Zdar a sílu
Je tu finále a sním několik postřehů. Jak jsem již zmiňoval byl to zajížděcí turnus v provedení DWC a tak zvědavost nejen na konečný výsledek byla a vlastně je pořád veliká.
Bubbler se jeví jako způsob kultivace bylin nejméně náročný na údržbu co jsem měl doposud možnost vyzkoušet.
Pouze několikrát jsem se u rostlinek zjevil častěji než dvakrát do týdne z toho jednou vždy čistokrevná čumenda. To ovšem neznamená že není třeba pilovat techniku speciálně kolísání pH skýtá obrovské rezervy.
Čistá voda posledních pět dní u všech zúčastněných jak se říká na ostravsku řadně vyflusane Mazar a Nebula končily o pět dní později .Na DWC mně překvapila konzistence květenství která jest dle mého názoru naprosto srovnatelná s rostlinami pěstovanými v substrátech.
Nebula si celkem užila, dvakrát jsem přižahnul a to jí nepochybně přibrzdilo v rozletu. Ripen jsem u ní protáhl na 15-dní ve snaze napravit zločiny mládí, přes to všechno nedosáhla kvalit a výnosu svého druhého já pěstovaného pod králem všech světelných zdrojů léta páně 2004
Durga Mata patří k poměrně odolným kultivarům a zjevně z tohoto důvodu se mně povedla asi nejvíc velké tlusté paldy obalené pryskyřicí působí až pohádkovým dojmem. V outdoorovém provedení 2004 jsem zdaleka nedosáhl srovnatelných výsledků.

„Každá dokonalá prostopášnost vyžaduje dokonalé volno". (Boudelaire)

Mazar stálice, pěstoval jsem takříkajíc kontinuálně. Určitě nejzmáknutější odrůda v mé děržávě (páč jí vlastním nejdelší čas) kultivace jak v pasivním tak aktivním hydru klasika je samozřejmostí. Skvěle a naprosto bez problémů dokvétá tenhle pheno típek a léto nemusí být ani obzvlášť vyvedené
2003 , 2004 .
Jediný mínus u něj shledávám a to v nutnosti uvazovat větve po pátém týdnu květu. Což mi připomíná poprvé jsem testoval joja a určitě se osvědčila, jelikož jsem drobný škudlil zakoupil jsem na zkoušku pouze čtyři kousky které jak jistě chápete v žádném případě nemohly nějak dramaticky zabránit výše jmenovanému kultivaru ve vyvracení do všech světových stran.
Blue Moonshine můj osobní favorit který jako jediný postoupí do další časové dimenze a to i přes jednoznačně nejslabší výnos. Původně jsem šel do DWC jenom kvůli němu pouze moje ješitnost zabránila v obsazení všech míst kosmika. SoG je jeho nejsilnější disciplína i když žádný těžkotonážní bombarďák to není.
Sušení tentokrát přímo v jámě lvové, rostliny pomalu uschnou jenom tak tváří v tvář smrti z nich dostanu maximum. Chápu že každý pěstitel má ten svůj zaručený recept jak správně sušit podmínkou úspěchu by ovšem měla být tma, sucho a pó-má-lů.
Díky všem za projevenou v posledním vstupu čistá gramáž a nějaký ten postřeh ze srovnávacích testů hlína/hydro či spíš Plagron/GH jednotlivých strainů.

„Každá dokonalá prostopášnost vyžaduje dokonalé volno". (Boudelaire)

zdar a sílu všem zvláště pak iluminátům
v řadách společenstva
je tu konec první kosmikovské mise a sním přichází závěrečné vážení, které jsem prováděl na digitální váze Tefal (+/- 1g).
Výsledek činí 1,1075/W páč jsem purista,čestný muž, šlechtic a kosmonaut
přesnější hodnota je 1,0472/W jelikož a protože má AGRO (423W).
vážil jsem vždy oba zástupce dané odrůdy takříkajíc pokope
jako největší bombarďák se nakonec ukázal Mazar (132/2), nejslabší výnos Blue Moonshine (90/2), středoproudaři Durga Mata (111/2) a Nebula (110/2).
Po zralé úvaze zdržím se Vás obtěžkat dlouhými smokebláboly neboť je to veskrze individuální nebo snad individuelní záležitost.
Mazar, Durga Mata ale především Blue Moonshine jsou hašišové modely při čemž Mazar je kromě toho velmi silné anestetikum s okamžitým účinkem vhodné do jakýchkoli polních podmínek. completely anmovable je nejčastější stav při příliš odvážné konzumaci.
Nebula je drobet akčnější nicméně do kvalit kolegovy (stejná genetika) byla vzdálena několik světelných let. Blue Moonshine zůstává členem kosmického genofondu bo champion je jenom jeden.
Odlétám pilovat formu a hledat nové mamas tak snad příště
PEACE and POWER

„Každá dokonalá prostopášnost vyžaduje dokonalé volno". (Boudelaire)