Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Narazil jsem zajímavý článek o probíhajícím výzkumu uhlíkových nanotrubiček.
Uhlíková nanotrobička je pozoruhodný objekt složený z několika atomů uhlíků, který se průřezem blíží jednomu nanometru.
Takové útvary, jak se zdá, vynikají zcela nečekanými vlastnostmi - jak ve fyzice tak v chemii. Uplatnění nacházejí již nyní v optice, elektronice nebo architektuře. O vlivu na živé organismy se toho příliš nevědělo, dokud se neobjevila následující zpráva:
Poměrně překvapivě se na seznamu možných aplikací nanotrubiček nově objevilo i hnojivo.
Přišli s tím botanička Mariya Khodakovskaya a nanotechnolog Alexandru Biris s týmem kolegů z University of Arkansas v Little Rocku. Už delší dobu sledovali zprávy o tom, že nanoobjekty nějakým záhadným způsobem podporují klíčení semen a růst rostlin. Ve snaze přijít tomu na kloub proto dvojice badatelů z University of Arkansas uspořádala experiment, v němž vystavili 270 semen rajčat médiím obsahujícímu v jednom litru 10 až 40 mikrogramů uhlíkových nanotrubiček. Dalších 90 semen představovalo kontrolní skupinu v růstovém médiu bez nanotrubiček.
Po třech dnech od zahájení experimentu vyklíčilo v médiích s nanotrubičkami přes 30 procent semen, kdežto z kontrolní skupiny ani jedno. Dvanáctý den pokusu množství semen rajčat vyklíčených v médiích s nanotrubičkami převýšilo 70 procent, zatímco z kontrolní skupiny to bylo pouhých 32 procent. Po čtyřech týdnech byly semenáčky rostoucí v médiu s nanotrubičkami v porovnání s kontrolními semenáčky dvakrát vyšší a vytvořily více než dvojnásobek biomasy a to i přesto, že jejich kořenové systémy byly zhruba stejně rozsáhlé.
Uhlíkové nanotrubičky by podle badatelů měly pronikat obalem semen a tím usnadnit průnik vody, který hraje v klíčení semen stěžejní roli. Khodakovskaya s Birisem plánují sérii dalších experimentů s více druhy rostlin. Vypadá to, že by se zázračné nanotrubičky mohly stát i hnojivem. Výzkum publikovaný v ACS Nano se ale kromě příznivých ohlasů setkal i s kritikou. Alejandro Pérez de Luque z Institute for Sustainable Agriculture ve španělské Córdobě má problém s navrženým mechanismem působení nanotrubiček. Klíčení semen je podle něj příliš komplikované na to, aby ho zásadně urychlilo intenzivnější vsakování vody.
Energičtější růst semenáčku živených nanotrubičkami by podle něj mohl být vlastně patologickým projevem narušené rovnováhy rostlinných hormonů.
Celý článek lze shlédnout ZDE na portálu OSEL.cz
Více informací o nanotrubičkách se dočtet na wikipedii pod heslem "nanotubes".
Možná někteří postřehli v zainteresovaných médiích zprávu o "novém" objevu užitečné vychytávky s názvem Tekuté sklo či Liquid glass a možná některé stejně jako mě napadlo využití pro naši věc.
Pokud ne, čtěte dál, možná vás můj malý výtah zaujme...
Oč se tedy vlastně jedná? Je to až kouzelně jednoduché, křemičitý písek upravený do podoby nanočástic se smíchá s vodou nebo ethanolem a výsledná emulze se používá jako sprej. Po aplikaci na daný materiál vytvoří ultratenkou vrstvičku skla, která na daném místě drží na základě sil působících v mikrosvětě.
Jelikož je vrstva silná přibližně 30 molekul, je prakticky nezjistitelná jinak, než praktickou zkouškou vlastností. Vrstvička skla silně odpuzuje vodu, oleje, je odolná chemickým látkám, vysokým teplotám a co víc, povrchy upravené touto metodou vykazují trvalé antibakteriální vlastnosti, ačkoli je tekuté sklo netoxické. Tam, kde se dříve používaly k čištění poměrně silné detergenty, stačila po ošetření tekutým sklem k udržení předepsané čistoty jen horká voda.
Právě z těchto důvodů již bylo sklo testováno v potravinářských provozech, restauracích, nemocnicích, ale našli bychom ho například i na vybraných státních monumentech v Turecku. (Jedná se o Turecký patent.)
Sklo se také testuje jako postřik na rostliny místo klasických pesticidů. Vinaři ho například testují na vinné révě, kde se uplatňuje ke zvšení odolnosti proti houbovým chorobám. Jako u jiných nanomateriálů byla zjištěna i zde vyšší klíčivost semen.
A nakonec si můžete impregnovat i své oblečení a budit údiv na veřejnosti tím, že budete dokonale nesmáčitelní. Efektní je to hlavně s červeným vínem a kávou. Všechno dokonale steče pryč.
Tekuté sklo se vyrábí pod obchodní značkou Nanopool. K dostání je zatím jen v Německu. Momentálně probíhá jednání i s dodavately ve Velké Británii.
A co je na tom to nejlepší? Jedná se o poměrně levnou záležitost, v závislosti na účelu tedy materiálu, který chcete ošetřit, stačí vybrat příslušný sprej za cenu cca 11 Eur, což vystačí na několik metrů čtverečných.
Původní příspěvek od xpapousek nevypadá to špatně, jen mi uniká možnost "našeho" použití...pak smáznu
Já osobně to v hydru určitě použiju na "vymalování" roomu, přinejmenším proto, abych po sklizni nemusel vše drhnout, ale vzít to ideálně jen tlakovou párou. Nemluvě o vybavení, které je ze dřeva nebo kovu a má tendenci se ve vhlku ne-li mokru rozpadat.
Rozhodně by stálo za pokus vyzkoušet to i v boji se škůdci, plísněmi apod. Jistě je v indooru přeci jen více user friendly, když se něco potáhne křemičitým sklem, než když se to postříká pesticidem. Nehledě na to, že na ošetřeném materiálu by k množení nějakých plísní nebo bakterií ani nemělo docházet a bezpracná permanentní prevence je pro moje uši příjemná hudba.
Fantazii se meze nekladou, s trochou nadsázky výrobci tvrdí, že jde impregnovat prakticky jakýkoli materiál, který člověk sežene v obchodě.
Co stojí ovšem za zváženou je, že ačkoli se vrstva skla nesmyje, může se seškrábat, i když by to dalo asi dost velkou práci. Nicméně nikde se o tom v souvislosti s tekutým sklem nepíše, ale volné nanočástice mají při vdechnutí poměrně nemilé vlastnosti, asice pronikají buněčnými membránami a mají potom karcinogenní vlastnosti, takže bych to vyloženě jako postřik na palice (při plísni apod.) určitě nepoužil. Jinak to ale získalo mnoho ocenění zdravotní nezávadnosti, přátelskosti k životnímu prostředí a kdesi cosi.
doost zajímavé, jen by mě zajímalo jak to potom bude s prodyšností.
Když něco potáhnu souvislou vrstvou nanomateriálu má šanci proniknout nějakej vzduch ??? Na druhou stranu, když to zkoušejí i na rostlinách tak by to asi dýchat mělo ?...
Nevíte někdo jak to je ?
Výborný využití bude na stínítka, protože si můžeš doma ze spreje a kusu hliníku udělat A-winga a ne jednoho )
edit : škoda ře neposílaj i do Čech...
Nepropouští to vodu(píše se doslova,že to vodu odpuzuje..)tedy zřejmě ani vodní páru,i když velikost molekuly páry je menší,než vody..Takže na kytky mi to přijde nepoužitelný,veškerý postřiky by stekly vlastně bez kontaktu z rostlinou,stejně tak odpar kterej listy dělaj by byl nemožnej..? Na technický využití v growroomu mi to ale přijde skvělý...A pokud to propouští vzduch,tak i spory plísní tim projdou..?
Taky se mi to zdá velice praktické při využití v indooru, na ochranu boxu. Ale dávat to na kytky ? Co na to řeknou průduchy v listech ? Jestli to opravdu propouští vzduch tak možná, ale co odpařování vody z listů ? Vám by se líbilo kdyby vás někdo obalil sklem ? Já myslím, že ne. A využití proti "palicové" plísni ? Podle mě taky nulové. Je libo pálka se sklem ? Já bych asi odmítnul... Toť můj názor.
A co vodní sklo,co koupíte v drogerii za 15 Kč..? Jemnej skleněnej prášek,kterej rozmícháte s vodou..Používá se třeba na zavařování vajec,je to jediný prostředí,ve kterým vejce vydrží a nezkazí se..Neni to tak trochu,možná trochu úplně to samý..??Prdnout to do rozprašovače a můžem stříkat..?
01-11-2009 v 14:32 PM
)
