Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Ještě jedna drobná otázka: A to je pravý opak čerstvě natrhaného konopí-Takže jinému známému na půdě visí víc než dva roky sušené konopí také včetně šišek.Jaký máte názor na tohle? Je možné z tohoto ještě udělat mast-nebo má tohle smysl? Rostliny jsou volně pověšeny a nějaké hermetické uzavírání do nějakých nádob nehrozilo...- A ještě varianta uskladněných rok starých listů v uzavřeném kbelíku? co tohle a mast? Prosím poraďte odpovedí na obě možnosti..,Díky.
Zdravíčko
to xymoxes:vařím zrovna mast ze staršího materiálu , snad také dva roky starého . Doporučuji provést test zážehem . To moje zkuřovalo , ne tolik jako čerstvý ,ale učinek byl znatelný takže opatrně vyvážit horší kvalitu kvantitou a myslím že v poho . Po dobrých zkušenostech masti pouze z listí ,což vaří Jedubabka myslím že není co řešit ...
Původní příspěvek od ryc086 Zdravím, je možné použít bylinky čerstvé nebo musí být sušené? A ohledně té vody, musí být? S vodou se odplaví chlorofyl ale ten je taky přece užitečný. A pro ty co používají místo vazelíny ztužené roslinné tuky-jsou to přece emulgované oleje, tedy oleje s vodou, dokáže to po převaření vůbec zpátky ztuhnout? Díky
konečně jsem našla odpověď od Bushky na stejný dotaz jednoho growera, který jsem s ní probírala v PM:
listy i ostatni zeleny material se musi pred pouzitim dobre ususit a ulezet, aby se kanabinoidy v kysele forme pritomne v čerstve rostline premenily na kanabinoidy v neutralni forme, ktere teprve jsou ucinne v lidskem organismu. tato premena pokracuje i dal v suche rostline zhruba jeste pul roku po ususeni. pokud nemuzes cekat, az se ti material takto "ulezi", je treba dat listy i palicky asi na 10 minut do trouby ohrate na cca 120 stupnu (list papiru vlozeny do trouby nezezloutne). tim se dokonci vyse zminena premena a material by mel mit slusnou funkcnost. u takto umele upraveneho materialu bych ale doporucila provest prvni var listu s vazelinou ve vode radeji 2x, aby se zaklad masti vycistil od chlorofylu, ktery se pri takto urychlenem ulezeni nestaci dostatecne rozlozit a mohl by zpusobit alergicke reakce.
Novinka ohledně cen vazelíny, v pondělí jsem kupoval v Brně na Pekandě v lékárně blíže k šilingráku 2 kila vazelíny na mastičku a celkem mne to vyšlo na nějakých 220kč=110 kč za kilo vč. poplatku za zvážení a plastové nádoby. Jinak musím nesouhlasit s předchozím přízpěvkem, chlorofyl není radno odstraňovat, sám o sobě má antibakteriální (bakteriostatické) účinky(obzvláště proti anaerobním bakteriím), podporuje granulaci a epitelizaci tkáně při hojení ran a hlavně působí jako přírodní antiseptikum.
mohu s tebou jenom souhlasit.. samotný chlorofyl je velice léčivý.. k cen masti, cena bilé vazelíny je poněkud níže než u žluté.. od tamdy se na internetu dá se hnat 7kg kyblíček také kolem 110 kč/kg - vaselinum album
Ohledně rozdílu bílé a žluté vazelíny: žlutá od bílé se liší přífavkem lanolinu, při přípravě konopné masti nevidím žádnou výhodu žluté oproti bílé, nemá asi cenu připlácet, navíc někomu lanolin nemusí na pokožce "sednout", bílá mi tedy přijde jako více multifunkční a "user friendly".
jenom co jsem našel k tomu vámi zatracovanému sádlu
citace:
celý článek zde V tradičních mastech totiž může být plně využita přirozená a též u našich západních sousedů již před časem klinicky potvrzená schopnost sádla vstřebávat účinné rostlinné látky, pronikat s nimi do pokožky a zároveň prokazovat příznivý granulační i stabilizační efekt. Uvedené schopnosti vepřového sádla jako nosného základu mastí jsou náležitě prověřeny nejen staletou tradicí, ale rovněž odborným klinickým testováním, prováděným nedávno v Německu a Švýcarsku a nyní potvrzeným i u nás. viz. (Theiss, B. a P.: Zdravější život s léčivými bylinami, Havířov 1992, s. 265-266)
Námitky většinou vzbuzuje tvrzení, že se tradiční bylinné masti se sádlovým základem obejdou při roční exspiraci (použitelnosti resp. minimální trvanlivosti) bez jinak nezbytné chemické konzervace. Oponenti přitom poukazují na skutečnost, že i staří lékárníci, používající ještě s oblibou Adeps suillus, dobře věděli, že sádlo i při uložení v chladu podléhá po určité době oxidačnímu žluknutí. S tím je samozřejmě nutné počítat, ale přesto je již možné vhodným zakomponováním ryze přírodních rostlinných silic, vitaminů a lihových extraktů docílit běžnou roční použitelnost dané biokosmetiky i bez použití problematických chemikálií. Uvedené přírodní přísady totiž vykazují vedle regeneračního působení i výrazné účinky antioxidační a stabilizační. Jimi ovlivňují nejen trvanlivost a použitelnost zvoleného tukového základu, ale rovněž fyziologickou harmonii tkání, neboť brání tvorbě aktivních radikálů, vedoucích ke stárnutí pokožky. Klinické testování rovněž prokázalo, že vepřové sádlo je téměř shodné s kožním tukem a spolu s dalšími surovinami v tradičních mastech působí příznivě i na velice citlivou a problémovou pleť. Pro použití v kosmetických biopřípravcích je navíc zpracováno bez nadměrné tepelné zátěže odstřeďováním v páře.
A ta nadměrná tepelná zátěž je asi jediný problém který v tom vidím
Edit: Dalo by se jí předejít, myslím, přípravou sádla prostým vařením ve vodě.
V rostinkách konopí je většina kanabidoidů přítomna ve formě kyselin, které nejsou bioaktivní.
Dekarboxylace je chemická reakce, při které organické kyseliny ztrácí karboxylovou skupinu -COOH. Zahříváním se karboxylová skupina odštěpuje a mění se na vodu a kysličník uhličitý. Obecně doporučovanou metodou dekarboxylace kanabidoidů je rostlinky zahřát v elektrické nebo plynové troubě na pečení na teplotu maximálně +105°C na dobu 15 minut. Další možností je rostlinky zahřát v mikrovlnné troubě na 2 minuty. Pokud hodláme masti vařit při teplotách pod +100°C (například metodou simmeringu) je dekarboxylace žádoucí, pokud budeme vařit při teplotách vyšších než +100°C, můžeme ji vypustit.
Simmering
Simmering je technika vaření v horkých tekutinách při teplotě o málo nižší než boda varu vody (při normálním tlaku +100°C). Simmering se ve varné nádobě udržuje tak, že se vařená tekutina obsahující vodu přivede do varu a pak se teplota snižuje až do okamžiku, kdy se přestanou vytvářet bublinky s párou, t.j. asi při teplotě +94°C. Pro extrakci těch nejpopulárnějších cannabinoidů z rostlinek v tucích je tato teplota dostačující, protože například tetrahydrocannabinol (THC) taje (přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného) a rozpouští se v tuku při teplotě 80°C a cannabidiol (CBD) při teplotě 66-67°C. Pro extrakci některých méně známých, ale neméně léčivých cannabinoidů, například cannabichromenu (CBC) nebo tetrahydrocannabivarinu (THCV) s vyššími body tání je simmering méně efektivní. Nespornou výhodou simmeringu je omezení úniku léčivých a velmi příjemně vonějících esenciálních olejů, které se odpařují již při nižších teplotách, například beta-myrcenu (bod varu 166-168°C nebo beta-caryophyllenu (bod varu 120-130°C).
Fritování
Fritování je technika vaření v tucích při teplotě nad 175°C. Při takovýchto teplotách dochází k odpaření téměř všeho užitečného, co v konopí existuje. Teploty odpařování jsou: kanabidoidy: THC 157°C, CBD 160-180°C, CBN 185°C, delta-8-tetrahydrocannabinol 175-178°C; esenciální oleje: beta-myrcen 166-168°C, beta-caryophyllen 120-130°C, d-limonen 177°C, eucalyptol 176°C, alfa-pinen 156°C, p-cymen 177°C, delta-3-caren 168°C. Použití termínu fritování v této rubrice musí být proto nešťastné nedorozumění.
Vaření v papiňáku
Voda ve v papiňáku se vaří pod tlakem při teplotě kolem 120°C, což je pro extrakci kanabidoidů a esenciálních olejů ideální. Víko papíňáku zabraňuje úniků esenciálních olejů a ztráty ventilkem jsou minimální. Před vařením v papiňáku nemusíme dekarboxylovat.
Pro vaření platí stejná pravidla jako pro vaření hovězí polévky: biologický materiál maximálně do poloviny hrnce, tekutina (doporučuji obsah vody minimálně 50%) do výše dvou třetin.
Původní příspěvek od blb cau,chtel bych pridat k susenym listum a palickam take koreny(aero). Myslite ze to bude v pohode nebo to nema smysl? diky
no jasně,naházej tam co máš ... já osobně to dělám ze 2 částí .. fáze bylinná a ganjová ..
1. směs bylin a drcených paliček
2. směs listí ,stonků a kořenů
obě časti po ztuhnutí smíchám a complete ...
mast od placeba mám je to dobrej nápad ta bylinná složka...
jakýže jiný bylinky tam máš?
jinak tohle moje první, je docela tmavá a dost účinná z bílý vazeliny, návodem od bushky
tak to byl úlet, tak vám ti dělám mastičku mastí,dám si páva , nalejem si vodu tak do půlky hrnce, prd do ní cirka 300 g vazelíny bílé...zatim vše funguje, chvili vyčkám, bum nasypu listí, dám si páva , míchám směs, vše funguje, zapálim si čvaňho...zatim dobrý..,zapomenu míchat , bum, voda s vazelínou bublá a uteče...( podotýkám že sem vařil na kamnech na uhlí ) a jak tadle rozpálená hmota uteče..tak začne peklo HOŘÝ OMASTEK NA KAMNECH, PLAMENY AŽ KE STROPU, NA SUŠÁKU U KAMEN HOŘÍ SVETR, VEDLE SVETRU HOŘEJ KALHOTY , a kubánec hasí, hasí všim co má po ruce, utěrky hadry, ponožky, sůl, cukr.mouka.. SMRAD PO CELYM BYTĚ, MLHA KOUŘŮ ŽE NEJDE VIDĚT NA METR..nakonec sem to zvlád díky bohu,,hodinu větrám, peklo peklo peklo..ještě ted celej byt smrdí spáleninou...ale nikdo neuhořel...a ted jen závěrečný oddech, mast v piči, dám si páva
z toho plyne : .kouření může vážně škodit vám i oblekům ve Vašem okolí
Přidáním dalších bylin jenom snižujete poměr aktivních látek konopí vůči bylinám . Neříkám že např měsíček či jitrocel neprospívá kůži ,ale na lupénku aj. kožní problémy určitě neprospívá jako konopí
to kubanecjam: tak hlavně že jste nevyhořeli ... hold chce to zkušenosti . Já se takhle jednou pěkně opařil když jsem nenechal vazelínu dostatečně vystydnout a nalil do ní hned vodu , krásně to vypěsnilo , půl vazelíny pryč a popáleniny ... hm naštestí konopí léčí takže to nebylo tak hrozný stěma popáleninama Tak přeji ať se zadaří pro příště peAce
Mě by docela dost zajímala tato věc. Pokud užíváme konopnou mast, na "něco" , tak jestli když užívám i jinou mast, na stejný problém, zda se to nějak potlačuje navzájem. Např, namažu koňskou mast ráno a odpoledne mast konopnou, zda to neubírá masti na síle účinku. Zdar
26-08-2008 v 21:58 PM
tak to byl úlet, tak vám ti dělám mastičku mastí,dám si páva 
, nalejem si vodu tak do půlky hrnce, prd do ní cirka 300 g vazelíny bílé...zatim vše funguje, chvili vyčkám, bum nasypu listí, dám si páva 
, míchám směs, vše funguje, zapálim si čvaňho...zatim dobrý..,zapomenu míchat 
, bum, voda s vazelínou bublá a uteče...( podotýkám že sem vařil na kamnech na uhlí ) a jak tadle rozpálená hmota uteče..tak začne peklo HOŘÝ OMASTEK NA KAMNECH, PLAMENY AŽ KE STROPU, NA SUŠÁKU U KAMEN HOŘÍ SVETR, VEDLE SVETRU HOŘEJ KALHOTY 
, a kubánec hasí, hasí všim co má po ruce, utěrky hadry, ponožky, sůl, cukr.mouka.. SMRAD PO CELYM BYTĚ, MLHA KOUŘŮ ŽE NEJDE VIDĚT NA METR..nakonec sem to zvlád díky bohu,,hodinu větrám, peklo peklo peklo..ještě ted celej byt smrdí spáleninou...ale nikdo neuhořel...a ted jen závěrečný oddech, mast v piči, dám si páva 
