Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Ještě jsem ani nerealizoval poslední nápad se stimulací Titanem (protože jsem ještě neměl příležitost koupit tu Titanovou bělobu, nějak na tom nedělám ), a už bych měl nápad na další pokus. V různých zdrojích jsem se dočetl, že stejnosměrný el. proud v řádu mikroampér může stimulovat vegetativní funkce rostlin. Mechanismus účinku není příliš osvětlen, ale usuzuje se, že by mohl být spojen s transportem a distribucí auxinů, které jsou na elektrických vlastnostech pletiv závislé. Bohužel v pokusech se vždy jednalo o aplikaci elektrod (Cu, Fe i Al) do půdy. Nemám nejmenší představu, jak by to mělo být provedeno pro hydro. Dvě elektrody do roztoku? A z jakého kovu? Měď se mi teda zrovna moc nelíbí...
Napájet bych to chtěl z PC zdroje, t.j. asi z +5V, prozačátek přes obyč. odpor 500 ohm-1kohm (na těch 5-10 mikroA).
Pokud mi můžete v čemkoli poradit, tak budu moc rád. Dík!
Jednou jsme byli někde na exkurzi ve výzkumáku kde kdysi podobný pokusy s el proudem dělali a jeden týpek nám tvrdil že jim běžně vyrůstala kukuřice 5 metrů (bohužel neřekl zda do výšky nebo vzdálenosti od sebe)
Deda Mraz hello
ja by som ta nerad odrazal od pokusov s tio2 ale podla mna su vseliaky ludkovia co sa tomu venuju profesionalne a ty do hnojiv ti nedavaju naivny pristup ze inak dost sa na og rozobera aj pridavanie si
elektrody pouzi najskor platinove tie budu urcite ook a ak by sa ti nahodov neosvedcili tak skus uhlikove napr uhliky z trolejbusov ved ked funguje ti musi aj toto
ale nenechaj sa znechutit ja som len mal zly tyzden tak som nasrany
Původní příspěvek od JardaXXL Máš asi na mysli využití katoforézy - elektroosmózy, zjednodušeně:při zavedení ss napětí do roztoku, se začnou částice pohybovat k mínus pólu.
Pokud zapojíš do substrátu + pól a na stonku - ,měl by se zrychlit transport živin.
Ke kteremu polu se budou pohybovat zavisi asi na jejich elektrickem naboji. Zalezi jestli jsou to kationty, nebo anionty. Myslim, ze takhle jednoznacne to pro vsechny ziviny rict nelze.
JardaXXL: jenomže to pořád rozvíjíš teorii, že podstata stimulace el. proudem je založena na tebou popsaném principu. Já jsem ale psal, že mechanismus působení el. proudu na rostliny má nejspíš spojitost přímo s elektrochem. vlastnostmi rostlinných buněk, což jsem se dočetl v jedné knize o biologii.
Každopádně jsem od té doby četl ještě několik reportů na stimulaci el. proudem a můžu směle prohlásit, že mě ta idea prostě nadchla. Opravdu doufám, že si o Vánocích najdu čas a konečně to vyzkouším v reálu
2 Deda Mraz: Nápad je to dobrej, ale jedna věc je nedomyšlená. A sice ten zdroj. Potřebuješ, aby ti dával několik mikroampér. Ale to nejde přes odpor. Přes odpor můžeš regulovat napětí (Volty), ale ne proud (Ampéry).Na to, aby ti zdroj dával takovej proud kterej potřebuješ bys musel sehnat, nebo postavit zdroj, kde se dá proud regulovat. Protože při zapojení v tomhle případě skoro do skratu bude zdroj dávat nejvyšší proud, jakej je schopnej vydat. A když tam dáš ten odpor, tak (pokud nebude fakt pořádnej-tloušťkou drátu) se ti okamžitě usmaží.
Tak si to zkus.
Záleží na zatížení zdroje.
Nevim jak to vysvětlit. Ale je to podle vzorce R=U/I - doufám, že nemusim vysvětlovat.. Učí se to ve fyzice dokonce i na základní škole.
>Crat
Kamo neblazni tu ludi ktori maju uz tak z tychto veci velku hlavu.
Jarda ma pravdu. Zdroj ma svoje napetie (5 V) a velkost prud pretekajuceho obvodom zalezi na tom, aky odpor do obvodu zapojis. Cim vacsi odpor je v obvode, tym je mensi prud. I=U/R presne jak pises, tak prestuduj fyziku pre ZS. Napetie je pricina prudu ne naopak.....
P.S.: Kazdy zdroj vydrzi mikroamperovy prud.
Veselo studuj a sa pak cuduj.
Peace.
>all
Vyskusajte to niekto, je to skwely napad pustit do nasich milacikov zopar amper...ked to pomaha kukurici musi na tom nieco byt.
V jednom příspěvku mi Jarda XXL napsal: Zdroj třeba 5V Ti pořád bude dávat 5V a rezistor neovlivní napětí.
Jak bys teda vysvětlil, zě dioda, která je normálně napájená napětím 3V se dá přes odpor zapojit na 12V. Nemusíš to ani zkoušet.
Názorně ti předvedu, jak se to počítá.
Napětí: 12V
Proud: 20mA (odběr měřen při napětí 3V)
Velikost odporu: R=?
Podle vzorce R=U/I
R=12/0,02
R=600 ohm
Při zapojení diody, která je normálně na 3V, na 12V přes odpor 600ohm dioda svítí stejně jak na 3V. Jak mě teda poučíš?
Já bych řekl, že to asi nepujde.
Já nevim, jestli mě chcete po pěti letech studia elektrotechniky poučovat o základních věcech, tak to asi fakt nemá cenu.
Tím tady končim.
3V diodu mozes zapojit na 12 V zdroj cez rezistor preto, lebo ju s nim zapojis do serie. Na rezistore vznikne nejaky ubytok napatia a na diode tiez, cielom je aby na diode bol ubytok 3 V a na odpore 9 V, cize dioda by mala mat 3krat mensi odpor ako ten rezistor.
Tvoj priklad:
3V dioda s odberom 20 mA. Keby bola linearnym prvkom jej el.odpor by bol 3/0.02=150 ohm. Ak by si tam dal do serie rezistor 600 ohm, celkovy odpor obvodu je 750 ohm, prud pretekajuci obvodom je 12/750=16mA. A chyba.Musis tam dat odpor 450 ohm (aby celk. odpor bol 600 ohm). Potom bude prud 12/600=20mA. Dioda je ale prvok nelinearny (jej odpor sa meni v zavislosti od pripojeneho napetia) a preto ju nemozme pri vypoctoch nahradzat odporom, ale jej nahradnou schemou pre jednosmerne signaly...zlozite...Jej odpor zanedbame a do obvodu zapojime rezistor (napr. 600 ohm) aby obmedzil prud pretekajuci obvodom na 20mA. Skutocny prud ale bude o cosi mensi.Ale bude fungovat.
Ty si pisal, ze potrebujeme zdroj, na ktorom mozme regulovat prud prechadzajuci obvodom. To mozme na kazdom zdroji tym ze do obvodu zapojime seriovo odpor (najlepsie premenlivy - potenciometer). Odber prudu zo zdroja bude nepriamo umerny celkovemu odoru obvodu I=U/R.
Uf...naco toto vlastne robim? Kazdopadne cela myslienka tohto threadu je skwela, technicka realizacia velmi jednoducha, som zvedavy na vysledky. Cinte sa chlapi.
>Crat uznavam tvoje vzdelanie, no elektrina je zlozita a niekomu aj 5 rokov malo...nebudem sa tu uz o tom hadat, ja mam elektr. vysku, takze viem svoje, tento thread je o niecom inom, to vsetko len na objasnenie...
Kdyz uz je tady rec o proudu co kytky pro ten děj potrebujou, tak je treba zohlednovat odpor hydroponickeho roztoku a ten bude urcite zavisly na EC a na vzdalenosti elektrod. Dokazal by to nekdo vypocitat? Nebo nejlepe vykonstruovat vzorec s neznamou EC a vzdalenosti. Kokono by mohl uplatnit sve vzdelani a oprasit skripta. Navic by se to dalo uplatnit asi jen u bublaku, ne u klasickeho hydra.
Kokono- "Napetie je pricina prudu ne naopak..... " A neni nahodou napeti rozdil potencialu? Tys ale asi mluvil o ubytku napeti na odporu takze to je pak zbytecna otazka.
No doufam ze nakonec v tomto threadu vznikne neco smysluplneho a neskonci to jen u dohadu o principech obecne elektrotechniky. Uvidime...
), a už bych měl nápad na další pokus. V různých zdrojích jsem se dočetl, že stejnosměrný el. proud v řádu mikroampér může stimulovat vegetativní funkce rostlin. Mechanismus účinku není příliš osvětlen, ale usuzuje se, že by mohl být spojen s transportem a distribucí auxinů, které jsou na elektrických vlastnostech pletiv závislé. Bohužel v pokusech se vždy jednalo o aplikaci elektrod (Cu, Fe i Al) do půdy. Nemám nejmenší představu, jak by to mělo být provedeno pro hydro. Dvě elektrody do roztoku? A z jakého kovu? Měď se mi teda zrovna moc nelíbí...
08-10-2004 v 18:12 PM
