hline, pokial by bola dost vlhka. Niekto tu pisal, ze ten prud by na kyticky nemal posobit stale, ale len v urcitych casovych intervaloch. Keby bola kvetinka zaliata tak by to ficalo a ked by bol substrat preschnuty tak by to proste neficalo..
Kazdopadne to chce experiment...najlepsie keby sa do toho pustil nejaky scrogar/sogar, ktory ma vela kvetiniek rovnakej odrody, na niektore by posobil elektrinou a na ine nie a potom by boli vysledky jednoznacne...Napetie 1.2 V (mensie ako 1.229V ako tu niektro pisal) a prud par mikro..s velkostou prudu sa da tiez experimentovat. Taktiez by sa zislo vyskusat ci je lepsie jednosmerny alebo striedavy. A chcelo by to nazor nejakeho odbornika botanika alebo biochemika, ten by nam to mozno podal uplne inak jak je to s tym prudom.
Moc to sem nepatři kdužtak to smažte nebo smažu na žadost,ale je to vcelku zajmavé.
Ka-on je ale dokonce prý zdravé i pro samotné květiny. Řezané květiny takto vydrží mnohem déle a vůbec je nenapadají mšice.
celí článek http://www.veda.cz/detail.jsp?articleId=9816
Dnes jsem se dozvedel v dokumentu, ktery bezel na CT2, ze pod vedenim vysokeho napeti se obzvlast dobre dari rostlinam, pry v zavislosti na vyzarovani elektromagnetickych vln! Tyto vlny maji vliv na fito hormony ovlivnujici rust.
Mate nekdo s timto zkusenosti ? nebo alespon link kde je toto lepe vysvetleno nez na CT2 ? diky Colis
Ve svém malém úkrytu pěstuju si ELITU ...
White russian come soon
AMS come after WR
Piju pivo, pro jeho nazaměnitelnou chuť a taky proto, že je vždycky levnější než džus.
Nemám rád ženy, protože nevědí, co chtějí. A nemám rád politiky, protože velmi dobře vědí, co chtějí.
No podle me se rostlinam pod vysokym napetim dari dobre proto, ze "uvnitr" sloupu se da celkem v klidu pestovat. Okolo je vetsinou krovi ale vevnitr je dost placu a malokdo tam leze. (vyjma udrzbaru od el. podniku, ktery sou na to zvykli - bohuzel maj zaukol prave porosty v okoli likvidovat). Nicmene tim netvrdim ze elektromagnetismus na rostlinky vliv nema
Presne, Kokono ma s vypoctom prudu pravdu. V obvode zapojenej diody ide o obmedzenie prudu rezistorom, ten je dolezity pre jej funkcnost/nefunkcnost. A co sa tyka vasho zdroja, je to presne tak. Treba brat na zretel variabilitu rezistencie celeho zapojeneho obvodu, na ktory ma vplyv velke mnozstvo faktorov. Salinita, teplota roztoku, vzdialenost elektrod. Nemyslim, ze by sa dal pouzit jednoduxy zdroj, bez automatickej regulacie, aspon nie pre ziskanie referencnyx poznatkov.
Deda mraz-jak to vypada s tim pokusem?Me napadla jeste jedna naprosto genialni vec.Jednu elektrodu bych prdnul primo na kytku na stonek a tak by byly koreny jedna elektroda.A trebas nadrz s roztokem by byla druha.Nekde jsem tu cet o stribreni povrchu a kdyz by se ti podarilo bubbler zevnitr treba poplatinovat nebylo by to marny.Taky me napadlo zkusit misto stejnosmernyho proudu pouzit stridavej aby nedochazelo k elektrolyze..
cetl jsem,ze blesky maji velmi pozitivni dopad na rust rostlin,ale uz si nepamatuju proc.odvadeji ze zeme zaporny naboj,a to ma na neco vliv.pokud vim tak anoda a katoda ve vode ji rozkladaji na vodik a kyslik,takze pozor na explozi.na druhou stranu by jste [vy co bublate]
nemuseli pouzivat kompresorky.nevim to presne,ale kyslik se myslim vylucuje na anode.kdyby se podarilo pouzit koreny rostliny [ve vode]
jako anodu , mozna by se kyslik tvoril po celem jejich povrchu?nic du to skusit.--------petrzel jako anoda se neosvedcila.bublinky se na ni nedelali,na mem prstu taky ne.tak je to asi volovina.ale laka me to.co pouzit jako anodu spoustu dratku propletenych z korinky?
OT 2 Crat & kokono: Bez napětí neprotéká drátem proud, páč rozdíl potenciálů (rozdíl velikostí el. nábojů mezi jednim a druhym místem) se dá přesně přirovnat ke dvoum spojeným nádobám v různých výškách. Když budou ve stejné, hladiny se vyrovnaj, když jednu zdvihnem, voda z ní přeteče... Jeden ing, druhej dráťák, ale fyzika jim nic neříká
2vata: aby se počala elektrolýza ve vodě, tak je třeba určitého minimálního rozkladného napětí viz.:definice elektrolízy
ps: zarazilo mě, že na vyblipédii stojí článek zaprd!
edit: ikdyž jakýsi malý proud tam vzniká a zaniká (co je zač?).. a elektrolýzu v tomhle pokusu asi nechcem páč bych řekl, že by mohla kytku poškodit
Tak jak to dopadlo? Co? to pořádně zkusil (v jinym thrídu), ale myslím, že v tom nijak nepokračoval.. Což je jen jeden člověk. Dle něj to funguje, jak je i vidět na fotkách.. ale co jiný zkušenosti jiných?
Todle jsem napsal před tím, než jsem si všimnul, že tu je ještě další stránka :P Tak sry, ale postnu to sem taky :
Co si myslíte, že by se stalo, když by ste periodicky měnili polaritu elektrod? Navrhnul bych periodu třeba 1h s 15min. pauzami, kdy by el. proud netekl. Jednou by se tam hnali kationy a pak zase aniony. Mezitím by se měli třeba čas (15min) zabudovat a zreagovat. (na chemii sem lama, tak nenadávat a nesmát se )
17-12-2004 v 11:33 AM
Vliv elektromagnetismu na rostliny
? diky Colis
