Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Tak mě napadá...
Není tak čistě náhodou lepší hnojit podle potřeby rostlin??
To znamená přímo mít hlavní složky a aplikovat je spolu, nebo odděleně, podle vzhledu rostliny a fáze kterou prochází...
Hnojivo Dusík, Magnesium, Fosfor, Draslík
+ nějaké boostery a roots
Nebo v tom chybí ještě daleko víc prvků, kreré jsou v těch různých směsích Bloomech nebo AH 1,2,3 atd... ???
když budeš mít grow, bloom a PK tak je to ideální základ. do toho můžeš mořský řasy (plantanella zahrada) a nějakej root juice jako doplněk a ty boostery už neudělaj tolik práce ve srovnání s jejich cenou...
jinak tohle já řešim hnojivama který se rozpouští v hlíně (outdoor) - ladim rohoskou (N), kostní moučkou/guanem (P), plagron vinasse (K), vápenec (Ca)... a jako základ přimíchat kvalitní kompost aby tam byly nějaký prospěšný bakterie ty udělaj taky hodně co se týče rozkladu a přijímání živin ale i co se týče zdraví, imunity a odolnosti rostliny
proto jsou dvoj a trislozkovy hnojiva, protoze ty prvky ktery jsou v kazdy slozce stejne musis podavat spolecne, takze si jen menis pomer mezi 1 a 2 a 3 podle faze... imho
Tisková oprava:
Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem
uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd.
Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd.
Všem obyvatelům Brd se hluboce omlouváme.
Původní příspěvek od Grunger No... A je dobré kombinovat různé výrobce dohromady ?
Kazdy vyrobce ma svoji radu hnojiv optimalizovanou pro cele obdobi rustu... Podle me neni dobre michat ruzne vyrobce protoze se tim narusi pomery prvku a kytka dostane neceho vic nebo neceho o neco min...
Tisková oprava:
Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem
uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd.
Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd.
Všem obyvatelům Brd se hluboce omlouváme.
ono by se určitě dalo zjistit kolik rostlina zdělá čistých živin na vyrobení x hmoty. Pak by se podle očekávanýho výnosu dalo přibližně spočítat živinovej nárok a podle koncentrace hnojiva jednotlivými prvky hnojit. Taky mi to dlouho vrtalo hlavou - v praxi je to ale celkem asi nereálný. Rostlina během svýho vývoje mění potřeby závislosti poměru NPK i jinejch mikroprvků. Záleží na spoustě věcí ale rozhodně se něco na hnojivech ušetřit dá - pokud jedeš klony a šoupneš je do většího objemu nasolenýho substrátu(eckolem2), tak už tolik nepotřebujou:-)
Nejak mi neni jasny jak bys jim ty prvky chtel dodavat... jako ze bys do vody strouhal medenou trubku nebo treba pilnikem hobloval piliny horciku? Nebo bys tam sypal cistej fosfor?
Tisková oprava:
Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem
uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd.
Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd.
Všem obyvatelům Brd se hluboce omlouváme.
V podobě solí, jako u všech anorganický hnojiv (chemky):
Síran měďnatý, fosforečnan draselný (ve vodě jako dihydrogenfosforečnan a hydrogenfosforečnan draselný), dusičnan amonný, dusičnan hořečnatý, molibdenan kobaltnatý, atd.
Běžné chemikálie, nic co by se nedalo sehnat :-D.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 29-12-2010 v 16:53 PM
Základní hnojiva obsahují vše potřebné, proč dělat něco složitě když to koupíš hotoví.
Konopí není nijak náročné, tak nějak postrádám smysl toho něco míchat sám.
asi nejlepší metodou jak zjistit jaké množství prvků ze substrátu kytka spotřebuje je třeba AAS - atomová absorpční spektrometrie, NMR spektrometrie - spektroskopie nukleární magnetická rezonance či jiná analytická metoda (stačí i obyčejné titrace či gravimetrie) a sledovat změny v různých vývojových stádií rostliny. Pak si následně namíchat hnojivo přesně podle potřeby. Mým cílem je dostat se k AAS, ale taková mašina stojí okolo mega a nemají to všude. Uvidíme příští rok :-D
Zajímavej nápad, ale vzhledem k tomu, že by si musel sledovat přesný a aktuální potřeby rostliny a co gen, bo hybrid to jinej nárok, tak docela jebačka.
Hlavně když u pěstování tohodle typu je v pohodě možný si pohlídat základní údaje pro pěst jako ph, ec média či zálivky, popřípadě s pomocí nějakýho toho schématu od výrobce vždycky pohlídáš co rostlině dáváš a řešit jestli v takový a takový kombinaci hnojiv by to chtělo o hovno šul nul toho či tamtoho prvku víc bo míň už je podle mýho zbytečnost a rostlina sama má určitou toleranci, kdy by se nějakej efekt takovýho snažení snad ani výnosem nedal registrovat.
Na trhu je pestrý spektrum hnojek, takže můžeš holkám vždycky dopřát co je třeba, nebo jak píše respect uvař si sám
citace:
Původní příspěvek od HurricaneGeorge no jasný že je to blbost to takhle řešit :-D
no jasný že je to blbost to takhle řešit :-D
Ale třeba v zemědělství se v posledních letech objevuje problém nedostatku síry v půdách. V dřívějších dobách kdy byly všude neodsířené uhelné elektrárny a pršely kyselé deště (kys. sírová) tak byl dostatek síranů v půdách. Nyní se musí řešit čím to nahradit tak aby to bylo nejlevnější. A začne se z výzkumem kde se sleduje množství síranu po přídavcích různých typů hnojiv a to pomocí AAS. Neni to zase tak jednoduchý problém, protože když budeš přidávát síranová hnojiva tak anion síranový se lehce vyplavuje do spodních půdních horizontů a je nepřístupný pro rostliny. Nápadů je spousta, ale ve velkym se to nedá zkoušet pokus/omyl. To jenom na zamyšlenou.
Asi stejný paradox jako když se zbrojí proti vypouštění CO2. Myslim že pro nás jako lidstvo je to výhoda. Důsledkem skleníkového efektu dochází ke zvýšení průměrné teploty země o pár desetin, či jednotek stupňů a tím se tedy zvětší plocha země kde se dají pěstovat plodiny. Zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře se zvýší výnosnost pěstování všech rostlin na této planetě (nynější koncentrace CO2 je dost limitující pro růst). Bohužel roztáním ledovců se nějaké části světa zaplaví... pitná voda se dá získávat z moře. Takových cyklů jako dob ledových tu bylo mnoho, jenom s tím nemáme historické zkušenosti jako lidstvo...
Jak se říká: všechno zlé je k něčemu dobré...
já zastávám názor že je dobrý prostě a jednoduše mít dlouhodoběji rozpouštěcí se organický hnojivo v půdě nějaký nejlíp podobnej poměr NPK 6-4-8 + ca,mg,stop.prvky a k tomu P a K v květu trochu přihnojit a jinak nechávat na kytce co si sama vezme - zalejvat jen vodou. plus samozřejmě mít pořešenou vlhkost a vzdušnost substrátu kvůli kyslíku a taky PH..
zalejvat vodou a jen v případě potřeby tekutejma...
někde na icmagu v tom threadu je asi nejvyváženější poměr NPK pro konopí když budem brát v potaz jen tyhlecty nejdůležitější prvky...půda jich potřebuje daleko víc samo a hlavně v rovnováze...
tohle řeší lacto bacilly tu rovnováhu trochu když něco přepískneš ... k tomu mykorhizní houby na kořenech a najednou jsou možnosti půdy úplně jinde než se na první pohled zdá ...
tohle všechno má kvalitní kompost teda až na mikorhizu a lactobacily ale to je levná záležitost ,) a mikroorganismů má víc víc a víc ...to mě právě baví - v jednoduchosti je síla prostě ...
HurricaneGeorge
svatá pravda, síru ted draze kupujem a navíc tímhle způsobem intezivního hospodářství, nedodržování ozdravných osevních postupů,nedostatkem organické hmoty, a posledních letech i vody - ty půdy totálně odděláme... z posledního AZP mi na všech půdních blokách vylezl slušnej deficit S. Ale horším problémem je pro mě vysoký nadbytek P ve chmelnicích. Správně bych měl vynechat hnojení P, ale to nemůžu dělat, protože z listových rozborů ho maj málo, má tendenci se zvrhávat do jiné formy než P2O5 a pak je rostlinou nepřijímán. - Zlatej hnůj pánové, taky to pivo, bylo o něčem jiným:-)
27-12-2010 v 22:56 PM
